V Británii začnou od pondělí zásobovat palivem čerpací stanice armádní řidiči. Na mnohých pumpách, zejména v Londýně a na jihovýchodě země, v pátek došly pohonné hmoty, u ostatních čerpacích stanic se tvořily dlouhé fronty. Informovala o tom agentura Reuters. Ostrovní země má za sebou chaotický týden, během něhož motoristé v panice skupovali pohonné hmoty do zásoby a na benzinkách docházelo i k potyčkám.
Hnutí ANO zatím mlčí ohledně možného pokračování Adama Vojtěcha jako ministra zdravotnictví i po volbách. Ten několikrát řekl, že v říjnu z politiky odejde. Jiného kandidáta ale nepředstavilo. Pokud by Andrej Babiš pokračoval v protáčení známého kolečka, které se uzavřelo Vojtěchovým comebackem, další na řadu by přišel Roman Prymula, známý epidemiolog a poradce prezidenta. Prymula to sice nepovažuje za pravděpodobné, ale zároveň tuto možnost nevylučuje.
Evropské firmy by se rády vrátily k uhlí. Současná situace na trhu s energiemi, kdy je po celém světě v reakci na probouzení ekonomik po covidu nedostatek plynu a elektřiny, je vede k obrácení se k palivu, které už Evropa zavrhla. Ale právě konkurence na celosvětovém trhu s energiemi celou situaci komplikuje. Podle agentury Bloomberg, jíž informace potvrdilo několik analytiků v oblasti pod podmínkou anonymity, se na třetího největšího exportéra uhlí obrací evropské firmy, ale odchází s nepořízenou.
Problémy s nedostatkem elektřiny v Číně již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Některé obchody na severovýchodě země používají při svícení svíčky a nákupní centra zavřela předčasně. Někteří analytici již zhoršili výhledy ekonomického růstu země, píše agentura Reuters.
I když strana Zelených nezískala v německých spolkových volbách tak slavný výsledek, jak by odpovídalo její prominenci v médiích, její myšlenky týkající se boje proti klimatickým změnám stejně mezitím přejaly skoro všechny ostatní německé strany. Můžeme snad doufat aspoň v to, že klasicky liberální FDP, která se tentokrát k vládní zodpovědnosti hlásí, je přesměruje do trochu snesitelnějšího ekonomického rámce.
Ruský plynárenský gigant Gazprom je připraven zvýšit dodávky zemního plynu do Evropy a uzavírat nové smlouvy s evropskými odběrateli. Uvedl to podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci ruský podnik obviňují z nedostatečného zásobování evropského trhu, na kterém letos ceny plynu prudce rostou, upozornila agentura Reuters.
Energetických šeků pro nízkopříjmové domácnosti by měl stát rozdat na 800 tisíc. Řekl to v ČT ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V tomto týdnu vláda schválila dotace na podporované zdroje energie ze státního rozpočtu na příští rok, měly by činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Kromě těchto dotací oznámil ministr Havlíček pomoc, kterou stát dá kvůli stále zvyšujícím se cenám energií nízkopříjmovým domácnostem.
Jedna z nejvlivnějších architektonických kanceláří současnosti už přes třicet let navrhuje progresivně řešené budovy, které posouvají hranice oboru. K projektování přistupuje interdisciplinárním způsobem a s pokorou k životnímu prostředí. Důležitou složku portfolia studia Snøhetta představují různé pozoruhodné architektonické zásahy do prostředí hor, které aktuálně prezentuje pražská Galerie Jaroslava Fragnera na výstavě Arctic Nordic Alpine.
Uhelné elektrárny postupně nuceně vypínají svůj provoz a před Českem je stále nevyřešená otázka, jak chybějící energii již ve velmi blízké budoucnosti nahradí. Uhlí pokrývá více než 40 procent naší spotřeby energie a v případě, že vláda nepřijde s promyšlenou energetickou strategií, může už za pár let reálně hrozit nedostatek elektřiny. Vláda chce sázet na jádro a připravuje výstavbu nového bloku. Evropská unie však jádro mezi čisté zdroje neřadí a Andrej Babiš (ANO) nebyl schopný vyjednat žádnou výjimku.
