Evropská komise urgovala státy unie, aby urychlily odklon od technologií 5G čínské firmy Huawei. Podle místopředsedkyně komise a komisařky pro digitální věk Margrethe Vestagerové by tak státy měly učinit bez zbytečného odkladu. Odkazovala se přitom na směrnice schválené už v roce 2020. Některé země, například Německo, je však ještě neaplikovaly v plné šíři.
Čína se začíná připravovat na případnou válku a Peking posiluje vojenský výcvik. „Bezpečnost země je stále více nestabilní a čím dál nejistější,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Čína má druhou největší armádu na světě a svět se tudíž obává, že se Peking chystá na anexi Tchaj-wanu. „Čínský prezident si to bude muset dvakrát rozmyslet, jestli na nás zaútočí,“ prohlásila tchaj-wanská prezidentka Cchaj Jing-wen.
Německý kancléř Olaf Scholz jako první západní politik zamířil po letech covidových izolací do Pekingu. Scholz s velkou delegací německých byznysmenů odjel do Číny, přestože ho od toho odrazovali ostatní evropští státníci včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten apeloval, aby do Pekingu jeli později společně. Aby tak demonstrovali, že Evropa je ve vztahu k Číně jednotná a nenechá se rozložit různými zájmy. Německý kancléř přesto odcestoval na sólo pouť, při níž kvůli covidovým restrikcím, které stále v Číně trvají, pobyl v Pekingu jen jedenáct hodin.
Jedna z největších čínských automobilek Geely vstoupí na začátku příštího roku na trh v České republice, v Maďarsku a na Slovensku. Vozy bude nabízet prostřednictvím firmy Grand Automotive Central Europe. Prvním prodávaným typem by měl být elektromobil Geometry C, uvedla firma. Již minulý rok přitom oznámila vstup na český trh další velká čínská značka Dongfeng, která prostřednictvím společnosti Bidli začala nabízet rovněž elektromobily.
Návštěva Číny německého kancléře Olafa Scholze podle expertů ohrozila jednotu EU a je v rozporu se strategií německé vlády. Současná koaliční vláda totiž dříve slíbila, že změní svůj přístup k Číně, a to včetně snížení své závislosti na asijské velmoci. Kritici poukazují na to, že návštěva Pekingu dokazuje, že Německo svou politiku vůči Číně ve skutečnosti nezměnilo, píše server DW. Scholz se v pátek setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, cestu do Pekingu německý kancléř absolvoval i přes mezinárodní skepticismus.
Čínský prezident Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze, který se jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 vydal do Číny od začátku pandemie covidu-19. Kancléř Scholz má následně jednat s čínským premiérem Li Kche-čchiangem a představiteli čínského hospodářství. Prezident Si navrhl německému hostu posílit spolupráci obou zemí na pozadí změn a otřesů ve světě.
Čína ve středu vyhlásila sedmidenní protipandemickou uzávěru ve městě, kde je největší světový závod na přístroje iPhone americké společnosti Apple. Informovala o tom agentura Reuters. Továrna patří firmě Foxconn a nachází se ve městě Čeng-čou ve střední Číně. Opatření se patrně odrazí na produkci nejnovějších přístrojů iPhone 14. Čínský výrobce elektromobilů Nio pak ohlásil, že kvůli protipandemickým uzávěrám pozastavil výrobu.
K vypuknutí pandemie covidu-19 došlo pravděpodobně v důsledku incidentu souvisejícího s výzkumem ve Wu-chanském virologickém institutu, uvádí nově zveřejněná zpráva amerického senátu. Čína se proti tomuto tvrzení ohradila a osočila Spojené státy ze ztěžování vědecky podloženého pátrání, informoval Bloomberg. Zpráva, kterou zveřejnil Výbor pro zdravotnictví, vzdělávání, práci a důchody (HELP) Senátu USA analyzovala věrohodnost dvou hlavních teorií o původu viru covid-19.
Čínské úřady v pondělí v rámci svých přísných opatření proti šíření covidu-19 bez varování uzavřely Disneyland v Šanghaji. Návštěvníky pouští ven pouze s negativním testem. Zdravotníci v největším čínském městě v pondělí oznámili deset lokálně přenesených případů nákazy koronavirem. Disneyland krátce před polednem místního času oznámil, že s okamžitou platností a až do odvolání uzavírá zábavní park a okolní oblasti, aby vyhověl pravidlům spojeným s bojem proti covidu-19.
