Legenda českého filmového střihu Alois Fišárek způsobně sedí za hospodským stolem a trpělivě na mě čeká, protože jsem se trochu opozdil. Uvítá mě ale milými slovy: „Moc rád čtu Echo, to je jeden z posledních objektivních časopisů u nás.“ Protože považuji za slušné poklony vracet, je-li čím – a ono je –, začneme společné povídání připomínkou jedné z mých nejoblíbenějších filmových scén.
Soudkyně v americkém Los Angeles uložila trest 16 let vězení bývalému filmovému producentovi Harveymu Weinsteinovi, který byl odsouzen za znásilnění ve svém druhém procesu týkajícím se sexuálního zneužívání žen. Před třemi lety v New Yorku dostal 23 let odnětí svobody a podle webu Variety je prakticky jisté, že stráví zbytek života za mřížemi. Dnešní verdikt pramení z napadení nejmenované modelky a herečky, které se odehrálo v hotelu v Los Angeles v roce 2013.
V pondělí 27. února skončí odvysíláním osmé epizody televizní premiéra pátého seriálu scenáristy a režiséra Jana Prušinovského, jenž byl nazván Dobré ráno, Brno! a pojednává tragikomické osudy brněnské redakce veřejnoprávní televize zajišťující vysílání ranní show všedního dne. Novinka má ledasco společného s předešlými autorovými žánrovkami (Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Trpaslík a MOST!), ale zrovna tak v ledasčem je jiná a zmíněná díla rozvíjí o nové finesy.
Už třetí týden otřásá světem televizí a streamovacích platforem hororový hit The Last of Us, který má každé pondělí premiéru na HBO. Televizní adaptace proslulé a oceňované akční videohry sklízí nadšené reakce jak u diváků, tak u kritiky. Mluví se o jednom z nejlepších filmových zpracování videoherní látky a videotéka HBO Max oficiálně oznámila zelenou pro natáčení druhé série. Poslední epizodu seriálu z dílny scenáristů Craiga Mazina a Neila Druckmanna sledovalo přes 7,5 milionu diváků.
„Myslím, že na svete nie sú dva národy, ktoré sú si tak blízke ako Česi a Slováci.“ To byla první věta slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, když se zjevila jako překvapení po vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách na jeho pódiu. A tak je vítaná příležitost zamyslet se nad dvěma díly, filmem Piargy a novelou Konvália, jež pojí příběhy o nevšedních milostných vztazích a jež jsou uvedena jako vyprávění přeživších o zemřelých či vstupním obrazem mladé dívky radostného a ohnivého pohledu na svět. Ale jsou si blízká rovněž jako doklad, že život ve střední Evropě není přehledný.
Snímek Emigranti na motivy literární předlohy divákovi předkládá příběh odehrávající se v 19. století, kdy masa obyvatel Skandinávie utíkala před hladomorem a s vidinou lepší budoucnosti do Ameriky. Jejich pocity a obavy o vlastní životy sledujeme skrze cestu mladé rodiny, která se potýká s historickými okolnostmi, ale i sama se sebou. Emigranti, režie: Erik Poppe, premiéra: 9. 2. 2023.
Už 16. února vstoupí do českých kinosálů nový celovečerní dokument Šťastně až na věky od režisérky Jany Počtové. Snímek reflektuje témata jako je polyamorie, otevřený vztah, trend internetových seznamek nebo milenecké poměry v dnešní době. Dokument byl oceněn Diváckou cenou a Cenou studentské poroty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2022 a mapuje různé podoby vztahů a lásky v dnešním světě. Tyto vztahy, které reflektuji se možná brzy stanou normálem, říká režisérka v rozhovoru pro deník Echo24.
