Statisíce lidí dnes demonstrovaly v Barceloně za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300 tisíc. Informoval o tom deník El País. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti.
Španělská vláda dnes převzala vedení Katalánska. Učinila tak den poté, co katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta oficiálně převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který ale zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont podle španělských médií své sesazení neuznal a v projevu vyzval k pokračování snah o samostatné Katalánsko, které ale mají být podle něj nenásilné.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Krátce poté odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska. Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil rozpuštění katalánského regionálního parlamentu; nové volby se v regionu mají konat 21. prosince.
V roce 1952 přišlo do komunistického Československa kolem dvou set Španělů, kteří o svou vlast přišli po vítězství frankistů. Byl mezi nimi i dědeček Jordiho Niubóa.
Katalánští poslanci budou ve čtvrtek jednat o jednostranném vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom v pondělí vedení katalánského parlamentu, které svolalo mimořádnou schůzi na den před pátečním jednáním španělského Senátu, který bude schvalovat omezení katalánské autonomie.
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu po mimořádném zasedání vlády oznámil, že sesadí katalánskou regionální vládu a omezí působnost tamějšího parlamentu. Podle agentury AP jde o bezprecedentní krok. Katalánští separatisté to označili za státní převrat a nástup totalitarismu. V Barceloně za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků demonstrovalo na 450 tisíc lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont postup Madridu za "nejhorší útok" proti Katalánsku od dob diktatury Franciska Franka.
Katalánský premiér Carles Puigdemont ve čtvrtek opět vyzval španělskou vládu k dialogu. Pokud se jednání neuskuteční, vyhlásí katalánský parlament podle Puigdemonta nezávislost autonomního regionu. Katalánský premiér v dopise předsedovi španělské vlády rovněž vyzval Madrid k zastavení represí, přičemž připomněl zatčení dvou separatistických vůdců z tohoto týdne.
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu vyzval předsedu katalánské autonomní vlády Carlese Puigdemonta, aby jednal „rozumně“ a upřednostnil zájmy katalánských občanů. Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová potvrdila, že Madrid zahájí kroky k pozastavení autonomie Katalánska, pokud tamní vláda neupustí od záměru vyhlásit nezávislost.
Regionální katalánský premiér Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi v pondělí nedal jasnou odpověď na jeho otázku, zda Katalánsko minulý týden vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Podle katalánského tisku Puigdemont stejně jako před týdnem vyzval Rajoye k dialogu a nově nabídl pro jednání dvouměsíční lhůtu. Rajoye vybídl k osobnímu setkání. Katalánský premiér rovněž v dopise žádá Madrid o zastavení „represí vůči katalánskému lidu“.
V době vyhrocených sporů kolem snahy Katalánců o samostatnost slaví ve čtvrtek Španělsko státní svátek, který využili představitelé centrální vlády i desetitisíce Španělů k vyjádření jednoty země. Zatímco v Madridu se konala vojenská přehlídka za účasti královské rodiny a členů vlády, katalánští lídři oslavy ignorovali a starostové některých měst demonstrativně tráví volný den na radnicích.
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu obvinil katalánské regionální vedení z autoritářství a ze snahy prosadit nezávislost, kterou chce jen málokdo a která není dobrá pro nikoho. Zároveň odmítl zprostředkování vyjednávání o řešení katalánské krize.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý předešel obavám z vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Madrid i EU Puigdemonta před jeho dnešním projevem v katalánském parlamentu varovaly, aby neučinil nevratná rozhodnutí.
Katalánští separatisté usilující o rychlé vyhlášení samostatnosti v pondělí dostali další varování z Madridu, kde tvrdý postoj premiéra Mariana Rajoye podpořili vůdci dalších parlamentních stran. Proti okamžité katalánské nezávislosti se postavila vlivná starostka Barcelony Ada Colauová, která vyzvala k jednání s centrální vládou. Region v obavách z negativních dopadů současné nejisté politické situace opouštějí některé firmy, nejnověji mimo jiné provozovatel sítě dálnic Abertis.
Pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, španělský premiér Mariano Rajoy nevylučuje, že region bude na základě ústavních pravomocí zbaven autonomie. S odvoláním na rozhovor, který Rajoy poskytl deníku El País, o tom v neděli informovala agentura Reuters. Španělský premiér nepočítá s předčasnými národními volbami a v řešení krize si nepřeje účast žádného prostředníka.
