VOLBY 2021

Hrozba pro koalice. Kroužkování může značně zamíchat výsledky voleb

VOLBY 2021
Hrozba pro koalice. Kroužkování může značně zamíchat výsledky voleb

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Volby do Poslanecké sněmovny se odehrají za necelé tři týdny a politické strany se nyní nacházejí v horké fázi kampaně. Už nyní je však zřejmé, že nejvíce v historii České republiky promluví do voleb kroužkování oblíbených kandidátů. Důvodem je, že kandidují hned dvě koalice složené ze dvou a tří stran. Kroužkováním tak občané mohou velmi výrazně proměnit budoucí tvář politických klubů, které se vytvoří ve sněmovně. Zároveň se tak může překlopit síla některých stran.

Tvorba předvolebních koalic předznamenala, že letošní říjnové volby do dolní komory parlamentu zásadně promítnou kroužkování do výsledků. Hned pět z devíti stran současné sněmovny totiž vyráží do boje o nová křesla v dolní komoře v rámci dvou koalic. Podle posledních průzkumů by měly tyto koalice bezpečně proniknout do Poslanecké sněmovny. Záležet ale bude na samotném výsledku a také udělování preferenčních hlasů.

Občané totiž mohou při volbách zakroužkovat až čtyři kandidáty na vybrané kandidátce. Pokud zakroužkuje více kandidátů, tak se započte jen hlas pro celou stranu. Jeho volba tak nepropadne, přesto se ale kroužky nebudou počítat. Očekává se, že nejvíce preferenčních hlasů se bude rozdávat právě ve dvou koalicích, které vystupují do voleb ve složení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a ve druhém uskupení s Piráty a STAN.

Kroužkování pomáhá jak v posílení jednotlivé strany v koalici, tak i při podpoře kandidáta na zadních místech kandidátky. To nahrává silným regionálním osobnostem. Dotyčný pak musí získat přes 5 procent preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů, které strana obdrží.

V praxi by to vypadalo následovně. V Praze bylo při posledních volbách v roce 2017 celkem 917 tisíc oprávněných voličů. Volební účast se v hlavním městě vyšplhala na 67,13 procenta, což činilo 614 390 hlasů. Kdyby tak koalice získala například 20 procent, obdržela by 122 800 hlasů. Pro kandidáty z posledních míst by se tak cesta do sněmovny reálně otevírala, kdyby obdrželi 6140 hlasů.

Zejména v Praze se očekává častý výskyt volby preferenčních hlasů. Důvodem je, že část koalice Spolu sedí ve vedení města, zatímco ODS je jako nejsilnější strana v opozici. TOP 09 totiž v rámci uskupení Spojené síly pro Prahu tvoří koalici s Piráty a Prahou Sobě. Ta je pod vedením Piráta Zdeňka Hřiba pod kritikou za množství dopravních uzavírek či rušení silničních pruhů ve prospěch cyklistů. Koalici Spolu navíc do voleb vede lídryně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. To již dříve rozlítilo pražskou ODS, která chtěla mít na čelní pozici poslankyni Janu Černochovou.

I ve druhé koalici však dochází ke sporům, které byly způsobeny možným vykroužkováním. Členové Pirátů se totiž při tvorbě koalice s hnutím STAN obávalo, že popularita starostů v regionech stranu Pirátů poškodí. V koaliční smlouvě je tak napsáno, že povinností kandidátů je „zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkování“. Strany se také musely zavázat, aby nenavrhovaly osobnosti na spodní místa kandidátní listiny se záměrem získat preferenční hlasy. „Případné výhrady dle předchozí věty bude před umístěním kandidáta na kandidátní listinu řešit koaliční rada,“ uvádí smlouva.

Rozezlené členy tak na Pirátském fóru musel uklidňovat šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek. „Jednou z nejvýznamnějších obav Pirátů bylo, abychom jako strana v důsledku kroužkování lokálně známých osobností, kde stačí pouhých 5 procent preferenčních hlasů, nepřišli o mandáty. Proto jsme do koaliční smlouvy zabudovali pojistky, které nás v tomto chrání,“ uvedl Michálek s tím, že pokud by se jednalo o vážný problém, tak může koaliční rada vyškrtnout takového kandidáta. Výzva je jedna věc a realita kroužkování druhá.

Už v minulosti se stalo, že v kandidujících koalicích se hojně vyskytovaly preferenční hlasy od občanů. To je příklad stran KDU-ČSL a US-DEU, které šly do voleb v roce 2002 v koalici. Celkem získala 14,3 procenta hlasů, což stačilo na 31 mandátů. Lidovci ale mohli být spokojeni, protože US-DEU obdržela kvůli kroužkování jen 9 křesel.

Voliči při kroužkování zejména preferují silné osobnosti z řad hejtmanů, starostů nebo známých jmen. Při posledních sněmovních volbách tomu tak bylo u starosty Líbeznic Martina Kupky (ODS) ve Středočeském kraji. Ten obdržel 4168 preferenčních hlasů a o pouhou stovku odevzdaných lístků mu unikl vstup do Poslanecké sněmovny. Nejvyšší správní soud ale poté rozhodl, že Kupka se poslancem stane. Důvodem bylo, že komise zřejmě nezapočítala hlasy z druhé strany hlasovacích lístků. Soud prošel volební dokumentaci z poloviny kraje, což je 915 okrsků. Zjistil pochybení u sta okrsků při sčítání preferenčních hlasů, které byly umístěny na druhé straně volebních lístků ODS.

19. září 2021