Tag: výročí 17. listopadu

Články k tagu

Nad oslavami 17. listopadu se vznášel Babišův stín. Dominovaly protesty proti němu

Letošnímu 17. listopadu se v Praze dominoval duch protestních akcí, lidé vyjadřovali svůj nesouhlas zejména s premiérem Andrejem Babišem. K napjaté atmosféře přispěla především politická krize související s novými skutečnostmi v kauze Čapího hnízda. Došlo však i na tradiční vzpomínkové akce a kladení věnců, byť zčásti za bouřlivé atmosféry - slavnostní setkání na Národní třídě si ani letos nenechala ujít řada politiků. I letos se oslavy 17. listopadu obešly bez prezidenta Miloše Zemana, který na Národní třídu květiny pouze poslal. Návštěvníci hlavního dějiště událostí z roku 1989 se nepotkali ani s premiérem – kytici u pamětní desky položil již krátce po půlnoci.

Tisíce lidí prošly Prahou. Mohutný dav na Staroměstském náměstí požadoval demisi premiéra Babiše

Tisíce lidí se vydaly v sobotu odpoledne z Hradčan od Pražského hradu přes Karlův most směrem na Staroměstské náměstí. Průvod procházející Nerudou ulicí se zdá nekonečný, komentovali akci někteří přihlížející. Demonstranti požadovali demisi trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše (ANO). K vidění byly české vlajky i vlajky EU, další lidé nesli transparenty, například s nápisem „Odstup, satane!“, a skandovali „Demisi, demisi!“ Akci pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Shromáždění na Staroměstském náměstí skončilo kolem 17:30 zpěvem české hymny, lidé nad hlavami drželi rozsvícené mobilní telefony.

Zhovadilost, primitivismus, neslušnost..., ale i pochopení. Politici vidí vyhození květin různě

Část opozičních politiků chápe vyhození květin premiéra Andreje Babiše (ANO) či prezidenta Miloše Zemana od památníku na Národní třídě. Považují to za důkaz nespokojenosti lidí. Další ale postup demonstrantů tvrdě kritizují. Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyhození květin označila za primitivismus, lidovecký poslanec Marian Jurečka za zhovadilost, podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka to bylo neuctivé a neslušné. Hrad mluví o „fašistické lůze utržené ze řetězu“.

Vyhrocená atmosféra. Babišova kytice na Národní skončila v koši. Premiér ji přinesl pod rouškou noci

Napjatá, vyhrocená atmosféra od sobotního rána provází pietní akty politiků u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Na předsedu ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka, který přišel spolu s dalšími představiteli strany, desítky lidí hlasitě pískaly, amerického velvyslance Stephena Kinga naopak odměnili potleskem. Květiny, které Hamáček k památníku položil, se chystali lidé vyhodit do koše, ale nakonec na pietním místě zůstaly.

Spikleneckým teoriím o 17. listopadu věří zklamaní a nedocenění lidé, říká historik

Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.

Babiš, jeden z nich

Jeden by se měl vždycky mít na pozoru před spikleneckými teoriemi, které provázejí všechny významné dějinné události. Jsou spojeny i se sametovou revolucí v listopadu 1989. Nejpopulárnější je ta, že šlo o plánovaný a připravovaný převrat uvnitř komunistické moci. Podobné události se samozřejmě vždycky vydají směrem, který lze těžko uřídit – a konečně historici takový scénář odmítají. To ale nevylučuje, že prozíravá a informovaná část komunistického establishmentu byla na změnu připravená.

17. listopad, svátek rozhořčení

Máme před sebou další 17. listopad a vypadá to, že bude ještě trochu vzrušenější, než jsme si v posledních letech zvykli. Předehrou může být už dnešní demonstrace svolaná na Václavské náměstí. Kdo tam přijde, dostaví se jistě i v sobotu na Národní, kdy svůj anitibabišovský protest spojí s protestem antizemanovským. 17. listopad se tak z památečního dne „boje za svobodu a demokracii“ stal dnem znechucení ze dvou reprezentantů lidu, zvolených přitom svobodně a demokraticky.

Je to jak v Bělorusku, vejce jsem na Zemana neházel, bránil se důchodce

Důchodce Jindřich Frühauf, který čelil obžalobě z výtržnictví při projevu prezidenta Miloše Zemana, popřel, že k pódiu se státníkem hodil dvě vajíčka. Své stíhání označil při výpovědi u soudu za hysterickou mašinérii několika úředníků. Na akci ho podle něj zadrželi policisté v civilu, kteří po něm chtěli, aby označil skutečné vrhače vajec z řad demonstrantů, což odmítl.

Praha ve znamení akcí k 17. listopadu. Včetně kritiky Zemana

Lidé včetně politiků si po celý dnešní den připomínali na řadě míst Česka události, které v listopadu 1939 vyústily v uzavření českých vysokých škol a v roce 1989 v pád komunismu. Nejvíce akcí se konalo tradičně v Praze a jejich tématem byla nejen připomínka výročí 17. listopadu. Zazněla i kritika prezidenta Miloše Zemana nebo návrhu skupiny poslanců na obnovu trestnosti veřejného hanobení prezidenta. Hlasitě slyšet ale byli i Zemanovi příznivci. Sám prezident se oficiálních oslav nezúčastnil a zůstal na zámku v Lánech.

Pamětní desku k 17. listopadu přemístili. Nově je na průčelí domu

Pamětní deska připomínající události z listopadu roku 1989 je od středy na jiném místě, než byli lidé po více než čtvrtstoletí zvyklí. Majitel domu na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice se rozhodl uzavřít podloubí, ve kterém deska s prsty vztyčenými do vítězného „V“ byla umístěna. Nově je osazena na fasádě domu. Právě podloubí ale bylo kritickým místem, kde bylo mnoho studentů 17. listopadu 1989 zbito tehdejší policií.

Chtěli uctít sametovou revoluci. Magistrát jim zakázal průvod 17. listopadu

Pražský magistrát zakázal průvod „Nezapomínáme“ plánovaný na 17. listopadu. Jeho trasa kolidovala s dalšími, už dříve ohlášenými shromážděními na Klárově a na náměstí Jana Palacha. Rozhodnutí magistrát zveřejnil na úřední desce. Na svátek připomínající perzekuci studentů v roce 1939 a revoluční události z roku 1989 byly v Praze ohlášeny více než dvě desítky shromáždění.

Zeman – prezident všeho lidu, či xenofobní sekty?

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Hospodářských novinách kritizoval Zemana za účast na shromáždění „xenofobní sekty“, od Zemana se distancovali i jeho podporovatelé jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Foldyna. Přinese to prezidentovi přesto politické body, nebo se bude radovat spíše někdo jiný? O tom diskutovali v Salonu Týdeníku Echo současný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, mluvčí premiéra Zemana z let 1998–2002 a v letech 2009–2012 místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, sociolog z agentury Median Daniel Prokop a iniciátor akce „Červená karta pro Zemana“ Martin Přikryl, majitel reklamní agentury Jandl.