Tag: budoucnost

Články k tagu

Sekání rukou a rány bičem. „Generace islám“ řekla, jaký bude chalífát v Německu

V pondělí večer se na berlínském náměstí Alexanderplatz konala další demonstrace na podporu Palestiny a palestinských obyvatel Pásma Gazy, v jehož jižní části nyní probíhá izraelská vojenská operace. Na protestním shromáždění, kterého se zúčastnilo zhruba 160 osob, však vystoupili i lidé známí svými extremistickými postoji. Vysvětlovali, jak si představují německý chalífát. Jedním z nich je Ahmad Tamim, příslušník islamistické organizace "Generation Islam"

Země, odkud se neutíká, má nadějnou budoucnost

Tato debata se výjimečně nekonala v redakci Echa, nýbrž na festivalu United Islands of Prague. Zúčastnili jsme se ho podruhé, jeho tématem byla vymírající Evropa. Nejen o ní hovořili přírodovědec, biolog, básník a spisovatel Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, etnolog Leoš Šatava z FF UK, jenž se zabývá především malými evropskými národy a jazyky, a Adam Horálek, rovněž z FF UK, který zkoumá antropologii stárnutí a národy asijské.

Umělá inteligence je splněný sen StB

Již je to víc než rok, kdy společnost OpenAI představila svou umělou inteligenci (AI) ChatGPT a laická veřejnost si poprvé uvědomila možnosti této technologie. Ta se od té doby zlepšuje mílovými kroky. Stále dokonalejší generátory obrázků i videí, napodobování hlasu, ale třeba i strach z ideologické manipulace, to vše je již součástí veřejného diskurzu. O zdánlivě rapidním vývoji AI a dopadech na společnost debatovali Josef Šlerka, Marian Kechlibar, Tomáš Rosa a David Heller.

Partnerské nejistoty i špatný životní styl. Počet narozených dětí vloni výrazně poklesl

Menší ochota lidí mít děti, slabší partnerské vazby i vlivem covidové doby, ale také ekonomická nejistota nebo obezita žen v produktivním věku. To všechno jsou důvody, proč v Česku klesá porodnost a podruhé v řadě je podle předběžných počtů pod hranicí 100 tisíc narozených dětí ročně. Výrazně vyšší počty porodů se ale ani v příštích letech neočekávají, nepomůže ani zvýšení rodičovského příspěvku.

Co přinese rok 2024 ekonomicky

Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.

Bájná nová linka metra. Okruh má být pro Prahu „bezkonkurenční“ jako pro Londýn

V Praze se dávají do pohybu plány na výstavbu takzvané okružní linky metra, která by propojila ty stávající a nabídla rychlý způsob dopravy po celém městě. Magistrát tento měsíc schválil vznik pozice koordinátora pro jižní část okruhu – linku E – a chystá se i studie celého projektu. Linku přitom plánovali už i komunisté a plány připravila také minulá garnitura primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), která s mnohými kroky nynějšího vedení překvapivě souhlasí.

Chystá se na konec světa? Šéf Facebooku staví na Havaji masivní komplex s bunkrem

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a šéf konglomerátu Meta, pod který tato sociální síť spadá, se na svých pozemcích na havajském ostrově Kauai pustil do výstavby rozsáhlého podzemního komplexu. „Zuckerbunkr“, jak projektu přezdívají některá americká média, má mít rozlohu zhruba 500 m² a bude součástí rozsáhlejšího areálu, na kterém americký multimiliardář buduje více jak tucet dalších staveb.

Špatná předpověď pro Ukrajinu

Ukrajina by měla být jako Izrael, uvažovalo se tam prý svého času. Tak jako Izrael by měla mít hlavní spojence na Západě, ale nikdy by se jimi neměla nechat úplně vázat, aby měla otevřené ruce k dalším spojenectvím ad hoc, s jediným imperativem nezávislosti a bezpečnosti. Tak jako Izrael může být sebevědomá, vojensky silná a zároveň prosperující. Jenže když se dvě takové země ocitnou v podobné situaci, neznamená to, že je to pro ně výhodné. Útok Hamásu na Izrael jako by odbrzdil strategické přehodnocení Ukrajiny. Dávalo na sebe čekat a není pro Ukrajinu výhodné.

