Katalánsko. Žízeň, kterou nepůjde uhasit
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
Na 300 000 lidí se v úterý shromáždilo v katalánské metropoli Barceloně na protest proti násilí, které v neděli při hlasování o nezávislosti Katalánska použila španělská policie. Ošetřeno muselo být skoro 900 lidí, kteří se pohybovali u volebních místností, aby tam odhlasovali, anebo aby je bránili před zasahujícími policisty. Protestuje se na mnoha dalších místech, zablokovány jsou desítky silničních tahů v celém Katalánsku.
Španělsko se v pondělí vzpamatovávalo z hektického nedělního referenda v Katalánsku, které provázelo policejní násilí a které vyznělo ve prospěch katalánské nezávislosti. Přestože zejména z Evropské unie zazněly výzvy k uklidnění situace a k obnově dialogu, postoje Madridu a Barcelony jsou dál nesmiřitelné. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá řekl, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, centrální vláda může využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.
Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Uvedl to v noci na pondělí mluvčí katalánské vlády. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit.
Policejní násilí v Katalánsku, hloupé a kontraproduktivní, vyvolalo na sociálních sítích přirozenou solidaritu, sjednocenou heslem (hashtagem) „Hold Katalánsku“.
Násilí a chaos, které včera opanovaly řadu měst a obcí v Katalánsku, vypadají úplně neočekávaně, jako kdyby spadly z nebe. Konzument zpráv několik set kilometrů daleko má sklon si pomyslet: Asi je v té krásné Barceloně pálí dobré bydlo. Ve skutečnosti je to samozřejmě všechno jinak: snahy Katalánců o větší autonomii a posléze, když už tu autonomii měli, o samostatnost, mají v posledních letech stupňující tendenci.
V Katalánsku se v neděli uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není k dispozici. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno.
Španělská vojenská policie ráno prohledávala kanceláře regionální katalánské vlády a zatkla tajemníka katalánského vicepremiéra Josepa Mariu Jového. Madrid tak zřejmě nadále pokračuje ve vyšetřování ve snaze zablokovat plánované referendum o nezávislosti Katalánska, píše agentura AFP.
Více než 700 starostů katalánských měst a obcí se v sobotu v Barceloně sešlo na mítinku, který měl centrální španělskou vládu ujistit o jejich trvající ochotě uspořádat referendum o nezávislosti této autonomní oblasti. Madrid se snaží předejít konání plebiscitu plánovaného na 1. října a podnikl proti katalánské samosprávě už několik právních kroků.
Španělský státní zástupce nařídil prošetřování stovek katalánských starostů, kteří se podílejí na přípravě referenda o nezávislosti regionu. Připraveno je i zatýkání. Jak španělský král, tak premiér považují katalánské referendum za protiústavní. Informuje o tom Deutsche Welle.
Do Španělska přišlo od začátku roku nelegálně o 88 procent více migrantů než za stejné období loni. Celkem jich k 11. září dorazilo 15 473. Informoval tom španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Španělsko je po Itálii a Řecku letos třetím nejvyhledávanějším cílem běženců: 11.162 jich tam směřovalo po moři a 4311 po souši.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, ve středu podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánováno je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby debatu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.
Počet obětí atentátů muslimských teroristů v Katalánsku z minulého týdne se zvýšil na 16. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na katalánské ministerstvo zdravotnictví.
Až 500.000 lidí přišlo na sobotní demonstraci v Barceloně proti terorismu. Akce pořádaná pod heslem Nemám strach je reakcí na teroristické útoky s 15 oběťmi a více než 120 zraněnými z minulého týdne. Demonstrace v metropoli autonomního Katalánska se účastnili i španělský král Felipe VI., premiér Mariano Rajoy a předsedové vlád autonomních španělských regionů. Mnoho demonstrantů ale dávalo jasně najevo, že chtějí osamostatnění na Madridu.
Teroristická organizace Islámský stát vytvořila tajnou speciální jednotku, tvrdí izraelský web debka.com, který je známý tím, že má dobré kontakty na zpravodajské služby. Členy jsou džihádisté, kteří mají západní pasy, často prošli válkou v Sýrii a Iráku a jsou cvičeni speciálně pro útoky v Evropě. Podle serveru čtvrteční vražedný útok ve Španělsku nese všechny znaky této zvláštní jednotky. Islámský stát je podceňován, je totiž schopen složitých vojenských manévrů.
Jeden z členů katalánské teroristické buňky mohl dříve uskutečnit cestu do střední Evropy, uvedl v neděli na tiskové konferenci velitel katalánských bezpečnostních složek Josep Lluís Trapero. Policisté s tímto údajem pracují jako s „informací ve velmi rané fázi“. Podle deníku El Pais se jednalo o Švýcarsko, kam mohli jet až dva teroristé z útočící buňky.
