Švýcarsko čeká v neděli referendum o ukončení opatření proti šíření nákazy koronaviru. Dochází k tomu v situaci, kdy má země jeden z nejnižších poměrů očkovaných obyvatel v západní Evropě a počet pozitivně testovaných prudce roste. Na rozdíl od sousedního Německa či Rakouska ale Švýcarsko zatím přitvrzovat nehodlá, nechá rozhodnout veřejnost.
Švýcarsko jako teprve druhá země v Evropě začala v úterý uznávat test na protilátky jako důkaz o bezinfekčnosti. Podobný certifikát bylo zatím možné získat pouze na základě očkování, prodělání nemoci v posledních 180 dnech či negativního testu. Platnost testu na protilátky proti nemoci covid-19 bude platný 90 dnů. O výrazné změně v možnostech prokazovat bezinfekčnosti informuje na svém webu švýcarský Spolkový úřad pro veřejné zdraví (FOPH).
Švýcaři se dnes v referendu vyslovili pro uzákonění sňatků lidí stejného pohlaví. Podle agentury DPA to vyplývá z konečných výsledků hlasování. S "manželstvím pro všechny" souhlasilo 64,1 procenta Švýcarů, přičemž nadpoloviční podporu návrh získal ve všech 26 kantonech. Výsledek není překvapením, průzkumy připisovaly většinu zastáncům sňatků homosexuálů. Podle zastánců manželství pro všechny přijetí zákona zrovnoprávní partnery stejného pohlaví s heterosexuálními dvojicemi.
Pokud se ocitnete v jisté nenápadné švýcarské vesnici v Albulských Alpách, na její návsi objevíte moderní stavbu, kterou znají architekti po celém světě. Jen marně si ale budete lámat hlavu, k čemu asi slouží a jak vlastně funguje. Proslulý švýcarský architekt totiž právě zde vytvořil projekt, kterým chtěl zhmotnit antitezi běžného domu.
Překonal Krkonoše, postavil se na startovní čáru několika maratonů a se svým hokejovým týmem se proháněl na ledě. Nadšený sportovec a otec dvou malých dětí se však rozhodl předčasně zemřít. Martin Přecechtěl totiž bojoval se zákeřnou nemocí zvanou amyotrofická laterální skleróza (ALS), proti které měl mizivé šance. Proto si dobrovolně ve Švýcarsku, kde je asistovaná sebevražda povolená, nechal vzít život. Diagnózu se Přecechtěl dozvěděl před dvěma lety.
Ve věku 58 let v úterý ve Švýcarsku zemřel při asistované sebevraždě Francouz Alain Cocq, který trpěl nevyléčitelnou nemocí a který loni držel dvě protestní hladovky. Chtěl jimi upozornit na to, že ve Francii nemá možnost sám rozhodnout o důstojném konci svého života. „Chci vás tímto informovat, že jsem důstojně zemřel při asistované sebevraždě ve Švýcarsku,“ napsal Cocq v otevřeném dopise adresovaném francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, vládě a poslancům.
Po sedmi letech jednání s Evropskou unií švýcarská vláda rozhodla, že nepodepíše institucionální rámcovou dohodu s EU, která by zaručila Švýcarsku přístup na vnitřní trh EU. Informují o tom švýcarská a německá média. "Federální rada (vláda) zjistila, že rozhovory s EU nevedly k nezbytným řešením. Proto se Federální rada rozhodla ukončit jednání, “ oznámil ve středu v Bernu švýcarský prezident Guy Parmelin
Švýcaři se dnes v referendu těsně vyslovili pro zákaz zahalování obličeje na veřejnosti – pro hlasovalo 51,2 procenta zúčastněných, informovala švýcarská televize SRF. V plebiscitu se hlasovalo také o zavedení elektronické identity, což lidé odmítli, a o obchodní dohodě s Indonésií, kterou těsně schválili. Podobné zákazy zahalování obličeje na veřejnost mají v Evropě například i Francie, Dánsko či Nizozemsko.
Švýcarsko odmítlo schválit k užívání vakcínu společnosti AstraZeneca. Příslušné orgány uvedly, že jim výrobce farmaceutik neposkytl dostatečná data, podle nichž mohou rozhodnout. Vyžadují tak výsledky dalších studií a klinických testů. Mnohé evropské země zase doporučují podávat přípravek jen lidem pod určitou věkovou hranicí. O rozhodnutí ve Švýcarsku informují místní média.
Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku. Její účinnost pak v preklinické studii ověřovali výzkumníci v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV). Za BC AV o tom v úterý informovala Daniela Procházková v tiskové zprávě.
Největší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250.000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla agentura Reuters.
Pouhých patnáct let stačilo architektu a sochaři Walteru Mariovi Fördererovi (1928–2006), aby na různých místech svého rodného Švýcarska zrealizoval hned sedm avantgardních katolických kostelů – všechny přitom spojuje jednotný architektonický výraz, který odpovídá principům poválečné moderny i liturgické revizi po druhém vatikánském koncilu.
S nárůstem infekcí covid-19 také ve Švýcarsku, kde bylo v pátek hlášeno 6592 nových případů, připomíná italský deník La Stampa lékařský protokol, který má řešit případné přeplnění jednotek intenzivní péče v nemocnicích.
Švýcaři přistupují v boji proti covidu ke sledování domácností.
Ve švýcarském kantonu Ticino v pátek otevřeli 15,4 kilometru dlouhý železniční tunel v průsmyku Monte Ceneri.
Cestu do práce a z práce si od 1. ledna 2020 budou moci do pracovní doby započítat švýcarští federální úředníci. Díky tlaku čtyř odborových svazu o tom nyní rozhodla federální administrativa. Běžný Švýcar přitom na trase do a z práce stráví v průměru přes hodinu denně. Informují o tom švýcarské servery.
Švýcarsko dnes třicet minut po poledni definitivně odpojilo od rozvodné elektrické sítě svou první jadernou elektrárnu Mühleberg. Nejmenší ze čtyř jaderných elektráren v této alpské zemi leží 40 kilometrů západně od Bernu a v provozu byla 47 let. Společnost BKW, která elektrárnu vlastní a provozovala, plánuje, že ji v lednu začne rozebírat. Celý proces má trvat do roku 2034 a vyjde na tři miliardy švýcarských franků (přes 70 miliard Kč). Informovala o tom agentura AP. Odpojení, při němž musel jeden člověk stisknout dvě tlačítka, živě přenášela televize.
Švýcarsko se nerozroste o další kanton, a to už sedmadvacátý. Rakouská spolková země Vorarlbersko (Vorarlberg), jejíž obyvatelé opět po sto letech projevili silnou touhu připojit se ke svému švýcarskému sousedovi, setrvá nadále pod vládou Vídně. Připojení, respektivě odtržení od Rakouska, by bylo možné odůvodnit jen tehdy, kdyby ve Vorlarbersku docházelo k „systematickému a závažnému porušování lidských práv“, uvedla vláda švýcarského kantonu Sankt Gallen, který se zmíněným rakouským územím sousedí. To se však v žádném případě neděje.
Rostoucí počet milionářů ve světě je dlouhodobým trendem. Rájem boháčů je mimo jiné nepřekvapivě Švýcarsko. zarážející však pro mnohé může být skutečnost, že v tomto státě, kde žije zhruba 8,4 milionu lidí, je dolarovým milionářem každý desátý člověk. Až za Švýcary se pak počtem majetných obyvatel umístily Spojené státy, Japonsko a Nizozemsko, ukázala nejnovější zpráva Global Wealth Report.
Parlamentní volby ve Švýcarsku vyhrála nacionalistická Švýcarská lidová strana (SVP), oproti hlasování před čtyřmi lety ale utrpěla ztráty. Vyplývá to z prognózy, kterou zveřejnila veřejnoprávní stanice SRF. Výrazně posílily ve volbách obě strany zelených, které v součtu získaly více než 20 procent hlasů. Švýcaři vybírali své zástupce do obou komor parlamentu: do větší Národní rady i do Stavovské rady, která zastupuje zájmy jednotlivých kantonů.
Desítky lidí se v neděli ve švýcarském kantonu Sankt Gallen vydaly na „pohřební pochod“ vysoko do hor k ledovci Pizol, který se v důsledku oteplování klimatu zmenšil natolik, že ho letos vědci poprvé přestali měřit. V srpnu se podobná akce konala na Islandu, kde se „pietního aktu“ zúčastnila i premiérka Katrin Jakobsdottirová či zástupci OSN.
