Radikální hnutí Tálibán v Afghánistánu ustanovilo nové státní zřízení. Země se bude pod jeho vládou nazývat Islámský emirát Afghánistán, stejně jako v letech 1996 až 2001, kdy zemi ovládalo. Zatím není jasné, jak bude nové státní zřízení přesně vypadat. Informuje o tom server Insider. O vyhlášení nového názvu informoval na Twitteru mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.
Po celá desetiletí platila představa, podle které je Evropa nábožensky vlažná, zatímco Blízký východ je hluboce náboženský. Jen tomu oba pomyslné civilizační okruhy přičítaly jiná znaménka, Evropané byli hrdí na svou bezbožnost a děsili se „orientálního fanatismu“, zatímco Arabové nechápali západní lhostejnost. Pokud tato představa byla vůbec někdy pravdivá, brzy možná přestane být.
Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Ve čtvrtek 15. července Soudní dvůr EU, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Soudci nyní konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.
Za pokřiku "Alláhu Akbar“ útočil dnes odpoledne v Hamburku zatím neznámý muž nožem na řidiče aut. Policii se ho nedařilo zpacifikovat ani taserem a zásahová jednotka útočníka nakonec zastřelila, píše deník Bild. Je to jíž druhý případ tento den, kdy policie v Evropě zastřelila útočníka s nožem. Dopoledne zastřelila francouzská policie radikalizovaného muslima poté, co pobodal policistku.
Na předměstí francouzského Nantes dnes dopoledne vešel muž na policejní komisařství a pobodal policistku. Přibližně čtyřicetiletá žena má četná zranění, zejména na nohou a na rukou. Motiv činu zatím není jasný. Policie muže odpoledne zadržela na základě informací od svědků útoku. Muž byl při policejním zátahu postřelen, později svým zraněním podlehl.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan znovu útočí na francouzskou domácí politiku. Návrh zákona proti „separatismu“ ve Francii popsal jako „stětí francouzské demokracie gilotinou“. Současně ve svém projevu uvedl, že pokud zákon v této podobě projde, způsobí znepokojení milionů muslimů. Přijetí tohoto zákona „je otevřeně v rozporu s lidskými právy, svobodou náboženského vyznání a evropskými hodnotami,“ řekl turecký prezident během projevu ve středu v Ankaře.
„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.
Muž tuniské národnosti ve francouzském městě Rambouillet v pátek u vchodu na policejní stanici podřezal policejní úřednici, která i přes snahu kolegů na místě zemřela. Policisté útočníka s nožem postřelili a zatkli. Později v nemocnici zemřel, uvedla agentura AFP. Případ už vyšetřuje protiteroristická prokuratura. Do Rambouillet, které leží asi 60 kilometrů jihozápadně od Paříže, míří ministr vnitra Gérald Darmanin i premiér premiér Jean Castex.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Muž v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Shehadeh byl již loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, úterní rozhodnutí ho tedy o 4,5 roku prodlužuje. Sedmatřicetiletý Shehadeh se k činům přiznal. Uvedl, že jich ale nelituje, protože je považuje za správné.
Vypadá tak parlamentní peklo? Leckterému politikovi mohou dnešní haagské Generální stavy, úctyhodná instituce s kořeny až v 15. století, připadat se svou dolní komorou, do níž se letos ve druhé půli března dostalo ve volbách 17 stran, jako noční můra, se kterou lze jen těžko vládnout. Tak by ale uvažovali hlavně Nenizozemci. Sami obyvatelé „Nízkých zemí u moře“ se na svůj partajní babylon dívají povětšinou přívětivěji. Jde prý o znak vitality. Každému podle jeho gusta. „Je to vrchol demokracie… Čím víc, tím líp,“ říká vítěz voleb a dosavadní premiér, konzervativec a šéf strany VVD Mark Rutte (54).
