Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) přišla s poměrně kuriózní zprávou. Oznámila povinnost evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu, jako jsou vloggeři, youtubeři a influenceři, kteří nabízejí obsah na platformách typu Instagram, TikTok či YouTube. Každý takový člověk, jemuž z tvorby plyne jakýkoliv zisk, se musí u vysílací rady zaregistrovat a ta mu následně vydá osvědčení.
Horní komora italského parlamentu dnes schválila reformu silničního zákona, která mimo jiné zpřísňuje pokuty za používání mobilního telefonu za volantem, řízení pod vlivem alkoholu či drog nebo za překročení maximální povolené rychlosti. Informovala o tom agentura ANSA. Podle nových pravidel, která už dříve dostala zelenou i v dolní komoře parlamentu, bude v Itálii za řízení auta s mobilem v ruce hrozit pokuta od 250 eur (asi 6250 Kč) do 1000 eur (25 000 Kč).
Podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení upraví vládní novela vysokoškolského zákona, kterou ve středu schválila Sněmovna. Poslanci předlohou změnili postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol. Novelu teď dostanou k posouzení senátoři. Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) oceňují změny v doktorském studiu, naopak kritizují změny v akreditacích.
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Pravděpodobnost, že se stihne legislativní proces u čehokoliv nového, je každým dnem menší. Vládní strany tak už spíše směřují svou pozornost k projednání a schválení zásadních rozdělaných návrhů, jako je důchodová reforma, zavedení superdávky, Lex OZE III, novela zákona o státní službě či zákon o silniční dopravě, který zavede. Legislativní proces trvá obvykle šest až 12 měsíců, v průměru se obvykle hovoří o devíti měsících.
Hnutí ANO chce, aby se Senát zabýval důchodovou reformou dříve než 11. prosince, kdy se mají změny v penzích projednávat. Sbírá proto podpisy pro svolání mimořádné schůze. Uvedla to senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní nepotřebují senátoři na prostudování návrhu více než měsíc a je třeba, aby se horní komora sešla rychleji. Hnutí ANO avizuje, že pokud se dostane do vlády, většinu reformy zruší.
Vláda dnes schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Kritikům navrženého legálního množství Blažek vzkázal, že za desítky let nevyjednali nic.
Opoziční Piráti kritizují vládní návrh pravidel nakládání s konopím. Považují ho za nedotažený. Podle nich navržená úprava sice umožní pěstování několika rostlin, ale už ne jejich sklizeň. Piráti to uvedli v tiskové zprávě. Kabinet má dnes na programu novelu trestního zákoníku, podle níž by bylo legální pěstování nejvýš tří konopných rostlin s obsahem THC nad jedno procento a držení nejvýš 50 gramů konopí venku a 25 gramů doma.
Chtěl dosáhnout „momentu překvapení“. Tak šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek nedávno u Ústavního soudu vysvětloval, proč na poslední chvíli ve sněmovně podal takzvaný pozměňovací návrh k přijetí zpřísněného zákona o střetu zájmů, známého jako lex Babiš II. Obecně mají sloužit jako důležité nástroje českého legislativního procesu, které umožňují poslancům jednoduše měnit projednávané zákony. Opoziční poslanci si ale poslední dobou stěžují, že pozměňovací návrhy jsou koaličním lékem téměř na všechno.
Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval takzvaným lex Babiš II, tedy zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, uvedl předseda soudu Josef Baxa.
Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud. Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu.
V Německu dnes vstoupil v platnost zákon, který mimo jiné umožní transgenderovým či nebinárním osobám změnit úřední zápis o pohlaví bez psychologických posudků a zdlouhavých soudních řízení. Ke změně napříště postačí prohlášení na matričním úřadu. Stejným způsobem lze změnit i křestní jméno. Vládní politici včetně kancléře Olafa Scholze zákon oceňují, z konzervativní opozice zní kritika. Podle průzkumu agentury YouGov souhlasí s novým zákonem 47 procent Němců, 37 procent ho ale odmítá.
