V Německu se schylovalo k teroristickému útoku ze strany islamistů na židovskou komunitu. Čtyři lidé, včetně šestnáctiletého mladíka, jsou podezřelí, že chtěli výbušninami zaútočit na synagogu ve městě Hagen během oslav svátku Jom Kipur. Místní židovská obec z obavy o zdraví věřících pro jistotu odvolala všechny plánované bohoslužby, informuje Die Welt.
Izrael uvedl, že zrušil chystané vyslání svého nového velvyslance do Polska na protest proti zákonu, který omezuje restituční nároky. Učinil tak poté, co v sobotu večer tuto normu podepsal prezident Andzej Duda. Podle agentur se židovský stát obává, že zákon bude mít dopady na případná majetková odškodnění obětí holokaustu.
Americký spisovatel Leon Uris (1924–2003) se proslavil koncem 50. let velkým dokumentárním románem Exodus (vyšel v roce 1958), který snad dosud soutěží s Benem Hurem a Jihem proti Severu o nejprodávanější americkou beletristickou knihu vůbec. K jeho slávě přispělo i zfilmování s Paulem Newmanem v hlavní roli hrdinného budovatele státu Ariho. Román o putování Židů moderními dějinami a o vzniku Státu Izrael samozřejmě tehdy nemohl vyjít v Československu, to se stalo až po roce 1989, stejně jako další Urisovy knihy.
Jednou se na tuto dobu možná bude vzpomínat jako na éru zvýšeného tlaku na konformitu. Anebo naopak, jako na období rostoucího vzdoru. K projevům nesouhlasu patří různá prohlášení, petice a otevřené dopisy. V květnu k nim přibyl Dopis našim židovským druhům o rovnosti a liberálních hodnotách. Ohrazuje se proti tomu, jak ve jménu boje za spravedlnost je stále víc ohlodávána svoboda vyjadřovat názory.
Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.
Na Západě, a především ve Spojených státech přibývá útoků na lidi židovského vyznání. Většinou pocházejí od propalestinských skupin, které na ulicích vyzývají i ke znásilnění židovek nebo k cíleným útokům v restauracích a na pracovištích. „Neděje se to nahodile ani spontánně, židé jsou terčem už dva týdny po dobu trvání konfliktu v Pásmu Gazy,“ píše server Jerusalem Post ve své analýze. V kanadském městě Cote-Saint-Luc, kde žije početná židovská komunita, kupříkladu skupinka lidí křičela antisemitská hesla, dva z nich policie zadržela.
Zatímco nebe nad Izraelem zaplavily rakety odpálené z Gazy, v ulicích smíšených izraelských měst se prali Arabové a Židé a výtržníci zapalovali auta, restauraci a synagogu. Desítky lidí jsou zraněny a skoro 400 policie zatkla. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval obě strany, aby se vzájemnými útoky přestaly se slovy: „Je mi jedno, jestli vám vře kre. Nemůžete vzít zákon do vlastních rukou". Podle izraelského webu ynet Izrael nad nepokoji patrně ztratil kontrolu. Starosta smíšeného města Lod situaci přirovnal k občanské válce nebo palestinskému povstání.
Vídeň zažila v pondělí večer policejní manévry. Večerní střelba v centru Vídně si vyžádala několik zraněných a patrně i mrtvých, sdělil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer v televizi ORF. Podle něj se zjevně jedná o terorismus. Hrozba nadále trvá, dodal kolem 22:00 tím, že veřejnost by se měla vyhýbat veřejným místům. Později ministerstvo doplnilo, že zemřel jeden civilista a jeden z útočníků, kterého policie zastřelila.
Rekonstrukce Václavského náměstí odhaluje stále nové kusy židovských náhrobních kamenů, které byly v 80. letech použity v centru Prahy jako dlažební kostky. Na konci května jich bylo nalezeno již přibližně 2000 a památkáři odhadují, že jich může celkově být až 10 000. Asi 80 kamenů s texty jsou již vystaveny v Jeruzalémské synagoze.
Spisy T. G. Masaryka, vydávané na přeskáčku od roku 1993, už snad spějí ke svému závěru. Čtenáři čekali na svazek č. 24, a ony jsou to nakonec svazky dva, 24a a 24b. Nesou název Hilsneriáda, není to však rekonstrukce slavné kauzy, nýbrž soubor Masarykových textů z posledních tří let 19. století: 1898 až 1900. Nad edicí, TGM a jeho dobou se zamýšlíme s literárním historikem Lubošem Merhautem, editorem onoho dvojsvazku.
Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi (KZ-Auschwitz), což připadá na dnešní den, jsou svědkové holocaustu stále vzácnější. Skvělé Ditě Krausové, kterou bylo možné obdivovat v sobotu na ČT, bylo v květnu 45, kdy ji položivou vynesli z Bergen-Belsenu, patnáct let. Události, které tu díky lidem jako ona byly ještě před takovými deseti lety (pamatujeme třeba na Arnošta Lustiga) přece jen živé, reálné, bylo do nich možné „vložit prst“, se plynule mění v historii, na kterou, jak známo, vždy padá prach.
Dějiny holokaustu skrývají ještě stále mnoho tajemství.
V pondělí uplyne 75 let od osvobození Osvětimi Rudou armádou.
Neznámý útočník pobodal ve městě Monsey nedaleko New Yorku pět lidí v domě židovského rabína. Podle svědků se následně snažil proniknout i do nedaleké synagogy, což se mu však nepodařilo. Policie následně zadržela podle listu The New York Times jednoho podezřelého. Zatím ale není jasné, zda má čin protižidovské pozadí. Americká média zároveň upozornila na to, že v poslední době v oblasti roste počet antisemitsky motivovaných útoků.
