Tag: literatura

Články k tagu

Jeden den kulturního pracovníka

Vyšla „skandální“ knížka jednoho spíš méně známého autora, ale zas ne tak úplně neznámého, svým způsobem dalo by se říct kultovního, byť je to kult úzký a elitní. Onen autor píše svým specifickým jazykem intelektuální prózu a eseje, překládá z francouzštiny, je pověstný, tedy mezi svými známými a oddanými čtenáři, svým ostrým, pronikavým a sarkastickým pohledem na svět a společnost, v čemž jsou cítit oni destruktivní „Frantíci“, kterými nasál: on o nich píše jako o fukó, derida, bodrijá, míněni jsou Foucault, Derrida, Baudrillard. Po různých štacích na univerzitách a akademiích, kde přednášel filozofii a francouzskou literaturu, byl v posledních letech zaměstnán v jedné pražské kulturní instituci, kde vedl ediční oddělení a připravoval literární výstavy. Vedle toho a spolu s tím tam poznával prostředí a atmosféru, již se vší parádou popsal v novele či kratším románu, jejž nazval Tajný život institucí. On sám se jmenuje Ladislav Šerý.

¡Viva la revolución!

Přestávka skončila je žánrově i ideologicky nevyhraněný román – jaká radost se do něj začíst. Škoda že současná česká literatura už dávno rezignovala na minimální snahu napsat „velký evropský román“ a často se utápí v progresivistických klišé nebo autofikčních příbězích o tom, jaké hrozné střevní potíže autora postihly. Za skutečnou literaturou se tak musíme vydat na dovolenou: ještěže ty Bulhary (Gospodinov), Francouze (Binet) a Italy (Ferrari) máme.

Dnes žádný Netflix, raději si budu číst

Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.

Viktimizovaný proti traumatizovanému

Ve světě streamovacích společností se projevuje jistá setrvačnost. Jeho těžiště se sice – hlavně v případě Netflixu – přesouvá ke standardizovaným žánrovým kusům určeným publiku, které se dívá jaksi napůl (vedle toho scrolluje na mobilu, uklízí, vaří a podobně). Nemělo by proto být obtěžováno požadavky na soustředěnou pozornost, vše by se mu mělo řádně a pokud možno několikrát vysvětlit, neznepokojovat ho tím, že by konzumovaná zábava nějak vybočila z algoritmem stanoveného rámce. Zároveň ale ještě dobíhají starší projekty a koncepty z časů, kdy služba chovala jiný typ ambicí.

Václav Bělohradský vydává knihu Zaslepená společnost. Filozof některé eseje publikoval i v Echu

Filozof Václav Bělohradský přichází s novou knihou Zaslepená společnost: Eseje z doby těsně před koncem. Kniha vychází v rámci edice Sociologické aktuality v nakladatelství Karolinum a nabízí přes 400 stran esejů a filozofických textů, které vycházely i v Týdeníku Echo. Sbírka esejí se zaměřuje na otázky, které Bělohradského dlouhodobě provázejí: jaká etika a politická kultura odpovídají antropocénu – věku, v němž lidstvo nese odpovědnost za planetu Zemi.

Kostlivci ve skříni, galaktický Dekameron, vyložit taroty

Ve vídeňské Albertině se setkalo moderní a gotické umění. Velkolepá výstava staví do centra pozornosti mistrovská díla od symbolismu po expresionismus, která čerpají inspiraci z emocionální síly středověké tvorby. Gothic Modern ukazuje, jak obracení moderních umělců k tvorbě vzniklé před nástupem akademické tradice otevíralo nové cesty jejich vlastní kreativitě. Významná díla moderny vytvořená mezi lety 1875 a 1925 jsou zde přímo konfrontována sikonickými malbami, grafikami a sochami starých mistrů.

O tom, co v nás zůstává

Na začátku osmdesátých let se New York otřásal hudební revolucí a vytvářel překvapivé předobrazy následující dekády. Patřil k nim vzestup hip-hopu i elektronické experimenty, stále ale poháněné punkovou energií, která se jen přesunula z legendárního klubu CBGB do klubu Mudd. V čele studiových pokusů a odklonu od punkového minimalismu stáli Talking Heads. Žádné album předtím neznělo jako Remain in Light: hutná, africkými vlivy nasáklá funková masa prokládaná exaltovanými promluvami a pronikavě vtíravými refrény zpěváka Davida Byrnea.

