Zdánlivá liberalizace poměrů v Afghánistánu Tálibánu příliš dlouho nevydržela. Jeden z nejvýše postavených hnutí, bývalý šéf náboženské policie Tálibánu Mullah Nooruddin Turabi totiž oznámil, že se v zemi obnoví popravy anebo useknutí končetiny jako formy trestu. Informuje o tom BBC.

Turabi, v jehož gesci je nyní vězeňství, se nechal slyšet, že takové tresty jsou „nutné k zajištění bezpečnosti“. Podle něj je možné, že se nebudou provádět na veřejnosti jako během dřívější vlády Tálibánu v 90. letech, odmítl ale kritiku veřejného popravování. „Nikdo nám nebude říkat, jaké máme mít zákony,“ prohlásil.

Při svém nástupu k moci hnutí slibovalo mírnější formu vlády než naposledy, z Afghánistánu nicméně pravidelně přicházejí zkazky i svědectví o jeho krutosti. Tálibán podle nich upírá práva ženám, znásilňuje je nebo prodává do otroctví a své odpůrce bičuje. Podle organizace Amnesty International se bojovníci Tálibánu dopustili už několika masakrů. Její šéfka Agnès Callamardová prohlásila, že „chladnokrevná brutalita“ zabíjení je „připomínkou minulosti Tálibánu a hrůzný ukazatel toho, co jeho vláda může přinést“.

Tálibán také například oproti vydaným slibům neotevřel na rozdíl od chlapeckých dívčí školy. Nedodržel také slovo třeba při sestavení dočasné vlády, ve které sliboval zástupce menšin a žen. Žádná žena ale mezi 33 členy vlády není a 30 z nich jsou Paštuni.

Tálibán po obsazení země slíbil, že bude respektovat ženská práva a že vytvoří vládu za účasti mnoha stran. Předem ale uvedl, že v jeho kabinetu nebudou ženy zastávat ministerské pozice, což se při jmenování také potvrdilo. Složení nové afghánské vlády vyvolalo ostrou mezinárodní kritiku i proto, že všichni ministři jsou členové Tálibánu, z nichž mnozí se nacházejí na sankčním seznamu OSN.