Možnému krveprolití zabránila ostraha berlínské synagogy, která zabránila ve vstupu 23letému Syřanovi ozbrojenému nožem. Podle německého deníku Bild měl mladík potichu ale jasně slyšitelně opakovat „Alláhu akbar“. Policie muže s nožem zatkla, druhý den ho však propustila na svobodu, neboť „nebyly důvody k vazbě“. Rozhodnutí policie dnes ostře odsoudila německá Ústřední židovská rada.
Nizozemský národní vlakový přepravce NS ve středu oznámil, že zaplatí reparace Židům, Romům a Sintům, které během druhé světové války převezl do sběrných táborů v Nizozemsku.
Po kritice ze strany Izraele i německé židovské obce v pátek na svou funkci rezignoval ředitel Židovského muzea v Berlíně, jedné z největších institucí svého druhu v Evropě. Debatu v posledních týdnech vyvolala výstava o Jeruzalémě i kontroverzní tweet na účtu muzea k hnutí BDS, které vyzývá k bojkotu Izraele kvůli jeho okupaci palestinských území.
Památník Rozloučení, který na pražském hlavním nádraží připomíná rodiče takzvaných Wintonových dětí, někdo poničil. Policie případ vyšetřuje jako poškození cizí věci. Škoda zatím nebyla vyčíslena. Informaci Radiožurnálu ČTK potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. "Oznámení jsme přijali dnes ráno v 7:00. Policisté na místě zjistili, že se zakládá na pravdě. Místo zadokumentovali a nyní probíhá vyšetřování," uvedl mluvčí.
Německý pověřenec pro otázky antisemitismu varoval židovskou komunitu ve v zemi nošením jarmulek (též nazývaných kipa). Tradiční pokrývku hlavy by neměli nosit na veřejná prostranství kvůli nárůstu nenávistných útoků vůči Židům. Mezi lety 2017 a 2018 došlo ke zvýšení počtu takových útoků o deset procent, píše německá Deutsche Welle. Podle zprávy Kantorova střediska došlo v Německu od minulého roku až k 70% nárůstu.
Památku obětí nacistické perzekuce připomněla tradiční tryzna v Památníku Terezín. Se svým projevem zde vystoupil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ve své řeči mimo jiné upozornil na dnešní podobu totality a nesnášenlivosti. Ty jsou dle něho nyní ukryty ve slovech o politické korektnosti, ekologii, či rovnosti pohlaví.
Nový ukrajinský prezident se možná pokusí osídlit vzpurný Donbas židovskými přistěhovalci a očistit separatistický východ Ukrajiny od etnických Rusů. V nacionalisticky orientovaném týdeníku Zavtra (Zítra) to napsal kremelský poradce Sergej Glazjev. Volodymyr Zelenskyj, který v dubnových volbách porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka, je podle Glazjeva loutkou americké vlády. Kreml se od Glazjevových vývodů distancoval.
Židovské labouristické hnutí, které je přidružené k britské Labouristické straně, v neděli vyjádřilo nedůvěru lídrovi labouristů Jeremymu Corbynovi. Jako důvod uvedlo, že vedení strany neřeší stížnosti na antisemitismus, informovala televize Sky News. "Všechny stížnosti na antisemitismus jsou vyšetřovány podle našich vnitřních pravidel a procedur," uvedla dnes mluvčí labouristů.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Zastat se v mém sociálním prostředí Václava Klause mladšího, ba dokonce projevit mu nějaké porozumění rovná se dokonanému a velmi bolestivému harakiri. Na střevech se pak může člověk ještě oběsit a jeho mrtvola bude vlát pro výstrahu všem podobným opovážlivcům. Přesto se k tomu nyní odhodlám.
Izrael je vlastí pouze židovských obyvatel. V neděli to na instagramu napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na izraelskou herečku Rotem Selaová, která se zastala izraelských Arabů, kteří v devítimilionové zemi tvoří 20 procent populace. Netanjahu před blížícími se dubnovými volbami opakovaně prohlásil, že jeho rivalové chtějí vytvořit vládu s arabskými politickými stranami. Selaová se proti takovýmto komentářům ohradila.
Britská Labouristická stranu čelí v poslední době stále silnější kritice ze strany vlastních členů, kteří svůj nesouhlas s vývojem strany pod vedením Jeremyho Corbyna vyjadřují odchodem. Kromě nesouhlasu s přístupem lídra labouristů k řešení brexitové otázky jsou hlavním důvodem čím dál častější antisemitské tendence partaje. V uplynulých dnech tak svůj odchod ohlásili i někteří dlouholetí členové s tím, že se za dnešní stav labouristů stydí a Corbyna jako možného předsedu vlády by neakceptovali.
Polsko se kvůli údajným protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů nezúčastní summitu visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Jeruzalémě. S odkazem na vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého o tom informovala polská tisková agentura PAP. Varšava zároveň požádala, aby se v pondělí v Bruselu na okraj summitu ministrů zemí Evropské unie sešli šéfové diplomacií visegrádských států.
Která menšina je na Západě nejvíce utlačovaná? Jsou to muslimové? Gayové? Černoši? Smutnou pravdou zůstává, že nejvíce předsudkům čelí komunita, která je nejvíce perzekvovaná již po tisíciletí, totiž Židé.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
