Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to dnes řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.
Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.
Vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) za covidu podmiňovala testováním a očkováním fungování v řadě oblastí běžného života. A dva roky po pandemii úřady čelí obvinění, že z těchto restriktivních opatření nelegálně těží. Podle analýzy, kterou zpracovala organizace Iuridicum Remedium (IuRe), totiž ještě dnes drží osobní údaje lidí, aniž by to zákon dovoloval. Ministerstvo zdravotnictví prý odmítá osobní údaje smazat. A tak se jejich likvidace bude organizace domáhat soudní cestou.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Ukrajinou otřásá další korupční skandál ze zdravotnictví. Tentokrát je ve středu pozornosti vedoucí Chmelnyckého krajského centra lékařské a sociální expertizy (MSEC) Taťána Krupaová, která pomáhala Ukrajincům vyhnout se odvodu na frontu a mobilizaci. Za falešné lékařské osvědčení a fiktivní diagnózy inkasovala desítky milionů. Předsedkyně centra, která je zároveň členkou oblastní rady vládního hnutí Sluha národa, byla obviněna z nelegálního obohacování, podvodného jednání, praní špinavých peněz a falšování úředních dokumentů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.
Ve Francii se schyluje k procesu s bývalým chirurgem Joël Le Scouarnekem, který podle vyšetřujícího soudce za 30 let sexuálně zneužil a znásilnil téměř 300 lidí, ve velké většině dětí. Le Scouarnec byl už v roce 2020 odsouzen k 15 letům za zneužívání dětí. V první polovině příštího roku začne nový proces, v němž 73letému muži hrozí až 20 let vězení, uvedl v pondělí podle agentury AFP prokurátor ve městě Lorient na severozápadě Francie Stéphane Kellenberger.
Ve věku 87 let zemřel v pátek 20. září významný hematolog a onkolog, pedagog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Pavel Klener. Oznámily to Česká onkologická společnost a Univerzita Karlova. Klener se angažoval také ve veřejném životě - v prosinci 1989 se jako kandidát Občanského fóra (OF) stal prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví.
Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.
Vláda schválila návrh, který má údajně zatočit s už poměrně tradiční nelegální praxí. Při té lékaři vybírají od lidí i tisíce navíc za péči, kterou jim přitom hradí zdravotní pojišťovny. Nemusí jít zrovna o malé sumy, ilustruje to třeba i dřívější případ uprchlice před válkou na Ukrajině, po které lékař vyžadoval za přijetí do péče i za její dceru několik tisíc korun. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tedy navrhuje změny: vysoké pokuty a „převést“ kontrolu na krajské úřady. Jenže to může být úplně k ničemu, zásadní problém totiž je, že ke kontrolám vůbec nedojde.
V oblastech zasažených povodní se může šířit leptospiróza, která může vést až k selhání jater a ledvin a být potenciálně smrtelná. Ročně se jí vyskytuje několik desítek případů, letos jich do konce srpna podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo 15. Po povodních v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila trojnásobně až pětinásobně, informovalo ministerstvo zdravotnictví.
Město Litovel na Olomoucku je kvůli záplavám úplně uzavřené, včetně škol a zdravotnických zařízení. Radnice to dnes kolem 07:00 oznámila na facebooku. Zaplaveno je asi 70 procent území Litovle a na stejně velké ploše vypadl proud, řekl ve videu na facebooku starosta Viktor Kohout (SNK). Voda podle něj bude kulminovat až odpoledne.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Zatímco lékařské odbory opět bouří kvůli platům, vláda musela řešit další nelehké nemocniční sousto. Schválila návrh, který může vést k urychlení konce řady lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu.
Lékařské a zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) vyzvaly lékaře a další zdravotníky, aby k 30. říjnu podali v nemocnicích výpověď z přesčasových hodin, pokud se nedospěje k dohodě na navýšení platů. Změnu podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Jejich zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci ke kampani Slibem neuzdravíš.
Kdo spáchá byť jen přestupek a způsobí si u něj zdravotní újmu, uhradí si lékařskou péči. Taková byla teze návrhu, který ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) prosazovalo v rámci novely o veřejném zdravotním pojištění. Po tvrdé kritice od řady institucí se však resort rozhodl ustoupit a návrh z verze pro jednání vlády vypadl. Ministerstvo se námitky ani nepokoušelo vyvracet.
V návaznosti na nedávnou sebevraždu herce Karla Heřmánka a vlastně i na smrt Alaina Delona budeme mluvit o stále nevyřešeném tématu, našem právu na eutanazii. Ta je povolená jen v hrstce států světa, kromě Nizozemska například v Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu. V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální nejsou. Téma pro Salon Echa.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Za posledních deset let se zdvojnásobil počet pokusů o početí v centrech asistované reprodukce, díky umělému oplodnění se u nás rodí pět procent miminek. Úspěšnost roste, do 35. roku mají ženy velkou šanci, že se in vitro fertilizace (IVF) povede, a lékaři si vědí rady i s těmi, kterým už bylo čtyřicet. Ale ve většině případů to chce velké a vysilující úsilí a mnoho párů lačných po dítěti neví, do jakého boje se to vlastně vydávají. Je to začarovaný kruh, ženy s těhotenstvím vyčkávají, i právě proto, že vždycky nějaká možnost existuje, a do center se dostávají čím dál starší.
