Vystoupení premiéra Andreje Babiše na Národní třídě publikované na jeho Facebooku poslouží jako geniální zkratka toho, co je v této politické krizi podstatné a na co se omylem upíná pozornost. 

Babiš kytici se stuhou položil na místo, kam pietu z podloubí vykopla Česká advokátní komora, bezprostředně po půlnoci. „Tento rok jsem přišel dřív, protože brzo ráno letím za svým synem do Švýcarska, který se svou matkou je vlastně už dva dny v bytě, protože novináři mu nedovolí de facto vycházet, tak jdu za ním, abych mu pomohl. Takže děkuju za pochopení.“

Představě, že u inkrimovaného domu v Ženevě hlídkují novinářské štáby, bychom neměli věřit dřív, než uvidíme reportáže nebo si přečteme příslušné články, které ti před domem stepující novináři napsali. S vědomím o ekonomické a politické kondici českých redakcí je to spíš nepravděpodobné. Babiš, který v posledních letech svého syna podle synových dřívějších slov neviděl třeba rok v kuse, svou náhlou cestou samozřejmě zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Chtěl se vyhnout demonstrantům, z nichž ti nejrozlícenější chodí úplně dopředu a sprostota je pro ně hračka. Aby mu to vyčítali ti, kdo s přestihem oznamovali, že mu budou blokovat v cestě, je pokrytectví, jejich. Odnesla to premiérova kytice (stejně jako ta od Tomia Okamury nebo prezidenta Miloše Zemana), letěla do koše. Květinový incident vzrušil hodně lidí, padla na něj část večerních televizních zpráv. Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan tam do kamery solemně pravil, že pohozené květiny byly zadrženy a o jejich osudu se bude vyjednávat s majiteli.

Ale to, že jeden z těch majitelů je mezitím na cestě do Švýcarska za člověkem, jenž je v jednom případu s otcem spoluobviněný (Čapí hnízdo) a ve druhém (Ukrajina) potenciální svědek proti němu, možná aby mařil vyšetřování, s pompou oznámené sotva pár hodin předtím, to asi má být v pořádku. Ne že by od Policie ČR někdo čekal, že premiéra zadrží cestou na Ruzyni. Policii už se teď jen mstí její předchozí nečinnost. A týká se to stejnou měrou státních zástupců. 

V pátek měla obě tato ramena spravedlnosti společné tiskové vystoupení. Na něm krajský šéf policie v Praze Jan Ptáček zdůraznil, že po Babiši juniorovi policie nikdy nepátrala. (Už několik měsíců o jeho pobytu v Ženevě věděla, což zase víme od ministra vnitra Jana Hamáčka.) Po Ptáčkovi si vzal slovo Martin Erazím z Městského státního zastupitelství, který mezi řečí prohodil, že nemožnost vyslechnout Babiše juniora jim komplikovala práci. Obě konstatování od sebe dělily odhadem dvě minuty, ale ani jeden z obou pánů se nad tím protimluvem nepozastavil. 

Stejně tak je nepochopitelné, proč když se tedy nedařilo vyslechnout Babišova syna, státní zastupitelství případ Čapí hnízdo dávno předtím nerozdělilo třeba na Babiše – a zbytek. Táhnoucí se případ je škodlivý nebo aspoň krajně vyčerpávající pro republiku, pro policii i pro státní zástupce. Jediný, kdo s natahováním může být spokojen, je obviněný, pokud by tedy sám svoje vyhlídky u soudu hodnotil špatně. 

Nás laiky v Echu myšlenka rozdělit skupinu obviněných v Čapím hnízdě napadla už dřív, například v tomto dva měsíce starém textu. Jak to, že se dozorující státní zástupce Šaroch k tak jednoduché myšlence dopracoval až po reportáži na Seznamu? O té mezitím někteří kritici tvrdí, že nic policejně, natož soudně relevantního nevykutala, ale zcela prokazatelně aspoň rozhýbala vyšetřování.

No státní zástupci a policisté se rozhoupávají pomalu nejspíš proto, že premiér má auru člověka, který až se rozzlobí, bude hodně zlý.

Server Česká justice vydal v pátek dosti znepokojivou zprávu o návštěvě, již měl před čtyřmi měsíci v práci vyšetřovatel Čapího hnízda Pavel Nevtípil. Tři muži z Generální inspekce bezpečnostních sborů, která se chce dopátrat toho, jak se z vyšetřovacího spisu dostal na twitterový účet Julius Šuman dokument britské banky HSBC o Čapím hnízdu, žádali po Nevtípilovi a jeho lidech otisky prstů a vzorek DNA, kromě toho vyšetřovací spis. Otisky ani vzorek si neodnesli, Nevtípil jim prý odpověděl, že teprve až je odejmou i poslancům, kteří spis studovali před rozhodováním o vydání Babiše a jeho kolegy v ANO Jaroslava Faltýnka. Tato neobvyklá návštěva u Nevtípila se odehrála měsíc po drasticky vynuceném odchodu ředitele GIBS Michala Murína. Nebyl jen Murín, premiér Babiš, respektive jeho minulý ministr vnitra Lubomír Metnar, masivně povyměňovali velitele u policie a odstavili i ředitele rozvědky.

Během demonstrací, jako byly ty sobotní k 17. listopadu, se stanou i vyloženě nechutné věci – jako ta s květinami. Jednotlivé plakáty a vlajky mohou být až komické nechápáním souvislostí. EU, jejíž vlajka vlála nad hlavami některých demonstrantů, nás před oligarchou nezachrání, naopak ho zemědělskými dotacemi a politikou biopaliv motivovala vůbec do politiky jít. Ale v tuto chvíli nejde o učebnicové pravdy, jako že v demokracii rozhodují volby a ne náměstí, protože teď nejde o parlamentní režim, „jen“ se začíná hrát o právní stát.