Jako Habsburk jsem na Visegrád pyšný
V pondělí dorazil do Budapešti silný vítr, který trhal billboardy v národních barvách. Bylo den po referendu, v němž premiér Viktor Orbán nechal hlasovat o plánu na přerozdělování běženců po EU.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
V pondělí dorazil do Budapešti silný vítr, který trhal billboardy v národních barvách. Bylo den po referendu, v němž premiér Viktor Orbán nechal hlasovat o plánu na přerozdělování běženců po EU.
Neuběhlo ještě pět let od jeho smrti, a už řada lidí pracuje na tom, aby se památka na Středoevropana Václava Havla proměnila v jakýsi byzantinský kult.
Když loni na podzim Německo fakticky vypovědělo smlouvy EU o azylové politice, jezdil zrovna po Evropě čerstvě rezignovavší australský premiér Tony Abbott.
Otevřeno/Zavřeno se jmenuje cena/anticena, kterou nezisková organizace Otevřená společnost uděluje každoročně úřadům za jejich informační politiku.
První veřejný Salon Týdeníku Echo se konal v úterý večer v prostorách kavárny Písecká brána na katastru Prahy 6. Právě tady se letos konají nejbarvitější volby do Senátu. Pozvání Echa sice nepřijal Vlastimil Harapes kandidující v barvách ANO, ale naopak přišli Václav Bělohradský (ČSSD plus Strana zelených), Aleš Hušák (Nezávislí), Jiří Růžička (TOP 09 a Starostové s podporou KDU-ČSL) a konečně František Stárek zvaný Čuňas (ODS).
Předminulý týden při hlasování o tzv. lex Babiš vypadla z fronty pro tvrdou verzi zákona ODS.
Demokratické strany si stěžují, že společný postup proti oligarchovi při hlasování o tzv. lex Babiš ztroskotal na nevůli ODS – čas promluvit si o vztahu k fenoménu Babiš se šéfem poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou.
Za čtyři roky u moci, v růstové fázi ekonomického cyklu, vláda není schopna přiblížit se k vyrovnanému rozpočtu. Za celou tu dobu neuměla přijít s jedinou změnou, která by deficity zmenšovala.
Nedělní zemské volby v Berlíně budily zájem napříč Evropou, samozřejmě včetně České republiky. Pozornost platila hlavně procentům, které si vydobude nová, napravo od křesťanských demokratů stojící Alternativa pro Německo.
Bitva kolem policie nabírá obrátky. Jak napsal kolega Petr Holub, kdesi v orgánech k tomu pověřených vznikl důvěrný rozbor, který nabourává příběh o „brutálním úniku informací“, jímž se měl provinit Tomáš Tuhý.
Před měsícem vyvolal jistý rozruch Salon Echa (Nemáte pravdu, v Německu se píše svobodně – č. 31) o tom, zda v Německu mají veřejnou debatu hodnou toho jména. Velvyslanec v Praze i nový korespondent německého veřejnoprávního rozhlasu zastávali samozřejmě názor, že ano.
Že má Andrej Babiš obří střet zájmů, vědí po několika reportážích a článcích už i v sousedním Německu. Naše pravicová opozice se diví, že ministrova trojjediná role tak málo voličům vadí, ale možná se lidový hněv nedostavuje i proto, že o střetu zájmů pana vicepremiéra se mluví příliš abstraktně.
Ministr Marian Jurečka loni umožnil podávat v programu žádosti až o 150 milionů korun. Šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík za tím tuší možný obchod Jurečky s ministrem financí a současně zemědělským velkopodnikatelem Andrejem Babišem
Dva dny po sobě jsou oba Babišovy politické deníky na pranýři. Nejprve pět předsedů stran (ČSSD, ODS, TOP 09, Starostové a KDU-ČSL) odmítlo pozvání k předvolební debatě iDNES.cz, kterou měl moderovat šéfredaktor Mladé fronty DNES Jaroslav Plesl.
