Co všechno nám před volbami naslibovaly strany, hnutí a koalice

Sliby nezarmoutíš

Co všechno nám před volbami naslibovaly strany, hnutí a koalice
Sliby nezarmoutíš

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Už jen hodiny nás dělí od voleb, ve kterých se má rozhodnout o směřování naší země po další čtyři roky. Podpora tří nejvýraznějších hráčů – hnutí ANO, koalice Spolu a Pirátů se Starosty – se v posledních průzkumech pomalu vyrovnává. Zatímco ANO by muselo při hledání většiny ve sněmovně využít nejméně spojenectví s SPD a komunisty (ti posledně jmenovaní však nemají sněmovnu jistou), dvě opoziční koalice by si podle posledních čísel mohly se štěstím vystačit i samy. Ostatní drobné strany se drží na chvostu, i ty ale v případě úspěchu výrazně zamíchají kartami. Podle předpokladů se zdá, že lidé budou volit především mezi pokračováním Andreje Babiše a změnou, kterou slibují dvě opoziční koalice. Právě sliby jsou tradičně důležitou součástí kampaně, stejně jako televizní debaty, jež mohou těsně před volbami ovlivnit, komu hodí hlas až třetina nerozhodnutých voličů. Evergreenem letošních programů je péče o životní prostředí a digitalizace, ta nikdy nezklame.

ANO

Andrej Babiš tentokrát slibuje „až do roztrhání těla“. Má prý jít o poslední šanci volit Babiše, toho, „který pořád maká“ a slibuje „víc peněz pro všechny“. Babiš vidí své šance v českém předsednictví EU v příštím roce. Chce hájit zájmy ČR a odmítnout užší integraci v rámci Unie i euro. Vsadil také na strašení ilegálními migranty i konkurenčním Pirátostanem. Babiš se staví do role ochranáře, který půjde tvrdě proti „unáhleným zeleným řešením“, přitom to byl on, kdo jako premiér tiše schválil evropský Green New Deal, aniž prosadil zařazení jádra mezi bezemisní zdroje. V programu ovšem píše, že chce dál prosazovat vlastní energetický mix s důrazem na jádro a plyn, kritizuje klimatické cíle EU a mluví o „ekologickém běsnění“. Babišisté mají tu nevýhodu, že byli ve vládě posledních osm let, takže je otázka, kolik lidí slibům o budování stovek kilometrů nových dálnic, digitalizaci státní správy nebo zeštíhlování státu a odstraňování byrokracie ještě věří.

Spolu

Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL cílí na tradiční pravicové voliče. Na rozdíl od ANO se neprofiluje tak tvrdou rétorikou vůči konkurenci, vládu s Babišem, jenž je ve střetu zájmů, však odmítá. Staví na jasné politické orientaci na Západ. Budoucnost ČR vidí jednoznačně uvnitř NATO i EU, vstoupit do eurozóny ovšem nechce. Koalice slibuje uzdravení veřejných financí, snižování státního dluhu skrz odpovědné rozpočty zakotvené v ústavě, snižování počtu státních zaměstnanců a elektronickou státní správu. Mezi další priority patří zlepšení podmínek pro získání bydlení nebo zaručený minimální důchod a přímé příspěvky lidí v produktivním věku na důchod rodičům a prarodičům. V oblasti dopravy slibuje napojení na evropskou vysokorychlostní síť železnic, druhou páteřní dálnici na Moravu a dostavbu Pražského okruhu. Prosazuje také ústavní ochranu vody a podporu ekologických zemědělců. Energetický mix vidí v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Do koaličního programu se dostala i poněkud kuriózní „volba národního ptáka“, o kterém má rozhodnout anketa.

Piráti a STAN

Koalice se uchází o přízeň voličů s takovými tématy, jako je digitální revoluce, podpora venkova, moderní ekonomika nebo boj s korupcí a klimatickými změnami. Jako jediní z velkých se Piráti a STAN shodují na přijetí eura. Chtějí transparentní stát, který projde kompletní digitální transformací, od níž si slibují úsporu času i peněz. Fungovat má on-line komunikace mezi úřady i digitální stavební řízení. Slibují snížení daně z práce na úkor odstranění některých daňových výjimek a zveřejňování platů nejvyšších úředníků, 5 % HDP do vzdělání, zřízení nových typů škol i tříd. Změny klimatu berou vážně a chtějí je bezodkladně řešit. Za cíl si kladou zabránění odvodňování krajiny a do roku 2033 ukončení spalování uhlí. Směřují k nízkoemisní energetice, průmyslu i dopravě. Rozvoj jaderných elektráren po analýze zváží. Mimo to plánují veřejnou evidenci dotací a nová pravidla pro předcházení střetu zájmů politiků.