Problém s vysokými cenami energií brzy potrápí české domácnosti, až třetina lidí může upadnout do energetické chudoby. Značný podíl na růstu cen elektřiny, plynu a tepla mají stále dražší emisní povolenky, kterými chce EU bojovat proti takzvané „špinavé energii“. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se před volbami vytasil s tím, že ceny vykryje ze státní kasy pomocí dotací. Podle ekonoma Jana Skopečka (ODS) ale dotace nic neřeší a problém zasáhne celý náš průmysl.
Velká Británie právě hledí do tváře energetické krizi. Z velké části za to může situace na světových trzích. Ne úplně bezvýznamnou roli v tom však hraje britská posedlost ekologií. Přestože Británie vystoupila z EU, a teoreticky se tak vyhnula Green New Dealu, ukazuje, jak bude vypadat kontinentální energetická budoucnost. Ceny energií v ostrovním království vystřelily vzhůru. Velkoobchodní cena plynu jen od srpna vzrostla o 70 %. Aukční cena elektřiny se pohybuje na desetinásobku oproti minulému roku
Ještě nedávno vypadal náš politický provoz téměř idylicky. Po odeznění jarní vlny covidu veřejný prostor zaplňovali Rusové ve Vrběticích, radní v Radě ČT, Andrej Babiš junior a podobně. Teď, dva týdny před volbami, se znenadání ohlašuje budoucnost, která pro nás má vážnější témata. Česká národní banka si dělá starost o inflaci, která by do konce roku mohla vystoupat k pěti procentům. Brutálně, mnohem víc, než je celková inflace, podražily stavebniny. Mnohem víc roste i cena elektřiny. Zdražuje se u nás, zdražuje se v Německu a ještě dál. Z Británie přicházejí těžko uvěřitelné zprávy.
Život v zeleném socialismus znamená vyšší ceny a slabší prosperitu. Ceny energií prudce stoupají a stoupat budou. Není to žádná náhoda ani trh. Je to záměr Evropské unie zdražit uhlíkové zdroje, které označila za špinavé. Uvalila na ně proto speciální daň, která se jmenuje emisní povolenka.
Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že chystá pomoc s placením energií pro nízkopřijmové domácnosti. Inspirovalo se tak u dalších evropských zemí, které již podporu takovým domácnostem v minulých dnech schválily. Kvůli růstu cen by se do energetické chudoby mohlo v Česku dostat až 3,5 milionu lidí. Vláda navíc v pondělí schválila dotaci na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu na příští rok ve výši 27 miliard korun. Sázka EU na zelenou energetiku ukazuje své značné slabiny.
Rostoucí ceny plynu a elektřiny v Evropě se začínají podepisovat na provozuschopnosti britských továren. Společnost CF Industries ukončuje provoz dvou britských továren kvůli příliš vysokým cenám zemního plynu. A další továrny a podniky můžou následovat, píše agentura Bloomberg. CF Industries je americká společnost na výrobu hnojiv, která ze své podstaty vyžaduje značná množství zemního plynu. Zavřít musela své dva komplexy ve městech Billingham a Ince.
Vysoká inflace, která zasáhla v posledních měsících Českou republiku, není pouze tuzemským problémem. Vlna zdražování se nese téměř celou Evropskou unií. Například v Polsku naměřili nejvyšší inflaci za posledních 20 let, výrazně vyskočily ceny i v dalších pobaltských státech či v Německu. Nejvíce v eurozóně zdražovaly energie, které vzrostly o 15,4 %, zatímco v červenci jejich růst činil 14,3 %.
Technologické revoluce a vývoj se zpravidla vyznačovaly tím, že lidem zkvalitňovaly, zpříjemňovaly a zlevňovaly život. Automobilismus, létání, telefony, internet. Všechno bylo na začátku drahé, exkluzivní, dostupné jen vyvoleným. Než se to díky technologickému vývoji stávalo čím dál levnějším a masovým. Cena minuty volání z mobilu bývala mnohonásobně dražší, než je dnes.
Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského přestane do roku 2030 ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jejímž základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038, uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Nová zelená evropská politika už má své první důsledky. Domácnostem totiž výrazněji zdraží elektřina, což pocítí už v podzimních měsících. Na vině je jak růst cen emisních povolenek, tak postupné uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren, na což Češi doplácí. Pražská energetika (PRE) svým odběratelům rozeslala dopisy s oznámením, že cenu elektřiny už není schopná udržet, a proto ji od září navýší.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
Ve středu byl zveřejněn revoluční manuál. Směr vytyčený v balíčku Fit for 55, který předložila Evropská komise, je možná s výjimkou covidových uzávěrek tím nejdůležitějším, o co se v politice vůbec může hrát. A to nejen kvůli tomu, že se budou masivně zdražovat letenky, stavba budov, zemědělská produkce, že nás chtějí přinutit přejít na elektrická auta nebo od osobní dopravy úplně odejít.
Symbolicky na výroční pádu Bastily předložila včera Evropská komise další etapu cesty k bezuhlíkové ekonomice, známou jako Green Deal (Zelený úděl). Tato je už opravdu hodně radikální a nese jméno Fit for 55. Právě o tolik procent mají být proti roku 1990 sníženy emise oxidu uhličitého. Jak už to při podobných ohláškách, které prudce zdražují život v Evropě, bývá, provází tyto návrhy osudová slova (odtud ony úděly). Nechyběla ani včera.
Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost. EU má do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše (ANO) bude znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehraje se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Opozice varuje, že tento návrh odskáčou nejvíce běžní občané, kteří si připlatí na benzínu i o 2 koruny navíc a vydělají z toho jen firmy předsedy vlády Babiše.
Plynovod Nord Stream 2, který přivede ruský plyn do Evropy a obejde Ukrajinu, bude dokončen v srpnu a uveden do provozu ještě letos. Počítá s tím švýcarská společnost Nord Stream AG, která stojí za stavbou plynovodu. Potvrdila tak předchozí slova svého generálního ředitele Matthiase Warniga v rozhovoru s německým listem Handelsblatt. Warnig uvedl, že zhruba 98 procent z celkové délky 1230 kilometrů potrubí je už položeno. Stavební práce mají být hotové na konci srpna a cílem firmy je uvést plynovod od provozu ještě letos.
Tlak evropské legislativy na udržitelnost projektů se začíná konkrétně projevovat. Generali Česká pojišťovna a Kooperativa totiž do konce letošního roku nechtějí pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren. Podle odborníků se jedná o trend, kterým pojišťovny a banky přistupují k současnému trendu. Zároveň ale upozorňují, že to může znamenat pro státy EU velký problém, protože projekty budou posuzovány podle své zelenosti, nikoli podle ziskovosti.
Generali Česká pojišťovna od roku 2022 nebude pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren skupiny ČEZ. Rozhodla tak po jednání, na němž se zástupci největší české pojišťovny a skupiny ČEZ shodli na ukončení spolupráce v této oblasti ještě v tomto roce. Ve čtvrtek podobné rozhodnutí oznámila Kooperativa. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes zopakoval, že v roce 2030 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí 12,5 procenta veškeré produkce elektřiny, loni to byla zhruba třetina.
„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)
Koronavirové rozvolnění po mnoha lockdownech nepřináší jen otevřené obchody a služby, ale také i značné starosti. K růstu spotřebitelských cen se přidává zejména zvyšující se účet za elektřinu. Trend je postupný již od minulého roku a běžný spotřebitel následky pozná ke konci roku. Odborníci tak tvrdí, že je nejlepší doba k fixaci ceny na delší období. V opačném případě si lidé připlatí až o více jak tisíc korun ještě letos.