V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.
Kletba „nechť žiješ v zajímavých časech“ je prý čínského původu, i když prokázat se to nedá; doložena je až ze dvacátého století, a to z anglosaského prostředí. Na její podstatě to ovšem nic nemění, zajímavé časy jsou míněny jako zdvořilé jméno pro nejistotu, násilí a chaos – a v těch by chtěl žít jen málokdo. Málokdo také za normálních okolností sleduje sjezdy čínské komunistické strany, které bývají stejně nudné jako sjezdy KSČ a KSSS. Letos mu ovšem věnoval pozornost celý svět.
Spoustu otázek vyvolalo video ze sjezdu Komunistické strany Číny, kde dva muži vyvedli z jednacího sálu bývalého prezidenta a generálního tajemníka Komunistické strany Číny Chu Ťin-tchaa. Oficiálně byl odveden kvůli špatnému zdravotnímu stavu, spekuluje se ale zda to nebylo kvůli jeho napjatým vztahům se současným čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, neví se tak, zda byl odveden násilím nebo byl pouze zmatený. Oficiální čínská média o incidentu neinformovala,.
Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů prudce klesají, hlavní index Hang Seng před koncem obchodování odepisoval zhruba sedm procent. Ztráty ale mají také akcie v pevninské Číně. Trh výprodejem reaguje na předpoklady, že dosavadní prezident Si Ťin-pching a jeho nový tým budou v nadcházejícím funkčním období preferovat ideologii na úkor ekonomiky. Index Hang Seng zhruba hodinu před koncem obchodování odepisoval 6,9 procenta na 15.091 bodů, a ocitl se tak nejníže za 13 let.
Čínský prezident Si Ťin-pching byl dnes potvrzen do funkce generálního tajemníka komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor politbyra, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po 25 letech ženy, píší agentury. Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2300 účastníků.
Americké námořnictvo nepřetržitě sleduje situaci kolem Číny a jejího plánu sjednocení s Tchaj-wanem. Podle náčelníka námořních operací admirála Mika Gildaye by čínský plán mohl být realizován už letos, potenciálně příští rok. "Za posledních 20 let jsme viděli, že každý slib, který dali, splnili dříve, než řekli, že ho splní," argumentoval Gilday. Americké námořnictvo se tak i se svými spojenci na případný čínský útok na Tchaj-wan intenzivně připravuje. Informuje o tom web USNI News.
Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.
Rusko a Čína platily krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu za strategické spojence ve všech oblastech. Chuť Číny podporovat politiku Vladimira Putina se ale zřejmě s každým dalším dnem neúspěšného tažení na Ukrajinu vytrácí. Také během probíhajícího 20. sjezdu komunistické strany se o válce oficiálně raději vůbec nemluví, říká Lukáš Dyčka z Baltic Defence College.
Situace na Ukrajině se dramatizuje, alespoň podle zastupitelských úřadů. Ty po útoku na Kerčský most a následné ruské odplatě vyzývají obyvatele svých zemí k urychlenému opuštění Ukrajiny. Nově jsou to Čína a Egypt. Uzavření své ambasády v ukrajinském hlavním městě Kyjevě oznámila v neděli srbská vláda. Odůvodnila to snahou zajistit bezpečnost svých úředníků.
Spojené státy pozastavily obchodování s Čínou v oblasti čipů. Čínské firmy nyní musí žádat americké úřady o povolení ke spolupráci s americkými firmami nebo zaměstnanci v segmentu polovodičů. Část svých činností tak pozastavily společnosti jako ASML, Lam Research, Applied Materials nebo KLA. Informuje o tom například web Financial Times.
V Praze stejně jako v řadě dalších evropských měst fungují podle lidskoprávní organizace Safeguard Defenders dvě neoficiální pracoviště čínské policie, které jsou prodlouženou rukou čínských úřadů, a mají sloužit mimo jiné k šíření propagandy a zastrašování čínských občanů žijících v zahraničí.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zklidnění situace na Ukrajině, zatímco Indie vyjádřila obavy z eskalace konfliktu a vyzvala k návratu k diplomacii a dialogu. Děje se tak poté, co několika ukrajinskými městy, včetně metropole Kyjeva, otřásly v pondělí výbuchy, které agentura Reuters označuje za zřejmou ruskou mstu za víkendové poškození Kerčského mostu, vedoucího z Ruska na anektovaný poloostrov Krym.
