Čínský prezident Si odletěl z Moskvy, Putinovi neomezené partnerství neslíbil
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.
Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.
Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Jak Moskva tak Peking hovořily o Siově třídenní cestě jako o příležitosti k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“ obou zemí. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína chce podle Sia do Ruska dodávat více elektroniky a Rusko si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které zemi opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.
Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, uvedl Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí.
ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal. Peking navíc uvedl, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Bílý dům v reakci na návštěvu však vyjádřil pochybnost, že Čína hodlá v konfliktu na Ukrajině hrát roli mírotvůrce. „V tom, co řekli Putin a Si Ťin-Pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy,“ poznamenal bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý.
„Putinovi se pravděpodobně nepodařilo zajistit přesně takový druh partnerství, jaký potřebuje a po jakém touží,“ je přesvědčen ISW. Čínský prezident v návaznosti na jednání ve středu ráno ukončil svou třídenní návštěvu Ruska odletem z Moskvy.
Ukrajinský prezident také reagoval a Čínu následně vyzval, aby se připojila k ukrajinskému plánu na ukončení války na Ukrajině, nedostal však odpověď. Čínský protějšek bude se Zelenským podle Reuters patrně mluvit pouze telefonicky.