Vláda schválila novelu, která čelila v době příprav na ministerstvu zdravotnictví tvrdé kritice za několik „výchovných“ návrhů. Kupříkladu ze strany stomatologů kvůli konci amalgámových plomb bez jiné hrazené verze či kvůli návrhům, aby si lidé už při přestupku hradili vysoké náklady na léčbu z vlastní kapsy. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) však nakonec kritice ustoupil a řada kontroverzních věcí tak z novely vypadla.
Poslanecká sněmovna se v úterý ve druhém čtení vrátila k projednávání zákona o lobbingu, který má upravit pravidla pro transparentní fungování politických lobbistů. Schválení regulace lobbingu je důležité i proto, že jde o podmínku pro vyplacení evropských dotačních prostředků v rámci Národního plánu obnovy. Spory se vedou hlavně o různé výjimky.
Kontroverzní šéfka slovenského resortu kultury Martina Šimkovičová přichází s dalším svérázným nápadem: chystá novelu zákona o státním jazyce, která má posílit postavení slovenštiny ve vybraných oblastech úředního a veřejného styku, jak uvádí ministerstvo. V praxi to mimo jiné znamená, že by se měly upravit i názvy položek na jídelních lístcích a eliminovat výrazy jako cash nebo job. To máme cordon bleu překládat jako „modrou šňůru“ a foccaciu jako „italský chléb“? ptají se restauratéři.
Dělaly se kvůli tomu procedurálně psí kusy, například ještě v létě koalice nebrala zřetel ani na stanovisko poradního orgánu Legislativní rady vlády, jen aby se „stihly termíny“. Bylo životně důležité pro demokracii, aby novela zákona o České televizi a Českém rozhlase vešla v platnost ještě letos. Imperativem je zajistit ČRo a hlavně ČT víc financí na provoz, v prvním případě až o 330 milionů korun, v druhém o 865 milionů. Novela je, jak ostatně přiznávají ti politici čtyřkoalice, kteří se o ni osobně zasazují, politicky motivovaná.
Více pravomocí i peněz pro tajné služby i další bezpečnostní složky státu žádají někteří němečtí politici poté, co se úřadům podařilo minulý týden zmařit chystaný útok na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Libyjec zadržený nedaleko německé metropole se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a už loni měl být deportován. Německo na něj přitom upozornila zahraniční tajná služba, zřejmě z USA.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení
České televizi má takzvaně vykolíkovat prostor výměnou za to, že si veřejnoprávní televize s velkou mediální novelou říká o více peněz. Řeč je o memorandu, které na dalších pět let definuje postavení a poslání ČT a na němž se teď její zástupci dohadují se soukromými médii. Televizi například zavazuje k tomu neexpandovat dále na pole zpravodajských webů a současně vytváří podmínky pro licencování produkce ČT i streamovacím službám. Deník Echo24 přináší navrhované znění memoranda.
Dolní komora ruského parlamentu schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou. Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.
Ministerstvo vnitra chce upravit a omezit obchod se zbraněmi v České republice. Na ministerstvo a následně do Poslanecké sněmovny míří nyní několik pozměňovacích návrhů, které se týkají regulace tlumičů a omezení držení palných zbraní. Rezort vnitra chce omezit prodej tlumičů a zpřístupnit detailní informace o prodeji zbraní policii, což se setkalo s kritikou ze strany zbraňových insiderů. Podle zástupců LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní se zákonodárci snaží pouze o "falešný pocit bezpečí".
Nevím, zda existuje nějaká statistika, jaký je výskyt duševních poruch mezi lidmi, kteří se začali intenzivně zabývat veřejnoprávními médii, ale nebylo by překvapivé, kdyby byl vysoce nadprůměrný. Jsou jako sněhová koule, u níž se na jádro, občas produkující nějakou smysluplnou, nebo aspoň srozumitelnou práci, nabalují vrstvy a vrstvy nejrůznějších aktivit a pohybů, jež vyplývají z byrokratického sebezájmu. Penetrují mnohé další sféry a instituce, jejich prosazovatelé v zásadě nevidí žádné přirozené meze.
