Česká republika digitalizovala tisíce služeb, ale občan to příliš nepozná. Podle Martina Kuči, vedoucího partnera z mezinárodní poradenské společnosti Kearney, je potřeba se více zaměřit na kvalitu, testování i uživatelskou přívětivost. V rozhovoru pro Echo říká, že bez lepší koordinace řízení a výrazného posílení IT týmů se země dál neposune.
Je trochu smutné, že Jiří Svoboda skončil v čele SŽ až poté, co u něj našli „osmdesát míčů ve strožoku“. Z pohledu pravidelného cestujícího měl být odvolán už dávno. Ale nejen on. Česká železnice se pod svým současným vedením drží kdesi dvacet let v minulosti. SŽ sice jednoho dne zjistila, že konkurenční ŘSD má proklikávací mapu staveb a PDF dokumenty k jednotlivým projektům, a tyto prvky zkopírovala, ale v zásadě je to cargo cult – slepé napodobování vnějších projevů vyspělejší civilizace, aniž by jim dotyčný rozuměl. V té skutečné stavební aktivitě Správa železnic za ŘSD zásadně pokulhává.
Do boje o křeslo předsedy ODS, které uvolní v lednu na kongresu strany premiér v demisi Petr Fiala, se zatím přihlásili dva kandidáti. Rozjíždí se ale také hra o další pozice ve vedení. O výraznější pozici se hlásí pražská buňka ODS, jejíž vedení podporuje na pozici prvního místopředsedy starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Nominaci má ale také třeba poslanec Jiří Havránek či stávající místopředseda, europoslanec Alexandr Vondra. Ten pro Echo24 řekl, že ODS potřebuje získat vítěznou mentalitu a vnímat politickou realitu.
Kandidát na předsedu ODS Radim Ivan se ostře pustil do současného vedení strany. Vadí mu, že na lednovém kongresu ODS se bude nejdříve volit vedení strany a až následně jednat o programu a směřování strany. Podle Ivana tím vedení ukazuje, že nechce změny. Upozornil také na vysoké poplatky ve výši až 7 tisíc korun pro straníky, kteří se chtějí kongresu v pražském hotelu Clarion účastnit. Mluvčí ODS Jakub Skyva v reakci na názor místostarosty Ostrava-Jih Ivana uvedl, že tisícové poplatky pokrývají přibližně polovinu nákladů na kongres.
Vláda Petra Fialy (ODS) po ustavující schůzi sněmovny podala demisi a začala fungovat v režimu kabinetu v demisi až do očekávaného jmenování nové vlády Andreje Babiše. Spolu s tím se otevírá otázka, kam jednotliví ministři míří, kdo má nárok na odchodné, služební auta či ochranu, a jaký bude další profesní život některých z nich. Končící premiér Petr Fiala se podle Masarykovy univerzity po odchodu z funkce alespoň zatím zcela nevrací do plné akademické činnosti.
Nová AI aplikace 2wai, spoluzaložená hercem Calumem Worthym, se stala terčem ostré kritiky poté, co herec zveřejnil reklamu ukazující těhotnou ženu „komunikující“ se svou zesnulou matkou, respektive její kopií vytvořenou aplikací. Jak upozorňuje časopis Forbes, video se na síti X stalo virálním a nasbíralo přes 22 milionů zhlédnutí. A okamžitě také schytalo mohutnou vlnu kritik, které označují reklamu za zlou, bolestnou či dokonce „démonickou“.
Končící ministr Zbyněk Stanjura (ODS) představil s největší pravděpodobností poslední makroekonomickou predikci ministerstva financí pod jeho vedením. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle MF letos zvýší o 2,4 procenta, zatímco v srpnu čekalo růst 2,1 procenta. Příští rok ekonomika podle ministerstva poroste o 2,2 procenta. Listopadová predikce je příležitostí bilancovat vliv vlády Petra Fialy (ODS), která tento týden podala demisi, na českou ekonomiku v uplynulých čtyřech letech.
Listopadová makroekonomická predikce ministerstva financí opět potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 2,4 % a v příštím roce o dalších 2,2 %. Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných příjmů. Jedná se zároveň o poslední predikci MF pod vedením končícího ministra Zbyňka Stanjury (ODS), který se tak ohlédl za uplynulými čtyřmi lety z pohledu ekonomiky.
Motor Evropy se stále více zadrhává. Podle německého statistického úřadu německá ekonomika stagnuje. A podle německých firem následující rok nebude o mnoho lepší. Více než třetina firem se chystá příští rok propouštět, v případě průmyslu dokonce více než dvě pětiny. Více firem také očekává, že příští rok sníží investice. Řada firem také v průzkumu Německého hospodářského institutu (IW) uvedla, že neočekává, že příští rok vyrobí více než letos.