Obrazy příštího světa

Probíhající konflikt na Blízkém východě je první, na jehož - protivným výrazem řečeno - "vizuálu" se podílí také umělá inteligence. Sociálními sítěmi kolují falešné fotky z místa bojů, jež vytvořila AI. Internetoví debatéři je ale i tak používají jako formu argumentu obrazem, jenom se podívejte, v tom snímku je všechno. Schválně neuvádím, z jaké strany toho současného sporu ty obrázky přišly, možná z obou (vím ale jen o jedněch) a především - nedomnívám se, že to, o čem chci psát, bylo nějak politicky podmíněné, týkalo se jen jedněch, zatímco druzí by vůči tomu byli z principu imunní.

Už jen dvě pětiletky

Minulý pátek nás Petr Fiala seznámil se svou vizí pro ČR. Nazývá ji Restart Česka, kýženého stavu bychom mohli dosáhnout za deset let, pokud se staneme křižovatkou Evropy a světa hlavně v následujících oborech: dopravě, energetice, inovacích a kultuře. Těžiště premiérova vystoupení bylo v prvních třech, což je vzhledem k tomu, že vystupoval na konferenci HK ČR, přirozené. Zástupcům firem se muselo dobře poslouchat horování za strategické investice. Už tady konstatujme, že kdyby se Fialovy představy začaly uskutečňovat, ocitáme se i oficiálně v naprostém rozporu s třicet let starým ideálem zřídit volné tržní hospodářství.

Makáme. A chudneme

Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.

Boj o budoucnost filmu

V Hollywoodu již čtvrt roku stávkují scenáristé a o prázdninách se k nim přidalo sto šedesát tisíc herců a hereček sdružených v odborech. Usilují o zlepšení platových a pracovních podmínek. Budoucnost filmového průmyslu je otevřená, boj o ni se vede teď. Jak vypadá? Co přináší? V Salonu Echa diskutují programová ředitelka festivalu, novinářka a překladatelka Iva Hejlíčková, filmový historik a teoretik, zástupce vedoucího Ústavu filmu a audiovizuální kultury MUNI Radomír D. Kokeš a novinář specializující se na hollywoodské zákulisí a zakladatel portálu MovieZone Václav Rybář.

2000 miliard z lithia není fikce. Česko bude mezi nejvíce prosperujícími zeměmi, věří Fiala

Česko se může stát jedním z nejvíce prosperujících států na světě. Klíčem k tomu má být masivní naleziště lithia na Cínovci a také strategický projekt výstavby továrny na baterie do elektromobilů. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Šéf hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) deníku Echo24 řekl, že bez lithia je elektromobilita pouze fikce. Věří, že těžba by mohla začít v roce 2026.

Americký kongresman varuje před mimozemšťany, viděl prý tajné záběry UFO. „Nevíme si s tím rady,“ přiznal

Republikánský kongresman Tim Burchett varoval před hrozbou mimozemských civilizací. Lidé by podle něj proti mimozemšťanům "neměli šanci", hrozilo by jim, že z nich mimozemšťané udělají "briketu dřevěného uhlí". "Nevíme si s tím rady," přiznal člen sněmovního výboru, který se zabývá dohledem na "neidentifikovatelné anomální jevy", informoval o tom web Fox News. Kongresman Burchett se o nástrahách mimozemské civilizace rozpovídal v podcastu Event Horizon.

Sekretářky, účetní, úředníci od přepážek. Trh se brzy zbaví mnoha pracovních míst

Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.

Lidé nechápou rozměr problému

Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.

Dveře do ráje, Pandořina skříňka, nebo humbuk?

Poté, co si od března může každý v počítači nainstalovat aplikaci ChatGPT, které může dávat úkoly, třeba ať za něj napíše slohovou práci, lidstvo pokročilo zas o trochu dál. Jedni říkají, že směrem k lepší budoucnosti, druzí naopak, že je to cesta ke zkáze. V Salonu Echa se sešli technolog podílející se na vývoji AI Michal Pěchouček, herní vývojář Marek Španěl, koncesionovaný autor sci-fi a publicista Ondřej Neff a spisovatel fantaskních románů a alchymista Petr Stančík.

Česku hrozí deficit elektřiny a drahota. Vláda spěchá na odklon od uhlí, tvrdí vědci

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.

Vidím terminál veliký

Na rozdíl od dálnic, které už konečně pronikly do všech krajů naší země, nemá zatím Česká republika vysokorychlostní železnice ani kilometr. Jediný kus kolejí, který se u nás do této definice vejde, je zkušební železniční okruh u Velimi, kde se s cestujícími nejezdí. V poslední době se ale Správa železnic pomalu rozhoupává k tomu, aby Ředitelství silnic a dálnic začala aspoň napodobovat. První projekty VRT už dostávají konkrétní podobu. Zatím jen na papíře, který snese všechno, ale vzhledem k bruselskému tlaku na dekarbonizaci dopravy se třeba během 30 až 40 let opravdu dočkáme.