Loni běžel v tuto dobu i v českých kinech film slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice. Opravdu sugestivním způsobem v něm režisérka vylíčila drastické poměry, které už několik let existovaly (a stále existují) na polsko-běloruské hranici, kde se tisícovky lidí původem především z Blízkého východu snaží dostat z jedné strany na druhou, tedy do vysněné Evropy. Polská cesta je mimořádná tím, že jde přímo o diverzní a nepřátelskou akci třetího státu, tedy Běloruska (a Ruska), jehož režim našel velmi vychytralý způsob, jak destabilizovat, či aspoň velmi potrápit k němu kritickou zemi.
Vysoké školy čekají v nejbližší době razantní změny. Ve sněmovně se totiž chýlí ke konci projednávání velké novely vysokoškolského zákona z dílny ministerstva školství (MŠMT). Poslanci k této novele však ve druhém čtení nahráli desítky pozměňovacích návrhů, které by přinesly výrazné změny na samotný chod univerzit a jejich autonomii. Příprava novely zákona o vysokých školách začala v únoru 2023, kdy byl návrh zaslán do mezirezortního připomínkového řízení.
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Doprava na polských silicích není dost bezpečná. Tamní ministerstvo infrastruktury chystá značné zpřísnění pravidel silničního provozu. Mezi oznámené změny patří trvalé odebrání řidičských průkazů a nulová tolerance řidičů pod vlivem alkoholu. V trestním zákoníku se má objevit i nový druh trestné činnosti - vražda na silnici, píše deník DoRzeczy. Ministr infrastruktury Dariusz Klimczak mluvil v Sejmu o změnách, které čekají řidiče v blízké budoucnosti a měly by být postrachem silničních pirátů.
Zákaz prodeje nezletilým, žádná reklama v médiích, konec prodeje v automatech a dvojité ověření věku při internetovém nákupu u specializovaných prodejců. Tak má od prosince vypadat regulovaný prodej lehkých drog jako HHC nebo kratom. Ty se zřejmě brzy objeví na novém seznamu „psychomodulačních látek“. S jeho vznikem počítá zákon, který tento týden prošel Senátem. K jeho schválení chybí už jen podpis prezidenta.
Obchody budou potřebovat nejméně dva roky od konečného schválení obalového zákona na přípravu zálohování. ČTK to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Nastavení systému je podle něj potřeba také zlevnit, protože náklady na zálohování se promítnou do cen nápojů. Svaz už dříve vyčíslil náklady na spuštění systému na zhruba 5,2 miliardy korun a provoz na 1,3 miliardy korun ročně. Zákon o obalech schválila ve čtvrtek vláda, předlohu zákona následně projedná Parlament
Vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) za covidu podmiňovala testováním a očkováním fungování v řadě oblastí běžného života. A dva roky po pandemii úřady čelí obvinění, že z těchto restriktivních opatření nelegálně těží. Podle analýzy, kterou zpracovala organizace Iuridicum Remedium (IuRe), totiž ještě dnes drží osobní údaje lidí, aniž by to zákon dovoloval. Ministerstvo zdravotnictví prý odmítá osobní údaje smazat. A tak se jejich likvidace bude organizace domáhat soudní cestou.
Nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC bude mít zřejmě od prosince nová pravidla, která mimo jiné omezí jejich prodej. Přinese je novela o návykových látkách, kterou dnes Senát schválil beze změn. Novelu, která má ochránit před rizikovými látkami s psychomodulačními a psychoaktivními účinky především děti, nyní dostane k podpisu prezident. Poslanecká novela uvedené látky rozlišuje podle rizikovosti.
