Největší uprchlická vlna od druhé světové války. I tak se hovoří o migraci spojené s válkou na Ukrajině. Ze země uteklo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, nejvíc do sousedního Polska, Maďarska a Slovenska. Náporu uprchlíků čelí ale i nedaleké Česko, přičemž hlavní vlna má teprve přijít. Podle ministerstva vnitra k nám v souvislosti s ruskou invazí prchlo už asi 100 tisíc lidí.
Mezi lidmi, kteří dosud utekli do Česka z Ukrajiny po ruské vojenské invazi, tvoří víc než polovinu děti. Mezi dospělými je asi 80 procent žen, řekl po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Migrační vlna má podle něj nevídaný rozsah. Do ČR už dorazilo 100.000 lidí, speciálních víz udělilo ministerstvo vnitra více než 57.000, připomněl Rakušan statistiku, kterou zveřejnil jeho úřad. Rakušan řekl, že úřady musí řešit vlnu nevídaného rozsahu.
Ruská válka na Ukrajině vyvolala uprchlickou krizi. OSN odhaduje, že zemi mohou opustit až tři miliony běženců. Ti logicky budou proudit do států střední Evropy. Jednak jsou blízko, jednak tu již existují velké ukrajinské komunity. Pro tyto státy je to šance ukázat, že se nejedná o bezcitné rasisty, jen parazitující na Evropské unii, jak se tvrdilo v době migrační krize 2015. Tehdy východní křídlo protestovalo proti přijímání migrantů hlavně třemi argumenty. Zaprvé že se nejedná o uprchlíky: velká část lidí směřující do Evropy neutíká před konkrétním nebezpečím, ale za lepšími životními podmínkami.
V amerických médiích se objevilo uniklé video, které ukazuje tajný charterový let, kterým se pod rouškou noci přepravují migranti z jižních hranic USA. Podle tvrzení tamních médií směřoval tento konkrétní let do Westchesteru poblíž New Yorku. Republikánský kandidát na guvernéra Rob Astorino označil video za důkaz zrady administrativy Joea Bidena vůči americkým občanům. V souvislosti s uniklým videem se začalo hovořit o impeachmentu.
Maďarsko má právo uplatňovat svá vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel, rozhodl dnes podle agentury Reuters maďarský ústavní soud. Zároveň uvedl, že pokud jde o postoj vlády k migraci, nezkoumal otázku, zda unijní právo má přednost před právem maďarským. Maďarský soud zvažoval podnět vlády premiéra Viktora Orbána, podaný v souvislosti s jedním rozhodnutím Soudního dvora EU.
Papež František dnes na Kypru vyzval k usmíření a překonání nevraživosti a předsudků, které několik století provází rozkol katolické a pravoslavné církve. Vyzval rovněž k obnovení rozhovorů mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky o sjednocení ostrova. Papež se dnes v Nikósii setkal s hlavou kyperské pravoslavné církve a sloužil mši na stadionu, jíž se účastnilo na 7000 lidí. Zacházení s migranty ve sběrných táborech, kde jsou často vystavení mučení a otroctví, papež srovnal se zločinu nacismu a stalinismu.
Prezident Miloš Zeman dnes nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem. Jsou podle něj připraveni k okamžitému přesunu. Napsal to v dopise polskému prezidentu Andrzeji Dudovi. Podle Zemana rozhodnutí o vyslání vojáků na dobu do 60 dnů náleží české vládě. Polsko již několik týdnů čelí na běloruské hranici migrační krizi. Podle představitelů Polska i Evropské unie za ní stojí běloruský režim. Obdobně hovořil i premiér v demisi Andrej Babiš.
Brusel je připraven financovat cokoliv, co zvýší migrační tlak, ale nepodpoří nic, co by ochránilo evropské občany před touto hrozbou, zkritizoval Evropskou komisi tento týden maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Podle něj je postoj komise k migrační krizi v Polsku „bizarní a ostudný“. Szijjártó to řekl na regionální ministerské konferenci Sarajevského migračního dialogu. Ministr vyzval Evropskou komisi, aby podpořila západní Balkán.
Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí, kteří se snažili se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Členové běloruských bezpečnostních sil migranty přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko dnes obvinil Polsko, že si přeje konflikt kvůli migrantům na hranicích s Běloruskem vzhledem ke svým vnitřním potížím a problémům s Evropskou unií. Zároveň podle agentury BelTA tvrdil, že by migranty poslal domů, ale ti si to nepřejí, nicméně běloruská letadla by je podle něj mohla dopravit do Mnichova, jehož radnice je prý ochotná je přijmout.
Na polsko-běloruské hranici se odehrává něco, co je obdobou dění z roku 2015. Na jiném místě, s jiným pozadím (smějící se bestie Lukašenko) a zatím ne v takové kvantitě, ale s podobnou intenzitou emocionální, která nakonec rozhodne. Opět jsou před branami lidé, kteří jsou odhodláni je překonat, prodrat se přes ostnaté dráty a přelézt bariéry, prorazit kordony pohraniční stráže, která sice může nasadit všechnu možnou zadržovací techniku, ale proti lidské touze překonat hranice a vstoupit do vytouženého ráje bude muset nakonec kapitulovat.
