Španělský soud den po uvěznění osmi exministrů katalánské vlády požádal Belgii o zatčení bývalého premiéra Carlese Puigdemonta a čtyř někdejších ministrů pobývajících v Bruselu. Tisíce lidí vyšly v reakci na čtvrteční rozhodnutí soudu opět do ulic Barcelony a dalších měst Katalánska, aby požadovaly propuštění „politických vězňů“.
Demonstrace po celém Katalánsku ve čtvrtek vyvolalo rozhodnutí španělského soudu, který poslal do vazby bývalého vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších sedm exministrů obviněných ze vzpoury. Soudkyně naproti tomu podle některých španělských médií nakonec nevydala očekávané rozhodnutí ve věci evropského zatykače na sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři někdejší ministry, kteří se odmítli vrátit z Bruselu.
Španělská prokuratura žádá o vydání zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a na čtyři ministry jeho někdejší vlády; všichni jsou zřejmě v Belgii. Žádost o vydání příkazu k zatčení určená soudkyni Carmen Lamelaové je zdůvodněna tím, že se tito obvinění ve čtvrtek nedostavili k výslechům do Madridu.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je od pondělí s několika členy své bývalé vlády v Belgii, se ve čtvrtek soudního jednání v Madridu nezúčastní. Informují o tom španělská média. Puigdemont v prohlášení pro tisk rovněž odmítl páteční odvolání jeho vlády Madridem a obvinění ze vzpoury, kvůli nimž jsou on a jeho exministři na čtvrtek a pátek předvoláni před vyšetřujícího soudce, označil za politický proces.
Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od pondělí v Bruselu, se bude bránit vydání do Španělska, pokud o takový krok španělská justice Belgii požádá. Podle agentury Reuters to sdělil Puigdemontův belgický právník Paul Bekaert.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý v Bruselu prohlásil, že on a jeho ministři nadále představují legitimní vládu Katalánska. Na tiskové konferenci řekl, že do Belgie nepřijel žádat o politický azyl. Jeho cílem je prý vysvětlovat katalánský problém ve městě, které je „institucionálním srdcem“ Evropy. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „garance“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.
Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy těchto politiků o nezávislost Katalánska, která odporuje španělské ústavě. Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel s pěti členy své vlády do Bruselu. Spekuluje se, že požádají o azyl.
Španělská vláda od soboty převzala přímou správu nad autonomním regionem Katalánsko. Učinila tak poté, co katalánský parlament, ovládaný separatisty, v pátek schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou.
Statisíce lidí dnes demonstrovaly v Barceloně za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300 tisíc. Informoval o tom deník El País. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti.
Španělská vláda dnes převzala vedení Katalánska. Učinila tak den poté, co katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta oficiálně převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který ale zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont podle španělských médií své sesazení neuznal a v projevu vyzval k pokračování snah o samostatné Katalánsko, které ale mají být podle něj nenásilné.
Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Krátce poté odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska. Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil rozpuštění katalánského regionálního parlamentu; nové volby se v regionu mají konat 21. prosince.
V roce 1952 přišlo do komunistického Československa kolem dvou set Španělů, kteří o svou vlast přišli po vítězství frankistů. Byl mezi nimi i dědeček Jordiho Niubóa.
Katalánští poslanci budou ve čtvrtek jednat o jednostranném vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom v pondělí vedení katalánského parlamentu, které svolalo mimořádnou schůzi na den před pátečním jednáním španělského Senátu, který bude schvalovat omezení katalánské autonomie.
Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu po mimořádném zasedání vlády oznámil, že sesadí katalánskou regionální vládu a omezí působnost tamějšího parlamentu. Podle agentury AP jde o bezprecedentní krok. Katalánští separatisté to označili za státní převrat a nástup totalitarismu. V Barceloně za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků demonstrovalo na 450 tisíc lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont postup Madridu za "nejhorší útok" proti Katalánsku od dob diktatury Franciska Franka.
Katalánský premiér Carles Puigdemont ve čtvrtek opět vyzval španělskou vládu k dialogu. Pokud se jednání neuskuteční, vyhlásí katalánský parlament podle Puigdemonta nezávislost autonomního regionu. Katalánský premiér v dopise předsedovi španělské vlády rovněž vyzval Madrid k zastavení represí, přičemž připomněl zatčení dvou separatistických vůdců z tohoto týdne.
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu vyzval předsedu katalánské autonomní vlády Carlese Puigdemonta, aby jednal „rozumně“ a upřednostnil zájmy katalánských občanů. Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová potvrdila, že Madrid zahájí kroky k pozastavení autonomie Katalánska, pokud tamní vláda neupustí od záměru vyhlásit nezávislost.