S umělou inteligencí ke ztrátě důvěryhodnosti

Neočekávaně rychlý rozvoj umělé inteligence je rozhodně jednou z hlavních zpráv tohoto roku a nejspíše i tohoto století. Jedna z obav, které panují, je její zneužití při vytváření falešných zpráv neboli tolik obávaných fake news. Video či fotografie byly dlouho považovány za důvěryhodnější než pouhý psaný popis události. Jistě, byl tu Photoshop a další aplikace na úpravu fotek či selektivně sestříhané video, ty šly ale s trochou umu odhalit.

Zaniknou místa pokladních a úředníků. Za pět let se změní až čtvrtina míst

V následujících pěti letech se změní zhruba čtvrtina pracovních míst. Ve své zprávě, která se věnuje budoucnosti práce, to uvádí Světové ekonomické fórum (WEF). Hlavními hnacími silami rušení i vytváření pracovních míst podle něj budou zejména technologie, digitalizace a snaha o bezuhlíkovou ekonomiku. V příštích pěti letech se podle zprávy změní 23 procent míst, a to prostřednictvím jejich růstu o 10,2 procenta a zároveň poklesu o 12,3 procenta.

Evropa roku 2041. Všichni mají právo na jeden celý život. Nová česká sci-fi

Detektivní sci-fi film Bod zlomu od režiséra Roberta Hloze se představuje v první upoutávce a dokazuje, že půjde o nadstandardní žánrovou podívanou. Příběh filmu je zasazen do roku 2041, kdy lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Po nepřirozené smrti, jako je například autonehoda nebo teroristický útok, tak může být člověk obnoven ze své digitální zálohy.

Ovládání hlasem nahradí nadbytečné displeje

Christof Jaeger se stal výkonným ředitelem společnosti BSH domácí spotřebiče pro Českou republiku a Slovensko na konci roku 2022, tedy v době, kdy tu trend chytré domácnosti byl už několik let. Poslední rok a všeobecné zdražování ale přinesly nové potíže a požadavky, na které musejí reagovat i výrobci. V rozhovoru Jaeger hovoří o tom, jak mohou chytré spotřebiče v dnešní době pomoci šetřit finance i planetu.

Seriálový klenot trhá rekordy. Poslední díl The Last of Us sledovalo 7,5 milionu diváků

Už třetí týden otřásá světem televizí a streamovacích platforem hororový hit The Last of Us, který má každé pondělí premiéru na HBO. Televizní adaptace proslulé a oceňované akční videohry sklízí nadšené reakce jak u diváků, tak u kritiky. Mluví se o jednom z nejlepších filmových zpracování videoherní látky a videotéka HBO Max oficiálně oznámila zelenou pro natáčení druhé série. Poslední epizodu seriálu z dílny scenáristů Craiga Mazina a Neila Druckmanna sledovalo přes 7,5 milionu diváků.

Falešné burgery neuspěly. Budeme jíst cvrčky?

Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností. „Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu.

Šťastnou apokalypsu!

Vyberte si peníze z bankomatu, nakupte konzervované potraviny, nezapomeňte si napustit vanu. Kolem půlnoci nevstupovat do výtahu! Tak zněly směrnice v německých novinách Bild před silvestrem 1999. Hovořilo se o hrozícím počítačovém kolapsu, explozi jaderných reaktorů a padajících letadlech. Globální katastrofa se proměnila v ne-událost. Tedy jak pro koho: ve Slovinsku rezignoval úředník, který svými neurotickými výroky rozkolísal tamější ekonomiku.

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let.

Medveděv věští: Česko se stane součástí Čtvrté říše, Polsko s Maďarskem obsadí Ukrajinu

Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.

Ve jménu mizejícího otce…

„Můj otec byl muž mnoha talentů, ale opravdový génius byl v jediném – v mizení,“ poznamenává americký spisovatel a novinář John R. Moehringer ve své autobiografii Něžný bar, která tvořila předlohu pro stejnojmenný film. Pojednává o chlapci dospívajícím v baru: zde si vytváří první vazby, hledá otce a nachází závislost. Génius v mizení, takový je lecjaký otec. Snad ta slova vyjadřují i kulturní pocit, či přímo pachuť. „Chybějící otec“ obchází dvacáté století a ani v jednadvacátém to na návrat nevypadá. Pojem byl poprvé užit v souvislosti s dvěma světovými válkami, jimž otcové padli za oběť.