Proč se mladým ucpávají cévy a selhává srdce

Koho trefí šlak v nízkém věku

Proč se mladým ucpávají cévy a selhává srdce
Koho trefí šlak v nízkém věku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Cévní mozkovou příhodu prodělá v ČR ročně zhruba 25 tisíc lidí, z toho do čtyřiceti pěti let věku 1000 lidí a do dvaceti let 100. Mrtvice se nevyhýbá ani malým dětem, potrefit může i kojence. Na tuto nemoc u nás umírá jedno batole ročně. Dítě a mrtvice? O tom by mohla vyprávět devatenáctiletá Štěpánka Rytinová z Berouna, která prodělala ve čtyřech letech mozkovou příhodu. Ve školce se sesula k zemi, měla povislý koutek, byla v bezvědomí. U dětí to jde rychle. Čím menší dítě, tím se víc sesypou, dochází k celkovému kolapsu a k poruše vědomí.

Na rozdíl od dospělých se děti s mrtvicí snadno dostanou do záchvatu. Jinak jsou příznaky stejné jako u starších, tedy ochrnutí končetin, povislý koutek, u dospívajících to bývá bolest hlavy, problémy s řečí. Rozdíly bývají i v příčinách, u dětí to jsou vrozené vady, u dospělých životní styl. „Nikdo v rodině mrtvici neměl a lékařská vyšetření na nic nepřišla,“ prozrazuje Štěpánka. Spekuluje se, zda na onemocnění nemohly mít vliv plané neštovice, které Štěpánka prodělala dva měsíce před mrtvicí.

Štěpánka má stále nefunkční pravou ruku, napadá na nohu a bojuje s krátkodobou pamětí. U dvou třetin pacientů, kteří přežijí mrtvici, zůstávají následky, a to zejména projevující se na pohyblivosti. Nejčastější dopad mozkové příhody bývá spasticita, ztuhlost svalů. Do šestnácti let Štěpánka navštěvovala psycholožku a psychiatričku. Nevěděla, co se životem. Pomohla jí rehabilitace, naučila se normálně žít, píše levou rukou, jezdí na koni a plave. „Nepřipouštím si, že by se mrtvice vrátila,“ svěřuje se. Prevenci ale dodržovat musí, nebere hormonální antikoncepci, a když letí letadlem, nezapomene na prášky k ředění krve.

Sice je mrtvice u dětí ojedinělým onemocněním, ale vyskytuje se. Nejrizikovější u nich je kojenecký věk. „Málokdo ví, že jsou i případy, kdy děti prodělají mozkovou příhodu ještě v prenatálním stavu. Z toho jsou pak různé epilepsie či obrna,“ říká dětský neurolog v pražské motolské nemocnici Pavel Kršek. Nicméně u dětí oproti dospělým jsou díky plasticitě mozku daleko lepší prognózy na uzdravení.

Příčinou mrtvice u dětí bývají plané neštovice, dále autoimunitní onemocnění, vývojové vady či důsledky operačních výkonů. Posledně zmiňované může být právě důvod, proč jsou mozkové příhody u dětí častější než dřív, kdy děti umřely na nemoci, které se dnes operují či léčí. U dospělých jedinců bývá častým spouštěčem kombinace různých příčin, u dospívajících dívek zejména hormonální antikoncepce, cigarety a absence pohybu.

S mrtvicí celý den

Štěpánka se nebojí svůj příběh zveřejnit a stala se jednou z tváří webového portálu Čas je mozek. Stejně jako Eliška Nováková, která tohle téma popularizuje. Mrtvice ji postihla zhruba před deseti lety, to jí bylo dvacet. Založila blog Holkashandicapem.cz, kde popisuje svůj boj s nemocí. A jak to u těchto druhů zápisků bývá, její blog je autentický, silný a dojemný. Potíže pociťovala už půl roku před mrtvicí, lékaři to připisovali únavě. Vše spustila bakterie na srdci, zánět vytvořil krevní sraženinu, která se utrhla a ucpala v mozku cévu. Odborně se tomu říká bakteriální endokarditida, ta se dá léčit včas a předejít tak mrtvici. Každopádně šlo o mrtvici způsobenou ucpáním cévy krevní sraženinou. Druhá možnost je krvácení do mozku, způsobené nejčastěji vysokým krevním tlakem. V kritický den Elišce nebylo dobře už od rána, špatně chodila i mluvila a měla povislý koutek. Ani přes tyto typické příznaky nikoho nenapadlo, že ji postihla mrtvice, záchranáři, které nakonec její spolužačky zavolaly, si dokonce mysleli, že je Eliška coby mladá studentka jen prostě „společensky unavená“. Než se dostala na sál, bylo šest hodin večer. „Tím, že jsem měla mrtvici už od rána, nevěděli lékaři, jakou variantu léčby zvolit, nakonec přes tříslo zavedli sondu a embolku odstranili,“ popsala zákrok Eliška. Při mrtvici jde o čas, sraženina se musí rozpustit co nejdřív. Pokud máte podezření na mrtvici, okamžitě volejte záchranku, nedávejte postiženému nic jíst ani pít. V případě bezvědomí je nezbytná resuscitace, ale zástava srdce bývá častěji u srdečního infarktu než u mozkové mrtvice.

Eliška měla štěstí, že se s tím její mladé tělo popralo. A že v České republice funguje skvěle péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Neurologové, fyzioterapeuti a rehabilitační lékaři  na vás začnou pracovat okamžitě. Užitečné je navštívit webovou stránku Zivotpomrtvici.cz, kde najdete právě přehled všech center, kde vám mohou odborně pomoci.

