Podle nejnovějších dat ze srpna letošního roku padl nový rekord ve vyplácení tzv. příspěvku na bydlení. Počet uživatelů dávky, která se po výzvách vlády stala značně populární a začalo docházet k jejímu zneužívání, stále roste. Příspěvek na uhrazení nákladů za bydlení mělo podle dat ministerstva práce v srpnu pobírat už přes 290 tisíc českých domácností.
Úřady práce už smí ze zákona prolamovat bankovní tajemství a přímo od bank získávat údaje o klientech, kteří žádají o některé ze sociálních dávek. Banky však zatím marně čekají na technické řešení ze strany ministerstva práce. To se podle vyjádření pro deník Echo24 snaží zprovoznit komunikaci mezi úřady a bankami v „co nejkratším možném termínu“.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
Reforma dávkového systému z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má motivovat žadatele k práci i razantněji vstoupit do jejich soukromí. Tvrdším majetkovým testem budou muset nově projít i žadatelé, kteří mají zájem o populární příspěvek na bydlení. Revize dávek obsahuje také pojistky pro skutečně zranitelné. Zároveň nově umožní žádat o dávky na pobočkách České pošty.
Ministerstvo práce navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší.
Banky mají nově povinnost poskytovat úřadům práce na vyžádání informace o účtech a zůstatcích žadatelů o některé sociální dávky či jejich rodinných příslušníků. Kontroverzní prolomení bankovního tajemství, jež má bránit zneužívání dávek, prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po tvrdé kritice ze strany některých institucí ustoupil resort od toho, aby bylo možné sledovat i jednotlivé transakce na účtech klientů bank.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
Úřady už nemohou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny 17 senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Senátoři upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o kolektivní trest. ÚS označil úpravu za nepřípustnou v demokratickém právním státě.
Česká republika plánuje od příštího roku zvýšit humanitární dávky pro válečné uprchlíky, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Navýšení podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) reflektuje snahu poskytnout potřebnou podporu těm, kteří to nejvíce potřebují. Naopak už od září se zkrátí doba, po kterou budou moci Ukrajinci využívat bezplatné ubytování.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.
Zásadní plánované novinky tohoto volebního období zamíří na jednání vlády i pětikoalice a čeká se, zda v nich ještě nastanou zásadní změny. Tvrdé kritice čelí jak důchodová reforma, tak revize sociálních dávek i další z řady novel zákoníku práce. O všem by mělo být podle dřívějších vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jasno v srpnu.
Jak vysoké by měly být sociální dávky a mají na ně mít nárok i ti, kteří do systému nepřispívají? To nyní řeší v sousedním Německu i Rakousku. Země s vysokými sociálními dávkami jsou pro přistěhovalce velkým lákadlem. A také některým Rakušanům a Němcům se spíš vyplatí zůstat doma na dávkách, než chodit každý den do práce. Současný systém se ale do budoucna jeví jako neudržitelný.
Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.
Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt ostře kritizuje praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody. Pro deník Echo24 situaci popsal jako pocit bezmoci, kdy se přes úřední „razítko“ nelze domoct spravedlivého posouzení zdravotního stavu. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nejde o nic ojedinělého, praxi kritizuje roky.
Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.
Na vládu zamíří návrh zákona o sociálních dávkách, který nařídí bankám informovat stát o svých klientech. Prováděcí vyhláška nakonec nebude obsahovat požadavek na detaily o jednotlivých transakcích klientů, které i přes popírání ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) po bankách žádat chtělo. Ministerstvu však nebude nic bránit vrátit tento požadavek do hry pouhou vyhláškou. Banky budou také povinně sdělovat úřadům práce zůstatky na účtech žadatelů o dávky či jejich rodinných příslušníků.
