Bývalý šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc v sobotu oznámil, že po 20 letech odchází ze strany. Odchod zdůvodnil tím, že širší vedení sociální demokracie odmítlo odpovědnost za debakl v říjnových volbách a neumožní změnu politiky ČSSD. Tejc své rozhodnutí zveřejnil na svém twitterovém účtu.
Končící premiér Bohuslav Sobotka nehodlá složit mandát poslance, k čemuž ho v sobotu kvůli tristnímu výsledku sněmovních voleb vyzvala jeho mateřská jihomoravská organizace. Cítí se zavázán preferenčními hlasy voličů a nenechá se podle svých slov zastrašit ani odradit předem organizovaným nátlakem několika brněnských funkcionářů, sdělil večer premiér.
Hnutí ANO svolalo měsíc po volbách první schůzku zástupců všech sněmovních stran. Hnutí na ní má představit svůj návrh na podobu jednotlivých výborů a jejich vedení. Opozice tento krok ANO vítá, ale jedním dechem kritizuje, že k němu dochází příliš pozdě. „Kdyby byla taková schůzka dřív, tak jsme dnes mohli být dál,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Mediální a politické elity musí mít značnou schopnost vyvolávat hysterii, při níž se zapomene na zdravý rozum a uvěří úplnému nesmyslu. Vždyť v říjnových volbách získaly populistické strany ANO, SPD a komunisté celkem 115 poslanců a rozdílovým argumentem bylo varování, že zlí mafiáni z Britských Panenských ostrovů ukradnou, co je cennější než zlato – samotné krušnohorské lithium.
Při tahanicích v brněnské buňce ČSSD vyplavalo na povrch, jak si přední zelený aktivista, člen této strany a šéfredaktor progresivního Deníku Referendum vydělával peníze ve státních a veřejných firmách.
Vztahy mezi významnými a letitými společenskými institucemi a jejich komunikace mají svá psaná i nepsaná pravidla.
Prezident Zeman zástupcům ČSSD řekl, že v případě, že bude znovu zvolen, předčasné volby nedopustí. Právě předčasných voleb se obává úřadující šéf sociálních demokratů Milan Chovanec. S prezidentem probírali povolební situaci i dění v ČSSD, o vládním angažmá ČSSD prý nehovořili.
U prezidenta Miloše Zemana se tento týden dveře netrhnou. Pokračují totiž prezidentovy povolební schůzky se zástupci sněmovních stran, které přerušila prezidentova návštěva Olomouckého kraje. Vystřídají se u něj sociální demokraté, lidovci, TOP 09 a jako poslední STAN. V pondělí odpoledne se Zeman sejde se zástupci ČSSD, strany, z níž před deseti lety odešel.
Sociální demokraté z Prahy 5 nepodpořili návrat bývalého premiéra a předsedy strany Jiřího Paroubka do ČSSD. Informoval o tom server iDNES.cz. Paroubek přitom jejich souhlas potřeboval. Podle stanov ČSSD musí s návratem do strany souhlasit místní organizace, kde byl politik dříve členem.
Mimořádný sjezd ČSSD by se měl místo původně avizovaného dubna konat už 18. února, navrhlo v pátek předsednictvo strany. Po zasedání vedení ČSSD to řekl úřadující předseda sociální demokracie Milan Chovanec. Volba nebude přímá, ale jako v minulosti budou hlasovat o předsedovi a místopředsedech delegáti sjezdu.
Pražský zastupitel Karel Březina rezignoval na funkci předsedy zastupitelského klubu ČSSD. Březina se podle svých slov vzdal funkce kvůli výsledku říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, v nichž sociální demokracie získala 7,27 %. V Praze to bylo dokonce jen 5,57 % a pouze jedno poslanecké křeslo pro Petra Dolínka.
Zatímco do minulých prezidentských voleb vyslala svého kandidáta většina parlamentních stran, letos se žádný výrazný stranický kandidát nerýsuje. Překvapit ještě může ODS, která oznámí, jak s prezidentskými volbami naloží. A boj o Hrad ještě nevyloučil Tomio Okamura.
Jiří Paroubek je o krok blíže návratu k sociálním demokratům. Krajský výkonný výbor pražské ČSSD v pondělí souhlasil s opětovným vstupem bývalého premiéra a někdejšího předsedy sociálních demokratů do strany. Pražští sociální demokraté také vyzvali celorepublikové vedení strany k odstoupení.
ČSSD do prezidentských voleb, které se uskuteční začátkem příštího roku, vlastního kandidáta nepostaví. V pondělí to řekl mluvčí sociální demokracie Mikuláš Klang. Otázka podpory dalších kandidátů podle něj není zatím aktuální. Nejzazší termín na podání prezidentské kandidatury je 7. listopad.