Desítky tisíc lidí v sobotu v Madridu demonstrovaly za zachování jednoty Španělska, ohrožené po nedělním referendu o nezávislosti Katalánska.
Katalánský parlament se v pondělí sejde navzdory zákazu španělského ústavního soudu. Rozhlasové stanici BBC to řekl šéf katalánské diplomacie Raül Romeva. Regionální poslanci podle něj v pondělí rozhodnou, zda vyhlásí nezávislost na Španělsku. Program katalánského parlamentu ještě nebyl oficiálně stanoven.
Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává vážných ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část si naopak přeje nezávislost vyhlásit co nejdříve. Španělský ústavní soud se tomu opět pokouší zabránit: avizovanou pondělní schůzi katalánského regionálního parlamentu pozastavil a oznámil, že pokud se přes zákaz poslanci na něčem usnesou, nebude to mít žádnou platnost.
Španělský premiér Mariano Rajoy se ukázal jako opravdu tvrdý hráč. Po bezprecedentním zásahu španělských politických sil v Katalánsku, který si připsal na účet téměř devět set zraněných, pokračuje v naprosto nekompromisním kurzu.
Ani třetí den po kontroverzním referendu o nezávislosti Katalánska nepřinesl naději na cestu z ústavní krize ve Španělsku. Katalánské vedení tvrdí, že nezávislost na Madridu by mohl parlament vyhlásit už na pondělním jednání. Premiér Carles Puigdemont kritizoval postoj šéfa centrální vlády Mariana Rajoye a krále Felipeho VI., zároveň však nabídl zprostředkované jednání. Evropský parlament vyzval Španělsko k dialogu s Katalánci.
Katalánsko vyhlásí nezávislost na Španělsku v následujících dnech. Britské televizi BBC to v úterý večer řekl premiér autonomní oblasti Carles Puigdemont. Jeho vláda prý „bude konat na konci tohoto nebo na začátku příštího týdne“.
Ulice Barcelony v úterý zaplnilo na 700 tisíc lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Na 300 000 lidí se v úterý shromáždilo v katalánské metropoli Barceloně na protest proti násilí, které v neděli při hlasování o nezávislosti Katalánska použila španělská policie. Ošetřeno muselo být skoro 900 lidí, kteří se pohybovali u volebních místností, aby tam odhlasovali, anebo aby je bránili před zasahujícími policisty. Protestuje se na mnoha dalších místech, zablokovány jsou desítky silničních tahů v celém Katalánsku.
Španělsko se v pondělí vzpamatovávalo z hektického nedělního referenda v Katalánsku, které provázelo policejní násilí a které vyznělo ve prospěch katalánské nezávislosti. Přestože zejména z Evropské unie zazněly výzvy k uklidnění situace a k obnově dialogu, postoje Madridu a Barcelony jsou dál nesmiřitelné. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá řekl, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, centrální vláda může využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.
Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Uvedl to v noci na pondělí mluvčí katalánské vlády. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit.
Policejní násilí v Katalánsku, hloupé a kontraproduktivní, vyvolalo na sociálních sítích přirozenou solidaritu, sjednocenou heslem (hashtagem) „Hold Katalánsku“.
Násilí a chaos, které včera opanovaly řadu měst a obcí v Katalánsku, vypadají úplně neočekávaně, jako kdyby spadly z nebe. Konzument zpráv několik set kilometrů daleko má sklon si pomyslet: Asi je v té krásné Barceloně pálí dobré bydlo. Ve skutečnosti je to samozřejmě všechno jinak: snahy Katalánců o větší autonomii a posléze, když už tu autonomii měli, o samostatnost, mají v posledních letech stupňující tendenci.
V Katalánsku se v neděli uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není k dispozici. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno.
Španělští policisté v sobotu pokračovali v opatřeních, jež mají zabránit nedělnímu katalánskému referendu o nezávislosti autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Policie uzavřela více než polovinu z 2315 škol, které měly posloužit jako hlasovací místnosti. Stoupence referenda, kteří několik desítek dalších škol obsadili, aby si hlasování vynutili, pak vyzvala, aby budovy do nedělního rána vyklidili.
Dva dny před sporným referendem v Katalánsku o nezávislosti dávají vůdci místních separatistů najevo, že jsou odhodlanější než kdykoliv dříve uspořádat hlasování, zatímco španělské úřady ve snaze plebiscitu zabránit hrozí dalšími sankcemi, upozornila v pátek agentura AFP. Podrobnosti o nedělním hlasování mají být podle ní oznámeny během pátku.