Sisyfovská práce Karla Hvížďaly

Karel Hvížďala (84) je autorem řady dlouhých rozhovorů, z nichž některé by se daly považovat za zásadní a těžko už někým jiným překonatelné: s Václavem Bělohradským, Václavem Havlem, Karlem Schwarzenbergem, Pavlem Landovským, Karolem Sidonem… Je ale také komentátorem, glosátorem, esejistou, tedy člověkem (psaného) slova, l’homme de lettres, jak říkali Francouzi lidem, kteří se stále a ke všemu potřebují vyjádřit, stále něco sepisovat, pořád ke všemu přidat svá slova. Tento sklon, potřeba, návyk stojí za několika jeho (polo)beletristickými knihami, do nichž ve velké míře proniká jeho já.

Burroughs a Waits, nejistí muži, nová Patti Smith

Mexico City, září 1951. V baru sedí Čarostřelec. Miluje Joan. Spolu si hrají na Viléma Tella. Jenže i Čarostřelec (spisovatel William S. Burroughs) se jednoho dne utne. Moderní přepis klasické opery Čarostřelec v režii Roberta Wilsona měl premiéru v roce 1990. Inscenace slavila ohromný úspěch a od té doby se dočkala mnoha uvedení po celém světě. Nyní se konečně představí i v české premiéře v Divadle Komedie.

Kolik ti je, deset?

Příběh, vyprávěný například dohořívající cigaretou nebo starou budovou, hýří barvami a svěžím způsobem nakládá s tradicí magického realismu a s hinduistickou mytologií (scenárista Ram V má indické kořeny). Byť autor místy trochu vykrádá tvorbu Neila Gaimana (Sandman), pořád jde o jeden z nejzajímavějších autorských komiksů posledních let – a důkaz, že komiks klidně můžete mít na nočním stolku vedle rozečteného Nabokova a Vargase Llosy.

I dnes Moskvou prochází ďábel

Ještě před začátkem války na Ukrajině natočil v Rusku americký režisér Michael Lockshin adaptaci klasického románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Po velkých peripetiích se snímek dostal do ruských kin, měl veliký úspěch, vzbudil ale prudce odmítavou reakci oficiálních míst, která dobře pochopila, že fantaskní a vášnivý příběh o lásce, ďáblovi v Moskvě a střetu spisovatele se stalinistickou mocí má v dnešním Rusku velmi aktuální dimenzi. Do Moskvy, kde vyrůstal, se Lockshin vrátit nemůže, film se ale pomalu dostává do světových kin včetně těch českých.

Neutíkat před sebou, pij a modli se, zvukové ponory

Bruce Springsteen patří mezi největší jména světové hudby, ale jeho celosvětová popularita se do návštěvnosti kin příliš nepromítla. Hudební životopisný film Springsteen: Deliver Me From Nowhere, který vypráví o vzniku jeho ceněného akustického sólového alba Nebraska z roku 1982, v kinech propadá – v USA utržil jen slabých sedm milionů dolarů. Není těžké dopátrat se důvodů. Na rozdíl od filmů jako Bohemian Rhapsody nebo Rocketman se Deliver Me From Nowhere soustředí pouze na jednu, méně komerční kapitolu ze Springsteenovy kariéry.

Zrození českého světa z chaosu Kosmase

Náš Salon bude kosmologický, neboť tady sedí kosmasologové… Je to sice falešný výklad toho jména, ale Kosmas, „ctihodný děkan kostela pražského“, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) nám bylo k tomuto setkání záminkou, přímo svádí ke kosmické interpretaci. Řecké slovo kosmos totiž označuje nejen vesmír jako takový, ale je to také opozitum čili protiklad vůči chaosu. Kosmos je zkrátka to, co je uspořádané, má řád, svůj začátek a své hranice. A možná že právě tohle chtěl Kosmas svým dílem Cosmae Pragensis Chronica Boemorum (Kosmova kronika česká) vytvořit.

Nikola Šuhaj z metra D

Ústav pro studium totalitních režimů v pátek prostřednictvím svého ředitele historika Ladislava Kudrny vyzval k veřejné diskusi o tom, zda se stanice metra D – první z nové linky, jejíž ražbu pražský dopravní podnik dokončil – má jmenovat ausgerechnet Olbrachtova. Tedy zda má nést jméno po „spisovateli, který podporoval komunismus a sám byl komunista“. Výzva k diskusi byla korunována tím, že ústav při jejím sdílení na svém facebookovém profilu, kde má patnáct tisíc sledujících, vypnul diskusi.

Nesmrtelní depešáci, vinylové vyprávění, Pynchon se vrací

„Pamatuj na smrt,“ připomněli svým posledním albem Memento Mori (2023) Depeche Mode. Patnáctou studiovou desku, poznamenanou náhlým úmrtím dlouholetého člena kapely Andyho Fletchera, následně představili i živě – samozřejmě v doprovodu všech svých velkých hitů. Nyní míří do kin film Depeche Mode: M, který koncertní záběry propojuje s hlubokou meditací o smrtelnosti. A kde jinde mluvit o smrti než v Mexiku, že? Día de los Muertos! Film zkoumá propojení mexické kultury se smrtí, vyprávění rámují záběry z posledního turné Depeche Mode.