Matador české politiky Marek Benda (ODS) v povolebním rozhovoru pro Echo mluví o budoucnosti ODS. Otevřeně podpořil dosavadního ministra a místopředsedu strany Martina Kupku, aby kandidoval do čela. Míní, že strana nepotřebuje dělat revoluci, ale pozvolnou obměnu. Kde vidí své místo do budoucna? Benda, který sám vstoupil do Sněmovny v 21 letech, má také jasný vzkaz pro nové mladé zákonodárce.
Rozšíření žen do vedoucích funkcí povede k zániku civilizace. Tak by se dala shrnout základní teze článku Velká feminizace americké novinářky Helen Andrewsové v magazínu Compact. Andrewsová, bývalá šéfredaktorka paleokonzervativního časopisu The American Conservative, se rozhodně nebojí nejen témat, která by naštvala levici, ale ani těch kontroverzních pro samotnou pravici. Koneckonců The American Conservative byl založen jako protiváha proti neokonzervativnímu proudu na americké pravici, Compact je zase on-line časopis kritizující liberalismus zleva i zprava.
Otáčí a mění názor slavný Bill Gates? Americký miliardář, zakladatel technologického giganta Microsoft a filantrop vyzval světové vlády, aby se při řešení klimatické krize soustředily nejen na snižování emisí, ale i na zlepšování zdraví, prosperity a celkového blahobytu lidstva. Uvedl, že klimatická krize není konec světa a během jejího řešení by se nemělo zapomínat ani na širší kontext a problémy lidského rozvoje, jako je chudoba a zdraví lidí.
Martin Kupka se oficiálně uchází o místo předsedy ODS a už dnes se s tou kandidaturou zachází, jako kdyby byla naplněna – natolik je ministr dopravy a místopředseda strany Kupka považován za přirozeného nástupce Petra Fialy. Zatím má Kupka zatím jediného vyzývatele, Radima Ivana z Ostravy, který má spoustu řečí o strejcokracii ve straně, vyrábí zdání generační války, v níž on je „za mladé“, ale nápady jemu blízkého uskupení Česko plus – digitalizace státu, digitalizace výuky, kryptoměny – působí už dnes zastydle. Navíc Ivan nemá reálnou šanci.
Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům.
Projekt, který prosazovali končící předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová s místopředsedy Lubomírem Zaorálkem a Jiřím Nedvědem, který zahrnoval obskurní postavičky jako je Daniel Sterzik alias Vidlák či Janu Bobošíkovou, byl slepou cestou. Pro Echo24 to řekl někdejší předseda pražských sociálních demokratů Petr Pavlík, který chce společně s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou na listopadovém sjezdu kandidovat do vedení SOCDEM.
Řádný volební sjezd KDU-ČSL se uskuteční 24. a 25. dubna příštího roku v Českých Budějovicích, nebo v Praze. Po dnešním jednání širokého vedení lidovců v Praze to novinářům řekl stranický předseda Marek Výborný. Zatím se nerozhodl, zda bude pozici v čele KDU-ČSL obhajovat. Celostátní konference lidovců dnes také potvrdila, že KDU-ČSL směřuje po letošních sněmovních volbách do opozice. Volby vyhrálo hnutí ANO, které o novém kabinetu vyjednává s hnutím SPD a s Motoristy.
ODS řeší, kdo od ledna převezme stranu po nejdéle sloužícím předsedovi Petru Fialovi. Žádný oficiální kandidát zatím znám není, veřejně se mluví především o místopředsedovi ODS a končícím ministru dopravy Martinu Kupkovi a jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi. Každý z nich by představoval úplně jiný názorový proud. Svou budoucnost zvažuje také končící ministr zahraničí Jan Lipavský, který za ODS v Praze kandidoval jako nestraník a získal v celém Česku druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.
Občanští demokraté po neúspěchu ve volbách a avizovaném konci premiéra Petra Fialy v čele strany řeší, co dál. Hlasitě hovoří o konci koalice Spolu a také návratu k „pravicovým idejím“, které má ODS reprezentovat. Jedním z nejhlasitějších kritiků současného fungování ODS je jihočeský hejtman Martin Kuba, o kterém se také mluví jako možném nástupci Fialy, který by právě návrat k pravicovým idejím mohl zařídit. Sám Kuba uvedl, že se chce nejprve seznámit s názory řadových členů.
Kongres ODS, ze kterého vzejde nástupce předsedy Petra Fialy, svolali občanští demokraté na 17. a 18. ledna 2026. Po dnešním jednání výkonné rady ODS to Fiala řekl novinářům. Fiala kandidovat na post předsedy již nebude, vyvodil tak zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, Top 09) ve víkendových sněmovních volbách. Část občanských demokratů očekává na kongresu i další změny ve vedení strany. Rozhodovat bude i o budoucnosti projektu koalice Spolu.
Jaká je budoucnost občanské demokracie bez Petra Fialy? V ODS je po volbách řada zklamaných členů, kteří byli třeba kvůli členství občanských demokratů v koalici Spolu překroužkováni a neobhájili tak sněmovní mandát. Mezi nimi je i první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Ve straně tak zaznívají hlasy volající po „katarzi“. Že dojde na lednovém kongresu ODS k výměně vedení je teď už jasné, největší favoriti ale brzdí spekulace, zda by funkci chtěli.