Německé organizaci pro ochranu zvířat se podařilo pořídit záběry brutálního zacházení s krocany na farmě v Maďarsku v souvislosti s transporty zvířat na jatka do Německa. Na záběrech je vidět, jak pracovníci farmy zvířata bijí, kopou do nich a silou je rvou a házejí do vozů. Farmu přitom vlastní švýcarský koncern Bell Food Group. Ochránci zvířat zmiňují i chovy v Česku. Informují o tom německá i švýcarská média, například veřejnoprávní televize ZDF.
Zázrakem nízké nezaměstnanosti si Česko vysloužilo věhlas v celé Evropské unii. Přesto primát skrývá nepříjemnou skutečnost, že neobvykle mnoho lidí pracuje za velmi nízkou, dalo by se říci „hladovou“ mzdu.
Příchod samořízených taxíků i soukromých vozů s autonomním řízením do ulic může vést k většímu přetížení městské dopravy, pokud nebude správně regulována. K tomuto závěru dospěla studie Spolkové vysoké školy technické v Curychu financovaná Spolkovým silničním úřadem. Studie, která simulovala, jak by se Curych v příštích 20 letech vyrovnal se zavedením taxislužby bez řidiče a soukromých samořízených vozidel, měla překvapivé výsledky.
Ženy po celém Švýcarsku vstoupily do stávky, jejímž prostřednictvím požadují spravedlivější platové podmínky nebo lepší možnosti, jak sladit profesní a rodinný život. Do podobného protestu se před 28 lety zapojilo kolem půl milionu nespokojených žen. Na výzvu organizátorek měly ženy odejít ze svých pracovišť. Jak informuje Švýcarský rozhlas, příkladem jim šla řada poslankyň parlamentu.
Jednou ze dvou obětí páteční střelby v Curychu je osmatřicetiletá Češka. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informoval švýcarský tisk. Šedesátiletý Švýcar zadržoval jako rukojmí ve svém bytě dvě ženy a vyhrožoval, že je zastřelí. Policie po vniknutí do bytu našla všechny tři osoby mrtvé. Druhou mrtvou ženou je 34letá Švýcarka.
Majitel realitní společnosti CPI Radovan Vítek čelí ve Spojených státech žalobě. Investoři ho obviňují z podvodu a požadují po něm odškodné tři miliardy dolarů, uvádí deník Financial Times. Současně s žalobou začaly Vítka prověřovat i úřady ve Švýcarsku, kde financoval svůj lyžařský resort. Vyšetřování se týká vlekařské společnosti Crans-Montana Aminoma a transakce z roku 2016. Podle agentury Bloomberg mělo tehdy dojít k podezřelému navyšování kapitálu.
"Kdyby bylo takových jako on (míněn je novozélandský atentátník Brenton Tarrant) víc, už bychom vyhráli a zachránili náš národ. Protože tomu tak není, míříme dále vstříc zániku." Takový výrok napsal na Facebooku pod falešným jménem šéf basilejské extrémně pravicové Strany národně orientovaných Švýcarů (PNOS). Podobné nenávistné projevy nejsou na sociálních sítích ve Švýcarsku nijak výjimečné. Jejich pisatelé z pravicové scény se však nějakého postihu ze strany domácích úřadů obávat nemusejí.
Švýcarská policie nadále vyšetřuje příčiny pádu laviny v lyžařském středisku Crans-Montana. Tragédie si v úterý vyžádala jeden život a další tři lidé byli zraněni. Původně záchranáři uváděli, že sněhová masa pohltila dvanáct lyžařů, to se však nepotvrdilo. Prokuratura kantonu Wallis (Valais) nyní prověřuje příčiny pádu laviny. Podle švýcarského tisku jsou v zásadě dvě možnosti: buď ji strhli sportovci nad zajištěnými sjezdovkami, nebo se spustila sama. Lyžařský areál vlastní český podnikatel Radovan Vítek, který ovládá realitní skupinu CPI Property Group.
Letošní sraz světových elit ve švýcarském Davosu se zabývá otázkou klimatických změn a tzv. globalizace 4.0, což je pěkné „buzzword“, pod kterým si každý představí něco jiného; o takových pojmech se samozřejmě ve slušné společnosti rokuje nejlíp. Už první den nám přítomní finančníci sdělili, že růst sice zpomaluje, ale recese nehrozí. Kdybych byl burzián, asi bych v tuto chvíli začal shortovat, co jde, protože čím větší frekvence ujištění, že se nic neděje, tím méně jim věřím. Se svou opatrnickou povahou si na to ale netroufám. Štrozok je štrozok, jak by řekli Valaši.
