Banky mají nově povinnost poskytovat úřadům práce na vyžádání informace o účtech a zůstatcích žadatelů o některé sociální dávky či jejich rodinných příslušníků. Kontroverzní prolomení bankovního tajemství, jež má bránit zneužívání dávek, prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po tvrdé kritice ze strany některých institucí ustoupil resort od toho, aby bylo možné sledovat i jednotlivé transakce na účtech klientů bank. Přestože zákon již od července vstoupil v platnost, zatím k novému prověřování nedochází. Na přípravách stále dělá IT oddělení ministerstva práce.

Nová možnost prolomit bankovní tajemství budí pozornost ze dvou důvodů. Zaprvé, ministerstvo práce v čele s ministrem Jurečkou předlohu dlouhodobě obhajovalo s tím, že vlastně o žádné prolomení bankovního tajemství nejde a úřady se v žádném případě nebudou zajímat o to, jak konkrétně lidé nakládají s penězi na svých účtech. I s tím prosadil předlohu, která obsahuje poměrně vágní formulaci toho, co úřady práce mohou po bankách chtít. A přesně, jak kritici upozorňovali, hned po prosazení novely přišel ministr Jurečka s prováděcí vyhláškou, která banky zavazovala ke sdělování detailů o jednotlivých transakcích klientů.

Po tvrdé kritice od organizace Iuridicum Remedium, Spolku pro ochranu osobních údajů či řady institucí jako je Nejvyšší soud a Úřad pro ochranu osobních údajů ministerstvo od této úpravy ustoupilo a ve vyhlášce zůstala poptávka pouze po zůstatcích na účtech žadatelů či společně posuzovaných osobách, tedy často kupříkladu rodinných příslušnících. Příslušné instituce pak kontrovaly ministerstvu i v tom, že jde rozhodně o neproporční prolomení bankovního tajemství.

Zadruhé budí pozornost to, že zatímco nynější úprava cílí pouze na dávky v hmotné nouzi, brzy se může prolomení bankovního tajemství dotknout až milionu lidí. Ministerstvo práce se do začátku příštího roku snaží prosadit tzv. „superdávku“, tedy sjednocení čtveřice dávek a to včetně nyní populárního příspěvku na bydlení. Zákon revidující nynější systém dávek pak stejný paragraf k prolomení bankovního tajemství obsahuje také.

Nyní už platná novela zákona o státních sociálních službách tak poprvé ukáže, jak bude nová možnost získávat detaily o účtech a financích žadatelů o dávky uplatňovaná v praxi. Povinnost samotná vstoupila v platnost už od 1. července letošního roku. Systém na to však v polovině října ještě není připraven.

To potvrzuje i Úřad práce, jehož krajské pobočky mají nově právo od bank tyto údaje vyžadovat. „Mezi Úřadem práce a bankami komunikace v tomto smyslu dosud neprobíhá, nicméně probíhají přípravy. Toto je v gesci IT ministerstva práce,“ uvedlo pro deník Echo24 tiskové oddělení úřadu.

Jak postupovat v praxi upravuje zmiňovaná prováděcí vyhláška, v níž je specifikovaný formát datové zprávy. Zatímco původní verze požadovala po bankách zaslat i detaily jednotlivých transakcí, jejich výši a popis, nynější verze vyhlášky specifikuje mírnější narušení soukromí žadatelů o dávky. Banky mají veskrze informovat o všech účtech žadatele či posuzovaných osob, typu účtů, v jaké jsou vedeny měně a jaký je na nich zůstatek ke konkrétnímu datu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hájil v červnu ve Sněmovně i rozšíření této povinnosti bank na sjednocenou „superdávku“. Do ní se mají sloučit příspěvek na bydlení, dětské přídavky, doplatky na bydlení a příspěvek na živobytí. Jurečka se neobává toho, že by takové prověřování majetkových poměrů neuspělo v případě sporu před Ústavním soudem. „Poměrně silně si myslím, že kdyby to náhodou bylo posuzováno u Ústavního soudu, tak to ustojíme,“ řekl Jurečka.

Princip podle něho už delší dobu funguje u doplatku na bydlení a u mimořádné okamžité pomoci. Žadatel ke zjišťování zůstatku na svých účtech dává souhlas. „Stejný princip překlápíme na tu mediálně pojmenovanou superdávku,“ uvedl Jurečka. Stát musí podle ministra zajistit to, že sociální podporu posílá lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.