Volby do Poslanecké sněmovny by v únoru vyhrálo hnutí ANO, které by stejně jako o měsíc dříve získalo 26,5 procenta hlasů. Těsně za ním by podle volebního modelu agentury Median skončila koalice Pirátů a STAN, která si rovněž udržela lednovou podporu 25 procent lidí. Do dolní parlamentní komory by se ještě dostali vedle koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, také zástupci SPD a KSČM.
Vláda na dnešním večerním zasedání schválila vyhlášení nového nouzového stavu kvůli pandemii od 27. února na 30 dní do 28. března. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Sněmovna dnes odmítla prodloužit stávající stav nouze a zároveň vybídla kabinet, aby v případě potřeby vyhlásila nový. Současný nouzový stav už dříve dolní komora zrušila k sobotě 27. února. Jeho kritici poukazovali na to, že vláda jej vyhlásila před dvěma týdny na žádost hejtmanů tak, že bezprostředně navázal na předchozí nouzový stav, který Sněmovna odmítla prodloužit.
Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice dostanou pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce proti šíření covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. Sněmovna v pátek návrh takzvaného pandemického zákona schválila v senátní verzi. Restrikce budou podle úprav platit jen při pandemické pohotovosti, kterou bude moci dolní komora ukončit nebo obnovit.
Pátek má být dnem, kdy se vyjasní zmatená situace kolem nouzového stavu a dalších zpřísnění protikoronavirových opatření. Poslanci od 11 hodin jednají o takzvaném pandemickém zákoně a vyhlášení nového stavu nouze či jeho prodloužení. Schůzi sněmovny ale předcházel chaos z minulých dní. Kvůli jednání premiéra Andreje Babiše s opozicí se neustále posouvala, Úřad vlády totiž navzdory slibům nedodal předsedům stran podklady k vyjednávání. Předseda vlády do toho na sociální sítě sdílel svůj portrét z Thomayerovy nemocnice, kam ráno zajel propagovat nový lék.
Další snaha vlády prodloužit nouzový stav ve sněmovně může vyvolat velkou nepřehlednost a zmatek. Důvodem je, že Babišův kabinet chce nouzový stav prodloužit, který je však v současné době ústavně pochybný. Řešením by mělo být vyhlášení nového nouzového stavu nebo pokračování podle pandemického zákona. Podle pirátského experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála ale mohou jakékoliv restrikce a zákazy být zpochybňovány - omezující opatření míří na služby či maloobchod a oproti tomu na velký průmysl ne.
Vláda nová zpřísňující opatření v boji proti pandemii dnes večer neschválí. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kabinet opatření projedná a připraví je. Schválit je ale může až po případném prodloužení nouzového stavu, o kterém budou poslanci rozhodovat v pátek.
Před čtrnácti dny se zdálo, že do neúspěšného Babišova boje s covidem přichází pohyb. Jedenáctého února sněmovna vládě poprvé od podzimu neprodloužila nouzový stav. Měla k tomu dobrý důvod: kabinet stejně neslyší na žádné návrhy změn, co hůř, žádné si ani nevyslechne. Mezi požadavky opozice předtím zformulované se dostalo otevírání škol a maloobchodu.
Snaha motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace se může pro řadu zaměstnavatelů stát noční můrou. Může za to konečný návrh zákona k příspěvku k nemocenské až do výše 370 korun, který odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Do předlohy se dostal totiž pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové, která společnostem nakazuje oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce. Odborníci to však považují za byrokratickou zátěž, u které, při jejím nedodržení, hrozí až milionová sankce.
Hladký přechod z nouzového stavu na dohodnutý pandemický zákon se začíná vládě Andreje Babiše komplikovat. Předloha, na které se vzácně shodl vládní kabinet spolu s opozicí, měla projít Senátem, kde však zástupci horní komory budou napravovat legislativní chyby. Nouzový stav ale končí v sobotu a pokud se zákon nepodaří schválit znovu Poslaneckou sněmovnou spolu s podpisem prezidenta Miloše Zemana do pátku, bude muset vláda vyhlásit opatření podle jiného zákona. Není tak navíc jasné, zda by se zavedly restrikce ve stejné míře jako doposud.
Sněmovna ve čtvrtek ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.