ČSSD po fiasku ve sněmovních volbách hledá nového předsedu. Rozruch vzbudil místopředseda strany Milan Chovanec prohlášením, že se sociální demokraté mají po lídrovi poohlédnout i mimo stranické struktury. Jedním z nejvíce skloňovaných jmen je předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula. Ten se v čele odborů snaží bojovat s levnou prací, což se stalo i jedním z volebních hesel ČSSD. Středula byl ovšem na dotaz serveru Echo24, zda by on mohl být příštím „nestranickým“ lídrem sociálních demokratů, velmi zdrženlivý.
Současné vedení ČSSD na dubnovém mimořádném sjezdu strany skončí, oznámil v sobotu na krajské konferenci na Vysočině statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec. Navrhuje, aby nového předsedu volili přímo všichni členové strany. Podle něj by strana také měla zvážit, jestli by nebylo vhodného oslovit pro kandidaturu na předsedu také nestraníky.
Týden od vyhlášení výsledků voleb je jasné, že letošní volby řádně zametly ve vedení několika parlamentních stran. ‚Končím‘ už zaznělo od pěti předsedů politických stran. V pátek na seznam k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), Petru Machovi (Svobodní), Matěji Stropnickému (Zelení) a Janu Velebovi (SPO) přibyl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Nechybělo mnoho, a volby vymazaly sociální demokracii z tuzemské politické mapy. Knokaut v přímém přenosu připomíná neblahé konce, jichž se letos dočkaly partnerské strany v Nizozemsku nebo ve Francii.
Začíná druhé kolo povolebního vyjednávání. Hnutí ANO si jako první pozvalo SPD Tomia Okamury. S kým už Andrej Babiš jednat odmítá jsou starostové a TOP 09. Předseda ANO chce mít vládu hotovou do Vánoc, většina se ale v Poslanecké sněmovně stále nerýsuje. Pokračuje vyjednávání i mezi ostatními stranami.
ANO, ČSSD a KSČM podepsaly dohodu o spolupráci ve středočeském zastupitelstvu. V krajské radě budou ANO a ČSSD, hejtmankou zůstává Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). ANO bude mít v jedenáctičlenné radě šest křesel a ČSSD pět, řekla novinářům Pokorná Jermanová. Jednání s ODS o alternativní koalici podle ní zkrachovala.
Vítěz sněmovních voleb hnutí ANO uvádí do praxe volební heslo makat a neblábolit. Chce upravit jednací řád sněmovny, navrhuje zkrácení přestávky na porady poslanců, omezení okruhu řečníků s přednostním právem a tzv. strukturovanou debatu. Nelogické a omezující parlamentní demokracii, zní z ODS. Proti je i část ČSSD.
V úterý je jasno o další změně a to u TOP 09. Její předseda Miroslav Kalousek nebude na listopadovém sněmu znovu obhajovat svůj post. Svou pozici s největší pravděpodobností nabídne i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Ve vedení některých stran by po právě skončených sněmovních volbách mohlo dojít k zemětřesení. Jako první si to vyzkoušeli Zelení, jejich šéf Matěj Stropnický hned po vyhlášení výsledků rezignoval. Jenže tyto volby mají jiné velké poražené – třeba ČSSD, která svůj výsledek přesahující lehce 7 procent bude jen těžko něčím omlouvat. Ke změně by mohlo dojít i v TOP 09. Ačkoliv se ve straně vstup do sněmovny oslavoval, její předseda Miroslav Kalousek si je vědom, že strana má problémy.
Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Byli součástí úspěšné vlády, Andrej Babiš ji dokonce označuje za nejúspěšnější porevoluční vládu. V jejím čele měli svého premiéra, který ji vedl přes všechny koaliční i vnitrostranické roztržky celé čtyři roky, což se povedlo naposledy Miloši Zemanovi v roce 2002. Zvyšovali mzdy, zrušili poplatky ve zdravotnictví a zavedli nižší DPH na léky, navíc se během jejich vlády rekordně snížila nezaměstnanost. I přesto s nimi byli voliči nespokojení, přišli o 650 tisíc hlasů, 35 mandátů a řadu zkušených politiků ve sněmovně.
Každý věštil v roce 2013 definitivní konec tuzemské pravice, tentokrát je na řadě levice, jak jsme ji znali v posledních pětadvaceti letech.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
S velkou pozorností sledují světové tiskové agentury výsledky parlamentních voleb v České republice. Francouzská AFP o jasném vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše píše jako o vzestupu českého Donalda Trumpa, agentura Reuters sídlící v Londýně se zase pozastavuje nad neschopností dosud vládní sociálnědemokratické ČSSD zúročit ve volbách nynější hospodářskou prosperitu země. Americká AP uvedla, že výsledek znamená ránu pro tradiční politické strany.
České parlamentní volby podle zahraničních médií hrozí nasměrovat zemi k ještě většímu euroskepticismu kvůli posílení moci Andreje Babiše. Ten může podle průzkumů zvítězit, píše server Politico. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem má přitom společného víc, než by bylo milé, píše o šéfovi hnutí ANO německá verze serveru Huffington Post.
Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. O případu hodlá hovořit i s náměstkem pro státní službu Josefem Postráneckým.
