Nechvalné ocenění za nejvíce antisemitistickou osobnost či událost za rok 2019 získal předseda britských labouristů Jeremy Corbyn. Anticenu uděluje každoročně americké Centrum Simona Wiesenthala.
Od zvolení Jeremyho Corbyna lídrem labouristů v roce 2015 britská veřejnost řeší problematiku antisemitismu ve straně. Židovští členové partaje si stěžují na šikanu, do novin proniká stále víc ukázek levicového rasismu. Z antisemitismu je podezřelý sám Corbyn. V průzkumu z loňského září 40 % britských Židů prohlásilo, že by zvažovalo odchod ze země, pokud by se stal premiérem.
Británie má v posledních čtyřech letech dvě stálé kauzy, antisemitismus v Labouristické straně a brexit. Od roku 2015, kdy se lídrem Labour Party stal Jeremy Corbyn, se na veřejnost dostávají kauzy o antisemitském chování předních představitelů, šikaně Židů a dalších znepokojujících událostech. Podle mnohých je antisemitou sám Corbyn. Zhruba ve stejnou dobu začíná zápas o budoucnost Británie v EU. O obě témata se zajímal americko-izraelský spisovatel Tuvia Tenenbom.
Na internetu se objevil „manifest“ sepsaný zřejmě pachatelem středečního útoku na synagogu ve východoněmeckém Halle.
Čtveřice nově zvolených radikálních amerických kongresmanek v čele s Alexandrií Ocasio-Cortezovou se zatím zapsala do politického dění antisemitskými kontroverzemi přinejmenším stejně jako snahou zavést socialismus. Že by se nám tu vynořoval jakýsi vzorec?
Německý pověřenec pro otázky antisemitismu varoval židovskou komunitu ve v zemi nošením jarmulek (též nazývaných kipa). Tradiční pokrývku hlavy by neměli nosit na veřejná prostranství kvůli nárůstu nenávistných útoků vůči Židům. Mezi lety 2017 a 2018 došlo ke zvýšení počtu takových útoků o deset procent, píše německá Deutsche Welle. Podle zprávy Kantorova střediska došlo v Německu od minulého roku až k 70% nárůstu.
Židovské labouristické hnutí, které je přidružené k britské Labouristické straně, v neděli vyjádřilo nedůvěru lídrovi labouristů Jeremymu Corbynovi. Jako důvod uvedlo, že vedení strany neřeší stížnosti na antisemitismus, informovala televize Sky News. "Všechny stížnosti na antisemitismus jsou vyšetřovány podle našich vnitřních pravidel a procedur," uvedla dnes mluvčí labouristů.
V posledních týdnech pozornost médií přitáhla další krize na linii Polsko-Izrael, tentokrát vyvolaná prohlášením nového izraelského ministra zahraničí, který připomněl výrok, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“ a že se musí přiznat ke svému podílu na holokaustu. V Polsku byl označen za rasistický a vyvolal řadu reakcí. Autorem jedné z nich je i současný polský velvyslanec v Izraeli Marek Magierowski. Echo24 přináší jeho text publikovaný v Jerusalem Post s titulkem Moje babičky přežily válku.
Že minimálně mezi částí židovské inteligence, publicistiky a politiky na jedné straně a částí polského konzervativního tábora na straně druhé panuje napětí, o tom není pochyb. Pawel Spiewak (viz předcházející rozhovor), natož lidé jako Adam Michnik, považuje vládnoucí Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského za prostředí, v němž se daří xenofobii a antisemitismu.
Diplomatický incident mezi Izraelem a Polskem, jehož vinou se nekonal naplánovaný summit visegrádské čtyřky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě, začal během předchozí Netanjahuovy návštěvy Varšavy, kdy v hovoru s izraelskými novináři řekl, že za druhé světové války při vyvražďování Židů „Poláci kolaborovali s nacisty“. Jak se později ukázalo, Netanjahuův výrok neimplikoval kolaboraci polského národa, ale blíže neurčeného počtu Poláků.