Na lockdowny málokdo vzpomíná rád, takže si asi málokdo pamatuje na jeden konkrétní argument, který se ani tehdy v záplavě jiných příliš neujal. Ale zazněl. Občané by prý měli převzít odpovědnost za své zdraví, zněl ten argument. Jako že si mají sami rozhodnout, jestli zůstat doma, nebo se případně nakazit. Ty lockdowny nejspíš k ničemu moc nebyly, takže můžeme říct, že ti lidé ve jménu požadavku, jenž se ukázal jako správný, sáhli po argumentu, který je poněkud bizarní a těžko nad ním přemýšleli déle než deset sekund. Že má každý převzít odpovědnost sám za sebe a za své zdraví, to jsme naposledy slýchali leda z úst politiků ODS model cca 1995
Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Doplnil však, že z hlediska zákona nepůjde o poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.Soud se konkrétně zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky.
Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.
Konec amalgámu měl sloužit jako příležitost, jak „motivovat“ pacienty k větší péči o zdraví. Kdo by totiž nechodil na preventivní prohlídky, měl si v případě problému připlácet i tisíce za nehrazené bílé plomby.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v čele s ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) připravuje úpravu, která by měla podle kritiků fakticky zakázat takzvaný vaping, tedy kouření elektronických cigaret. Proti záměru vznikla petice, která apeluje na to, aby od něj MZd upustilo mimo jiné proto, že zákaz přinese zdravotní rizika, vytvoří černý trh či znevěrohodní předvídatelnost podnikatelského prostředí a sníží daňové výnosy.
Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) potvrdilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který MZd předložilo v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se nakazil nemocí covid-19. Oznámil to na svém profilu na Facebooku. Zároveň se omluvil všem, se kterými se měl tento týden setkat. Babiš se ve videu podivil, že se nakazil i navzdory tomu, že byl třikrát očkovaný a už nemoc jednou prodělal. „V neděli jsem zjistil, že mám covid. Jsem třikrát očkovaný a už jsem ho jednou měl. Vysoké horečky, 38,7. Těšil jsem se na vás na Praze-Východ a na Nymbursku,“ uvedl Babiš s tím, že ho zastoupí stínový premiér Karel Havlíček.
Ministerstvo zdravotnictví musí řešit problémy s nedostupností zdravotní péče v některých regionech České republiky. Proto chystá změny, které mají v této oblasti pomoci. Jedná se například o rozdělování rezidenčních míst pro obory, které nejčastěji chybí, jako je pediatrie či praktické lékařství, ale také o možnost hrazení rozvolnění podmínky pro čerpání péče v blízkém příhraničí. Expert pro Echo24 popsal, jak mají postupovat lidé, kteří nejsou s dostupností spokojeni.
Akcie dánského výrobce vakcíny proti opičím neštovicím Bavarian Nordic prudce vzrostly po vyhlášení nejvyššího stupně varování proti onemocnění mpox v Africe. Světová zdravotnická organizace (WHO) před několik dny oznámila nejvyšší stupeň varování, ale nevyvodila žádné důsledky. Šlo pouze o varování pro úřady, uvedla WHO. Vzápětí Bloomber upozornil na významný růst hodnoty akcií dánské farmaceutické firmy na výrobu vakcín, která stoupla za poslední tři dny o 40 procent.
Indické nemocnice v sobotu zasáhla stávka lékařů na protest proti nedávnému znásilnění a vraždě mladé lékařky v Kalkatě. Podle agentury Reuters se očekává účast více než milionu lékařů, kteří požadují mimo jiné urychlené vyšetření případu a potrestání pachatelů. Nemocnice a kliniky napříč Indií podle Reuters odmítají pacienty a přijímají jen naléhavé případy. Stávka v nejlidnatější zemi světa začala v 6:00 místního času (2:30 SELČ) a má trvat 24 hodin. Odloženy jsou plánované operace a ambulantní konzultace, uvedlo sdružení indických lékařů.
Je to lehké déjà vu. Ve čtvrtek generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil jakousi pandemickou pohotovost. Jmenuje se to „mimořádná událost mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví“ a pan Tedros ji přijímá kvůli tzv. opičím neštovicím, nově mpox, v subsaharské Africe. Stejný pán na jaře 2020 jen tak vyhlásil covidovou pandemii. S výslovným odkazem na doporučení WHO jsme pak absolvovali lockdowny, potlačení primární lékařské péče, očkování... Dalo by se dokonce tvrdit, že Tedros A. Ghebreyesus je jedním z otců následující vysoké inflace u nás či náhlého propadu porodnosti.