Co se týče srdečního onemocnění, statistiky jsou ještě horší. Loni na tuhle nemoc zemřelo osm kojenců, kterým nebyl ani jeden rok, předloni jeden, v roce 2019 jedenáct kojenců. Srdeční selhání, infarkty a nemoci spojené se srdcem se nevyhýbají žádnému věku, i když stále platí, že nejohroženější skupinou jsou staří lidé. Nicméně problémem je i u výrazně mladších ročníků, loni na infarkt zemřelo sedmnáct třicátníků, obecně na srdeční nemoci 69 lidí tohoto věku. Podle českého kardiologa Petra Ošťádala u většiny nemocných, které infarkt postihne v mladším věku, lze nalézt společnou příčinu. „Typicky je to výskyt infarktu v nižším věku u rodičů či dalších blízkých příbuzných, což je často vázáno na dědičně zvýšenou hladinu cholesterolu. Bez významu však nejsou ani další rizikové faktory, především kouření,“ varuje Ošťádal.

Příčiny infarktu u mladých lidí jsou nakombinovány, kromě genetické zátěže nese vinu i nezdravý životní styl. „V mladších věkových skupinách s infarktem se prakticky nevyskytují nekuřáci, většinou jde o jedince s vyšším cholesterolem a vysokým krevním tlakem, jakož i s pozitivní rodinnou anamnézou (výskyt kardiovaskulárních příhod). Lze říci, že jde o pacienty, kteří mají genetickou zátěž a k tomu nevhodný životní styl, případně neléčené ovlivnitelné přidružené rizikové nemoci,“ vysvětluje primář kardiologického oddělení ve zlínské nemocnici Zdeněk Coufal.

A za všechno může… covid

Důležitá je samozřejmě prevence, s ní v posledních letech zamával covid. Lidé se báli vytáhnout paty z domu, lékařské prohlídky zanedbávali, když jim nic nebylo, a vlastně i když jim bylo. Svět se zastavil u toho, zda máte, či nemáte pozitivní test na covid. Zdraví neprospěla ani absence pohybu a stres, což bývá velkým rizikovým faktorem nejen u infarktu. Proto v loňském roce kardiologové napříč Českou republikou natočili spot, ve kterém zdůrazňují následky neléčeného infarktu. Do projektu se zapojili specialisté z Prahy, Brna, Ostravy a dalších měst.

Další neznámá je, jaký vliv má covid – či dokonce očkování proti němu – na mrtvice a infarkty. Vědci z Dánska mají jasno a děti už očkovat nebudou. Ke konci června přišel s odvážným prohlášením ředitel dánské Národní rady pro zdraví Søren Brostrøm. „Chci se podívat do očí všem rodičům, kteří své dítě očkovali, a říci: Udělali jste správnou věc a děkuji, že jste naslouchali. Ale zároveň – a to je důležité pro udržení důvěry – přiznávám a řeknu, že jsme zmoudřeli a dnes už bychom to samé neudělali. A nebudeme to dělat ani v budoucnu,“ řekl Brostrøm. Na problémy očkování proti covidu opakovaně upozorňuje mluvčí Iniciativy 21 Jan Piňos, který poukazuje na web British Medical Journal (BMJ). „BMJ konstatuje, že nedostatek dobrého výzkumu je tragédií pandemie, údaje by měly být plně a okamžitě k dispozici k veřejné kontrole,“ říká Piňos. Stránky zveřejnily i případy vlivu očkování mRNA SARS-CoV-2 na srdeční problémy, a to i u mladých lidí či dětí. Webových stránek upozorňujících na škodlivost zmiňovaných vakcín je víc. Daily Sceptic zveřejnil francouzskou studii, podle které je riziko postižení srdce po očkování proti covidu až 44krát vyšší, a to hlavně u mladých lidí. Podle předního českého kardiologa Aleše Linharta je to však falešný poplach. „Jde pouze o málo nebezpečný zánět srdce, který je běžně rozšířen i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru,“ říká s tím, že problémy po prodělaném covidu jsou mnohem vážnější.

Spekulace se tedy netýkají ani tak infarktu či mrtvice, ale zánětu, což připouští i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Infarkt ani mrtvice mezi prokázanými nežádoucími účinky registrovaných vakcín proti covidu-19 nejsou,“ říká mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. S tím souhlasí už citovaný kardiolog Ošťádal. „Údaje z loňského podzimu říkají, že zatímco mRNA vakcíny riziko infarktu ani cévní mozkové příhody (mrtvice) nezvyšují, tak covid-19 zvyšuje riziko infarktu čtyřikrát a riziko mozkové příhody až sedmkrát,“ upřesňuje. „Samotná infekce může kromě myokarditid působit i jiné komplikace, zejména tzv. zánětlivý syndrom u dětí nebo trombózu a plicní embolii u starších jedinců,“ dodává Linhart.

Očkování proti covidu s sebou neslo výrazné rozvolnění a časté nakažení covidem, který měl díky očkování tak mírný průběh, že se o něm kolikrát ani nevědělo. Je tedy těžké určit, co může za srdeční potíže či mrtvici. Podle všeho se musí sejít více faktorů, špatný životní styl, vrozené vady, dědičnost, velkou roli hrají i jiné nemoci či medikamenty.

25. července 2022