KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola

Východ lídrem EU

KOMENTÁŘ Ondřeje Šmigola
Východ lídrem EU

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ruská válka na Ukrajině vyvolala uprchlickou krizi. OSN odhaduje, že zemi mohou opustit až tři miliony běženců. Ti logicky budou proudit do států střední Evropy. Jednak jsou blízko, jednak tu již existují velké ukrajinské komunity. Pro tyto státy je to šance ukázat, že se nejedná o bezcitné rasisty, jen parazitující na Evropské unii, jak se tvrdilo v době migrační krize 2015.

Tehdy východní křídlo protestovalo proti přijímání migrantů hlavně třemi argumenty. Zaprvé že se nejedná o uprchlíky: velká část lidí směřující do Evropy neutíká před konkrétním nebezpečím, ale za lepšími životními podmínkami. Zadruhé že pravidla EU jsou jasná: migranti mají zůstat v první zemi, kam dorazili. A zatřetí, i pokud budou přesídleni do střední Evropy, nejspíše tu nezůstanou: nemají zde zavedené komunity, zázemí; logicky půjdou do Německa, Francie a dalších západních zemí.

V případě prchajících Ukrajinců tyto argumenty neplatí. Ti lidé zjevně utíkají před válkou, míří do okolních zemí, kde často mají své rodiny. A východ EU ukazuje, že je schopen solidarity.

Polsko, ještě na podzim minulého roku osočované téměř ze zločinů proti lidskosti, když bránilo východní hranici EU před hybridním útokem vyvolaným běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, je plně připravené na ukrajinské uprchlíky, jichž tam proudí desetitisíce. Včera Poláci hlásili, že jich do země dorazilo již 100 tisíc. Hranice uprchlíkům otevřelo i Rumunsko a Slovensko. I Česká republika je přichystána na přijímání Ukrajinců. Navíc to má podporu většiny obyvatelstva. Podle průzkumu agentury Median je pro přijetí uprchlíků z Ukrajiny 69 % Čechů, proti jen 25 %.

Vlastně jsme do velké míry poprvé svědky toho, že politiku EU určuje východní křídlo, ne západní. A lídrem odpovědi EU na ruskou agresi není Berlín, ale Varšava. Zatímco Němci blokovali odpojení Ruska od mezinárodního finančního systému SWIFT, Belgičané žádali výjimku ze sankcí pro diamanty a Italové pro luxusní zboží, aby mohli dál prodávat kabelky Gucci manželkám ruských oligarchů, tak Poláci tlačili na co nejtvrdší postup. Není zřejmě náhodou, že Maďaři popřeli blokaci systému SWIFT poté, co polský premiér Mateusz Morawiecki mluvil s Viktorem Orbánem. Morawiecki také odletěl do Berlína popostrčit Němce v jejich pomalé cestě ke kývnutí na využití systému SWIFT. Poláci také zásobují Ukrajince municí. K tomu se včera odhodlaly i česká a slovenská vláda.

Polsko a středovýchodní Evropa tak dokazují svou hodnotu pro obranu širšího Západu. Nemusíte souhlasit s vnitřní politikou polské vlády, abyste ocenili její spojeneckou užitečnost.

To neplatí jen pro Polsko. Jednou to může platit i pro Ukrajinu. Velká část Západu Putina podcenila. Málokdo věřil, že koncentrace ruských vojsk je opravdu předehrou k invazi. Panovala víra, že pokud se Putin pokusí o vojenskou akci, půjde o omezenou operaci. Zdá se, že se přepočítal i Putin. Množí se indicie o tom, že ruská agrese nepostupuje podle plánu. Kremelští stratégové zřejmě uvěřili vlastní propagandě, Ukrajina je podle nich umělý stát, kde budou vítáni jako osvoboditelé. Pokud si nemysleli toto, zcela určitě věřili, že to bude jednoduchá válka, ukrajinská armáda se rozplyne, vláda prchne a do 48 hodin bude po všem. Místo toho Ukrajinci kladou tvrdý odpor. Podle britských tajných služeb ruská armáda do soboty nedosáhla cílů, které si vytyčila pro první den invaze. To bohužel neznamená, že se Ukrajina ubrání. Pokud by ale nějakým zázrakem vydržela, odpověď na otázku, proč přijímat Ukrajinu do NATO, bude jasná. Armáda otestovaná v tvrdém boji se vždy může hodit.