Koalice Spolu ve volbách neuspěla a na řadu tak přichází debata o její budoucnosti. Zatímco TOP 09 a lidovci podporují její pokračování, rozhodnutí bude na papírově nejsilnějším subjektu, tedy ODS. Především na tom, zda občanské demokraty povede končící premiér Petr Fiala. Ve straně totiž zaznívá skepticismus ohledně pokračování spolupráce, posílený i tím, že lidovci opět získali i díky preferenčním hlasům výrazně více poslanců, než by podle preferencí odpovídalo.
Co můžeme čekat od umělé inteligence a jaká jsou její rizika? Představuje technologie existenční hrozbu pro lidstvo, anebo naopak přinese vědecký pokrok, vyléčí rakovinu a nastartuje ekonomický růst? V Salonu Echa o tom diskutovala trojice odborníků.
Se směřováním České republiky není spokojeno 55 procent občanů. Podíl takto smýšlejících po loňském mírném poklesu na 53 procent se tak opět vrátil na úroveň roku 2023, plyne z dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Že věci nejdou v zemi správným směrem, si myslí zejména příznivci opozičních a mimoparlamentních stran, tedy ANO, SPD, Stačilo! či Motoristů sobě. Naopak nejspokojenější jsou s vývojem voliči koalice Spolu, hnutí STAN a Pirátů.
„Nacházíme se ve čtvrtině jednadvacátého století a navzdory neustálému propouštění zaměstnanců digitální ekonomika setrvale roste. Ve vzduchu visí jakási malátnost, nejasný pocit, že něco není v pořádku. Není tajemství, že svět je stále podivnější v ohledech přesahujících prostou ekonomiku. Všeobecně rozšířené povzbuzování, že máte následovat své štěstí, mnoho štěstí nepřináší. Víc než co jiného přináší marketing. Každý okamžik je jím nasáklý. Nekonečný proud marketingového obsahu prosycuje úplně všechno. Za takových okolností je těžké se na cokoli soustředit, obzvlášť na ostatní lidi.“
Takto pojatý program u seriózních aspirantů na vládu v České republice nepamatujeme. A to nikoli kvůli konkrétnímu obsahu, ale pro způsob, jakým koalice SPOLU uchopila program pro letošní sněmovní volby. Své programové teze zveřejnila půldruhého měsíce dní před volbami, 20. srpna, symbolicky den před výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tou symbolikou premiér a lídr SPOLU Petr Fiala také celé představování programu v pražské kavárně Louvre začal. Vzpomenul okupaci „Rudou armádou“, která nás sice osvobodila v roce 1945, zatímco v roce 1968, který měl na mysli, byla už dávno přejmenovaná na Sovětskou armádu.
Nástup dostupného internetu značil natolik zásadní změnu fungování lidského společenství, že jsme tímto milníkem definovali celou jednu generaci: Z neboli iGen, internetové pokolení digitálních domorodců, již nezažili svět bez všudypřítomných chytrých telefonů a sociálních sítí. My ostatní, kteří pamatujeme nejen dobu před internetem, ale i počátky této technologie, můžeme v posledních letech zažívat určité déjà vu: v podobě umělé inteligence opět přichází proměna, zatím pouze v zárodku, ale je již téměř jisté, že bude stejně dramatická, ne-li víc.
Koalice Spolu v pražské kavárně Louvre představila svůj program, který stojí na třech pilířích: Bezpečná a silná země, odpovědná ekonomika i spravedlivý stát. Program koalice Spolu je dostupný zde.
„Umělá inteligence je výtvorem mimozemské, nadřazené inteligence, která je přímo mezi námi a nepochází z dalekého vesmíru,“ řekl v nedávném v rozhovoru pro Noema Magazine historik Niall Ferguson. „Vždy jsme si představovali, že mimozemšťané přijdou z jiného světa. Ukazuje se však, že je vytvoříme sami a obdaříme je inteligencí, která nás nakonec předčí. Měli bychom být velmi opatrní, kam tohle nejspíš povede. Přinejmenším riskujeme, že budeme sdílet osud koní. Nahradíme sami sebe tak, jak jsme kdysi nahradili koně.“
Nad vládní koalicí Petra Fialy se stahují mračna bouřky, která může smést její naděje na slušný výsledek v říjnových volbách. Formálně teď sice opozice vedená Andrejem Babišem prohrála, když se už počtvrté v řadě neúspěšně pokusila vládu sesadit, i tak ale současným koaličním stranám řádně zatopila. Ještě když před pár týdny uskupení Spolu zahájilo svou kampaň, zdálo se, že se mu začíná dařit a v průzkumech postupně dotahuje velkou ztrátu na Babišovo ANO. Pak ale přiletěla – nepřekvapivě z Brna – černá labuť v podobě tzv. bitcoinové kauzy.
NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu.