Imám mešity v severošpanělském městečku Ripoll Abdelbaki Es Satty je zřejmě mužem, který přispěl k radikalizaci buňky, která tento týden útočila v Katalánsku. Podle španělské policie může být Es Satty obětí středečního výbuchu ve městě Alcanar, spojovaného nyní s čtvrtečním útokem v Barceloně a pátečním v Cambrilsu.
Před dvaceti třiceti lety na to byla Evropa zvyklá. Na výbuchy na veřejných místech, na útoky ze zálohy, na úkladné vraždy. Léta páně 2017 se tato situace vrací, jen za bombami a atentáty nestojí nedovzdělaní salonní levičáci, ale snad ještě primitivnější vrazi, konající ve jménu svaté války.
Muselo se to stát dříve nebo později, úřady i veřejnost byly dlouho upozorňovány na nebezpečí islámského terorismu. Hrozba útoku se vztahovala na celé Španělsko, ale podle analýzy Centra pro zpravodajství a boj proti organizovanému zločinu (Citco) španělského ministerstva vnitra je právě Katalánsko nejvíce ohroženým regionem. Představuje největší riziko radikalizace džihádistů ve Španělsku. Uvádí to list ABC, který má analýzu, která zahrnovala množství dat, včetně těch sesbíraných v terénu, k dispozici.
Teroristé, kteří spáchali útoky v Barceloně a Cambrils, při nichž zemřelo 14 lidí, chtěli podle informací serveru The Telegraph zaútočit původně v chrámu Sagrada Família, architektonické ikoně Katalánska. Podle španělských médií se však situace vyvinula zřejmě tak, že zaútočili na La Rambla coby plán B.
Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedla španělská policie. Ta prý nyní pátrá po Younesi Abouyaaqoubovi, jehož španělská média označují za předpokládaného řidiče vozu.
Po čtvrtečním útoku v Barceloně, během něhož teroristé najeli dodávkou do davu lidí a 14 jich zabili, se v noci na pátek odehrál ve španělském městě Cambrills další útok. Pětice pachatelů se snažila podobným způsobem najet do chodců. Policie zastřelila na místě čtyři útočníky, pátý podlehl svým zraněním. Teroristé z nočního útoku stihli zranit sedm lidí včetně jednoho zasahujícího policisty.
Po nejkrvavějším teroristickém útoku ve Španělsku za posledních třináct let pátrá policie po řidiči dodávky, která v Barceloně zabila 14 lidí a stovku dalších zranila. Policisté v noci zastřelili pět útočníků, kteří se ve městě Cambrils nedaleko katalánské metropole pokoušeli najíždět do lidí. Zranili sedm lidí, jedna žena později v pátek zemřela.
Teroristé zaútočili v Barceloně. Na nejznámější ulici a pěší zóně katalánské metropole La Rambla vjela ve čtvrtek v podvečer odpoledne do davu lidí, podle katalánského ministerstva vnitra zahynulo nejméně 13 osob a na 100 je zraněných. Amatérské drastické záběry ukazují těla lidí bezvládně ležící na už téměř opuštěné ulici bez záchranářů. Informaci přinesla BBC.
„Pečlivě si zvolte své místo a načasování. Vyberte si nejzalidněnější lokality. Lepší jsou taky užší místa, protože dávají lidem méně možností utéct.
Historicky nejdražší fotbalový přestup všech dob se uskutečnil. FC Barcelona oznámila, že Neymarovi zástupci ve čtvrtek v katalánském klubu složili rekordní částku 222 milionů eur (zhruba 5,8 miliardy korun) a vyplatili brazilského fotbalistu ze smlouvy.
Přibližně 40 zraněných si v pátek vyžádala nehoda příměstského vlaku na nádraží ve španělské Barceloně. Jeden člověk byl zraněn vážně, dalších 18 včetně strojvůdce méně vážně a zranění 20 cestujících jsou lehká. Oznámili to na Twitteru barcelonští záchranáři v aktualizované bilanci obětí poté, co předtím uváděli kolem 50 zraněných. Nehoda si nevyžádala oběti na životech.
Počet uprchlíků, kteří dorazili v první polovině letošního roku do Evropské unie, se ve srovnání se stejným obdobím loňska snížil o 68 procent. Oznámila to ve čtvrtek agentura Frontex, která dohlíží na vnější hranice EU.
Více než 700 lidí bylo v neděli na jihu Španělska evakuováno ze svých domovů, hotelů a kempů kvůli lesnímu požáru. Informují o tom agentury s odvoláním na místní úřady. V oblasti kolem Huelvy, stejně jako na většině území Španělska, platí kvůli vlně veder nejvyšší stupeň nebezpečí vzniku požáru.
V řadě evropských zemí nejsou migranti vítáni s otevřenou náručí. V Katalánsku je tomu ale jinak, protože jejich hlasy by v říjnovém referendu mohly rozhodnout o odtržení od Španělska. Katalánští separatisté španělskou vládu vnímají jako represivní a kladou důraz na svoji historii a kulturu. Migranti si ale od nezávislosti slibují, že se stanou „občany první kategorie“, píše server Politico.