V minulém týdnu proběhla médii zpráva o tom, že sousední Německo bojuje s epidemií takzvaného RS viru, který významným způsobem vyčerpal místní kapacity dětských nemocničních lůžek. V mezidobí už vyšší výskyt začaly hlásit i některé české nemocnice. Deník Echo24 přináší přehled o tom, kolik je podle posledních dostupných dat v tuzemsku případů a jak situaci zvládají lékaři.
Sousední Německo poslední dny sužuje epidemie RS viru, která takřka zcela vyčerpala tamní kapacity dětských nemocničních lůžek. Vytížené kapacity a nutnost omezovat další péči teď už hlásí i některé české nemocnice. Onemocnění respiračním syncytiálním virem má podle epidemiologů většinou mírný průběh, dochází ale také ke komplikacím, kdy děti skončí na přístrojích nebo i zemřou.
Americký prezident Joe Biden v neděli slaví své osmdesáté narozeniny. Sám jednou prohlásil, že je „legitimní otázka ptát se kohokoli staršího 70 let, zda je nebo není způsobilý“ sloužit v Bílém domě. Pro ty, kteří zpochybňují jeho kondici, má připravednou základní odpověď: „Dívejte se na mě.“ Odborníci na stárnutí se proto zabývali otázkou, zda by osmdesátiletý člověk ohrožený rizikem demence a dalších nemocí mohl fungovat ve funkci prezidenta i v příštích letech, píše list The New York Times (NYT).
Nízká teplota v místnostech a zanedbání větrání nahrává podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vzniku plísní a množení nebezpečných bakterií. Riziková může být kvůli bakterii legionelle i nedostatečně teplá voda, uvedl na webu SZÚ vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík. V domácnostech tvoří náklady na vytápění významnou část nákladů na energie, lidé se proto kvůli růstu cen právě na nich snaží šetřit.
Filmová vyprávění o lidech postižených duševní nemocí jsou odjakživa zdánlivě sázkou na jistotu, neboť představují moderní obludárium. Ačkoli usilují o osvětu, fungují obráceně: jako atrakce, protože ukazují ošklivé, znetvořené, vyšinuté nebo jinak postižené lidi, přitom bezpečně z dálky, zpoza clony kinosálu nebo televizní či mobilní obrazovky. Je to vlastně zintenzivněná hra s falší, protože sledujeme bez výjimky zdravé lidi a kocháme se či dojímáme tím, jak se přetvařují a jak se za postižené pouze vydávají.
Nepříznivý výsledek zdravotní prohlídky kvůli nové práci byl zřejmě důvodem loňské sebevraždy muže před ministerstvem zdravotnictví. Uvedl to server Seznam Zprávy na základě závěrečné zprávy policejního vyšetřovatele. Před ministerstvem se loni v březnu zastřelil padesátiletý muž. Podle policie se muž den před sebevraždou snažil neúspěšně získat u lékařky posudek umožňující práci na nočních směnách na novém pracovišti.
„Kdo povolil Lise přestat si barvit vlasy?“ pronesl prý Michael Melling, místopředseda mediální skupiny Bell Media na redakční schůzi. Řeč je o Lise LaFlammeové, kanadské moderátorské hvězdě, která se v osmapadesáti letech rozhodla zešedivět. Následovala výpověď – nikoli pro Mellinga, nýbrž pro LaFlammeovou. Zatímco se média po celém světě pohoršovala nad potupou stárnoucí ženy, mediální skupina popírala, že by výpověď souvisela s kadeřnickými úkony. Ať už to bylo jakkoli, poprask vyjevil, jak citlivé je to téma. Vyhazov jako by dokonale kopíroval známý předsudek. Stárnoucí žena na viditelném místě? Tady něco nehraje.
Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie po srpnovém útoku nevidí na jedno oko a nemůže používat jednu ruku, uvedl jeho agent. Pětasedmdesátiletý autor, který dostává dlouhá léta výhrůžky smrtí kvůli své knize Satanské verše, byl pobodán při svém vystoupení v americkém státě New York. Útočník spisovatele bodl do krku i do břicha. Jaká všechna zranění Rushdie utrpěl, ale dosud nebylo zřejmé. Jeho agent Andrew Wylie nyní podrobnosti prozradil pro španělský deník El País.
Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje.
Tvář lékaře, který se jmenoval Hesy-Ra, známe z portrétů, i když je na nich poněkud stylizovaná. Byl totiž u dvora faraona Džosera vysoce vážen, staral se o samotného panovníka, a když zemřel, pohřbili jej do výstavné hrobky, ozdobené po zvyku starých Egypťanů obrazy zesnulého. Egyptského lékaře, zubaře a chirurga v jedné osobě ale známe nejen kvůli jeho hrobce. Jeho dílo se částečně zachovalo v takzvaném Ebersově papyru a z hlubiny téměř čtyř tisíc let k nám promlouvá dodnes. Jsou v něm totiž popsány nemoci, kterými obyvatelé údolí Nilu trpěli a kterými trpíme i my.
