Čokoládové tyčinky Toblerone se vrátí ke svému původnímu tvaru. Majitel švýcarské čokoládové značky, americká firma Mondelez International, v roce 2016 upravil charakteristický tvar tyčinek tak, že zvětšila mezery mezi charakteristickými trojúhelníkovými kousky. Jako důvod tehdy uvedl, že pokud by tak neučinil, musel by zvýšit cenu. Vysloužil si však za to velkou kritiku, napsala BBC.
Francouzští řezníci říkají, že už mají všeho dost. Nejen že musí čelit médiím, kde se čím dál tím víc přetřásá "veganský způsob života", ale nyní se stali také terčem přímých útoků, napsal list The New York Times. Po sérii malých, ale bezprecedentních incidentů, federace řezníků uvádí, že její členové potřebují ochranu před militantními odpůrci masa, kteří jim rozbíjejí výlohy, polévají obchody falešnou krví či na ně píší graffiti.
Akutní otravu z jídla z bistra v centru Hradce Králové způsobil konzumentům na počátku června zlatý stafylokok produkující střevní jed enterotoxin typu A. Po požití tortilly s kuřecím kebabem, zeleninou a tzatziki onemocnělo 81 lidí. Z nich 57 skončilo v hradecké fakultní nemocnici. Otravu z jídla, konkrétně stafylokokovou enterotoxikózu, prokázaly laboratorní rozbory. Na webu Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje to uvedla mluvčí Veronika Krejčí. Již dříve hygienici uvedli, že infekci do provozovny zřejmě zavlekl člověk.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení ohledně možné kartelové dohody mezi třemi největšími dodavateli stravenek Chèque Déjeuner, Sodexo a Edenred. Informaci ČTK o zahájení správního řízení potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda, podrobnosti ale neuvedl. "Žádné další informace k probíhajícím šetřením možných zakázaných dohod neposkytujeme," uvedl dnes Švanda. Firmy Sodexo a Edenred uvedly, že jsou přesvědčeny, že jednaly podle předpisů. Společnost Chèque Déjeuner se zatím nevyjádřila.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček na sociálních sítích reagoval na přiotrávení téměř šedesáti lidí kebabem v královéhradeckém bistru. Tvrdil, že v pokrmu byl jed a že on sám zůstane u konzumace vepřového a „vychlazené dvanáctky“. Následně však příspěvek smazal s vysvětlením, že se jednalo o otravu z masa. Vinu svalil na média.
Desítky lidí se přiotrávily v provozovně rychlého občerstvení v historickém centru Hradce Králové, uvedly televize Prima a Nova. Více než 40 lidí ošetřili lékaři ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, většinu z nich do středečního rána propustí domů. ČTK to v úterý řekl lékařský náměstek fakultní nemocnice Zdeněk Tušl. Hygienici provozovnu uzavřeli.
Většina domácností má zásoby maximálně na čtyři dny. Kdykoliv přitom může kvůli nestabilitě energetických systémů přijít nečekaná událost, a proto by měl mít každý zásobu jídla, vody, léků či hotovosti až na měsíc. V rozhovoru pro server Svobodné Universum to řekl zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Bulharský premiér Bojko Borisov hodlá na summitu EU, který se koná v bulharské Sofii 16. a 17. května, naservírovat jeho účastníkům jídlo z bulharských hypermarketů. Jeho cílem je u nejvyšších činitelů EU prezentovat jaké potraviny mají Bulhaři k dispozici. Bulharsko je totiž jednou ze zemí, která kritizuje dvojí standard kvality implementovaným EU. Informace přinesl bulharský server Offnews.
V ČR se po vlně oživení zájmu o mlékomaty na přelomu desetiletí pohybuje dlouhodobě jejich počet mezi 150 a 180, loni jich však bylo na konci roku celkem 185. ČTK to sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Před rokem 2010 bylo mlékomatů zhruba 50. Podle veterinářů se jejich počet zvětšuje nebo zmenšuje podle aktuální ceny mléka, tedy zda se vyplácí jejich provoz. Jak ČTK řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček, do tohoto počtu se nepočítají například vývody z cisteren s mlékem, kdy si lidé po vhození drobných peněz čepují mléko sami.
Nových inovativních gastro konceptů v Praze přibývá, zájem hledají nejen u zákazníků, ale i investorů. Jedním takovým je Waf-Waf. Originální bistro specializující se na sladké i slané palačinky, vafle a lívance, které si zákazník může sestavit sám. Na investiční crowdfundingové platformě Fundlift ve čtvrtek s Waf-Waf spustilo kampaň za účelem získání finančních prostředků na další expanzi. Cílí na 1,5 milionu korun, výměnou nabízí tříleté dluhopisy s roční úrokovou mírou sedm procent.
Michelinskou hvězdu pro letošní rok obhájily pražské restaurace La Degustation Boheme Burgeoise a Field; o prestižní ocenění naopak přišel restaurační podnik Alcron. V tiskové zprávě zaslané ČTK o tom dnes informovala PR agentura Weber Shandwick s tím, že to uvádí aktuální vydání gastronomického průvodce Michelin pro Evropu, které bylo dnes večer slavnostně představeno v Budapešti. Stejně jako v uplynulých letech inspektoři Michelinu hodnotili v České republice výhradně restaurační zařízení v Praze.
Za posledních pětadvacet let se porce jídla v obchodních řetězcích v některých případech až zdvojnásobily. Odborníci z Cambridge University upozorňují, jak tento fakt lidi podporuje k přejídání, což má na jejich zdraví špatný vliv. Zjištění rozdílů velikostí a energetických hodnot vychází z porovnání s vládní publikací o potravinových normách z roku 1993, píše britský The Daily Mail.
