Tag: ekologie

Články k tagu

Kdo otrávil Bečvu? Naděje na objasnění je 20:80, míní žalobce. Experti vyvrací policejní verzi

Ani po více než měsíci od havárie na Bečvě není znám viník ekologické katastrofy, při které uhynulo více než 40 tun ryb a došlo k poškození říčního ekosystému. Ačkoli ministr životního prostředí Brabec (za ANO) krátce po havárii avizoval, že viník bude známý během hodin, podle policie se vyšetřování potáhne ještě několik dalších týdnů. Optimistický ohledně objasnění úniku není ani státní zástupce, který na věc dohlíží. Podle vyjádření některých expertů pro iRozhlas podezření ukazuje stále i na chemičku Deza z holdingu Agrofert, která to od počátku rázně odmítá.

Sněmovna otrávenou Bečvu probírat nebude. Zablokovaly to ANO s ČSSD

Sněmovna se zřejmě nebude zabývat únikem kyanidu do Bečvy na Přerovsku, což požadovali občanští demokraté, Piráti a lidovci. Snahu KDU-ČSL projednat záležitost jako zvláštní bod schůze zablokovaly ANO a ČSSD. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek to zdůvodnil tím, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v úterý odjel na Přerovsko, aby kauzu řešil. Předseda lidovců Marian Jurečka namítal, že chtěl věc probrat až ve středu.

„Omlouvám se, měl jsem špatné informace.“ Gazdík už si nemyslí, že Bečvu otrávil Agrofert

Poslanec a místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se veřejně omluvil za to, že z ekologické katastrofy na řece Bečvě obvinil společnost DEZA, která spadá pod koncern Agrofert. Gazdík sdílel na Facebooku již smazanou fotomontáž plakátu hnutí ANO, na němž byli ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO). K tomu bylo dopsáno: „Zbavit Bečvu ryb! Hotovo. ANO, Agrofert, DEZA, kyanid.“ Deníku Echo24 Gazdík sdělil, že jeho původní zdroj dostal nové informace a došel k jiným závěrům.

Emisní opatření jsou moc ambiciózní, Babiš je ale alibista, zní z opozice

Česko odmítá plnit plán Evropské komise na snižování emisí oxidu uhličitého, které by v následujících deseti letech měly oproti roku 1990 klesnout o 55 procent. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je návrh zcela nereálný, což dal najevo také během schůzky s šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou. Že je emisní balíček až příliš ambiciózní, tvrdí také někteří zástupci opozičních stran. Obecně se však opozice shoduje na tom, že Babiš jezdí do Bruselu pouze alibisticky vyjednávat o dalších penězích a vlastní řešení situace nenabízí.

Mrtvá Bečva je ekologická katastrofa desetiletí. Řeku otrávil neznámý jed

Po úniku neznámé jedovaté látky do řeky Bečvy na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje uhynulo v řece již 20 tun ryb, stav však ještě není konečný. Způsobené škody půjdou podle rybářů do milionů. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zde uhynulo několik druhů ryb včetně chráněné ouklejky pruhované. Jedná se o jednu z největších ekologických katastrof tohoto druhu za posledních 10 let. Inspektoři zatím nezjistili původce kontaminace, vyloučili však, že by jím mohla být chemička DEZA z koncernu Agrofert spadajícího do svěřenských fondů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).

Evropské zelené kádrování začíná

Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.

Malý přírodní zázrak. Hraboši z polí zničehonic zmizeli

Plná pole nor s hraboši jsou na jižní Moravě už minulostí. Zvířata zde dosáhla vyčerpání, přestala se množit a ubylo jich. Dobrá zpráva je to zejména pro zemědělce, kteří se kromě sucha v minulých letech potýkali také s tím, že jim hlodavci likvidovali úrodu.

Bezemisní jádro a zelený úděl

Koronavirová krize dává šanci rychle prosadit věci, které by se v klidnější době uváděly do života mnohem obtížněji. Platí to v dobrém i zlém. Bez vyhrocené situace, žádající rychlá řešení, by se vždycky našla spousta důvodů, proč něco nejde. Při plně upnuté pozornosti by se také ozvalo mnohem víc kritiků, padlo mnohem víc argumentů, než když se věci protáhnou mimo hlavní proud pozornosti. Spousta firem, a dokonce i úřadů, kde bývá prosazení čehokoli nesmírně složité, si třeba pochvaluje, jak tlak na komunikaci na dálku věci usnadnil, omezil byrokracii a posunul rychle dopředu digitalizaci. Šlo to, protože to jít muselo. Byl tlak.

