V bruselských kuloárech se rozjíždí souboj o obří investice

Osud Nového zeleného údělu

V bruselských kuloárech se rozjíždí souboj o obří investice
Osud Nového zeleného údělu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii ani ne čtvrt roku poté, co premiéři sedmadvacítky včetně Andreje Babiše schválili radikální Nový zelený úděl (New Green Deal). Závazek, že v příštích třiceti letech se Unie stane bezuhlíkovou zónou. Znamenal obří investice v mnoha oborech a především úplný obrat ve financích a vnímání rizika. Základním přilířem, na nějž se nabaluje mnoho dalších regulací, měla být taxonomie. Nové kádrování všech oborů na čisté (bezemisní), neutrální a špinavé. Podle nich se měla vypočítávat cena, za kterou si budou firmy z různých branží schopny půjčovat peníze na investice nebo získávat pojistky. Do rozjetých příprav zásadní proměny evropské ekonomiky přišel koronavirus. A s ním tvrdý zásah pro evropskou ekonomiku.

A také pro důvěryhodnost samotné Evropské unie, která v krizi zaspala a nedokázala zasaženým zemím ničím pomoci. Ani v těch nejzásadnějších věcech, jako by byly mise lékařů, nákup nedostatkových ochranných potřeb nebo jen vytvoření jednotné, jasně srozumitelné a srovnatelné struktury informací o koronaviru, podle níž by šel věrohodně porovnávat vývoj nemoci a poznatky o ní v různých zemích Evropské unie. Selhání bylo tak nezpochybnitelné, že šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové nezbývalo než ho otevřeně přiznat.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a první místopředseda Frans Timmermans. Brusel 10. března 2020. - Foto: Profimedia.cz

Především v nejsilněji zasažených zemích na jihu Evropy – Itálii, Francii a Španělsku – poklesla důvěra v Unii na historická minima. Ochota pokračovat v nákladných, ambiciózních klimatických projektech je především v těchto zemích, které po zdravotním zásahu čeká ještě tvrdý zásah ekonomický, minimální. Jižní křídlo se ve skepsi k budoucnosti Evropské unie ještě utvrdilo poté, co Německo a spol. odmítají koronavirové dluhopisy, které neznamenají nic menšího než přerozdělování a sdílení státních dluhů.

Zelený restart a oživení

To není ideální konstelace ani důvěra na prosazování radikálních plánů za biliony eur. Unijní zelený establishment si to ale zjevně nemyslí. Koronavirovou krizi chce naopak pojmout jako šanci na „zelené oživení“ (green recovery je v bruselských kuloárech skoro stejně frekventované slovo jako krize nebo COVID-19). Teď se začíná hrát o to, na jak silný odpor realistů přesvědčených o tom, že zrovna teď opravdu není ideální doba na zelenou transformaci, evropské ekonomiky narazí.

Zelené oživení a snaha pojmout koronavirovou krizi jako šanci je posunout dopředu má v Bruselu dvě epicentra. Prvním je Frans Timmermans, místopředseda Komise zodpovědný za Nový zelený úděl. Druhé výrazné centrum je zelená sekce Evropského parlamentu, jejímiž vůdci jsou nizozemský koordinátor výboru pro životní prostřední Bas Eickhout (zvolen za Zelené) a šéf tohoto výboru Francouz Pascal Canfin (zvolený za stranu Vpřed! francouzského prezidenta Emmanuela Macrona). Právě odtud vzešla první petice k zelené postkoronavirové mobilizaci.

Už volbou slov je velmi naléhavá. Titulek: Green Recovery (Zelené oživení). Podtitulek: Reboot and Reboost Economy for a Sustainable Future (Restart a posílení ekonomiky pro udržitelnou budoucnost). „Nikdy v poválečné době jsme ještě nečelili takové výzvě. Boj proti pandemii je naší nejvyšší prioritou a musíme udělat všechno pro to, abychom zastavili a porazili virus. V této obtížné situaci zároveň čelíme ještě další krizi. Šok pro naši ekonomiku je tvrdší než finanční krize roku 2008. Šok způsobený pandemickým zastavením ekonomiky si žádá silnou a koordinovanou odpověď,“ píší parlamentní zelení, kteří jsou nejsilnějšími zastánci Nového zeleného údělu. „Vítáme proto, že evropští lídři deklarovali, že udělají všechno pro to, aby zabránili sociálním a ekonomickým dopadům této krize. Nicméně to, co fungovalo v roce 2008, nemusí být v tomto případě dostatečné. Ekonomické oživení přijde jedině s masivními investicemi, které ochrání a vytvoří nová místa a pomohou firmám, regionům a oborům, které dostaly zásah náhlým zastavením ekonomiky. Po krizi přichází čas obnovy. Moment obnovy je velkou příležitostí změnit myšlení o naší společnosti a rozvinout nový model prosperity. Tento nový model by měl odpovídat našim potřebám a prioritám,“ píší zelení přesně ve stylu krize = naše šance.

