Povolební situaci značně komplikuje postoj prezidenta Miloše Zemana. Ten už dříve prohlásil, že pověřením k sestavení vlády jmenuje lídra nejsilnější strany, a ne koalice. První na řadě by se tak místo předsedy ODS Petra Fialy stal znovu Andrej Babiš, jehož hnutí ANO skončilo na druhém místě. Ústavní právník a vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Marek Antoš upozorňuje, že termín pověření k sestavení vlády z hlediska ústavy nic neznamená a ústavní kroky přijdou až se schůzí nové Poslanecké sněmovny. Tedy až za měsíc od konání voleb.

Občané ve volbách rozhodli, že hnutí ANO s Andrejem Babišem skončilo až na druhém místě za vítěznou koalicí Spolu ve složení ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Na třetím místě se umístila druhá koalice ve složení STAN a Pirátů a poslední sněmovní stranou se stalo hnutí SPD. Všechna pozornost je nyní upřena na hlavu státu Miloše Zemana, který volil v ústraní a již měsíc se kvůli svému zdravotními stavu neukázal na veřejnosti.

Zeman však podle ústavy může do hry vstoupit až v době, kdy svolá schůzi nové Poslanecké sněmovny. Ta se z pravidla odehraje třicátý den od konání voleb. Pokud by ji nesvolal, tak by dle ústavy sama sněmovna zasedala třicátý den od konce voleb. Na schůzi dolní komory parlamentu pak poslanci zvolí předsedu sněmovny. Jedná se o důležitý post, protože právě šéf dolní komory by měl třetí pokus při jmenování nové vlády, pokud by dva první pokusy prezidenta Zemana selhaly.

Hrad už dříve avizoval, že současný předseda Andrej Babiš se sejde s Milošem Zeman v neděli v Lánech. Nemělo by však jít o povolební vyjednávání ale o neformální setkání. Podle Babiše by k prvním rozhovorům o jednání mělo dojít až ve středu. Následně se očekává, že by prezident Zeman měl pověřit lídra nejsilnější strany k pověření k sestavení vlády. Tím by se stal Andrej Babiš, i když jeho hnutí ANO se ocitlo na druhém místě za koalicí Spolu.

Ústavní právník Marek Antoš však pro Echo24 uvedl, že pověření k sestavení vlády nemá oporu v ústavě. „To je tradice, která se zde vyvinula,“ řekl pro Echo24 Antoš. Podle něj jsou na řadě tři ústavní kroky. Tedy že prezident svolá zasedání Poslanecké sněmovny, poté dojde k ustanovení sněmovny a poté Andrej Babiš podá za svou vládu hlavě státu demisi. Tu Zeman musí podle ústavy přijmout.

Až poté, tedy skoro měsíc po volbách, může jmenovat předsedu vlády a následně i jeho vládu. Ta by poté předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru.

V minulosti však Andrej Babiš dostal od Miloše Zemana důvěru, i když bylo jasné, že jeho menšinová vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny. Podle Antoše by pak podle ústavy měl Zeman postupovat tak, že by měl pohlížet na koaliční potenciál k sestavení vlády a ne k tomu, kdo vyhrál volby.

„Takto postupoval Václav Klaus v roce 2010, kdy nepověřil Jiřího Paroubka a místo toho pověřil Petra Nečase. Tušil totiž, že vládu sestaví spíše on. Pokud by Zeman nechtěl komplikovat celou věc a chtěl by jednat tak, aby co nejlépe reflektoval výsledky voleb a usnadnil vytváření nové vlády, tak by bylo rozumné pověřit někoho z dvou vítězných koalic. Představit si lze i druhý scénář. Klíčové ale je, že pokud by prezident měl jednat v souladu s ústavou, tak by neměl situaci natahovat a neměl by držet Andreje Babiše u pověření příliš dlouho, pokud bude jasné, že většinu nemůže vytvořit,“ řekl pro Echo24 Antoš.

Pokud by však Zeman umožnil vytvoření nové Babišovy vlády, které by sněmovna nedala důvěru, tak by prezident jednal mimo rámec ústavy. „Už přímo tím, že by jmenoval první vládu Andreje Babiše v situaci, kdy by bylo zřejmé, že sněmovna v rozporu s touto představou, a je zde jiná většina ochotna vytvořit většinovou vládu, tak už tím by se prezident republiky ocitl mimo ústavní rámec. Už jenom tím, že by jmenoval takovou vládu, by bylo v rozporu s ústavou,“ dodal Antoš.