Federalismus podle švýcarského vzoru je myšlenka, která by mohla přesvědčit většinu Katalánců. V rozhovoru se švýcarskou veřejnoprávní televizí RTS to řekl vůdce katalánských separatistů, katalánský expremiér Carles Puigdemont, který pobývá v belgickém exilu.
Katalánský parlament odmítl návrh radikálních separatistů, kteří chtěli potvrdit říjnovou deklaraci nezávislosti, kvůli níž převzala správu nad Katalánskem španělská vláda. První řádné zasedání po prosincových volbách začalo zejména kvůli tahanicím o tento návrh o více než hodinu později. Separatisté nakonec ve čtvrtek schválili rezoluci, která potvrzuje legitimitu kandidatury uprchlého expremiéra Carlese Puigdemonta, avšak o vyhlášení nezávislosti se nezmiňuje.
Ramenský okres jihovýchodně od Moskvy byl dnes dějištěm jedné z nejhorších leteckých katastrof v Rusku za posledních deset let. Krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo se zde zřítil letoun Saratovských aerolinií s 71 osobami na palubě. Havárii nikdo nepřežil. Vyšetřovatelé zatím nevyloučili žádnou z možných příčin.
Někdejší katalánský premiér Carles Puigdemont je přesvědčen, že šance na jeho znovuzvolení pohasly. Španělská média citovala jeho zprávy adresované jednomu z exministrů, v nichž píše, že „je po všem“ a separatisté jej „obětovali“. Puigdemont, který oficiálně zůstává jediným kandidátem na katalánského premiéra, v reakci na jejich zveřejnění uvedl, že dal najevo pochybnost, ale kandidaturu nevzdává. Jeho plánovanou úterní volbu kvůli možným právním dopadům předseda parlamentu odložil na neurčito.
Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont může opětovně obdržet tuto funkci, pokud bude při podání přísahy osobně přítomný a pokud mu to povolí soud. Jak o tom v sobotu informovala agentura Reuters, rozhodl o tom španělský ústavní soud. Podle agentury AFP tím soud fakticky přerušil proces jmenování Puigdemonta regionálním premiérem.
Ještě před rokem byl Jordi Solé katalánským státním tajemníkem pro EU a zahraniční vztahy. Mezitím se stal poslancem Evropského parlamentu za stranu Republikánská levice Katalánska (ERC).
Mimořádné volby před Vánocemi nepřinesly rozuzlení, v Katalánsku je opět těsná politická většina pro nezávislost. Madrid o tom nechce ani slyšet.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont v pondělí poprvé po téměř třech měsících opustil Belgii, kam uprchl koncem října před hrozbou vazby ve Španělsku. Informoval o tom deník El País. V souvislosti s Puigdemontovou cestou do Dánska požádala španělskáprokuratura soudce španělského nejvyššího soudu, aby aktivoval eurozatykač vydaný na Puigdemonta začátkem listopadu kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska.
Španělská policie v úterý zahájila stahování sil, které rozmístila v Katalánsku v souvislosti s nepovoleným říjnovým referendem o nezávislosti regionu. Policisté, jejichž počet odhadl deník El País na 10 000, tam zůstali až do prosincových předčasných voleb do katalánského regionálního parlamentu.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont je připraven k dialogu se španělským premiérem Marianem Rajoyem kdekoli kromě Španělska, kde mu hrozí zatčení. Puigdemont to v pátek řekl na tiskové konferenci v Bruselu uspořádané po čtvrtečních regionálních volbách v Katalánsku. Prohlásil rovněž, že dostane-li od Madridu záruky, do Španělska se vrátí.
V Katalánsku slaví separatisté, ačkoli zřejmě vyhraje strana Ciudadanos, která je proti odtržení. Strany, které jsou pro odtržení, totiž zřejmě opět získají absolutní většinu v katalánském parlamentu. Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont výsledek označil za porážku španělské vlády.
Na 45 tisíc demonstrovalo v Bruselu na podporu Madridem sesazené katalánské vlády. Akci pod heslem „Probuď se, Evropo“ svolaly dvě katalánské separatistické organizace. Pochod centrem města kolem sídel evropských institucí skončil odpoledne shromážděním, na němž měl projev odvolaný katalánský premiér Carles Puigdemont.
Španělský nejvyšší soud v úterý zrušil evropské zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Belgii. Nečekaný krok soudce zdůvodnil mimo jiné tím, že politici projevili vůli vrátit se do Španělska. Soud v Madridu zároveň uvědomil o svém rozhodnutí belgické justiční orgány, které dosud rozhodovaly o vydání obviněných politiků do jejich země. Španělské zatykače, vydané zároveň s těmi evropskými začátkem listopadu, zůstávají v platnosti, informovala média.
Statisíce lidí v sobotu demonstrovaly v Barceloně za propuštění osmi separatistických katalánských politiků, kteří jsou ve vazbě. Manifestující dávali svými transparenty najevo, že ministry regionální vlády, které španělská prokuratura viní ze vzpoury, považují za politické vězně. Barcelonská policie v sobotu večer odhadovala účast na demonstraci na 750 000 lidí.