Vláda chce dostat uprchlíky z Ukrajiny do klasického nájemního bydlení, s blížícím se přitvrzením podmínek pro nouzové ubytování však hrozí, že to pro řadu z nich bude znamenat neřešitelnou situaci. Vyřešit to podle ministerstva práce má navýšení dávek na bydlení. Jenže způsob provedení návrhu se setkává s kritikou. Kupříkladu podle ministerstva financí stát ví, koho přitvrzení podmínek existenčně zasáhne, a vyšší podpora by tak měla mířit pouze k nim.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.
Ostych je pryč a Česko zažívá „boom“ dávek na podporu bydlení. Vláda v době inflační krize lidi zhusta motivovala k tomu začít se zajímat, na jakou podporu od státu mají nárok. Zdá se, že na toto řešení situace vsází i dál. V březnu pobíralo příspěvek opět rekordních téměř 300 tisíc domácností. Jenže jak ukazují konkrétní případy, na příspěvek nedosahují vždy jen lidé, kteří trpí finanční nouzí. Zjišťují, že jim vláda zkrátka nabízí doplatit komfortnější bydlení.
Rusko nestíhá vyplácet sociální podporu účastníkům „speciální vojenské operace“, jak nazývá od počátku válku proti sousední Ukrajině. Upozornil na to samotný ruský prezident Vladimir Putin, který podle státní agentury TASS pověří vládu zrychlením tempa vyřizování nových žádostí. Ve zvláštním fondu Obránců vlasti, který Putin zřídil v minulém roce, se sešel už milion žádostí od veteránů či rodin padlých.
Mezi největší „hity“ loňského roku patřil raketově rostoucí příspěvek na bydlení. Krize s cenami energií vyhnala počet uživatelů dávky během roku skoro ke třem stovkám tisíc a výdaje vzrostly o miliardu. Trend se však neotočil a pokračuje i nadále, výdaje tak rostou a chystají se změny, které mohou systém ještě výrazně zdražit. Ministerstvo financí tak volá po zárukách, že nepůjde o další výrazný zásah do rozpočtu.
Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Návrh nové sjednocené sociální dávky má výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. A také by mohl navýšit výdaje na dávky o dalších osm miliard. Problém je, že to ministerstvo práce neví, jaký byl byl výsledek nového opatření. Návrh nabízí odhad dopadů od ušetření pěti procent současných výdajů až po jejich růst o téměř polovinu. Přesně vyčíslení podle resortu není možné, Národní rozpočtová rada však volá po tom, aby se odhad alespoň zpřesnil.
Nejprve ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdilo, že se nebude zajímat o detaily transakcí na účtech lidí, odmítalo i to, že změny systému dávek míří k prolamování bankovního tajemství. Nyní je vše jinak a k detailům o platbách žadatelů se má stát dostat i v případě návrhu nové „superdávky“, která se může týkat téměř milionu lidí. Kritika se od organizací hájících lidská práva přesunula k oficiálním institucím. Mezi dalšími se tak proti návrhu ostře ohradil Nejvyšší soud, nad návrhem se podivuje i Česká národní banka.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prosadilo kontroverzní zákon s argumentací, že nikoho nebude zajímat, kolik a za co lidé komu platí. V následném návrhu prováděcí vyhlášky se však ukázal opak. Jak deník Echo24 dlouhodobě upozorňoval, organizace hájící právo na soukromí varovaly před možným zneužitím neurčitého vyznění předlohy, která navíc neprošla řádným zhodnocením dopadů na práva lidí.
Povinnost bank předávat úřadům práce informace o klientech dostává konkrétnější obrysy. Kdo bude žádat o některé dávky, měl by podle nového návrhu prováděcí vyhlášky počítat s tím, že banka úřadu musí na vyžádání poskytnout detailní výpis transakcí za poslední tři měsíce. Naplňují se tak některé dřívější obavy kritiků, kterým vadilo příliš široké a nezdůvodněné vymezení, které ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) „přilepil“ do zákona skrze pozměňovací návrh.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.
Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona k reformě penzí. Upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penzi pro náročné profese. Týkat by se mohla zhruba 120.000 lidí, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle počtu odpracovaných směn by mohli jít do důchodu až o pět let před důchodovým věkem.