Zprávy o útočníkovi, který západním městě nožem, mačetou a jinak zaútočil na náhodné chodce, asi přežije letošní léto. Včera útočník (rodák z Alžírska) zranil v Toulouse policistku, křičel, že se mstí Francii.
Návštěva německé kancléřky v Praze byla barvitá, jako nebyly ani vzácné návštěvy Helmuta Kohla počátkem 90. let, kdy Německo vzájemný vztah nepřímo, ale vytrvale zatížilo spory z minulosti.
Duka: Až dosáhnou muslimové 25 procent začnou prosazovat šaríu.
Letos 31. května komisařka Jourová podepsala s Facebookem, Twitterem, YouTubem a Microsoftem dohodu, v níž se firmy zavazují mazat příspěvky, které budou rasistické apod.
Celní správa si letos už jednou významně zvětšila kompetence. Zatímco předtím se v daňových podvodech směla zabývat jen podvody při dani na obchodní transakci ze zahraničí (typicky dovoz), napříště bude moci stíhat například i podvody s DPH, které se udály uvnitř České republiky.
Vypadalo to na ono dlouho očekávané násilí zprava. Berlínská centrála Nadace Amadeu Antonio měla neohlášenou a nepříjemnou návštěvu: skupina mladých mužů vnikla do kanceláře, chovala se agresivně a vyhrožovala přítomným zaměstnancům a aktivistům.
Včera potřetí zasedala vyšetřovací komise sněmovny pro reorganizaci policie. Hlavní hvězdou byl bývalý ředitel ostravské pobočky ÚOOZ Jiří Komárek.
Evropská komise prohloubila spor, který od ledna vede s konzervativní polskou vládou. Tehdy komise rozjela „proceduru“ kvůli sporu o pět soudců polského Ústavního soudu.
Přistání Roberta Šlachty na místě náměstka generálního ředitele Celní správy má dvě různé roviny. Tou první je odpověď na věčnou otázku: Kam s ním?
Spolková republika si na sklonku července prošla týdnem obav a strachu po několika násilných útocích ze strany muslimů, ať už naturalizovaných, nebo teprve v azylovém řízení. Příslušné zpravodajství vzbudilo u části veřejnosti silnou kritiku coby příliš politicky korektní a jednostranné. Je to stará písnička – už v předchozích měsících ukazovaly průzkumy, že zhruba polovina Němců v tématech přistěhovalectví, azylová politika a integrace muslimů německým novinářům, o politické třídě ani nemluvě, nedůvěřuje. Oprávněně?
Když Kristýna Zelienková oznamovala odchod z hnutí, jmenovala tři důvody: rostoucí nespokojenost s nedemokratickými poměry, porušování stanov v její domovské organizaci a Čapí hnízdo.
Tři týdny po potlačení vojenského převratu v Turecku ještě pořád zuří čistky. Prezident Recep Erdogan brojí proti stoupencům islámského duchovního Fethullaha Gülenema.
Minulý pátek v 17:52 vystřílel osmnáctiletý útočník v Mnichově 56 nábojů do skupiny náhodných lidí před restaurací McDonald’s, devět jich zabil a 35 zranil.
Krajský soud ve Zlíně smetl žalobu na firmu Excalibur Army za to, že ve skladu ve Vrběticích skladovala tzv. směrové miny, podle policejního vyšetřovatele zakázaný typ min.
V Turecku se část armády před týdnem pokusila o nejpodivnější vojenský převrat v moderních dějinách země. V pátek ve 22 hodin místního času obsadila několik strategických bodů včetně generálního štábu a mezinárodního letiště, mostu přes Bosporskou úžinu v Istanbulu (jen jedním směrem, ve druhém mohla auta normálně jezdit). Vojáci pronikli i do státní televize, hlasatelka pod namířenou hlavní přečetla deklaraci o převzetí moci.
Velkou část mandátu na Hradě strávil Václav Klaus polemikou s evropskou integrací. Když Britové zvolili brexit, Klaus to přivítal jako budíček pro západní establishment.