Řešení situaci ve zdravotnictví v souvislosti s výpověďmi lékařů je na ministrovi zdravotnictví Kamilu Šaškovi, který ví přesně, co má dělat. Řekl to slovenský premiér Robert Fico. Osobně nechce zdravotnickou krizi řešit s tím, že je podle svých slov v „hlubokém střetu zájmů“, protože mu lékaři po nedávném atentátu zachránili život. Šašek má prý Ficovu plnou podporu.

Stovky lékařů ve velkých nemocnicích na Slovensku podaly výpovědi z nočních a víkendových služeb. Oznámilo to v pondělí Lékařské odborové sdružení (LOZ), které je ve sporu s vládou mimo jiné kvůli škrtům v platech lékařů. Kvůli tomu už dříve více než polovina nemocničních lékařů hromadně podala výpovědi z pracovního poměru. Na to kabinet premiéra Roberta Fica zareagoval prosazením zákona, který má zdravotníky přinutit pod hrozbou vězení nadále pracovat.

Fico v úterý řekl, že osobně se nebude v řešení krize projevovat. „Jsem příliš subjektivní, pokud jde o tohle téma. Asi víte, o čem mluvím. Nerad bych se teď dostal do diskusí s lidmi, kteří mi zachránili život. Jsem příliš subjektivní a příliš emotivní,“ řekl Fico novinářům na úterní tiskové konferenci.

„Vycházím z toho, že ministr zdravotnictví je kvalifikovaný člověk, který přesně ví, co má dělat. Ale já jsem v hlubokém střetu zájmů, pokud jde o zdravotnictví,“ dodal Fico s tím, že ministr Šašek má jeho plnou podporu. Slovenský premiér narážel na atentát na svou osobu, k němuž došlo v květnu letošního roku. Tehdy na něj střílel v obci Handlová 71letý spisovatel Juraj Cintula.

Šéf asociace nemocnic Slovenska (ANS) Marián Petko novinářům řekl, že výpovědi ze služeb by v praxi způsobily velkým nemocnicím problém. Tato situace by podle něj neměla řešení, protože zdravotnická zařízení nemají odkud získat další lékaře.

Petko dodal, že pondělní další kolo jednání o platech lékařů neskončilo dohodou. ANS odmítla zavedení trestněprávní odpovědnosti ředitelů nemocnic, a to kvůli chybějícímu značnému počtu lékařů a zdravotních sester. Ten dlouhodobě komplikuje zdravotnickým zařízením jejich činnost.

Podle zákoníku práce mohou zaměstnanci ročně odpracovat 400 hodin přesčasů, z toho část může zaměstnavatel pracovníkům až na výjimky nařídit. Z dostupných informací vyplývá, že slovenští zdravotníci základní limit přesčasové práce často vyčerpají v průběhu kalendářního roku a na další přesčasy musejí dát svůj souhlas.

Výpovědi z nočních a víkendových služeb LOZ ohlásilo právě před uvedeným dalším kolem rozhovorů o plnění jeho požadavků. LOZ také kritizovalo, že ministerstvo k jednání přizvalo zástupce různých institucí místo toho, aby se setkalo pouze s lékařskými odbory. Obě strany se prostřednictvím prohlášení vzájemně obviňovali z eskalace situace či kroků proti případné dohodě.

Spory mezi LOZ a Ficovou vládou propukly letos na podzim, když kabinet bez dohody s lékaři prosadil v rámci konsolidačního balíčku škrty v růstu platů zdravotníků. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Kamil Šaško následně oznámil zmírnění uvedených škrtů, některým zdravotníkům včetně lékařů ale budou v příštích dvou letech růst platy pomaleji než na základě dřívějších pravidel. Ty předloni při podobném sporu lékařů s tehdejší vládou schválil parlament, a to i díky hlasům poslanců za nynější vládní strany.