„Nový“ Nabokov

Nakladatelství Paseka vydá „nového“ Nabokova. Novela Pozvání na popravu v češtině sice již jednou vyšla (v roce 1990), ovšem jen jako součást společného vydání s Lužinovou obranou. Nyní se tak dočká své samostatné, opožděné premiéry a navíc – a to je možná vůbec největší lákadlo – ji tentokrát překládal Pavel Dominik, tuzemský dvorní překladatel Nabokova. Román pochází z Nabokovova „ruského“ období, z doby, kdy autor již nežil ve své vlasti, ale byl součástí široké ruské diaspory v Evropě.

Všechno ti něco připomíná

„Proč vedl nástup neoliberálního, postfordistického kapitalismu ke kultuře retrospekce a pastiše?“ ptá se kulturní teoretik Mark Fisher v knize Duchové mého života, která nedávno poprvé vyšla i v českém překladu. Během posledních patnácti let se Fisher stal ikonou české levice – přesněji té málo početné, ale poměrně hlasité části, která se vyjadřuje o kultuře v médiích. Dalo by se říct, že právě jeho četba přivedla tyto lidi k nápadu psát každou recenzi tak, aby z ní vyplývalo, že nějaká kapela bojuje proti nespravedlivému uspořádání světa, prekarizaci práce, kolonialismu a všemožným dalším formám útlaku.

Myslím, že táta by mě tam poslal

Čtvrtého října zemřel ve věku devadesáti čtyř let Ivan Klíma, spisovatel ze silné generace šedesátých let, autor ve světě hojně překládaných próz, románů a povídek, člověk velké vnitřní integrity i laskavosti. Pár dní po pohřbu o něm mluví jeho dcera, malířka a nyní již i spisovatelka Hana Bergmannová Klímová, jíž život přinesl do života pozoruhodné muže, jednoho přímo z nebe, kam ho pak doprovodila. Ale popořadě…

Malá domů, takový pěkný infarkt, osmipivo u Jelínků

Ne nadarmo se říká, že každý spisovatel píše za svůj život jen jednu knihu. Když se pročítáme Štindlovým nejnovějším románem, nevstupujeme s přihlédnutím k jeho předchozím rukopisům do nových tematických prostor. Půdorys knihy je znovu vystavěn na groteskně kulminujícím příběhu outsiderů, kteří se vinou náhody i vlastních rozhodnutí ocitnou na osudové křižovatce svých životů. Štindl zde opět praktikuje až jakési ryze existenční eschatologické vnímání skutečnosti, jehož tíhu ale rozlamuje absurdním vnímáním reality. Časový kolorit románu je pak zasazen do současné postinternetové doby.

Státní cenu za literaturu dostala in memoriam Zdena Salivarová

Státní cenu za literaturu za celoživotní dílo dnes obdržela Zdena Salivarová Škvorecká, která letos 25. srpna zemřela ve věku 91 let v Kanadě. Cena u spoluzakladatelky nakladatelství Sixty-Eight Publishers zohlednila mimo jiné její péči o rozvoj české literatury. Státní cenu za překladatelské dílo dostala Anežka Charvátová, překladatelka ze španělštiny, italštiny a francouzštiny. Předání ocenění spolu s udělením šesti Cen ministerstva kultury se dnes večer uskutečnilo ve Stavovském divadle v Praze.

Nobelovu cenu za literaturu získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai. Oznámila to dnes ve Stockholmu Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie ocenila jihokorejskou spisovatelku Han Kang. Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla mezi favority letošního vyhlašování Nobelových cen. Mezi nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango.

Věřit v rock’n‘roll, hranice umění, ve stínu Říše

Mohou být první velkou americkou rockovou kapelou generace Z – tou, která obrací naši pozornost k budoucnosti rocku, nikoli k jeho minulosti. Přesně tak vyznívají nadšené články zahraničních médií, které teď o mladé americké kapele Geese vycházejí. V něčem ta až přehnaná mediální pozornost připomíná příběh kapely Jonathan Fire*Eater z konce devadesátých let či The Strokes ze začátku nultých let – období, kdy stejně jako dnes už málokdo věřil v sílu rock’n’rollu. Dnešní doba je k mládeži s kytarami opět nastavena spíše pohrdavě.

Tajemství v kulisách karikatury

Jedna z postav v nové knize Dana Browna Tajemství všech tajemství se v anglickém originálu jmenuje Golěm. Pro Browna je to příznačné. Vypadá to exoticky a tajemně. Brown tím také poukazuje na podivnou českou diakritiku, jako by říkal: Tam na východě píší a uvažují jinak než my. Zdánlivě zasvěcuje čtenáře do tajného vědění, ukazuje na „správnou“ formu slova golem. Naznačuje své světáctví a znalosti – on ví, jak používat ta záhadná znaménka. A stejně jako většina Brownových výtvorů to nedává vůbec žádný smysl. V české verzi překladatel raději nesmyslný háček nad „e“ odstranil.

