Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.
Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na informaci, kterou dnes uveřejnil list Financial Times. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.
Nový rok se pro řadu domácností stane náročnější než v minulých letech. Může za to další zdražování, které dopadne i na život lidí v hlavním městě. Už letos se totiž zvedla cena tepla a k tomu se přidává zvýšení ceny vody o 6 procent, plynu o 7 procent a znatelný nárůst ceny svozu odpadu. Ten by se mohl zvýšit až o dvojnásobek. Další navyšování nákladů kritizuje pražská opozice v čele s ODS. „Bohužel, jde patrně jen o snahu zneužít situace, kdy vše zdražuje, a vybrat od lidí víc peněz,“ kritizuje plány koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu pražská zastupitelka Občanských demokratů Alexandra Udženija.
Vláda dnes schválila soubor opatření, který připravovala skupina ministrů financí, práce, průmyslu a životního prostředí kvůli vysokým cenám energií. Lidem má pomoci zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s tím se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií. Vláda zároveň oznámila, že od 1. ledna pozastavuje program Antivirus B.
S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.
Vláda bude ve středu jednat o pomoci lidem postiženým prudkým růstem cen energií. Měla by veřejnosti představit řešení, na kterém se v úterý dohodli předsedové koaličních stran. Kromě toho má vláda schválit i úpravu protiepidemických opatření, jednat bude například o povinném testování zaměstnanců bez třetí dávky očkování. Měla by také rozhodnout, jak se budou v příštím roce vyvíjet platy ve veřejné sféře. Koaliční špičky o tom debatovaly v úterý, ale výsledek nesdělily. Oznámit ho chtějí až po středeční schůzi vlády.
Zatímco Evropa zažívá vážnou energetickou krizi, nizozemská vláda potvrdila, že od 1. ledna budou moci uhelné elektrárny v zemi, včetně elektrárny RWE v Eemshavenu, fungovat pouze na 35 procent své kapacity. Podle energetického ekonoma Hanse van Cleefa z ABN AMRO to ohrožuje bezpečnost dodávek energie. Děje se tak navíc v době, kdy Francie byla nucena z bezpečnostních důvodů dočasně odstavit několik svých reaktorů a některé země naopak provoz uhelných elektráren zvyšují kvůli nedostatku elektřiny.
Evropská unie kromě elektromobilů řeší i prostředky silniční dopravy, které by byly poháněny vodíkem. Původně se zaměřila na osobní automobily, od těch ale EU upustila a soustředí se na dopravu nákladní. V roce 2030 by na evropských silnicích jezdit až 60 tisíc nákladních aut poháněných vodíkem. Vše ale závisí na vývoji ceny vodíku a dostatečném pokrytí čerpacích stanic, informuje server EURACTIV. Podle odhadů EU by v roce 2050 mohlo být 10 až 24 procent spotřeby energie být založeno na vodíku.
V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. O ukončení činnosti informuje na svém webu stručně i samotná firma.
S koncem letošního roku přichází plynová megakrize, která zde desítky let nebyla. Podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je nebývalá změna cen plynu za poslední rok a půl nezvyklá, která však Českou republiku může nechat zatím v klidu. Znepokojovat však může celou Evropskou unii, která přichází o plynovod Jamal, který nyní proudí plyn z Německa do Polska. V posledních dnech tak i s tímto přispěním atakují ceny plynu na evropském trhu 170 eur za megawatthodinu.
Summit Evropské unie minulý týden byl svou povahou energetický, neboť Evropa – na rozdíl třeba od USA – je v energetické krizi. Skončil bez výsledků. Flexibilnějším členským státům se nepodařilo změnit pravidla, rozpohybovat status quo. Mezi těmi flexibilnějšími byla i česká vláda. Nápady, jak status quo trochu rozstřelit, jsou dnes v podstatě dva. Jednak do taxonomie, seznamu kádrově vhodných zdrojů energie, na něž bude bankám dovoleno půjčovat peníze, dopsat jádro.
Hodně se ušetří také na tom, že si lidé nezavazují tkaničky od bot nebo je rovnou z obuvi vyndávají. Noha neotéká, chůze je volnější a pomalejší, čímž se šetří energie a člověk nemusí tolik jíst. Tkaničku lze použít jako náhradní tasemnici. Máme štěstí, že halasně, ba někdy i radostně ohlašovaná hospodářská krize přichází teď v zimě. Toto roční období je ideální dobou pro různé úspory.
Jedním z největších úkolů nové vlády Petra Fialy je zastavit ničivé dopady, do kterých nás stahuje současná podoba Green New Dealu Evropské unie, která uměle různými formami uhlíkových přirážek zdražuje všechno zboží a služby, energiemi počínaje. Vůbec to nebude snadné. Vždycky jsou nějaké zlomové body, kdy se dají věci ovlivnit. V tomto případě to byly summity Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020.