S tím, jak se prohlubuje migrační krize na hranici mezi Běloruskem a Evropskou unií, se pozornost Evropy zaměřila i na letecké dopravce, kteří přepravují migranty do Minsku z Istanbulu, Damašku, Bejrútu nebo Dubaje, píše server The Moscow Times. Jeho reportér se tento týden jedním takovým spojem vypravil. Letěl z Istanbulu do Minsku v jednom z posledních letadel plných Iráčanů, kteří se zoufale snaží dostat do Polska.
Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost".
Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Desítky lidí se snažily zabránit migrantům ve vstupu do Německa na německo-polské hranici. Domobrance zastavila až policie, která své jednotky na hranicích v posledních dnech kvůli migraci posílila. Ministr vnitra Seehofer vyzval Polsko ke spolupráci na hranicích. Zemi podpořil ve výstavbě plotu na hranici s Běloruskem. Informuje server Deutche Welle a deník Bild.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží. Bělorusové podle mluvčí pravděpodobně stříleli slepými náboji, nikomu se nic nestalo. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d´affaires Alaksandra Časnouského. Záležitost souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.
Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to dnes maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků. Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi.
Předseda Pirátské strany a kandidát koalice Piráti+STAN na premiéra Ivan Bartoš se krátce před volbami ohradil proti ilegální migraci. Varoval před situací v západní Evropě a upozornil na problém no-go zón, tedy míst, kterým se lidé vyhýbají. Řekl to na rádiu Impuls. Nynější Bartošovo vyjádření je tak v kontrastu s jeho více než deset let starým výrokem, kdy prohlásil, že s muslimskou Evropou nemá problém.
Bulharsko pošle na své hranice s Řeckem a Tureckem až 700 vojáků. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany, podle kterého migrační tlak na zemi roste, uvedla agentura AFP. V Řecku nevládní organizace protestují proti zpřísnění azylového zákona, jenž má usnadnit vyhoštění migrantů ze země. Podle agentur obě opatření souvisejí s očekávanou migrační vlnou z Afghánistánu, kterého se v uplynulých týden zmocnilo radikální hnutí Tálibán.
Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace plánuje vystavět podél své hranice s Běloruskem plot a poslat k hranicím další vojáky, oznámil v polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Premiéři Polska, Litvy, Lotyška a Estonska v úterý zároveň obvinili běloruského lídra Alexandra Lukašenka, že nynější migrační krizi na hranicích plánuje a organizuje. V poslední době přibývá migrantů z Iráku, Sýrie a Afghánistánu, kteří se snaží dostat z Běloruska do sousedních členských zemí EU.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici nadále zesiluje. Do pobaltské země přišlo za uplynulý půlrok již 27krát více běženců než za celý předchozí rok. Zatímco ostatní evropské státy včetně Česka posílají do země vybavení a pomoc, irácké aerolinie oznámily zdvojnásobení počtu letů do běloruského Minsku. Právě z Běloruska přitom překračují hranici do Evropské unie migranti, kteří pocházejí zejména z Blízkého východu. Informuje o tom litevská televize LRT.
Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda. „Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie,“ řekl Hamáček.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem.
Loď Ocean Viking francouzské nevládní organizace SOS Méditerranée v posledních dnech nalodila u afrických břehů z vratkých člunů při několika operacích na 570 ilegálních migrantů. S nimi teď pluje ve Středomoří a bude čekat na povolení je vylodit, obvykle ho dostane po několika dnech od Itálie, jejíž ostrovy Lampedusa či Sicílie bývají lodi nejblíže. Informovala o tom agentura EFE. Při poslední operaci v noci na dnešek nalodila z dřevěného člunu u libyjských břehů loď Ocean Viking 369 migrantů.
Osmého září zpestřilo zpravodajství o koronaviru hlášení o silném požáru, který na ostrově Lesbos zničil největší uprchlický tábor v Evropě. Podle řeckých úřadů požár založila skupina žadatelů o azyl, podezřelí byli pozatýkáni a čelí procesu – což ovšem nic nezměnilo na celkovém mediálním vyznění. Evropané mohli v teplech svých domovů sledovat otřesné záběry žen a malých dětí z Morie, přinucených spát v příkopu u silnice. Téma lidí na cestě do Evropy za lepším životem bylo znovu na stole.
Česko odmítá plnit plán Evropské komise na snižování emisí oxidu uhličitého, které by v následujících deseti letech měly oproti roku 1990 klesnout o 55 procent. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je návrh zcela nereálný, což dal najevo také během schůzky s šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou. Že je emisní balíček až příliš ambiciózní, tvrdí také někteří zástupci opozičních stran. Obecně se však opozice shoduje na tom, že Babiš jezdí do Bruselu pouze alibisticky vyjednávat o dalších penězích a vlastní řešení situace nenabízí.
Návrh Evropské komise na řešení migrace rozděluje českou politickou scénu. Piráti vnímají migrační návrh Evropské komise jako krok správným směrem. Je podle nich pozitivní zprávou, že si státy můžou vybrat, jak pomůžou. Uvedl to místopředseda sněmovního evropského výboru František Kopřiva. Piráti ale budou trvat na úplném vyškrtnutí povinných kvót z návrhu. KDU-ČSL má výhrady, hnutí SPD vidí jedinou možnost – vystoupit z Evropské unie. Podle předsedy STAN Víta Rakušana je návrh nedostatečný. Šéf ODS Petr Fiala napsal, že komise se snažila najít kompromis za odmítnutý systém kvót, nadále však navrhuje povinné přerozdělování v mimořádných případech, což jeho strana odmítá.
Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) před pěti lety ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že uprchlickou krizi země ustojí.