Skoro pravidelně docházejí znepokojivé zprávy o růstu antisemitismu napříč starým kontinentem. V posledních týdnech jich nejvíc mělo původ ve Francii. Až do českého zpravodajství to letos dotáhly už čtyři: pokřikování na filozofa Alaina Finkielkrauta, jehož se měla v Paříži dopustit skupinka Žlutých vest; hakenkrajce vyvedené sprejem na desítkách židovských náhrobků v alsaské vesnici Quatzenheim; povalený pomník na místě zničené synagogy ve Štrasburku; svastiky na bývalé synagoze v Mommenheimu, který stejně jako Štrasburk leží v Alsasku.
„Hitler byl k židům mírnější, než si zasloužili.“ „V Dachau to bylo příjemnější než v Osvětimi.“ Podobně hrozivou přehlídku antisemitských a rasistických výroků v pátek zobrazoval francouzský překladač Reverso. Netrvalo dlouho a sesypala se na něj vlna kritiky a odsouzení. Platforma ze všeho viní chybu v algoritmu a zavázala se přešlap co nejrychleji napravit, píše agentura AFP.
Britská Labouristická stranu čelí v poslední době stále silnější kritice ze strany vlastních členů, kteří svůj nesouhlas s vývojem strany pod vedením Jeremyho Corbyna vyjadřují odchodem. Kromě nesouhlasu s přístupem lídra labouristů k řešení brexitové otázky jsou hlavním důvodem čím dál častější antisemitské tendence partaje. V uplynulých dnech tak svůj odchod ohlásili i někteří dlouholetí členové s tím, že se za dnešní stav labouristů stydí a Corbyna jako možného předsedu vlády by neakceptovali.
Neznámý pachatel v noci na úterý zneuctil bezmála stovku hrobů na židovském hřbitově ve východofrancouzském městě Quatzenheim, ležícím nedaleko Štrasburku, informoval alsaský list Les Dernières Nouvelles d‘Alsace. Na hroby někdo žlutou a modrou barvou namaloval nápisy v němčině a hákové kříže. Alsasko v úterý navštíví i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský konzervativní filozof Alain Finkielkraut, který je znám i čtenářům Týdeníku Echo, se stal terčem antisemitských urážek na okraj sobotní demonstrace hnutí žlutých vest v centru Paříže. Záběry z incidentu, šířící se na sociálních sítích, vyvolaly podle agentury AFP vlnu rozhořčení sahající až k vedení státu. Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování, podle francouzského ministra vnitra se policii podařilo identifikovat podezřelého.
Zdanění církevních restitucí, přesněji zdanění náhrad za nevydaný majetek, je pokračováním historické krádeže, jež se odvolává k těm nejhorším sklonům, které v tomhle národě existují. Je-li totiž v českém kolektivním povědomí nějaká společná cisterna negace, z níž lze čerpat kapalinu do emočních nádrží, pak je to zapšklý antiklerikalismus, či přesněji antikatolicismus. Je to taková jistota, že by se nejspíš zdejšího přesvědčení držela, i kdyby tu už žádní katolíci nebyli.
Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Ze zveřejněné zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA) také plyne, že 85 procent ze skoro 16 500 respondentů, kteří se sami identifikovali jako Židé, vnímá nárůst antisemitismu jako zásadní problém. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zjištění komentoval slovy, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.
Soud ve Spojených státech poslal do vazby bez možnosti kauce Roberta Bowerse, který v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil jedenáct židů. Bowers si také formálně vyslechl obvinění. Před soud opět předstoupí ve čtvrtek, kdy žaloba předloží důkazní materiál.
Jedenáct lidí v sobotu zabil v synagoze v Pittsburghu v americkém státě Pensylvánie střelec, který před krveprolitím dával najevo nenávist k židům. Informovali o tom představitelé místních úřadů. Šest lidí bylo zraněno, včetně čtyř zasahujících policistů. Postřelený útočník se po zásahu policie vzdal. Případ vzápětí převzal Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který jej vyšetřuje jako zločin z nenávisti.
Nejsem žádný antisemita, jen kritizuju Stát Izrael, na to mám právo.
Německo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) čelí třem velkým výzvám – zvyšujícímu se pravicovému radikalismu, antisemitismu a násilí ze strany jednotlivých uprchlíků. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekl její mluvčí Steffen Seibert. K budoucnosti šéfa kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který kvůli svým výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) čelí výzvám k odstoupení, se vyjadřovat nechtěl.
