Bývalý předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se domnívá, že soudce Robert Fremr udělal správné rozhodnutí, když rezignoval na nominaci do ÚS. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Fremr je podle něj v justičním prostředí uznávaným soudcem, má ale kaňku na své minulosti. „To, jak probíhá ta nominace je trochu absurdní,“ uvedl také Rychetský.hrad
Jedním z nových ústavních soudců, které musí brzy jmenovat prezident Petr Pavel, se s nejvyšší pravděpodobností stane bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Deník Echo24 tuto informaci získal od dvou zdrojů z české justice obeznámených se situací. Baxa by navíc podle spekulací mohl vystřídat v čele soudu Pavla Rychetského, jemuž mandát končí letos v srpnu.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pondělí s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. "Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli," uvedl. Předsedu ÚS jmenuje prezident ze stávajících soudců instituce. V letošním roce končí mandát nejen Rychetskému, ale i dalším šesti jeho kolegům.
Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by tento předchůdce jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS) v době, kdy je tato funkce stále obsazená. V neděli to v České televizi uvedl dosluhující šéf ÚS Pavel Rychetský v reakci na avizovaný záměr prezidenta Miloše Zemana. V pořadu Otázky Václava Moravce dodal, že podle něj by celá věc vůbec neskončila u soudu, ale už v kanceláři nového prezidenta Petra Pavla.
K hlavním, byť nedoceňovaným pravomocím českého prezidenta patří jmenování soudců. Především nominace k Ústavnímu soudu a výběr jeho předsedy jsou politikum nejvyššího stupně. Miloš Zeman to připomenul, když před Vánocemi vyvolal spekulace, že příštího předsedu ÚS by mohl jmenovat ještě před vypršením termínu předsedy dosavadního. Tím je Pavel Rychetský, který ovšem bude končit letos v srpnu, tedy skoro půl roku po Zemanovi. I kdyby se dosluhující prezident naznačeného kroku odvážil, nový prezident bude muset ještě letos navrhnout šest nových soudců z celkových patnácti.
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Zeman v Partii na CNN Prima News v neděli řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne. Rychetskému přitom skončí mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období skončí v březnu.
Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda ÚS Pavel Rychetský. Na soud se plánují obrátit Denisa Rohanová, kterou sice zaregistrovalo ministerstvo vnitra, ale z voleb ji vyřadil Nejvyšší správní soud (NSS), a také podnikatel Karel Janeček, který neuspěl na vnitru ani u soudu.
Nejvyšší správní soud (NSS) naznačil, že by mohl prezident Miloš Zeman narazit při případném předčasném jmenování nového předsedy Ústavní soudu. Současnému předsedovi Pavlu Rychetskému končí desetiletý mandát až v srpnu 2023. Zeman nicméně připustil, že uvažuje o jmenování jeho nástupce ještě před lednovými prezidentskými volbami.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Miloš Vystrčil (ODS), který by měl pokračovat jako předseda Senátu, ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se opět nezúčastní slavnostní ceremonie udílení státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě. Nedostali pozvání, uvedl v neděli server iROZHLAS.cz. Na předávání ocenění nepřijdou i někteří poslanci, hejtmani nebo rektoři. Velká část z nich ještě v pátek neměla pozvánku na 28. října
Výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) směrem k představitelům justice jsou nepřijatelné, tvrdí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zášť Benešové vůči tuzemským soudům podle něj může být nebezpečná a může se projevit v personální politice nebo ve financování, řekl v České televizi. Rychetský se pozastavil i nad výrokem Benešové ve věci nového šéfa žalobců po odchodu Pavla Zemana. Ministryně řekla, že jeho nástupcem se nestane žádný z šéfů krajských státních zastupitelství, které označila za „mlaďochy“. Šéf ÚS odsoudil i slova Benešové a prezidenta Miloše Zemana o více vyšetřovacích verzích výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích.
Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.
Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.
Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku, uvedl na Facebooku prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.
Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským hodil rozbušku do už tak vyhrocené české politiky, když zrušil jako protiústavní značnou část volebního zákona a přinutil politiky dohodnout se na nových pravidlech, podle nichž se bude v říjnu volit.
Míříme do další etapy velké veřejné debaty o soudcokracii. V úterý (den poté, co odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny) se chystal Ústavní soud zrušit některá ustanovení volebního zákona a tím výrazně promluvit do podzimních parlamentních voleb. Chystal se tím vyhovět skupině senátorů STAN z podzimu 2017.
Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.
Návrh skupiny senátorů na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny, o níž má podle zjištění Echo24 již v úterý rozhodnout Ústavní soud, trápí prezidenta Miloše Zemana. Podle něj by změna volebního zákona několik měsíců před volbami vedla k destabilizaci politického systému v zemi. „Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, pokud to má Ústavní soud probírat krátce před volbami. Ve skutečnosti by vedla k destabilizaci politického systému,“ řekl prezident v Press klubu Frekvence 1. Miloš Zeman se proto v této věci v neděli obrátil na ústavní soudce. Podle vlastních slov je upozornil, že ÚS má situaci stabilizovat, nikoli bourat.
Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu ÚS se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda ÚS Pavel Rychetský.
Kdo je nejsvobodnější veřejný činitel v České republice? Jsou dva, guvernér centrální banky a předseda Ústavního soudu. Oba stojí v čele samostatných větví státní moci (ČNB tak nebývá označována, ale ústava jí fakticky toto postavení dává). Oba jsou ze svých vysokých funkcí prakticky neodvolatelní; zároveň je jejich funkční období omezeno, takže si případným taktizováním mohou vysloužit maximálně dvě, ale ne víc.
Zatím to vypadá, že justice ustála nájezd prezidenta Miloše Zemana a jeho party z Pražského hradu. Po výpovědích emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka víme, že si prezident a jeho lidé chodili říkat o to, jak by měli soudci rozhodovat v živých kauzách, na nichž prezidentovi záleželo buď mocensky (služební zákon, jmenování profesorů), nebo to zasahovalo do osobních zájmů jeho lidí (plzeňská teplárna).