Energetická krize je podle prezidenta Miloše Zemana primárně způsobena Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal). Česko by se z ní mělo vyvázat, řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Jak stará, tak ani ta nová vláda k tomu však podle něj nemá politickou odvahu. Minulé vládě také vyčetl, že zpomalila tendr na dostavbu Dukovan.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) byl jedním z kritiků vládního angažmá Pirátské strany v nově vzniklé vládě Petra Fialy (ODS). Kritizuje koaliční hnutí STAN, které také vyzval k vysvětlení obdržených finančních darů z kyperských firem. V rozhovoru pro deník Echo24 se evropský poslanec vyjádřil také ke kontroverzním návrhům Evropské komise. Nepodporuje zákaz pronajímání a prodeje starých budov pro nemovitosti s energetickým štítkem F a horším, naopak hájí ekologické vytápění.
Bez dohody skončila v noci na dnešek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Řekl český premiér Andrej Babiš. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami.
Zdražování zboží a služeb se razantně promítne v příštím roce. A to kvůli vysokým cenám energií, které trápí jak domácnosti, tak i podniky a společnosti. Energetický regulační úřad proto již uvedl, že pro firmy vzroste cena na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta. Společnosti proto budou zdražovat i kvůli vysokým cenám vstupních materiálů.
Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.
Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě. Komise také navrhla možnost, aby EU společně nakupovala plyn do strategických zásob.
Opozičnímu hnutí ANO se dnes nepodařilo prosadit ve Sněmovně debatu o třech návrzích zákonů dosluhující vlády, které reagují na rostoucí ceny energií. Po třech hodinách projevů nastupující vládní koalice neumožnily schválení programu mimořádné schůze. Sněmovna tak o zákonech nejednala. Předseda KDU-ČSL a příští ministr práce Marian Jurečka označil navrhovaná řešení za plošné rozdání peněz, které potřebným lidem nepomůže. Opatření by podle něj stála 25 miliard ročně.
Po Bohemia Energy končí další dodavatel energií. Konec dodávek elektřiny a plynu oznámila Microenergy, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma energie více než 760 zákazníkům. Podle webu Hospodářských novin je mezi nimi i Energetický regulační úřad. Microenergy je několikátým dodavatelem energií, kteří od poloviny října oznámili ukončení činnosti.
Nová vládase chystá příští týden schválit programy pomoci proti dopadům zdražování energií. Zástupci pětikoalice, kterou tvoří Spolu a PirSTAN, o opatřeních už jednají s vedením úřadu práce a ministerstva práce. Na tiskové konferenci to řekl šéf poslanců STAN Jan Farský. Program mimořádné středeční sněmovní schůze k trojici zákonů, jimiž chce problém se zdražováním řešit dosluhující vláda, podle předsedy klubu ODS Marka Bendy pětikoalice neschválí.
Horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic dostaví firmy Elte a Energie – stavební a báňská. Náklady budou 1,69 miliardy Kč. Vítěznou dvojici firem vybral ČEZ v tendru. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Temelínský mluvčí Marek Sviták v pondělí potvrdil, že ČEZ tendr ukončil. Horkovod dlouhý 26 kilometrů měl začít dodávat teplo do Budějovic na přelomu loňského a letošního roku. Stavba bude mít ale zhruba dva roky zpoždění.
Evropská komise (EK) připravuje směrnici, která může zkomplikovat pronajímání a prodej starších nemovitostí, jež nesplňují předepsané energetické standardy. Každá budova, která totiž od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, by podle návrhu EK nemohla být pronajata či prodána. Potíže tak mohou nastat zejména ve státech s velkým podílem starých domů, to může ještě více zkomplikovat v současnosti již napjatou situaci na trhu s bydlením.
Cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO). Uvedl to s odkazem na jednání se zástupci ČEZ. Vliv na zdražování má podle něj a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) rostoucí cena emisních povolenek, které mají vliv na cenu energie 20 až 30 procent. Vláda chce lidem odpustit DPH nebo poplatek za obnovitelné zdroje.
Polská vláda předloží na nadcházejícím zasedání Evropského parlamentu návrh na okamžité pozastavení systému EU pro obchodování s emisemi, nebo na vyloučení Polska ze systému, dokud nebude systém reformován. Tento radikální plán ve čtvrtek usnesením schválil Sejm, dolní komora polského parlamentu. Podle českého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) potřebuje systém obchodování s povolenkami zásadní a rychlou změnu.
Dříve nemyslitelná hranice 100 eur za jeden kus emisní povolenky bude brzy překonána. Přitom podle dřívější studie Evropské komise se měla cena v roce 2030 pohybovat okolo 30 eur. Vysokému zdražování přispívá zdražování plynu, ale také i spekulanti. Povolenky jsou totiž volně obchodovatelné, což je podle kritiků jedním z nedostatků nástroje, kterým chce regulovat Evropská unie vypuštění CO2 v průmyslové výrobě. Cena emisních povolenek má překonat hranici 110 eur za kus.
Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.
Tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany nesmí nastupující vláda odkládat. Uvedl to designovaný premiér Petr Fiala (ODS) pro Český rozhlas Radiožurnál. Podle šéfa nové vlády zřejmě budou přizvány společnosti z Francie, Spojených států či Jižní Korey. „Je proto naprosto nutné se dostat rychle k vypsání tendru a začít dělat přípravné práce na to, abychom v roce 2029 mohli stavět, protože jinak to dopadne opravdu špatně,“ popsal Petr Fiala pro Radiožurnál.