Papež František byl na začátku března několik dní na návštěvě v Iráku. Konala se za mimořádných bezpečnostních opatření, ale vše proběhlo v klidu. Svatý otec se sešel s nejvyššími představiteli země, soukromě ho přijal ajatolláh Alí al-Sistání (irácký Chomejní), pozdravil se se zástupci náboženských menšin, mezi nimiž chyběli zbylí iráčtí židé, kteří odmítli plnit roli stafáže: v průběhu minulého století prakticky ze země zmizeli.
Švýcaři se dnes v referendu těsně vyslovili pro zákaz zahalování obličeje na veřejnosti – pro hlasovalo 51,2 procenta zúčastněných, informovala švýcarská televize SRF. V plebiscitu se hlasovalo také o zavedení elektronické identity, což lidé odmítli, a o obchodní dohodě s Indonésií, kterou těsně schválili. Podobné zákazy zahalování obličeje na veřejnost mají v Evropě například i Francie, Dánsko či Nizozemsko.
V procesu se spolupachateli útoku na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo v roce 2015 dnes soud poslal hlavního obžalovaného Aliho Rizu Polata na 30 let do vězení. Stejný trest vyměřil také družce jednoho ze zabitých atentátníků Hayat Boumeddieneové. Při útocích na Charlie Hebdo a následně obchod s košer potravinami zahynulo celkem 17 lidí.
Zákaz nošení šátků zahalujících hlavu, který od loňska platí na rakouských základních školách, je protiústavní. Rozhodl o tom dnes podle agentury APA ústavní soud. Soud tak vyhověl stížnosti dětí a rodičů, kteří tvrdili, že zákaz je diskriminační, protože se vztahuje na pokrývku hlavy muslimských dívek, ale nikoli třeba na židovskou kipu (jarmulku) či turban u sikhů.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Politický islám bude v Rakousku trestný. Podezřelí z terorismu budou moci být posláni do preventivní vazby a další zbaveni občanství. To jsou jen některé body, které rakouská vláda ve středu navrhla v reakci na nedávný teroristický útok ve Vídni. Hlasovat by se o něm mělo v prosinci. Uvádí agentura APA.
První listopadové pondělí bylo téměř monotónní zpravodajství o prezidentských volbách v USA narušeno hlášením z Vídně: Skupina teroristů útočí v centru města, patrně na blízkou synagogu. Časem se ukázalo, že útok neplatil synagoze, ale návštěvníkům restaurací a barů, „hříšnému“ nočnímu životu (který byl ten večer naposledy neomezený před začátkem lockdownu). Útočník byl jeden, dvacetiletý Vídeňan albánského původu Kujtim Fejzulai. Policie ho na místě zastřelila. Předtím však on sám stačil zastřelit čtyři lidi a 23 dalších zranit, část z nich vážně.
Pondělní teroristický útok v centru Vídně, který si vyžádal nejméně čtyři oběti a několik vážně zraněných, spáchal dvacetiletý muž s kořeny v Severní Makedonii. Potvrdil to agentuře APA ministr vnitra Karl Nehammer. Řekl také, že muž byl v hledáčku policie kvůli teroristickému spolčení. m Identitu útočníka, jehož policie večer zastřelila, policie kvůli probíhajícímu vyšetřování nechtěla ráno médiím upřesnit. Pracuje s verzí, že pachatelů mohlo být více, maximálně čtyři.
Útok z pondělního večera v centru Vídně si vyžádal další obět. O životy přišli čtyři civilisté a bylo zraněno 17 dalších lidí, z toho sedm vážně. Útok spáchal zřejmě stoupenec teroristické organizace Islámský stát (IS). Uvedl to dnes ráno podle agentury APA rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Pátým mrtvým je podle ministra podezřelý útočník.
Když roku 537 vešel byzantský císař Justinián do čerstvě rekonstruovaného chrámu Boží moudrosti, byl prý natolik unesen dojmem, že vykřikl: „Šalamoune, překonal jsem tě!“ Biblickému králi Šalamounovi se připisuje stavba jeruzalémského Chrámu, takže překonaná laťka byla hodně vysoká. Antika byla velkých staveb plná, ale většina z nich dávno skončila v troskách. Rozhlodal je zub času a lidský nezájem (nebo naopak moc velký zájem: část římských památek včetně Kolosea byla rozebrána na stavební materiál). Přidávalo se působení přírodních sil.
Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.
V Německu letos podle policie značně ubylo radikálních islamistů, kteří jsou považováni za potenciální nebezpečí. S odvoláním na údaje získané od spolkového ministerstva vnitra o tom v sobotu informovala agentura DPA. Možným důvodem poklesu jsou protiteroristická opatření přijatá po útoku v Berlíně před třemi lety.
Saúdská Arábie nově povolí nesezdaným cizincům, aby směli v tamních hotelích bydlet v jednom pokoji, hotelový pokoj si bude smět najmout i samostatně cestující žena. Informoval o tom server BBC. Novými pravidly chce království nalákat více turistů, kteří dříve naráželi na rigidní předpisy včetně nutnosti prokazovat uzavření manželství, pokud chtěl pár cestovatelů sdílet jeden hotelový pokoj.
Srí Lanka se vzpamatovává z řádění islámských teroristů, kteří za sebou zanechali až tři stovky obětí – číslo není přesné, protože úřady za týden nedokázaly spolehlivě poskládat části těl. Útoky zasáhly hotely a kostely plné věřících slavících Velikonoce. Atentáty se připisují islamistické skupině Národní Tauhíd Džamáate (NTJ) vedené kazatelem Zahránem Hašímem.
Srí Lanka od pondělka zakázala svým občanům zahalovat si obličej na veřejnosti. Vyplývá to z nového bezpečnostního nařízení prezidenta Maithripaly Siriseny přijatého v reakci na teroristické útoky na kostely a hotely, při nichž o Velikonocích zemřelo nejméně 253 lidí. Upozornil na to zpravodajský server BBC. Nařízení se zřejmě nejvíce dotkne ženských muslimských oděvů, jako jsou burky či nikáby. Jmenovitě se tyto části oděvu v nařízení ale neuvádí. Podle oznámení kanceláře prezidenta zákaz platí na jakýkoli závoj, který by znemožňoval identifikaci osoby.
Papež František na Zelený čtvrtek ve Svatopetrské bazilice odsloužil mši spojenou se svěcením olejů, kterou v křesťanské liturgii začíná takzvané velikonoční třídení (triduum), které je vrcholem církevního roku. František později sloužil další bohoslužbu na památku poslední večeře Ježíše Krista, a to ve věznici Velletri u Říma, kde pak při tradičním rituálu umyl nohy 12 vězňům, informoval Vatikán.
Soud dnes poslal do vazby oba Iráčany podezřelé z terorismu, které česká cizinecká policie ve středu zadržela na pražském letišti. Třicetiletý Amar Rahím Mahmúd Mahmúd a o tři roky mladší Rijám Šukrí Salí Badríová souhlasili se svým předáním do Rakouska, kde čelí obvinění z účasti na teroristické skupině a z financování terorismu. Novinářům to po vazebních zasedáních řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Ústředí muslimských obcí vypovědělo ze svého středu Leonida Kušnarenka, který jako předseda pražské muslimské obce v polovině března ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu nabídl členům obce pomoc s vyzbrojením. Kušnarenko přestal být předsedou i členem obce. Informovalo o tom ústředí na svém Facebooku.
Německé úřady v pátek při policejních raziích v oblasti kolem Frankfurtu nad Mohanem zadržely deset lidí podezřelých z plánování teroristického útoku, který chtěli spáchat pomocí automobilu a střelných zbraní. Cílem mužů ve věku 20 až 42 let bylo zabít co nejvíce „nevěřících“. Informovalo o tom frankfurtské státní zastupitelství.
V minulých dnech se v Praze napůl v utajení a pod policejní ochranou objevil Flemming Rose, dánský novinář a spisovatel, který před třinácti lety v listu Jyllands-Post nechal otisknout několik karikatur proroka Mohameda, což vyvolalo jak vlnu násilností napříč islámským světem, tak zásadní debatu o svobodě slova v moderní Evropě.
