Podle nejnovějších dat ze srpna letošního roku padl nový rekord ve vyplácení tzv. příspěvku na bydlení. Počet uživatelů dávky, která se po výzvách vlády stala značně populární a začalo docházet k jejímu zneužívání, stále roste. Příspěvek na uhrazení nákladů za bydlení mělo podle dat ministerstva práce v srpnu pobírat už přes 290 tisíc českých domácností. Za osm měsíců letošního roku tak stát vyplatil lidem na této dávce přes 13,4 miliard korun, o 2 miliardy více, než v roce předchozím.

Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má podle představ ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zarazit chystaná reforma dávkového systému, která ve čtvrtek prošla úvodním kolem v Poslanecké sněmovně.

Počet vyplacených příspěvků v jednotlivých měsících kolísá. Dosud byl nejvyšší letos v březnu, kdy dosáhl na 285 300. To však překonal srpen, kdy podle dat ministerstva práce dávku pobíralo 290 300 domácností. V červnu 2012 peníze od státu dostalo 175 500 příjemců. Červnový počet v letech po tehdejší krizi rostl do roku 2015, kdy úřady poskytly 246 400 příspěvků. Za konjunktury a za covidu pak dávek ubývalo. Nejméně jich bylo v červnu 2021, tedy krátce před tehdejším zdražováním po konci společnosti Bohemia Energy a dalších dodavatelů. Pomoc od státu obdrželo 163 400 příjemců. Nejnižší tehdy byly i pololetní výdaje, činily 3,47 miliardy korun. Za poslední tři roky se tak zvedly víc než 2,8krát a počet poskytnutých podpor vzrostl o 72 procent.

Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Pro ilustraci současného stavu zřídilo samotné ministerstvo práce orientační kalkulačku, v které se lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit.

Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt v centru Prahy na Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně. Na příspěvek by si ale přišel i pokud by vydělával třeba 42 tisíc čistého. Měsíčně by mu stát přispíval přes 4 tisíce korun.

Napravit situaci má podle ministra práce Marian Jurečky (KDU-ČSL) novela, která má nynější čtveřici dávek – včetně příspěvku na bydlení – sjednotit do jedné, komplexnější varianty „superdávky“. Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok.

Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 16 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.

Nyní se mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelné si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení.