VOLBY

Lov na nerozhodnuté voliče. Nabito mají hlavně opoziční koalice

VOLBY
Lov na nerozhodnuté voliče. Nabito mají hlavně opoziční koalice

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Situace krátce před volbami zůstává značně nejistá. Volební modely shodně ukazují na nejsilnější strany, ale také na skupinu stran oscilujících kolem pětiprocentní hranice, jejichž vstup do sněmovny může zásadně ovlivnit povolební vyjednávání. Stále také ve hře zůstává téměř třetina lidí - až 2,8 milionu voličů, kteří váhají, kterou stranu podpořit. Mezi nimi jsou ovšem výrazně zastoupeni lidé do třiceti let, u kterých dominují zejména obě opoziční koalice.

Po „bouřlivém“ jaru se s uklidněním epidemie koronaviru začala volební podpora stran v jistém ohledu vracet do „starých“ kolejí. K hnutí ANO premiéra Andreje Babiše se vrátili voliči, které původně nespokojenost s vládním zvládáním poslední koronavirové vlny odvedla k SPD či koalici Pirátů a Starostů. Ti tak začali ztrácet a to i vůči druhé opoziční koalici Spolu, kam voliči přecházeli zejména za ODS.

Napříč průzkumy se však stále objevuje skupina mezi 25 až 30 procenty nerozhodnutých voličů, kteří mohou své rozhodnutí změnit i pár dní před volbami. A jak ukazují data agentur, „poprat“ o tuto skupinu by se mohly zejména právě obě opoziční koalice. Jsou v ní totiž výrazně zastoupeny především mladí lidé do třiceti let, případně i lidé do čtyřiačtyřiceti let. A zatímco hnutí ANO tradičně dominuje u seniorů, obě opoziční koalice mají výraznou podporu především zde.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Data Collect váhá se svou volbou až 28 procent voličů. „O své volbě jsou nejvíce přesvědčeni občané starší 60 let, z nichž 60 procent je pevně rozhodnuto volit preferovanou stranu nebo hnutí. Naopak nejmenší jistotu projevují občané od 18 do 29 let, kde nejsilnější přesvědčení projevuje jen 32 procent z nich a naopak 39 procent by své rozhodnutí možná nebo dost pravděpodobně ještě změnilo,“ konstatují výzkumníci.

Právě u nejmladších voličů pak obě opoziční koalice výrazně dominují, podle Data Collectu by zde dohromady obě koalice získaly 76 procent hlasů. Podobnou situaci pak ukazují i data společnosti Kantar. Tam je podle posledního srpnového modelu nerozhodnutých voličů zhruba 25 procent.

„Ve skupině váhajících je o něco více žen než v běžné voličské populaci, ale především výrazně více mladých (do 30 let) a naopak méně seniorů (60+). Vzhledem k tomu se mohou nejvíce přelévat hlasy mezi stranami, které oslovují právě tyto méně pevně rozhodnuté voliče, tedy zejména mezi opozičními koalicemi,“ uvedl pro deník Echo24 k poslednímu průzkumu analytik Kantaru Pavel Ranocha.

Se složením sněmovny však může kromě nerozhodnutých výrazně zahýbat také vstup menších stran. V průzkumech totiž na pětiprocentní hranici oscilují vládní sociální demokraté, komunisté či nové hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Podle zářijového modelu Data Collectu pro Českou televizi by sněmovní volby vyhrálo vládní hnutí ANO s těsným náskokem na koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) na druhém místě a třetí koalici Pirátů s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). ANO by dostalo 25 procent hlasů, Spolu 22 procent a Piráti se STAN 21 procent.

S velkým odstupem na první tři příčky skončilo v průzkumu na čtvrtém místě hnutí SPD s devíti procenty hlasů. Ve srovnání s předchozím průzkumem si mírně pohoršilo. Komunisté získali stejně jako v červnu 5,5 procenta a udrželi by se ve sněmovně. Naproti tomu ČSSD oslabila o jeden procentní bod na čtyři procenta hlasů, a tak by se už do Sněmovny nedostala.