Největší světový řetězec restaurací s rychlým občerstvením, společnost McDonald‘s, plánuje ve Spojených státech v rámci standardní nabídky vyřadit z dětského menu Happy Meal cheeseburgery. Zmenší také porci hranolků. Jedná se o první krok v novém globálním plánu, s nímž firma usiluje o to, aby děti v jejích restauracích jedly zdravěji. Pobočky dalších zemí, včetně České republiky, budou následovat.
Mnohé africké státy, známé častými problémy s nedostatkem potravy a hladověním svých občanů, čelí v poslední době opačnému problému: obezitě. Důvodem je rychlý ekonomický růst doprovázený změnou životního stylu. Stále více Afričanů se dnes stravuje ve fastfoodech.
Eurokomisařka Věra Jourová navrhne v dubnu Evropské komisi, aby zařadila různou kvalitu potravin v podobných obalech na seznam nekalých obchodních praktik. V dubnu také představí metodiku kontrol v unii, podle které by se měly dozorové orgány řídit. Na metodice nyní pracují zástupci 15 členských států. Jourová to v pátek řekla na tiskové konferenci.
Německý obchodní řetězec Lidl přichází s novým projektem, díky kterému se zákazníci dozví další informace o kupovaném masu. Po vzoru vajec bude i balené maso rozděleno do kategorií podle způsobu chovu. Na novinku upozornil německý server welt.de.
Česko bez většího veřejného zájmu zažívá éru největšího zdražování za poslední roky. Pozornost je schopný upoutat dramatický vzestup cen nemovitostí nebo skokové zdražení másla či vajec.
V Súdánu v neděli propukly protesty proti zdražování chleba, které si už vyžádaly jeden lidský život. Úřady podle agentury Reuters ve snaze zastavit šířící se nepokoje nechaly zatknout čelného představitele opozice a zkonfiskovaly kritické noviny.
Ceny vajec překročily hranici pěti korun a stále se nad ní drží. Důvodem je fakt, že náš trh je propojen s Evropskou unií. V Evropské unii jsou ovšem vejce až o polovinu levnější.
Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni zvýšila konsolidovaný zisk po zdanění o 121 procent na 371,2 milionu korun. Konsolidované tržby společnosti klesly o necelých sedm procent na 5,25 miliardy Kč. Vyplývá to z výroční zprávy firmy zveřejněné ve Sbírce listin. Letos očekává Madeta podobné tržby jako loni, řekl předseda představenstva firmy Milan Teplý.
Tuzemský zákazník zažívá v těchto dnech další šok. Jen se ceny másla vrátily pod padesát korun, tak cena vajec, které nejsou z klecových chovů, překročila v mnoha obchodech čtyřkorunovou hranici. To ještě není nejhorší.
Lidé v obchodech za základní potraviny zaplatí daleko více než loni touto dobou. Vedle másla a jablek jsou dražší i vajíčka. V celé Evropě totiž není dostatek nosnic. Podle ekonomů ale inflace dosáhla svého vrcholu a ceny by už dál růst neměly.
Řešení problému dvojí kvality zboží v zemích evropské osmadvacítky podle českého premiéra Bohuslava Sobotky vyžaduje revizi unijní směrnice o nekalých obchodních praktikách. Sobotka to řekl na spotřebitelském summitu v Bratislavě, kterého se kromě premiérů čtyř středoevropských zemí účastní například i zástupci Evropské komise.
Sadaři si letos stěžují na nízkou úrodu jablek, oproti loňsku by jich mohlo být podle odhadů až o 20 procent méně. To vede k tomu, že jablka jsou drahá. Česko nebylo nikdy v produkci jablek zcela soběstačné, v posledních letech je ale situace podstatně horší. Na vině je především přetlak polských jablek, která dříve putovala na ruský trh. To už ale kvůli „ruskému embargu“ není možné.
V Evropské unii v neděli po zhruba 50 letech končí výrobní kvóty na cukr. Evropská komise předpokládá, že začne růst domácí produkce cukru i jeho vývoz. Důsledkem by měl být také pokles dovozu. Česká Agrární komora doufá v to, že se nesníží výměra polí s cukrovkou. V ČR se vyrábí stejně cukru jako v době kolem sametové revoluce. Velkým českým cukrovarům loni rostly zisky díky vysoké ceně komodity.
Evropská komise v úterý dala členským zemím unie návod, jak využívat stávající pravidla EU při potírání praxe dvojí kvality potravin a dalších výrobků. Novinářům to řekla komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová s tím, že nebude váhat poukazovat na konkrétní firmy, které tuto svou praxi nezmění.
Máslo bude stát sedmdesát korun! Proto musíme naplnit mrazáky, dokud je čtvrtkilová kostka k mání za 55 korun. Tak funguje mechanismus, kterým se výroky mlékařů stávají sebenaplňujícím proroctvím. Hysterie zdvihající ceny másla je ovšem zbytečná.
V České republice zavládla „máslová hysterie“, protože cena za kostku másla je na svém historickém maximu. Na vině je přitom několik faktorů od nedostatku mléčného tuku, přes renesanci másla, po vyšší cenu za mléko. Cenu ale můžou uměle zvyšovat i zákazníci, kteří začali máslo ve velkém skupovat.
Kolega Dan Kaiser píše vedle nejspíš kriticky o Německu, k čemuž bych se i v něčem přidal, ale já tady zaměřím svou pozornost na něco, co je na té zemi úžasné – a je toho pořád dost –, ale o čem se běžně jen tak nepíše.
Česko a Slovensko budou iniciovat svolání summitu, na kterém by se v říjnu v Bratislavě debatovalo o dvojí kvalitě potravin, ale i dalšího zboží na evropském trhu. Po pondělním jednání vlád obou zemí v Lednici na Břeclavsku to řekl novinářům slovenský premiér Robert Fico.