Osud Nového zeleného údělu

Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii ani ne čtvrt roku poté, co premiéři sedmadvacítky včetně Andreje Babiše schválili radikální Nový zelený úděl (New Green Deal). Závazek, že v příštích třiceti letech se Unie stane bezuhlíkovou zónou. Znamenal obří investice v mnoha oborech a především úplný obrat ve financích a vnímání rizika. Základním přilířem, na nějž se nabaluje mnoho dalších regulací, měla být taxonomie. Nové kádrování všech oborů na čisté (bezemisní), neutrální a špinavé. Podle nich se měla vypočítávat cena, za kterou si budou firmy z různých branží schopny půjčovat peníze na investice nebo získávat pojistky. Do rozjetých příprav zásadní proměny evropské ekonomiky přišel koronavirus. A s ním tvrdý zásah pro evropskou ekonomiku.

Zelená revoluce v Německu akceleruje

Zemské volby v severoněmeckém Hamburku – to asi českému čtenáři nebude znít úplně sexy. Hamburk patří k nejmenším z 16 spolkových zemí v Německu, tento proslulý přístav je navíc od konce války většinou doleva. Levice zvítězila i tentokrát. Jenže tentokrát vyhrála o tolik a s tak vyhraněným programem, že patrně můžeme mluvit o novém fenoménu. Je dominance ekolevice v bohatých metropolích obrazem věcí příštích, aspoň tedy v západní Evropě?

Na tohle už jen nějaké panevropské žluté vesty

Jak už se stalo pravidlem posledních měsíců, bez větší pozornosti jsme byli dovedeni do další etapy na cestě k největší změně našich životů za posledních třicet let. Evropský parlament od úterka do včerejška plenárně zasedal a projednával i dvě věci, které se týkají přímo nás. Jednak střet zájmů Andreje Babiše (stav: zatím rozprava, bez usnesení), jednak nový zelený uděl (New Green Deal), tedy plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové , zkratka UdL, jak do roku 2050 učinit z Evropy bezuhlíkovou část Země. Ten je přes všechny špatné, na tomto serveru vícekrát popsané následky babišismu pro českou společnost ještě důsažnější, následky této politiky naběhnou v plné síle až poté, co už Babiš bude historií.

Naše zelenější budoucnost

Mezi témata, jež můžeme v novém roce očekávat, jistě patří i plný rozpuk boje za zelenější budoucnost. Nejen na „reálné“ frontě regulace ekonomiky, ale i na frontě symbolického boje. Tedy boje o to, které myšlenky jsou společensky přijatelné a žádoucí. Jedna z výtek (zbraní), která se v tomto boji používá, je výtka pokrytectví. Je lákavá, ale je třeba s ní nakládat opatrně.

Babišovy polopravdy. O kilometrech dálnic mlží, své „vítězství“ v Bruselu přeceňuje

Premiér Andrej Babiš (ANO) přestoupil před český národ v novoročním projevu, kde nechyběla chvála úspěchů jeho vlády a zároveň vize šťastných zítřků. V některých bodech však záměrně mlžil, nebo se dopouštěl účelových polopravd. Přestože tvrdil, že je hlavní prioritou vlády infrastruktura, vyhnul se tomu, aby přiznal, kolik bude tento rok otevřených dálnic. Po svém si také vykládal svůj „úspěšný“ boj za jádro na evropské půdě. Rozpaky budily také pasáže o boji se suchem, či podpoře kultury.

Kdy začne Greta bombardovat Čínu?

Greta Thunbergová v posledních několika měsících vypadla z pozornosti světových médií. Krátce se mihla zpráva, že se jí podařilo stopnout plachetnici na cestu zpět do Evropy, kterou se vydala na právě probíhající klimatický summit v Madridu. Nyní však vyšel článek, který je značně znepokojující. Ukazuje, že pokud si malá Švédka udrží lídrovství světového aktivismu proti globálnímu oteplování, máme se nač těšit.

Zelená Evropa Von der Leyenové. 75 % dopravy ze silnice má jít na železnici

Nové vedení Evropské komise v čele s Ursulou Von der Leyenovou chystá novou zelenou politiku pro Evropu. Zelená dohoda je jedním z hlavních priorit čerstvé garnitury. Deník Echo24 má k dispozici pracovní dokument Evropské komise, který předkládá konkrétní body, kterými chce nová předsedkyně EK docílit svých cílů na environemntálním poli.