Poslanci schválili zrychleně ve stavu legislativní nouze takzvaný pandemický zákon. Díky normě například nebude nutné při zavádění restrikcí vyhlašovat nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce proti covidu-19. Za nedodržovaní opatření zákon značně zvyšuje pokuty pro firmy i jednotlivce. Na nové normě se shodli vládní i většina opozičních poslanců.
Klub KSČM hlasování o rozpočtu se schodkem 500 miliard korun ve stavu legislativní nouze jako celek nepodpoří. Poslanec Jiří Dolejš po jednání klubu řekl, že poslanci se dohodli na volném hlasování o režimu schvalování návrhu. Pokud by přesto vláda prosadila, že schodek financí bude projednávat Sněmovna zrychleně, sejdou se ještě jednou, aby zvážili další postup.
Vláda Andreje Babiše má osm měsíců před volbami problém se sehnáním hlasů pro své nápady. Jednoznačným důkazem bylo v minulém týdnu fiasko při žádosti o prodloužení nouzového stavu a navíc se vládnoucímu kabinetu nepodařilo shodit opoziční odškodňovací zákon. Vládě totiž chyběly hlasy od komunistů, kteří se nově řadí k opozici. Poslanci hnutí ANO a ČSSD tak jsou nyní v menšině a ve sněmovně může dojít k tomu, že si své návrhy bude diktovat právě opozice. Šanci mají opozičníci zejména u pandemického zákona, který řeší i odškodnění podnikatelů.
Jednání mezi opozicí a vládou o další podobě opatření proti koronaviru začíná dostávat trhliny ještě před tím, než vůbec začalo. Může za to postup Babišova kabinetu, který si odsouhlasil vlastní podobu pandemického zákona, i když dohoda s ostatními stranami zněla jinak. Místo návrhu od hnutí STAN a Pirátů totiž vláda vzala znovu ten svůj z minulého roku, který už jednou poslanci odmítli. Ve vládní předloze je například uvedeno, že bude možné zavírat obchody a služby bez nouzového stavu. Opozice to nazvala jednoznačným podrazem.
Vláda Andreje Babiše postupuje jednoznačně protiústavně a vytváří tím ústavní krizi. Pro Echo24 to řekl právník a pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Ten také upozorňuje, že první na tahu je nyní Poslanecká sněmovna a až případně poté aktivita senátorů, kteří napadnou nouzový stav u Ústavního soudu. Proti postupu Babišova kabinetu se ohradila také Česká advokátní komora, podle které dochází k ignorování zákonodárné moci jako kontrolního mechanismu.
Proti nově vyhlášenému nouzovému stavu se začíná rodit odpor v Poslanecké sněmovně. Vláda Andreje Babiše totiž dolní komoru parlamentu obešla a nouzový stav vyhlásila po žádosti hejtmanů. Opoziční SPD Tomia Okamury tak začíná sbírat podpisy k vyvolání hlasování o jeho zrušení. Hnutí SPD má ve sněmovně 19 členů a podpisů potřebuje sehnat celkem 40. Ostatní strany ale s dalším krokem zatím váhají.
Předseda vlády Andrej Babiš stále nemá vyhráno, i když jeho vláda znovu zavedla nouzový stav na poslední možnou chvíli. Senátoři totiž chtěli vyhlášení nouzového stavu napadnout u Ústavního soudu ještě předtím, než se k němu stačila vyjádřit Poslanecká sněmovna v minulém týdnu. Na nově vyhlášený nouzový stav se ale přesto zástupci horní komory chystají. Poslední slovo tak bude mít zřejmě Ústavní soud, který v příštím týdnu shodí vládě zavření maloobchodu. Více jsme psali zde.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil v otevřeném dopise vládě případné opětovné vyhlášení nouzového stavu hned po nesouhlasu sněmovny za protiústavní. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani. „Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny ‚nepřebije‘,“ uvedl. Také opoziční poslanci zkritizovali to, že premiér jedná pouze s hejtmany a obchází prý tak Poslaneckou sněmovnu. Hejtmani se ale shodli, že potřebují, aby vláda nouzový stav znovu vyhlásila.
Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.