SPD

Strana přímé demokracie Tomia Okamury se pohybuje v průzkumech s podporou kolem 10 % už delší dobu osamoceně. Od mainstreamu se liší i svým programem, jehož středobodem je zákon o referendu. Jako konkrétní prioritu prosazuje referendum o vystoupení z EU, popřípadě i z NATO, logicky je tak i proti přijetí eura. V rámci Evropy chce ovšem zachovat volný trh zboží, služeb, práce a spolupracovat na úrovni suverénních národních států. Referendem by podle SPD mohli občané volit poslance, starosty nebo hejtmany; a také je odvolávat. Politici by měli nést osobní, hmotnou i trestní odpovědnost. Podobně jako většina dalších pak okamuriáni slibují odpovědné státní rozpočty a nižší daně. Odmítají současný sociální systém, který „šikanuje a ponižuje řádné občany“. Vystupují proti multikulturalismu a imigrační politice EU. Slibují, že prosadí zákon proti lichvě, zákon o prokázání skutečného původu majetku a posílí právo občanů na sebeobranu.

KSČM

Komunisté balancují podle průzkumů na pětiprocentní hranici nutné pro otevření dveří do sněmovny. Kromě puncu strany, která podporovala Babišovu vládu, si s sebou nesou i stigma historické. Sice proklamují víru v „šanci na nový začátek“, v programu ale zůstávají konzistentní: chtějí posílit vliv státu, krajů a obcí a výrazněji zdanit bohaté. Podobně jako SPD směřují k vystoupení z EU a vsázejí na snad nevyčerpatelný potenciál digitalizace. Jejich specialitou je pak výslovná orientace na Východ a utužení vztahů s Ruskem a Čínou, tyto státy by měly být zařazeny i do tendru o dostavbu jaderných elektráren. Slibují odchod z NATO i stažení českých vojáků ze všech misí a zřízení civilní obrany. Správa vodních zdrojů by měla spadat výhradně do rukou státu. Mimo to chtějí zavést zaručenou mzdu minimálně 20 tisíc korun a zkrátit pracovní týden na 35 hodin.

 

ČSSD

Sociální demokracie, která se podílí na vládě – stejně jako ANO – posledních osm let, má na sněmovnu ještě o něco horší vyhlídky. Její aktuální počínání bychom mohli přirovnat k tonoucímu, který se stébla chytá, to se ovšem vzhledem k setrvalému propadu v průzkumech moc nedaří. Jan Hamáček ve stranických předvolebních novinách ale varuje: „Po volbách se budou všichni divit a bude pozdě říkat: Měli jsme volit ČSSD.“ Do voleb jdou s obvyklými tématy. Mezi jejich priority patří zvýšení minimální mzdy, zvýšení tarifních platů zdravotníků o 50 %, zkrácení pracovní doby i pět týdnů dovolené pro všechny. Chtějí také přispívat firmám na zaměstnance starší než 50 let nebo pokutovat vlastníky dlouhodobě neobsazených bytů a zřídit státní bytový fond, který poskytne pronájem seniorům či samoživitelkám. Tradičně prosazují progresivní zdanění.

Přísaha

Hnutí Roberta Šlachty, mezi jehož nejvýraznější osobnosti patří řada bývalých policistů, se v průzkumech dlouho předhánělo se sociálními demokraty, jeho šance budou záležet na závěru kampaně. Voličům slibuje třeba zjednodušení trestního řádu a boj s chaosem a korupcí. Usiluje o návrat specializovaných policejních útvarů a zřízení kybernetického útvaru. Mezi další přísliby Přísahy patří důsledná ochrana veřejných peněz, revize plánů bezpečnosti státu a boj s nelegální migrací. Hnutí je pro setrvání v EU, jen pokud dojde k její reformě. V dalších bodech se pak drží zlatého středu stylem „hlavně nikoho neurazit“, jako mnoho jiných prosazuje digitalizaci, koncepční řešení energetiky, zemědělství, potravinářství nebo dopravy a péči o vodní zdroje.

TSS

Formace Trikolóra–Svobodní–Soukromníci dosahovala v průzkumech stabilně kolem 3 %. Její lídři však věří, že výsledek bude přece jen na sněmovnu nakonec stačit. Mezi její hlavní priority patří obnova ekonomiky i celé země po covidu, v tomto ohledu slibují normální život bez omezení. Mimo to se snaží zaujmout vizí štíhlého a úsporného státu: méně byrokracie, úřadů, zákonů i daní. Usiluje o reformu EU a návrat do období před Lisabonskou smlouvou, odchod by byl jen krajní možností. Stejně jako většina stran chce zachovat korunu jako oficiální měnu. Dále prosazuje reformu důchodů, absolutní svobodu projevu a tvrdé tresty za korupci.

Nepodceňujme podceňované

Kousek opodál stojí malé strany, podceňovat bychom je však neměli. Novinkou jsou letos Senioři 21, kteří se vyjímají věkovým průměrem i tím, že snad jako jediní neprosazují digitalizaci, nebo anarchokapitalisté Urza.cz, kteří se snaží o to, aby je nikdo nevolil, a slibují, že odmítnou každou veřejnou funkci. Stálicí je Petr Cibulka, lídr Pravého bloku, se svým siderickým kyvadlem a také monarchisté z České koruny usilující o návrat krále na Pražský hrad. O hlasy se ucházejí i dvě hnutí prosazující moravskou samosprávu, již poněkolikáté jde o Moravany, kteří postavili poctivě kandidátku i v Praze, a nově o Moravské zemské hnutí, jež kandiduje jen ve třech krajích. Dokladem toho, že epidemie koronaviru pronikla i do voleb, je potom hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu, za které kandidují členové iniciativy Chcípl PES.

Jakub Fujáček