Saský ministr vnitra i šéf německé Ústřední rady Židů ostře odsoudili srpnový útok na košer restauraci ve městě Chemnitz, která se odehrála během jedné z mnoha demonstrací proti přistěhovalcům. Informovaly o tom v neděli agentury DPA a AP. Demonstrace proti migrantům a akce, které se vymezují proti rasismu a pravicovým radikálům, se v Chemnitzu konají od konce srpna, kdy byl ve městě zavražděn mladý Němec. Z činu je podezřelá trojice přistěhovalců.
Koncem července se tři hlavní britské židovské noviny odhodlaly k bezprecedentnímu kroku. Za normálních okolností tvrdě konkurenční listy, Jewish Chronicle, Jewish News a Jewish Telegraph, publikovaly na přední stránce totožný úvodník, který varoval před narůstající nenávistí vůči Židům v Británii. „Existuje jasné a bezprostřední nebezpečí, že muž, který je slepý k obavám židovské komunity a který nedokáže rozeznat problém, že nenávistná rétorika vůči Izraeli se může lehce přehoupnout do antisemitismu, se může stát naším příštím premiérem,“ upozorňoval editorial. Varování nebylo namířeno proti žádnému představiteli krajní pravice, ale proti lídrovi hlavní levicové partaje Jeremymu Corbynovi. Jeho Labouristická strana si pod jeho vedením právem vysloužila cejch hlavní antisemitské síly v zemi.
Bývalý britský vrchní rabín Jonathan Sacks tvrdí, že mnozí britští Židé zvažují opuštění Británie kvůli antisemitismu. V rozhovoru s BBC v neděli řekl, že poprvé od 17. století si Židé kladou otázku, zda je Británie bezpečná pro jejich děti.
S varovně rostoucím antisemitismem v Německu se rozhodla tamější židovská komunita bojovat vysláním nových „ambasadorů“. Těmi se stalo celkem 90 mladých židovských studentů. Mají ostatním přiblížit svou kulturu i ukázat, že se od jiných teenagerů nijak neliší. Informaci přinesla agentura AP. Centrální rada Židů v Německu, největší organizace spojující místní židovskou komunitu, se ke startu projektu rozhodla v minulém roce.
Kvůli údajnému antisemitskému útoku bylo v Berlíně zadrženo osm mužů. Žida ze Sýrie zbili v noci na sobotu jeho krajané, informoval na svém webu deník Die Welt s odvoláním na policejní kruhy. Skupina Syřanů podle serveru požádala muže o zapalovač v parku poblíž stanice městské dráhy Hackescher Markt. Jeden si všiml přívěšku v podobě Davidovy hvězdy na řetízku tázaného, který se poté stal terčem útoku a utrpěl tržné rány.
Francouzský list Le Parisien na konci dubna otiskl prohlášení tří set francouzských intelektuálů a politiků. Ti chtějí, aby „verše Koránu vyzývající k vraždění a trestání židů, křesťanů a nevěřících byly zapuzeny náboženskými autoritami“. Podle svých slov si přejí, aby se „žádný věřící nemohl odvolávat na posvátný text při páchání zločinů“. Manifestem reagují na silnou vlnu antisemitismu, která v poslední době zemi zasáhla. Prohlášení vyvolalo pobouření u tamních muslimů.
Židé by ve velkých německých městech raději neměli na veřejnosti nosit tradiční pokrývku hlavy, takzvanou jarmulku nebo kipu. V rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB) to řekl předsedy německé Ústřední rady Židů Josef Schuster. Reagoval tak na rostoucí počet antisemitských útoků v Německu.
Trojice neznámých útočníků napadla v Berlíně dva mladíky, kteří měli na hlavě jarmulky, tradiční židovské pokrývky hlavy. Jedním z napadených byl Izraelec, který incident natočil, napsala agentura DPA. Útok důrazně odsoudila kancléřka Angela Merkelová (CDU), podle níž bude Německo postupovat se vší tvrdostí a rozhodností.
Předseda jedněch z největších německých policejních odborů DPoIG Rainer Wendt požaduje, aby rodičům, kteří budou zastávat antisemitské názory, mohly být odebírány děti. Wendt tak chce reagovat na rostoucí počty antisemitských incidentů na německých školách, kde jsou děti s židovským vyznáním terčem šikany ze strany svých spolužáků.