Regionální katalánský premiér Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi v pondělí nedal jasnou odpověď na jeho otázku, zda Katalánsko minulý týden vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Podle katalánského tisku Puigdemont stejně jako před týdnem vyzval Rajoye k dialogu a nově nabídl pro jednání dvouměsíční lhůtu. Rajoye vybídl k osobnímu setkání. Katalánský premiér rovněž v dopise žádá Madrid o zastavení „represí vůči katalánskému lidu“.
V době vyhrocených sporů kolem snahy Katalánců o samostatnost slaví ve čtvrtek Španělsko státní svátek, který využili představitelé centrální vlády i desetitisíce Španělů k vyjádření jednoty země. Zatímco v Madridu se konala vojenská přehlídka za účasti královské rodiny a členů vlády, katalánští lídři oslavy ignorovali a starostové některých měst demonstrativně tráví volný den na radnicích.
Španělský premiér Mariano Rajoy ve středu obvinil katalánské regionální vedení z autoritářství a ze snahy prosadit nezávislost, kterou chce jen málokdo a která není dobrá pro nikoho. Zároveň odmítl zprostředkování vyjednávání o řešení katalánské krize.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý předešel obavám z vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Madrid i EU Puigdemonta před jeho dnešním projevem v katalánském parlamentu varovaly, aby neučinil nevratná rozhodnutí.
Katalánští separatisté usilující o rychlé vyhlášení samostatnosti v pondělí dostali další varování z Madridu, kde tvrdý postoj premiéra Mariana Rajoye podpořili vůdci dalších parlamentních stran. Proti okamžité katalánské nezávislosti se postavila vlivná starostka Barcelony Ada Colauová, která vyzvala k jednání s centrální vládou. Region v obavách z negativních dopadů současné nejisté politické situace opouštějí některé firmy, nejnověji mimo jiné provozovatel sítě dálnic Abertis.
Pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, španělský premiér Mariano Rajoy nevylučuje, že region bude na základě ústavních pravomocí zbaven autonomie. S odvoláním na rozhovor, který Rajoy poskytl deníku El País, o tom v neděli informovala agentura Reuters. Španělský premiér nepočítá s předčasnými národními volbami a v řešení krize si nepřeje účast žádného prostředníka.
Desítky tisíc lidí v sobotu v Madridu demonstrovaly za zachování jednoty Španělska, ohrožené po nedělním referendu o nezávislosti Katalánska.
Katalánský parlament se v pondělí sejde navzdory zákazu španělského ústavního soudu. Rozhlasové stanici BBC to řekl šéf katalánské diplomacie Raül Romeva. Regionální poslanci podle něj v pondělí rozhodnou, zda vyhlásí nezávislost na Španělsku. Program katalánského parlamentu ještě nebyl oficiálně stanoven.
Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává vážných ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část si naopak přeje nezávislost vyhlásit co nejdříve. Španělský ústavní soud se tomu opět pokouší zabránit: avizovanou pondělní schůzi katalánského regionálního parlamentu pozastavil a oznámil, že pokud se přes zákaz poslanci na něčem usnesou, nebude to mít žádnou platnost.
Španělský premiér Mariano Rajoy se ukázal jako opravdu tvrdý hráč. Po bezprecedentním zásahu španělských politických sil v Katalánsku, který si připsal na účet téměř devět set zraněných, pokračuje v naprosto nekompromisním kurzu.
Ani třetí den po kontroverzním referendu o nezávislosti Katalánska nepřinesl naději na cestu z ústavní krize ve Španělsku. Katalánské vedení tvrdí, že nezávislost na Madridu by mohl parlament vyhlásit už na pondělním jednání. Premiér Carles Puigdemont kritizoval postoj šéfa centrální vlády Mariana Rajoye a krále Felipeho VI., zároveň však nabídl zprostředkované jednání. Evropský parlament vyzval Španělsko k dialogu s Katalánci.
Katalánsko vyhlásí nezávislost na Španělsku v následujících dnech. Britské televizi BBC to v úterý večer řekl premiér autonomní oblasti Carles Puigdemont. Jeho vláda prý „bude konat na konci tohoto nebo na začátku příštího týdne“.
Ulice Barcelony v úterý zaplnilo na 700 tisíc lidí, kteří protestovali proti postupu španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska. Veřejnou dopravu v celém regionu ochromila stávka, zavřená zůstala většina škol a památek, do práce nepřišly asi tři čtvrtiny státního zdravotnického personálu a demonstrace přerušily provoz na desítkách silnic.
Nedělní zásah policie, obušky a gumové projektily, to byla od Madridu tak hrubá chyba, že pokud se katalánští nacionalisté nedopustí nějaké podobné chyby, je zřejmě tato provincie pro Španělsko ztracena.