Zemřel spisovatel a dramatik Ivan Klíma

Spisovatel a bývalý disident Ivan Klíma zemřel v sobotu ráno ve věku 94 let. Informoval o tom syn Michal Klíma. Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Ústředním motivem jeho knih jsou vztahy mezi muži a ženami. K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc, povídkový soubor Má veselá jitra či novela Láska a smetí. „Můj otec spisovatel Ivan Klíma zemřel po dlouhé nemoci dnes brzy ráno doma obklopen rodinou,“ uvedl syn Michal Klíma.

Podpovídkou k povídce?

Literárně bylo v poslední době o rodině Bendových slyšet najmě letos na jaře v souvislosti s biografií Alice Horáčkové Václav a Kamila Bendovi. Příběh lásky a odvahy. O ní šla řeč skutečně všude, zatímco o loňském počinu Patrika Bendy, jednoho ze synů v titulu zmíněných manželů, se mlčí. Snad je to dáno výlučností jeho knížky. Ta si cestu ke čtenářům komplikuje už složitým, vlastně neproniknutelným názvem Faob, Vinpike a Palčík, dubnová žeň, který kombinuje tři autorovy pseudonymy a časové období, kdy jeho texty v průběhu roku vznikaly.

Barunčina oběť v České Skalici

Objížděl jsem přehradu Rozkoš z jižní strany a hledal místo, kde do ní vlézt. Břeh nevypadal moc přitažlivě, vody bylo málo, hladina pokleslá a voda nazelenalá. Nebe navíc našedlé a vítr studeně foukal od hraničních hor kladských. Byla ale polovina léta, povinnost velela neopomenout jakoukoli příležitost, tak jsem slezl z elkola a aspoň po kolena do Rozkoše vstoupil. Vítr čeřil hladinu toho východočeského moře, jehož erotické jméno slibuje víc, než je schopno nabídnout. Aspoň já měl teď ten pocit a vjem.

Rowlingová tepe „Hermionu“: „Má málo zkušeností s opravdovým životem. Netuší, jak je nevědomá“

Autorka knih o Harrym Potterovi J.K. Rowlingová ostře zkritizovala herečku Emmu Watsonovou. V příspěvku na sociální síti X uvedla, že někdejší filmová představitelka Hermiony Grangerové má „tak málo zkušeností z opravdového života, že si neuvědomuje, jak je nevědomá“. Watsonová se přitom nedávno pokusila o vzájemné smíření. Informoval o tom například deník Welt.

Tajemství úspěchu Dana Browna

Nového románu amerického spisovatele Dana Browna, který se česky jmenuje Tajemství všech tajemství a odehrává se v Praze, se za první týden od vydání prodalo přes sto tisíc kusů. A to přesto, že kniha stojí sedm set padesát korun (v e-shopech je samozřejmě levnější: to už tak u nás bývá). Vzhledem k tomu, že Češi obvykle odmítají vydat za knihu velké peníze – už dvakrát jsme o tom měli v týdeníku salon, jeden jsem vedl já, druhý kolega Jakub Peřina –, lze skutečně konstatovat, že nebývalý úspěch Brownovy novinky odpovídá jejímu názvu.

Laureátem 30. ročníku Literární ceny Knižního klubu je Filip Roháč s románem Královna racků

Porota Literární ceny Knižního klubu zvolila vítězem jubilejního 30. ročníku autora Filipa Roháče a jeho knihu Královna racků. Roháčova kniha obstála v konkurenci 78 zaslaných prací. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub a prémie 100 000 korun. Vítěz 30. ročníku Literární ceny Knižního klubu byl slavnostně vyhlášen ve čtvrtek 11. září v Kaiserštejnském paláci. Práci autora Filipa Roháče vybrala pětičlenná porota

Spisovatelé hromadně žalují Apple. Kvůli využívání knih k trénování umělé inteligence

Americký technologický gigant Apple čelí žalobě ze strany spisovatelů, kteří tvrdí, že firma nezákonně využila jejich knihy k trénování umělé inteligence (AI), uvedl Reuters. Žaloba je podle ní součástí stupňující se právní bitvy ohledně ochrany duševního vlastnictví v éře AI. Žaloba tvrdí, že společnost Apple knihy bez povolení zkopírovala a neposkytla autorům žádnou kompenzaci. "Apple se těmto autorům nesnažil zaplatit za jejich podíl na tomto potenciálně lukrativním podnikání," píše se v žalobě.