Nejbohatší muž světa a šéf Tesly Elon Musk krátce po „mírovém řešení“ mezi Ukrajinou a Ruskem přichází s plánem, jak vyřešit napjatou situaci mezi Tchaj-wanem a Čínou. Miliardář v rozhovoru s deníkem Financial Times doporučuje vytvoření zvláštní administrativní oblasti pro Tchaj-wan, kterou by spravovala Čína. Zakladatel automobilky Tesla své domněnky nastínil v rámci debaty o Číně, jelikož v Šanghaji provozuje Tesla jednu ze svých největších továren.
Čína rozmístila po celém světě desítky „zámořských policejních služeben“, aby sledovala své občany, kteří pobývají v zahraničí. Řada takových stanic je i v Evropě, jedna z nich má sídlit i v Praze, napsal list New York Post a další americká média s odkazem na nevládní organizaci Safeguard Defenders. Detašovaná policejní pracoviště mají fungovat tajně.
Na sociálních sítích sílí spekulace o tom, že čínský prezident Si Ťin-pching byl odstaven od moci a je držen v domácí izolaci. Stalo se tak poté, co o tom na Twitteru informovala jedna z čínských aktivistek. Zatímco oficiální média v Číně se k informaci nevyjádřila, zprávou žijí další asijské země, především Indie. Podle jiných zdrojů je Si Ťin-pching jen v covidové izolaci poté, co se vrátil ze summitu v Uzbekistánu. Na Twitteru lze nyní najít populární hesla jako „China“, nebo „XiJinping“.
V čínském městě Ghulja, kde žijí převážně Ujgurové, zemřelo během jednoho dne nejméně 20 lidí hladem nebo z důvodu nedostatku lékařské péče během povinné covidové karantény. Na internetu kolují videa zobrazující utrpení uvězněných čínských občanů, kteří žádají o pomoc. Nejedná se o první případy úmrtí způsobené tvrdým lockdownem, půlmilionové čínské město hlásilo případy úmrtí již dříve. Informovalo o tom Radio Free Asia.
Hlavní čínský epidemiolog Wu Cun-jou vyzval Číňany, aby se vyhýbali tělesnému kontaktu s cizinci, a zabránili tak šíření opičích neštovic. Peking ohlásil první případ nákazy opičími neštovicemi v pevninské Číně minulý týden, infikovaná osoba přicestovala ze zahraničí. Wuova výzva byla o víkendu na sociálních sítích hojně sdílena, komentáře pod ní ale byly v neděli zablokovány.
Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se Biden vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Biden odpověděl kladně na otázku moderátora pořadu 60 Minutes, zda by americké síly bránily Tchaj-wan. „Ano, pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku,“ řekl v rozhovoru, který televize odvysílala v neděli místního času.
Ruský medvěd vyklízí pole a čínský tygr využívá situace. Čínské společnosti nabízí na světových trzích značná množství zkapalněného zemního plynu (LNG), který tamní podniky kvůli ekonomickému útlumu po pandemii covidu-19 nezvládají využít. Do Evropy už během roku dorazilo několik lodí s touto surovinou a další společnosti se přidávají, píše agentura Bloomberg. Podle ní by tento plyn mohl evropským trhům, zmítajícím se v energetické krizi, slušně ulevit.
Začátkem patnáctého století, zhruba tou samou dobou, co se u nás schylovalo k husitské revoluci, se Čína pod vládou dynastie Ming rozhodla prozkoumat okolní svět. V letech 1405–1433 vyplulo z Číny ne méně než sedm velkých námořních výprav, které dosáhly i tak vzdálených pobřeží, jako je to východoafrické. Kdyby dění na planetě tou dobou sledoval nějaký velký Pozorovatel, řekl by si, že Čína má nakročeno k tomu, ovládnout celou zeměkouli.
Více než 50 000 vojáků a 5000 kusů zbraní a vojenské techniky, včetně 140 letadel a vrtulníků a 60 lodí, se zapojí do strategického velitelsko-štábního cvičení Vostok-2022 (Východ 2022), které se uskuteční od 1. do 7. září v sedmi vojenských prostorech Východního vojenského okruhu a také v Ochotském a Japonském moři. Oznámilo to podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. To také uvedlo, že do cvičení se zapojí také čínské vojenské námořnictvo.