„Nové masivní investice musejí spustit nový evropský ekonomický model: pevný, ochranářský, suverénnější a inkluzivní. Všechny tyto nároky leží v ekonomice postavené na zelených principech. V přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice, ochraně biodiverzity a transformaci potravinářského systému. To všechno může přinést nová pracovní místa, hospodářský růst a lepší životní úroveň všech občanů. Přispět k vytvoření pevnější společnosti. To neznamená, že musíme vytvořit úplně novou ekonomiku. Za posledních deset let už se nám v ní podařilo výrazně pokročit.“ A následuje výpis všech pokroků v obnovitelných zdrojích a bezemisním průmyslu. Závěr je jasný: bez zeleného údělu jsou masivní investice na obnovu ekonomiky nemyslitelné. Pod peticí není pouhý soubor podpisů aktivistů z neziskovek, ale dlouhý seznam kapitánů velkého evropského byznysu. Šéfové firem LOréal, Lego, IKEA. Šéfové asociací sklářského nebo papírenského průmyslu. To ukazuje, že část byznysu už je se zeleným údělem smířená a nejspíš už tímto směrem začala v tušení věcí příštích investovat. A čeká na podpory, úlevy a dotace, které z Bruselu přijdou.

Z druhé strany přicházejí realisté, v Evropském parlamentu zastupovaní českým europoslancem Alexandrem Vondrou s nikterak radikálním plánem Nový zelený úděl v koronavirové krizi pouze odložit. Ve své výzvě adresované špičkám Evropské unie zdůrazňují, kde dnes v době pandemie vidí priority Evropské unie. Jde o udržení volného trhu, bez něhož je oživení ekonomiky nemožné, nebo uvolnění regulace. „Komise by ale měla především opustit své předkrizové regulatorní ambice a vyjasnit si své priority. Přichází čas chovat se pragmaticky a odložit novou evropskou legislativu, jako je Nový zelený úděl,“ píší Vondra a spol. už koncem března mimo jiné předsedkyni Komise von der Leyenové.

Mezitím přichází zpráva, že svět se chystá od klimatických závazků upouštět. Ruší se na listopad naplánovaná konference COP26 v britském Glasgowě, kde se mělo jednat o celosvětové redukci emisí CO2. Britové a OSN konferenci odkládají kvůli nemoci COVID-19. Evropská unie spěchala se závazky snižování emisí na rok 2030 a 2050 právě proto, aby je mohla v Glasgowě prezentovat a tlačit tím na Spojené státy, Čínu a další země, aby ji v klimatické politice následovaly. Když se Glasgow odkládá, není kam spěchat. Evropa by si mohla vzít čas na přehodnocení priorit a zjištění dopadu koronavirové krize na ekonomiku.

Ani den krize nazmar

To je ale zjevně nepředstavitelné pro zastánce přístupu Ani den krize nazmar při tažení za našimi cíli. Do akce nastupuje místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a jasně říká: Nic se odkládat nebude. „Za Evropskou komisi mohu říct, že nezpomalíme naše úsilí v domácích ani mezinárodních přípravách na COP26. Budeme připraveni, ať se bude konat kdykoli. Doma pracujeme na splnění všech existujících klimatických a energetických cílů do roku 2030. Z delší časové perspektivy jsme se zavázali ke klimatické neutralitě do roku 2050 a pokračujeme v přípravách legislativy, která k tomu vede i v těchto velmi složitých okolnostech,“ píše Timmermans. A následuje jízdní řád s daty, kdy bude který kus zákonů zeleného údělu předložen.

K pragmatikům volajícím po odkladu se přidává i značná část byznysu, reprezentovaná Business Europe, konfederací evropských hospodářských komor a průmyslových svazů, včetně těch českých. „Evropa nyní čelí bezprecedentní lidské a ekonomické krizi, která jí nedovolí pokračovat v současném scénáři. Evropská podnikatelská komunita dělá všechno pro to, aby minimalizovala dopady a ztráty v dodavatelských řetězcích. Bohužel, sociální a ekonomické důsledky už jsou v této chvíli velmi výrazně viditelné. Jsou to biliony eur. Bez ohledu na všechno úsilí ve firmách má současná situace obrovský vliv na jejich každodenní fungování. Business Europe proto žádá Evropskou komisi, aby odložila klimatické a ekologické regulace, které nejsou vysloveně nezbytně plánované pro příští dva měsíce. Zároveň žádáme o odklad implementování některé evropské regulace,“ píší evropští průmyslníci.

Evropská komise připravila 21. dubna krizový jízdní řád svých plánů v postkoronavirové době. Kdosi z úředníků ho vypustil na veřejnost přes server Euroactive. Agenda je podle barev semaforu rozdělena na zelenou, žlutou a červenou. V zelené kategorii „jede se dál“ zůstávají podstatné pasáže Nového zeleného údělu. Především jeho pilíř, „udržitelné zelené finance“, které jsou přímo v dokumentu označeny jako pilíř zeleného oživení Evropy. Poslední slovo ale budou mít státníci v Evropské radě. Andrej Babiš by měl tentokrát jasně vysvětlit, s čím do jednání půjde.

 

30. dubna 2020