DLAŽEBNÍ KOSTKY Z NÁHROBKŮ

Kamenů z židovských náhrobků může být na Václavském náměstí až 10 000

DLAŽEBNÍ KOSTKY Z NÁHROBKŮ
Kamenů z židovských náhrobků může být na Václavském náměstí až 10 000

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Rekonstrukce Václavského náměstí odhaluje stále nové kusy židovských náhrobních kamenů, které byly v 80. letech použity v centru Prahy jako dlažební kostky. Na konci května jich bylo nalezeno již přibližně 2000 a památkáři odhadují, že jich může celkově být až 10 000. Asi 80 kamenů s texty jsou již vystaveny v Jeruzalémské synagoze.

Zda se skutečně kameny z židovských náhrobků na Václavském náměstí objeví, nebylo ještě na začátku května, když rekonstrukce započala, jisté. Již však během prvních dnů rekonstrukce nejvýznamnějšího náměstí v Praze se začaly stovky takových kamenů nalézat. Dnes už to jsou tisíce a nečekaný počet překvapil i samotnou židovskou obec.

„Částečně leštěných kamenů, tj. kamenů z rozřezaných náhrobků je zatím cca 2000. Kamenů se zbytkem textu je cca 120. Asi 80 kamenů s textem jsou vystaveny pro veřejnost v Jeruzalémské synagoze. Zůstanou zde do konce sezóny. Vzhledem k nečekanému množství musí pietní uložení na žižkovském židovském hřbitově navrhnout architekt, a tak to bude chvilku trvat. Památkáři odhadují celkový počet kamenů v lokalitě na cca 10000,“ sdělil pro Echo24 František Bányai, předseda Židovské obce v Praze.

Zatím stále není jasné, odkud kostky pochází. Přestože si židovská obec myslí, že pravděpodobně jde o rozřezané náhrobky ze židovského hřbitova v Údlicích na Chomutovsku či dalších židovských hřbitovů, architekt Petr Kučera je však přesvědčený, že kostky pochází z židovského hřbitova na Vinohradech.

„Tuhle informaci jsem získal od jednoho z autorů a projektantů pěší zóny na Příkopech, který byl sám přítomen, když se dláždilo. Dokonce má ‚na památku‘ jednu kostku doma. Existují i další verze o původu těchto kostek. Osobně jsem názoru, že ty kostky jsou skutečně z židovského hřbitova na Žižkově, odpovídá tomu shodné časování zahájení stavby žižkovského vysílače a dláždění na Příkopech. Co se týče zmíněných Údlic na Chomutovsku, tak z hlediska selského rozumu mi to nedává moc smysl. Proč by ty náhrobky vozily z takové dálky, když jich měli hned celou řadu nedaleko,“ uvedl na podzim pro Echo24 architekt Petr Kučera.

Odkud skutečně náhrobky pochází, však neví přesně ani samotná Židovská obec v Praze. „V době, kdy se tam dlažba dělala, docházelo k obrovskému ničení židovského majetku. Existují případy, kdy se kameny z židovských hřbitovů objevovaly u někoho na zahradě. V době komunismu neměla židovská obec sílu na to nějakým způsobem vzdorovat a bouřit se proti tomu, že byly židovské hřbitovy ničeny a rozebírány,“ uvedla na podzim pro Echo24 Dita Šnajdrová z pražské židovské obce.

Původ se stále nepodařil zjistit. „Identifikace bude velice obtížná. Zatím nelze určit žádný ucelený text. Památkáři budou celý nález dokumentovat a snad dojdou k nějakému upřesnění. Další kameny budou z dlažby uvolňovány postupně tak, jak bude pokračovat rekonstrukce pěší zóny,“ uvedl Bányai.

Kauza Mrázek

Pro mnoho lidí není informace o dlažebních kostkách z židovských náhrobních kamenů na Václavském ničím překvapivým. Svou roli v tom měl hrát dokonce legendární mafián František Mrázek, který měl ještě jako pražský vekslák pomocí úplatků zajistit, že některé židovské hřbitovy úředníci vyňali z památkové ochrany. Náhrobky z kvalitní švédské žuly poté Mrázkovi lidé z těchto míst „vytěžili“. Další osoby pak pro něj za peníze zajišťovaly následný odprodej náhrobních kamenů ke spekulativním účelům. Novinář Jaroslav Kmenta tyto informace nalezl v archivních materiálech Státní bezpečnosti.

„Na příběh těchto kostek jsem narazil úplně náhodou, byl to vedlejší produkt mé práce, protože to hlavní bylo dát dohromady příběh kmotra Mrázka. V archivních materiálech, které tady zbyly po Státní bezpečnosti, byla zmínka o problému, že když policisté mapovali Mrázka, tak přišli na to, že jedním z kšeftů, které on nelegálně dělá, byly obchody se švédskou žulou. Zjistili, že šlo o zbytky z náhrobních kamenů z nějakých hřbitovů. Ten příběh se odehrával mezi lety 1988 a 1989, takže ten tým, který rozpracovával Mrázka, byl po revoluci rozpuštěn, takže se to nepodařilo dotáhnout do takového konce, že by obvinili nějaké lidi a něco s tím dělali,“ vysvětlil nedávno Kmenta pro Echo24.

Vojtěch Šeliga

1. června 2020