S Thomasem Fuchsem se setkávám prostřednictvím Zoomu. Rukou si tedy nepotřeseme. Podle heidelberského filozofa a psychiatra nejde o zanedbatelnou změnu v naší komunikaci. Je totiž fakt, že člověk nemá tělo, člověk je svým tělem. Štěstí proto můžeme zakusit jen jako tělesné bytosti, které ctí své hranice. Není to moralistický apel proti pýše modernity. Thomas Fuchs poukazuje na to, že naše hranice jsou místem naplnění.
Dobrou zprávu pro všechny milovníky kávy uvařili čínští vědci s využitím údajů o více než 170 000 dospělých Britech. Jejich analýza zjistila, že ti, kdo pijí dva až čtyři šálky kávy denně - bez ohledu na přidaný cukr - zřejmě žijí déle, než ti, kdo kávě neholdují, napsal zpravodajský server New York Post. Analýzu provedli vědci z dvou čínských univerzit ve městě Kanton a výsledky zveřejnili v odborném listu Annals of Internal Medicine.
Lidé na okraji společnosti a problémy současné civilizace nejen ve vztahu ke zvířatům patří k nejsilnějším tématům kreslířky a malířky Toy Box, aktivistky za zvířecí i lidská práva a rovnost pohlaví. Její životní nastavení se automaticky propíjí do autorské tvorby; s hledáním obsahu a výrazu neměla nikdy problém. Nezveřejněné občanské jméno navazuje na její streetartovou historii, kde jako jedna z mála českých ženských autorek zanechává viditelnou stopu.
Cévní mozkovou příhodu prodělá v ČR ročně zhruba 25 tisíc lidí, z toho do čtyřiceti pěti let věku 1000 lidí a do dvaceti let 100. Mrtvice se nevyhýbá ani malým dětem, potrefit může i kojence. Na tuto nemoc u nás umírá jedno batole ročně. Dítě a mrtvice? O tom by mohla vyprávět devatenáctiletá Štěpánka Rytinová z Berouna, která prodělala ve čtyřech letech mozkovou příhodu. Ve školce se sesula k zemi, měla povislý koutek, byla v bezvědomí. U dětí to jde rychle. Čím menší dítě, tím se víc sesypou, dochází k celkovému kolapsu a k poruše vědomí.
Na Česko se tento týden přiřítila vlna veder, která už několik týdnů sužují velkou část Evropy. Na přelomu týdne zasáhla Španělsko zpráva o tom, že kvůli horku zemřel zaměstnanec madridských veřejných služeb, kterému zaměstnavatel neuzpůsobil pracovní náplň teplotě atakující 40 stupňů ve stínu.
Téměř půl milionu lidí hrozí podle nové Zprávy o digitálních závislostech problémy kvůli nadužívání telefonů či počítačů. To je varování nejen pro dospělé či dospívající, ale zřejmě i pro rodiče nejmenších dětí. Jak lze takovou závislost poznat či jakou „první pomoc“ zvolit popisuje v rozhovoru pro deník Echo24 Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Hygienici v Jihomoravském kraji letos evidují u dětí osmkrát více případů planých neštovic ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Od začátku ledna do 10. července je letos 5303 případů, loni jich v tuto dobu bylo 625. Informovala o tom v pondělí ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Podle ní se v 80 procentech případů děti nakazily ve škole. Neštovice jsou infekční virové onemocnění projevující se svědivou vyrážkou.
Prezident Miloš Zeman doufá, že mu na podzim lékaři vyndají vyživovací sondu zavedenou do žaludku. Jinak se cítí v podstatě zdravý, řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima. Dodal, že má o něco vyšší hladinu cukru v krvi. „Pevně doufám, že mně ji (sondu) vyndají na podzim tohoto roku,“ řekl Zeman. Jeho ošetřující lékař a ředitel ÚVN Miroslav Zavoral podle prezidenta po posledním odběru krve konstatoval, že z 50 indikátorů zdravotního stavu je 48 dokonalých a dva jsou špatné kvůli vyšší hladině cukru v krvi.
Patnáct procent dospělých v ČR užívá rizikově psychoaktivní léky. Češi jsou závislí nejen na benzodiazepinech (lécích na uklidnění), ale roste spotřeba Z-léků (prášků na spaní) a opioidních analgetik. Závislost na lécích začalo v loňském roce sledovat Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost. Většina uživatelů sedativ a hypnotik jsou ženy (74 procent) ve věku od 45 let. V roce 2020 bylo hlášeno 38 smrtelných předávkování těkavými a psychoaktivními léky, ve 13 případech šlo o benzodiazepiny.
