Letošní sklizeň obilí bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR obilovin průměrná, záležet bude hlavně na dalším vývoji počasí. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí v prvním odhadu uvedl, že úroda základních obilovin bude letos srovnatelná s loňskou, očekává meziroční pokles o necelé procento. Řepky má být naopak meziročně více. Během léta budou statistici odhady zpřesňovat.
Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. "Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka," řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka vyšetřovatelů.
Ruský prezident Vladimir Putin, který rozpoutal válku na Ukrajině, má v plánu nechat vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další fázi své války proti Evropě, varuje přední historik Timothy Snyder. Ruská invaze na Ukrajinu totiž způsobuje humanitární krizi i tisíce kilometrů daleko od frontových linií. Konflikt ještě umocňuje hladovění v Somálsku a dalších zemích, kde se problém může stát nezvladatelným. Kvůli přerušení dodávek obilí, oleje i hnojiv více než 18,4 milionu lidí v Africe podle OSN čelí akutnímu nedostatku potravin.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok. Snahy Ukrajiny „přivlastnit“ si recept dřív Moskva označila za xenofobní a nacistické.
Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly (angl: Zhibek Zholy), plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Informoval o tom Reuters s odvoláním na ukrajinského představitele a dokument, který Reuters viděl. Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.
Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.
Ruská blokáda vývozu ukrajinského obilí je válečný zločin, za který ponese Moskva následky. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie, které bude věnováno mimo jiné potravinové krizi hrozící v důsledku ruské invaze, to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Aktuálně projednávanou kandidaturu Ukrajiny do evropského bloku podle něj zatím neodmítl žádný členský stát. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva zůstávají desítky milionů tun obilí.
Už několik měsíců si lidé musejí zvykat na zdražující se potraviny. Všimnout si toho mohou v regálech obchodů nebo také při placení v restauracích. Cena stále roste zejména u základních potravin a očekávat se tak dají sociální problémy. Poslední čísla z květnové inflace totiž ukazují, že k razantnímu meziročnímu zdražování vévodil růst mléka, vajec, másla i mouky. Se zdražováním potravin se také potýkají i ostatní státy, jako například Maďarsko nebo Německo. Celosvětový trend je ale úplně opačný.
Válka na Ukrajině je nesmírná tragédie. Hrůzné zprávy, videa a fotografie, které již přes tři měsíce proudí z tamějšího bojiště, zachycují utrpení, jakému jsme v Evropě už dávno odvykli. Politické důsledky se již rozlily mimo hranice Ukrajiny, východní křídlo EU hostí uprchlíky, Západ se snaží uvalit sankce na Rusko, do Kyjeva proudí zbraně. Samo utrpení je ale izolované do velké míry na Donbas. Přesto hrozí, že se brzy přelije mimo Ukrajinu, a dokonce mimo Evropu. Válka znásobuje světové problémy s potravinami a brzy může mít nedozírné následky.
I když inflace stoupá výš a výš, lidé nepřestávají měnit své nakupovací návyky. Tvrdí to ekonomové, podle kterých lze z dat Českého statistického úřadu vyčíst, že jejich nákupy různého sortimentu nepolevují.
Válka na Ukrajině podnítila celosvětovou potravinovou krizi a zapříčinila prudký nárůst cen, především pšenice, kterou tato „obilnice Evropy“ spolu s Ruskem pěstuje ve velkém. S invazí Moskvy se navíc narušil distribuční řetězec obilnin, což staví do nelehké role africké státy, které sužuje hlad. Těm nyní ale Spojené státy zaslaly upozornění, aby nekupovaly pšenici od Ruska, protože jde o kradené obilí z Ukrajiny, na němž se Kreml snaží vydělat, píše deník NYT.
Ukrajinská média v neděli informovala o tom, že ruské rakety v sobotu zasáhly sklady obilí v ukrajinském přístavu Mykolajiv. Požár zachvátil velké množství budov a obilí shořelo, píše ČTK. Ruský prezident Vladimir Putin přitom jen před dvěma dny tvrdil předsedovi Africké unie Mackymu Sallovi, že Rusko nemůže za potravinou krizi a že je ochotný „usnadnit“ export ukrajinského obilí. Není jasné, jak velké množství obilí v Mykolajivu bylo zničeno.
