Není to jen pokles, je to přímo propad. Oproti 111,8 tisíce dětí v roce 2021 jich v roce 2023 přišlo v ČR na svět pouze 91,1 tisíce, což je téměř pětinový úbytek (18,5 %). Oněch přibližně 20 tisíc dětí se v normálních časech rodí během dvou let matkám v Praze. Ještě jednu takovou sezonu a můžeme pomyslně zavřít pražské školky… Společnost to nevnímá, média o tom mlčí a ani odborníci se (už) nediví nahlas.
Známý fyzioterapeut Pavel Kolář umí překvapit. Po dvou bestsellerech (Labyrint pohybu, 2019, a Cesta k odolnosti, 2021) se pustil do zkoumání duše a jejích záhad. Jeho nová kniha je román. Jmenuje se Řeka pod hladinou a má dvě vrstvy, které se vzájemně prolínají. Jednak je to příběh dvou lidí, kteří jsou na sebe osudově napojeni. V druhé části hrdina Josef putuje historií, asistuje u vzestupu Adolfa Hitlera, dostává se k Alexandru Velikému a spoluprožívá Ježíšovu cestu na Golgotu.
Počty případů rakoviny u mladších lidí rostou podle některých studií setrvale v posledních třech dekádách, v Česku tomu podle odborníků není jinak. Zároveň s tím však i výrazně narůstá pravděpodobnost úspěšné léčby. Onemocnění v případě mladých lidí má však i svá specifická rizika a bariéry, které často pramení v pozdním odhalení diagnózy. Často totiž spojitost nenapadne na prvním místě ani lékaře. I přes setrvalý nárůst mladších pacientů jde stále o poměrně úzkou skupinu z celkového počtu onkologických pacientů.
Češi nepatří k šampionům v péči o zuby a problémy se projevují už u nejmenších dětí. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nutnost prevence a osvěty, vidí v tom i cestu, jak výrazně zredukovat problémy a náklady potíží, které pramení jen ze zanedbávání péče. Upozornit na význam prevence tak měla nedávno i velká akce k příležitosti Světového dne ústního zdraví v Ostravě. Za organizací stála i stomatoložka a zakladatelka Institutu zdraví s úsměvem Adéla Tikovská.
Při dnešním pražském půlmaratonu mělo kvůli náročnosti závodu zdravotní obtíže včetně kolapsů větší množství běžců. Záchranná služba aktivovala na asi dvě hodiny traumatologický plán, ošetřila 102 lidí, 36 jich převezla do nemocnic. Na síti X o tom informoval mluvčí záchranné služby Karel Kirs. Podle marketingového manažera pořádající organizace RunCzech Jiřího Nečáska zaskočilo některé běžce nezvykle teplé počasí, ČTK zjistila, že běžci si na vedro stěžovali.
Fakultní nemocnice Bulovka odhalila podle ředitele Jana Kvačka při analýze tragické záměny pacientek pochybení dvou zaměstnanců. Jeden zůstává mimo službu a jeho další setrvání bude nemocnice řešit, další v nemocnici zůstane a bude pracovat pod dohledem. Řekl to na dnešním briefingu. Kvůli omylu jedna z žen minulý týden absolvovala zákrok, při němž potratila. Kvaček se jí jménem nemocnice omluvil, jedná s ní o odškodnění.
V Pardubické nemocnici podalo výpověď najednou 56 lékařů z šesti oddělení. Deset z nich je z anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO). Uvedla to večer televize Nova. Mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová televizi řekla, že zdravotnickou péči v nemocnici to zatím neohrožuje a postup lékařů je možné brát jako tlak na vedení před vyjednáváním s odboráři. Výpověď podle Semrádové podalo den před Velikonocemi 13 procent lékařů Pardubické nemocnice.
Případů černého kašle bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce března 5297. Z dat zdravotnických ročenek vyplývá, že více nakažených na českém území za celý rok bylo jen ve třech letech těsně po zahájení očkování v roce 1958. V tomto roce jich bylo přes 32.7763, v roce 1959 pak 18.978 a 5568 v roce 1960. Podle někdejšího ministra zdravotnictví a vakcinologa Romana Prymuly může být v letošním roce až 10.000 případů, řekl v pořadu Interview ČT24 České televize.