Asociace krajů dnes vyzvala vládu a opoziční strany ke společnému jednání o dalším postupu při řešení pandemie koronaviru v České republice. Hejtmani budou dnes večer jednat o společném postupu krajů poté, co skončí nouzový stav. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na svém Twitteru v sobotu odpoledne vyzval hejtmany, ať požádají vládu o nouzový stav podle krizového zákona. Doufá, že tak učiní všichni. Vládu a opoziční strany vyzval k jednání jménem Asociace krajů jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) totálně selhal, když si nedokázal najít potřebnou většinu ke schválení nouzového stavu. Tvrdí to opozice, která je nyní pod palbou kritiky od vlády, že se snaží zhoršit situaci s koronavirovou nákazou, která se nyní v České republice zhoršuje. Odpovědnost nyní za vládu přebírají hejtmani, kteří po neděli mohou vyhlásit stav nebezpečí a tím zavést dílčí opatření. Část hejtmanů ale s postupem opozice nesouhlasí a chtěli by, aby se podařil návrat k nouzovému stavu.
Vláda nedokázala sehnat v Poslanecké sněmovně podporu pro schválení prodloužení nouzového stavu. Ten tak skončí v neděli 14. února. Pro prodloužení nouzového stavu bylo 48 poslanců, proti návrhu jich hlasovalo 49. Poslanci hlasovali až před 22. hodinou, krátce poté spadl web Poslanecké sněmovny. Na následné tiskové konferenci kritizovali postup opozice ministr zdravotnictví Jan Blatný a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO), premiér Andrej Babiš se neukázal.
Dejte nám dva týdny nouzového stavu navíc a my vám vyhovíme ve vašich podmínkách. S tímto závěrem vystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) před poslance při jednání o prodloužení nouzového stavu, na které zatím nemá podporu. Ve svém projevu naléhal na zákonodárce, že to tentokrát myslí „smrtelně vážně“. Premiér ale zatím nikoho z opozičníků nepřesvědčil a šéfové stran Babiše za jeho dřívější chování ostře kritizují.
Premiér Andrej Babiš si svými posledními kroky řekl o to, aby se k němu poslanci otočili zády a odmítli mu schválit pokračování nouzového stavu. Shodně to tvrdí zástupci opozice. Kritici Babišovi vyčítají, že nedokáže držet slovo ani jediný den a místo jednání o podpoře raději odletěl na návštěvu Srbska. Vláda prý nouzový stav potřebuje pro lepší boj proti koronavirové nákaze, která ale přes různé restrikce naopak roste. Stát v případě čtvrtečního neprodloužení nouzového stavu plánuje uzavření okresů či hodlá zadávat opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Poslancům a senátorům se každým dnem krátí čas na to, aby se shodli na nové úpravě podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se odehrají v říjnu a zákonodárci tak mají jen pár měsíců na podání návrhu, který by uspokojil obě komory parlamentu. Nejnadějnější se ukazuje verze lidoveckého poslance Marka Výborného, která je již více než rok ve sněmovně a která odpovídá nálezu Ústavního soudu.
Dva koaliční bloky ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a Piráti tvrdě odmítají spekulace o svém možném rozpadu. Jednání o programu jsou prý už v takové fázi, že to nepřichází v úvahu. Možný rozpad koalic přiživil Ústavní soud, který zrušil aditivní kvóra na koalice, takže pravicový blok tří stran nemusí povinně přesáhnout 15procentní hranici. Objevuje se však kritika, kdy pro větší strany nedává již koalice smysl.
Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne ve volbách do Poslanecké sněmovny. Soudci totiž projednávali stížnost, která mířila na kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Ústavní soud poté ve svém nálezu zrušil část pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.
Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. V úterý se konala neveřejná porada pléna soudců, kteří již dospěli k rozhodnutí. Podle dřívějších informací Echo24 je většina pléna pro zrušení dvou částí volebního zákona, tedy kvóra pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany.
Volby by v lednu vyhrálo hnutí ANO s 26,5 %. Andreji Babišovi však na záda dýchá koalice Pirátů a hnutí STAN, která by získala pouze o jeden a půl procentního bodu méně. Trojkoalice spolu by získala 18,5 % hlasů. Vyplývá to z únorového modelu společnosti Median. Do Sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Jedná se o první volební model, který zohledňuje koalici Pirátů s hnutím STAN.
Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.