Současná filmová a televizní produkce je zahlcena fantasy, neboť s rozvojem digitálních triků lze jednoduše pořídit prostředí úchvatných přírodních scenerií, bájné fauny i realisticky vizualizovat podobu smyšlených bytostí a kouzel mágů různé úrovně a pověsti. A tak není problém pravidelně hovět touze diváků po příbězích s čarovnými zápletkami, tedy po žánru, jenž v naší éře bývá jako pohrobek či následník mýtu vzýván coby nejoblíbenější. Snadnost dosažitelnosti však znamená, že kdysi pracně pořizované příběhy aktuálně trpí nadprodukcí a zaměnitelným vizuálem.
Aniž ještě vstoupil do tuzemských biografů (kam se dostává až tento týden s čtvrtletním prodlením oproti uvedení v jiných západních zemích), již se nejnovějšímu a celkově doposud čtvrtému snímku anglického dramatika, scenáristy a režiséra Martina McDonagha nazvanému Víly z Inisherinu (v originále The Banshees of Inisherin) dostalo u nás desítek ohlasů od diváků, kteří film zhlédli buď řádně na platformách oficiálních, anebo pokoutně na těch kradených – což je výsledek právě oné časové průrvy při čekání na zdejší kinodistribuci jmenovaného titulu, která nehledě na ceny, jež film mezitím nasbíral přinese zřejmě malou návštěvnost.
Skupina Prima spustí 8. února vlastní internetovou streamovací službu Prima+. Filmový a seriálový obsah bude dostupný buď s reklamami, nebo za měsíční předplatné. Do obsahu pro Prima+ skupina během tří let do roku 2025 investuje jednu miliardu korun, oznámil generální ředitel Primy Marek Singer. Konkurentem bude zejména služba Voyo první tuzemské komerční televize Nova. Na videotéce bude řada původních seriálů Prima+ Originals, převzatých zahraničních formátů a obsahu, který je běžně dostupný v klasickém vysílání Primy.
Americká Akademie filmového umění a věd zveřejnila nominace na cenu Oscar. Nejvíce nominací, 11, získalo akční fantasy drama Všechno, všude, najednou autorského režisérského dua Dan Kwan a Daniel Scheinert. Je nominován i na ocenění za nejlepší režii a film. O hlavní cenu se 12. března utká s devíti dalšími soupeři, mimo jiné se snímky Víly z Inisherinu, Fabelmanovi nebo Top Gun: Maverick. Šanci na úspěch má také česká maskérka Linda Eisenhamerová
Do kin vstupuje snímek podivuhodný stejně jako jeho název á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN. Pojednává o jedné z největších sebevražd v lidských dějinách, při níž umřelo devět set lidí, přitom se vymyká všemu, co u nás lze vidět, protože funguje nejen lineárně, ale i horizontálně – je jako postavený dům. Jeho režisér Jan Bušta, který mě právě zamkl ve střižně na Žižkově, kde mě nechal samotného s vystavenými filmovými plakáty s originálními podpisy Quentina Tarantina, neboť rozesmátý odešel kamsi do noční Prahy koupit čokoládové tyčinky, aby se nám lépe povídalo, je přitom náš nejoceňovanější tvůrce trailerů.
Představitelé Jamese Bonda jsou do role pravidelně vybíráni tak, aby sice šlo o schopné tvůrce, ale zároveň o jména nanejvýš prostřední svítivosti, jelikož postava nejslavnějšího tajného agenta nemá být zastíněna dosavadní hvězdnou kariérou zvoleného herce, nýbrž naopak ji sama svou blyštivostí má pomoci rozvinout. Skutečností však je, že s výjimkou Seana Conneryho se žádný bondovský herec filmovou superstar nestal (a i Connery ztvárňoval, byť nepřehlédnutelně, především vedlejší party).