Pandemie máloco vynalezla, ale leccos posílila, občas na hranici snesitelnosti. Třeba samotu. Až čtvrtina obyvatel západní Evropy uvedla, že během pandemie trpěla výrazným pocitem samoty. Ale o nový problém nejde. V Británii ustavili „ministerstvo pro samotu“ již v roce 2018 a analogická instituce existuje v Japonsku. Nikdy v dějinách nežilo tolik lidí samo. V Česku žijí v jednočlenné domácnosti tři lidé z deseti, v Německu to jsou čtyři z deseti a trend je vzrůstající.
Na co byli lékaři zvyklí i desítky let, přestává po covidové pandemii platit. Běžné viry a jimi způsobovaná onemocnění, jako chřipka či RSV, se začínají chovat podivně. Běžné sezónní cykly se vymykají, stejně tak intenzita onemocnění. Kromě zkušeností ze světa to přitom potvrzují i zkušenosti z Česka. Důvodů je podle odborníků více. Lékaři zaznamenávají nezvyklé trendy v chování běžných virů, které se objevují jak u dětí tak u dospělých pacientů.
Pandemie koronaviru a dva roky restrikcí a uzávěr dopadly na děti všeho věku. Zatímco u starších zřejmě dominuje zátěž psychická, u nejmenších dětí narozených v době pandemie či těsně před ní se mluví o zaostávání ve vývoji základních dovedností. Naznačují to alespoň prvotní studie či poznatky z praxe. Někteří odborníci uklidňují, že pokud se život vrátí k normálu, děti se dokáží z problémů vzpamatovat. Apelují však také na to, aby se na jejich problémy zaměřila pozornost.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně není v úplně dobré zdravotní kondici, po jednání měl cítit nevolnosti a závratě. Zdravotní komplikace by mohly být i příčinou toho, proč se tento měsíc nebude konat tradiční debata prezidenta s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech.
Tým vědců ze Spojených států provedl malou studii, v jejímž rámci podával experimentální lék pacientům s rakovinou tlustého střeva a konečníku. A výsledek – všech 12 účastníků studie se vyléčilo. Své výsledky publikovali vědci v odborném časopisu The New England Journal of Medicine a píše o nich kupříkladu server Independent. Třebaže u nikoho z pacientů se během léčby neobjevily výraznější vedlejší účinky, autoři studie upozorňují, že je třeba dalšího výzkumu.
Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové případy v Berlíně, uvedla dnes agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli tomu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy. První případ ve Švýcarsku je z kantonu Bern, kde se podle sdělení místních úřadů nakazil člověk blízkým fyzickým kontaktem v zahraničí.
Mladé manžele Michaelu a Lukáše Vincourovy znají především vegani. Oba bojují za práva zvířat a upozorňují na to, jak fungují velkochovy. Na záchranu živočichů pořádají různé akce, účastní se pietních akcí u jatek, sbírají uprchlé kusy a starají se o ně. Natočili dokumentární film Svědectví, v němž je barvitě vylíčen svět velkochovů i malochovů u nás. „V dokumentu můžete vidět záběry z více než 100 chovů ze všech krajů a tisíce zvířat.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) podstoupil minulý týden plánovanou operaci očních víček. Nyní musí nosit tmavé brýle a obklady, uvedl šéf opozičního hnutí ANO v rozhovoru pro televizi CNN Prima News. Zákrok neměl nic společného s jeho březnovou hospitalizací v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), ve kterém byl týden hospitalizovaný kvůli náhlé ztrátě vědomí a částečné neprůchodnosti střev.
Ačkoliv se zdá, že se pandemie nemoci covid-19 kloní díky mutaci omikron a očkování ke konci, miliony lidí ve světě stále trpí problémy po prodělané nákaze. Nové studie přibližují, s jakými potížemi se mohou lidé trpící takzvaným dlouhým covidem setkat, píše list The New York Times. Dlouhý covid může způsobovat širokou škálu zdravotních komplikací, jejichž příčiny se často nedaří vysvětlit běžnými laboratorními testy.
Psychologické dopady pandemie se staly hojně debatovaným tématem, mluví a píše se o jejich vážnosti, prudkém nárůstu psychických onemocnění, především depresí a úzkostí, vážných dopadech uzavírek na psychický stav dětí a dospívajících, sebevraždách, násilí. Před víc než rokem na to téma redaktor Týdeníku Echo diskutoval s Janem Veverou a Lenkou Zajícovou Po necelých dvou letech pandemie se jich zeptal, jak se jejich názory na psychický stav české populace za tu dobu vyvinuly. Přidal se k nim Jiří Podlipný.
Bílé potravinářské barvivo E 171, známé také jako oxid titaničitý, je od 7. února zakázáno v Evropské unii používat při výrobě potravin, vyskytovalo se v poživatinách od žvýkaček až po pečivo. Vědci se teď domnívají, že může způsobovat změny DNA v některých typech buněk, což může vést k nádorovým onemocněním nebo vývojovým poruchám plodů. Výrobci mají ještě šest měsíců na to, aby se novému zákazu Evropské komise přizpůsobili. Zákaz totiž nabude účinnosti až 7. srpna.