Africké země jsou oběťmi současné potravinové krize vyvolané válkou na Ukrajině, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předseda Africké unie Macky Sall, který navštívil ruské Soči. Putin podle vyjádření senegalského prezidenta dal najevo ochotu „usnadnit“ export ukrajinského obilí. Šéf Kremlu zároveň znovu odmítl, že by Rusko mělo současnou krizi na svědomí. Ruská Černomořská flotila ale podle ukrajinských a západních zdrojů blokuje ukrajinské přístavy, přes něž se před válkou většina obilí vyvážela.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.
Lídři členských zemí Evropské unie budou v úterý, tedy druhý den mimořádného summitu k dopadům ruské agrese vůči Ukrajině diskutovat o tom, jak napadené zemi pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.
Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.
Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.
Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Podle serveru The Kyiv Independent to v sobotu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusové podle něj obilí kradou. Kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hrozí nedostatek potravin v chudých zemích, uvádí OSN. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sobotu podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce.,
Vaření se domácnostem letos nejen kvůli ruské invazi na Ukrajinu prodraží. Kromě mouky či masa lidi překvapila i cena obyčejného kuchyňského oleje. Například v pražském obchodě Tesco bylo možné zakoupit nejlevnější olej za 49,90 Kč, ten však z regálů rychle zmizel. V nabídce byly i slunečnicové oleje kolem 70 Kč, neobvyklá nebyla ani cena 89,90 Kč či dokonce 99,90 Kč. Některé obchody kvůli vysoké poptávce zavádějí množstevní regulace.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Jaké všeobecné dopuštění byl začátek války na Ukrajině, se ukazuje co chvíli v dalších rovinách. Ukrajina a Rusko dohromady vyvážejí téměř 30 procent pšenice a desítky procent dalších zemědělských komodit. Rusko od začátku války blokuje Ukrajinu z moře, ta tedy může vyvážet jen omezeně po železnici a po silnicích. Ukrajina nemá dobrou dopravní infrastrukturu a podle odhadu agentury OSN tak v zemi cestou do světa uvízlo 25 milionů tun obilovin.
Mladé manžele Michaelu a Lukáše Vincourovy znají především vegani. Oba bojují za práva zvířat a upozorňují na to, jak fungují velkochovy. Na záchranu živočichů pořádají různé akce, účastní se pietních akcí u jatek, sbírají uprchlé kusy a starají se o ně. Natočili dokumentární film Svědectví, v němž je barvitě vylíčen svět velkochovů i malochovů u nás. „V dokumentu můžete vidět záběry z více než 100 chovů ze všech krajů a tisíce zvířat.
Indie, která je druhým největším výrobcem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny. Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice.
Zdražování potravin je tak citelné, že se brzy projeví na životní úrovni chudších obyvatel i střední třídy. Poslední čísla dubnové inflace totiž ukazují, jak moc se některé potraviny zdražují a jak jejich cena vyletěla v porovnání s loňským rokem. Alarmující je zejména cena mouky, která vystřelila o 52,3 procenta. Růst cen se však projevuje u polotučného trvanlivého mléka, cukru, masa nebo pekárenských produktů.
Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa.
Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Světového potravinového programu Martin Frick upozornil na tuny obilí uvězněných v ukrajinských přístavech, které svět naléhavě potřebuje. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a Azovském moři, které obsadili Rusové.
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to nehrozí.
Velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Řekl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po čtvrtečním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Schůzka se konala poté, co ministr ve středu oznámil, že antimonopolní úřad (ÚOHS) začal minulý týden monitorovat ceny másla, vepřového a kuřecího masa a pečiva. „Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst,“ řekl.
Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Konkrétní mechanismus kontrol nechtěl komentovat. Ke kontrolám chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.