Do kin vstupuje snímek podivuhodný stejně jako jeho název á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN. Jeví se jako dokument pojednávající o jedné z největších sebevražd v lidských dějinách, při níž 18. listopadu 1978 umřelo v jihoamerické Guyaně v komunitním městečku nazvaném na počest svého zakladatele reverenda Jima Jonese devět set patnáct lidí, z toho na tři stovky dětí. Film se přitom se vymyká standardům, jaké u nás běžně lze vidět, protože funguje nejen lineárně, ale i horizontálně – je jako postavený dům
Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama si v noci na dnešek odnesl částečně autobiografický snímek Stevena Spielberga Fabelmanovi, který je volně založený na režisérově dětství a dospívání. Spielberg byl za stejný film oceněn také v kategorii režie. Cenu za nejlepší komedii či muzikál dostal na Zlatých glóbech film Víly z Inisherinu režiséra Martina McDonagha, který měl nejvíce nominací. Zlatý glóbus za nejlepší mužský výkon v dramatu porota udělila herci Austinu Butlerovi za biografický snímek o Elvisovi Presleym s názvem Elvis.
Vysílací práva k několika vybraným evropským seriálům od streamovacího giganta HBO získala nová videotéka SkyShowtime, která na český trh přijde už v únoru. Exkluzivní práva mezi SkyShowtime a společností Warner Bros. Discovery zahrnuje 21 filmových a televizních pořadů, které byly natočeny jako HBO Max Originál, včetně 168 epizod původních seriálů. Videotéka bude zahrnovat chystané, ale také už odvysílané tituly.
S dílem režiséra Jamese Camerona je potíž: fascinuje svou disciplinovaností, oddaností vyprávění i schopností vynalézat nová technická řešení, a tak posouvat filmové médium o kus dál. Jde o tvůrce s darem či touhou sdělovat prosté příběhy košatě, jelikož důraz obvykle neklade na syžet, jenž bývá banální, nýbrž na ztvárňovaný svět, který je do detailu promyšlen a na plátně funguje do hloubky, takže věci se v něm dějí nejen v popředí a v pozadí, ale všude kolem. Platí to pro Vetřelce, oba Terminátory, platí to pro Propast a vlastně i pro Titanic.
V tuzemských kinech se před Vánocemi promítají tři filmové české pohádky, což je neobvyklé skóre, ale promyšlené načasování od producentů, neboť v adventním čase jistěže roste zájem diváků o čarovná vyprávění o boji dobra se zlem. Srovnáním tří snímků rozdílných vyprávěcích ambicí – Princ Mamánek usiluje být taškařicí, pokračování Princezny zakleté v čase výpravnou fantasy a Největší dar vesnickou idylou s mytologickými prvky – se lze dobrat jakés takés představy, v jaké kondici či v jakých tvůrčích představách zdejší audiovizuální pohádka právě je, co ji živí a co svazuje.
Kultura nečekaně rozdmýchala prezidentskou kampaň v předvánočním čase, když partička dětí nachytala bývalého premiéra Andreje Babiše. Otázky mimo jiné na díla Karla Čapka či Jaroslava Haška mu způsobily možná více vrásek, než dotazy na kauzu Čapí hnízdo. Babiš se tak v reakci na posměch pustil raději do čtení Osudů dobrého vojáka Švejka. V souvislosti se tak nabízí otázka, jaká literární či filmová díla preferují prezidentští kandidáti.
„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.
Česko-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, jejíž sledování patří pro Nory k hlavním vánočním tradicím, vyšla v Norsku v restaurované verzi na DVD. Od Popelky, kterou Norové sledují o Vánocích v televizi, se liší dabingem. Rovněž se do filmu vrátila scéna se zastřelenou liškou, která byla při uvedení snímku v 70. letech v Norsku vystřižena, protože se zdála příliš brutální. Informovala o tom norská média.
Nejoblíbenějšími vánočními filmy Němců jsou Tři oříšky pro Popelku a Sám doma, vyplývá to z průzkumu institutu YouGov mezi dospělými pro rozhlasovou stanici MDR Jump. Oblíbenými jsou bezpochyby i u českých diváků, na Štědrý večer budou tyto filmy mezi sebou soupeřit o diváckou přízeň v hlavním vysílacím čase. Filmová pohádka, která vznikla v československo-východoněmecké koprodukci, boduje hlavně u žen.