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová v pátek opustila vazební věznici. Nejvyšší soud její propuštění nařídil poté, co obdržel kauci 150 000 eur (3,8 milionu korun), informoval list El País. Forcadellová a další členové vedení katalánského parlamentu jsou obviněni ze vzpoury.
Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek poslal bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou do vazby, ze které se dostane, když zaplatí kauci 150 tisíc eur (3,8 milionu korun). Do vazby, jejíž uvalení požadovala španělská prokuratura, naopak nemusí další členové sesazeného parlamentního vedení, informoval list La Vanguardia. Politici jsou obviněni ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost této španělské autonomní oblasti a hrozí jim až 25 let vězení. Vazba pro Forcadellovou vyvolala ostré reakce katalánských separatistů.
Dvě stovky katalánských starostů demonstrovaly v úterý v Bruselu před sídlem Evropské komise za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení. Večer se setkali s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem a čtyřmi ministry jeho Madridem sesazené vlády, kteří čekají v Belgii na rozhodnutí o vydání do Španělska, kde jim hrozí až 25 let vězení za vzpouru.
Minulý přišla zpráva, o které by si člověk myslel, že už v dnešní Evropě nemůže vzniknout. Katalánský premiér Carles Puigdemont se s pěti svými ministry nachází v Belgii a zřejmě tak využil gesta učiněné den předtím belgickým ministrem pro migraci, který mu nabídl politický azyl.
Obviněný katalánský expremiér Carles Puigdemont a čtyři bývalí ministři, kteří se v neděli ráno vydali belgické policii, byli v pondělí propuštěni za určitých podmínek. S odkazem na vlámskou televizi VRT o tom informovala agentura Reuters.
Obviněný expremiér Katalánska Carles Puigdemont se vydal belgické policii. Stejně se zachovali i jeho čtyři exministři v Bruselu. O jejich zatčení rozhodne soud, který posoudí oprávněnost vydaného evropského zatykače.
Belgická prokuratura v sobotu potvrdila, že obdržela španělskou žádost o zadržení sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyř exministrů jeho vlády. Pokud se budou proti případnému schválení této žádosti belgickým soudem odvolávat, mohou vzdorovat vydání do Španělska až dva měsíce, popsala možný scénář agentura EFE.
Španělský soud den po uvěznění osmi exministrů katalánské vlády požádal Belgii o zatčení bývalého premiéra Carlese Puigdemonta a čtyř někdejších ministrů pobývajících v Bruselu. Tisíce lidí vyšly v reakci na čtvrteční rozhodnutí soudu opět do ulic Barcelony a dalších měst Katalánska, aby požadovaly propuštění „politických vězňů“.
Demonstrace po celém Katalánsku ve čtvrtek vyvolalo rozhodnutí španělského soudu, který poslal do vazby bývalého vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších sedm exministrů obviněných ze vzpoury. Soudkyně naproti tomu podle některých španělských médií nakonec nevydala očekávané rozhodnutí ve věci evropského zatykače na sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři někdejší ministry, kteří se odmítli vrátit z Bruselu.
Španělská prokuratura žádá o vydání zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a na čtyři ministry jeho někdejší vlády; všichni jsou zřejmě v Belgii. Žádost o vydání příkazu k zatčení určená soudkyni Carmen Lamelaové je zdůvodněna tím, že se tito obvinění ve čtvrtek nedostavili k výslechům do Madridu.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je od pondělí s několika členy své bývalé vlády v Belgii, se ve čtvrtek soudního jednání v Madridu nezúčastní. Informují o tom španělská média. Puigdemont v prohlášení pro tisk rovněž odmítl páteční odvolání jeho vlády Madridem a obvinění ze vzpoury, kvůli nimž jsou on a jeho exministři na čtvrtek a pátek předvoláni před vyšetřujícího soudce, označil za politický proces.
Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od pondělí v Bruselu, se bude bránit vydání do Španělska, pokud o takový krok španělská justice Belgii požádá. Podle agentury Reuters to sdělil Puigdemontův belgický právník Paul Bekaert.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý v Bruselu prohlásil, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska. Na tiskové konferenci řekl, že do Belgie nepřijel žádat o politický azyl. Jeho cílem je prý vysvětlovat katalánský problém ve městě, které je „institucionálním srdcem“ Evropy. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „garance“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.
Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy těchto politiků o nezávislost Katalánska, která odporuje španělské ústavě. Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel s pěti členy své vlády do Bruselu. Spekuluje se, že požádají o azyl.
Španělská vláda od soboty převzala přímou správu nad autonomním regionem Katalánsko. Učinila tak poté, co katalánský parlament, ovládaný separatisty, v pátek schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou.
Statisíce lidí dnes demonstrovaly v Barceloně za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300 tisíc. Informoval o tom deník El País. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti.
