Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku, uvedl na facebooku prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému, vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ uvedl mluvčí.

O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.

Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

Zeman ještě před rozhodnutím soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.

Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do Sněmovny.

Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez Sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny. Ústavní soudce kritizoval také za dobu, kterou k rozhodnutí potřebovali.

Rychetský se do sporu se Zemanem dostal několikrát

Rychetský už v roce 2016 například kritizoval Hrad kvůli kauze kolem Jiřího Bradyho, jenž byl podle svých slov nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s dalajlamou, už na seznamu vyznamenaných nebyl. Část politiků, především z řad ODS, TOP 09 a STAN, se nezúčastnila slavnostního večera na Pražském hradě. Rychetský se nakonec obřadu zúčastnil.

V roce 2018 Rychetský také například řekl, že pokud má z něčeho obavy, tak z „kohorty panošů“, která funguje na Hradě kolem pana prezidenta. Zemana také kritizoval o rok později poté, co prezident otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. „To není založení pravomoci prezidenta, to je založení povinnosti prezidenta,“ prohlásil tehdy Rychetský.

Zeman v témže roce řekl, že se Rychetský plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a zanedbává Ústavní soud. Zeman reagoval na vyjádření Rychetského, že by si Vlasta Chramostová zasloužila pohřeb se státními poctami. „Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami, ale k tomu není kompetentní pan Rychetský, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Na druhé straně zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena,“ řekl Zeman.