S Jitkou Čvančarovou se autor rozhovoru setkal při natáčení seriálu Pozadí událostí. Dostal tam totiž roli od režiséra Jana Hřebejka, kdy měl zahrát sám sebe. Jitka Čvančarová tam hrála ambiciózní děkanku a byla tak přesvědčivá, že autor má od té doby k osobnosti Jitky Čvančarové velký respekt, což je patrné i ze způsobu vedení rozhovoru.
Ukrajinu bude varovat před ruskými útoky herec Mark Hamill, který svůj legendární hlas Luke Skywalkera propůjčil aplikaci, která varuje Ukrajince před nebezpečím války. Věta „Ať vás provází síla,“ z legendární filmové sci-fi série Star Wars díky tomu dostává nový rozměr. Aplikace Air Alert má za úkol upozorňovat ukrajinské obyvatele před vojenským nebezpečím ze strany ruské armády. Informovala o tom organizace United24, který s aplikací přišla.
Mohl by to být takový vánoční dárek, i když v tomto případě tedy spíš dárek chanukový: zajít si do kina jako za starých časů na film, který ty staré časy kinematografie připomíná. Ten film je totiž hezky staromódně pomalý, ba příjemně rozvláčný, suverénně a srozumitelně odvyprávěný, jemný a nenásilný, přitom i slzy do očí vhánějící, v každém případě takový, jaký člověk dejme tomu usedlejšího, ale vytříbeného vkusu rád po celý život vídal. Objevuje se už pár týdnů ve zbylých kinech – a promítá se prý před skoro prázdnými sály…
Od filmového průmyslu se dnes často žádá, aby produkoval víc „relevantních“ děl. Přesto se opakovaně proderou k úspěchu filmy elitářské, i z tak exkluzivního a se západní tradicí spjatého prostředí, jako je svět špičkové vážné hudby. I toho, kdo říká, že chce vidět příběhy obyčejných lidí, ve skutečnosti tak jako odjakživa přitahují příběhy lidí výjimečných.
Netflix uvedl snímek Trol (sic) režiséra Roara Uthanga (mimo jiné autora prozatím posledního filmového zpracování osudů archeoložky Lary Croft podle hry Tomb Raider). Ve svém novém počinu norský tvůrce stvrzuje, co bylo patrné z jeho předešlých snímků: že jeho láska k braku a přímočarému vyprávění se opírá o dokonalou znalost žánrových šablon, s nimiž se v Trolovi nesnaží polemizovat ani je rozvíjet či je zpochybňovat, nýbrž naopak – usiluje je důsledně naplnit.
Americký skladatel Angelo Badalamenti, který se proslavil hudbou k dílům režiséra Davida Lynche, zemřel ve věku 85 let. Badalamenti zemřel v neděli ve svém domově v Lincoln Parku v americkém státu New Jersey, sdělila skladatelova neteř Frances Badalamentiová serveru The Hollywood Reporter.
V pondělí, takže de facto před týdnem, byl v premiéře odvysílán poslední díl třetí řady oblíbeného detektivního seriálu Případy 1. oddělení, což už je snad dostatečně dlouho na to, aby každý, kdo měl chuť jej zhlédnout, jej skutečně zhlédl, a my se tu tak mohli bavit otevřeně a nebát se, že někomu jeho divácký zážitek zkazíme vyzrazením některé z point vyprávění. Nuže buďme otevření, a to nejen k tvůrcům, ale i sami k sobě, a konstatujme, že je veliké štěstí, že už seriál skončil a že tvůrcidají ruce pryč a nebudou k jejich dosavadním osudům nic přidávat.
Německý výtvarník Gregor Hildebrandt pracuje s analogovými nosiči zvuku. Své sochy, instalace a obrazy vytváří z materiálů, jakými jsou lisované vinyly, zvukové pásky nebo plastové krabičky od audiokazet. Výstava v Kunsthalle představuje Hildebrandtova ikonická díla i méně známé práce. Gregor Hildebrandt: A Blink of an Eye and the Years are Behind Us, Kunsthalle, Praha, do 13. 2. 2023.