Prudký nárůst rakoviny mezi mladou populací do čtyřiceti let přisuzují vědci špatnému životnímu stylu. Konkrétně mají na mysli konzumaci průmyslově zpracovaných potravin (především párků a hamburgerů), orální sex nebo alkohol a vapování, kvůli kterým se do těla dostávají mikrobi. Největší nárůst byl zaznamenán u kolorektální rakoviny, ta postihuje tlusté střevo a konečník. O závěrech zasedání Americké společnosti klinické onkologie například informoval The Telegraph.
ANALÝZA: Přes 100 miliard za covidové vakcíny „vylétlo komínem“. Na podezřelé esemeskování předsedkyně Evropské komise a šéfa Pfizeru si teď posvítí hlavní evropský žalobce, pro Ursulu von der Leyenovou to je zlá novina. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé v Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější.
Záměnu pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, kvůli které jedna z nich potratila, kriminalisté vyšetřují pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.
Personál v pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce zapříčinil potrat zdravé ženy. Informovala o tom televize CNN Prima News. K incidentu došlo v pondělí, kdy si nemocniční personál údajně spletl dvě asijské pacientky. Zdravé těhotné ženě provedl zákrok jež vyvolal potrat, přičemž byl určen druhé ženě. Chybu, při které žena přišla o nenarozené dítě, potvrdila televizi i tisková mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
Na mobilní telefony se dostává nová aplikace EZkarta, která vznikla na základě covidové Tečky. Kromě informací o testech či očkování na covid-19 ukáže i další očkování od roku 2023. Rodiče v ní automaticky uvidí i očkování svých dětí nebo dalších propojených osob, papírový průkaz ale zatím nenahradí. Podobně jako v případě svého předchůdce ji ale provázejí potíže a pověst špatně nadesignované aplikace, na kterou si stěžuje i lídr digitalizace v zemi, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Úmrtí na záškrt po desítkách let, případy černého kašle překonávající čísla z dob, kdy bylo plošné očkování téměř „v kolíbce“. Česko letos zažívá nárůst infekcí, které se v minulém století podařilo téměř vymýtit. Důvodů je podle odborníků řada, od dopadů pandemických restrikcí po využívání slabších typů očkování či jeho odmítání. V případě, že už dojde na infekci, může pomoci alespoň včasná návštěva lékaře. Infekce často provází specifické příznaky.
V Česku letos zemřel první pacient nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl dnes Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Poslední zaznamenané úmrtí na černý kašel eviduje v roce 2014. Od začátku roku lékaři diagnostikovali 3101 případů této nemoci, za poslední týden 827. Podle údajů, které ČTK zjistila ze zdravotnických ročenek, bylo na území dnešní ČR víc případů než za prvních 77 dní letošního roku naposledy v roce 1963 za celý rok.
U zdravotní pojišťovny bychom neměli zůstávat jen proto, že jsme u ní zaregistrovaní desítky let. Je potřeba se aktivně zajímat, zda je stávající pojišťovna pro nás ta pravá. Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) například významně navýšila příspěvky pro těhotné a maminky po porodu. Další novinkou je program Zdravý pojištěnec, jehož cílem je posílit motivaci klientů k absolvování preventivních prohlídek a doporučených screeningových vyšetření. Nejbližší termín pro změnu zdravotní pojišťovny je 1. července 2024, žádost je však třeba podat do konce března.
V posledních týdnech budí rozruch návrat „starých nemocí“, které byly dávno zapomenuté v minulém století. Jde však o trend, který se zdaleka netýká jen černého kašle či záškrtu, který způsobil po 55 letech v Česku úmrtí. Důvodů je přitom víc. Meziročně přibylo případů u více než desítky vážných infekcí, včetně těch, proti kterým se děti povinně očkují. Více případů je například černého kašle nebo záškrtu.
Zdravotní pojišťovny by měly nově hradit dospělým 40 procent ceny bílé plomby, na zbytek přispějí těm, kteří nebudou zanedbávat preventivní prohlídky. Vyplývá to z návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. V současné době bílé plomby pojišťovna nehradí, jejich částka ale může vystoupat až k 3000 korunám. Zdarma jsou nyní pouze plomby z amalgámu, které by navíc měly být od poloviny roku 2026 zakázány.
Lidé podstupující změnu pohlaví si často neuvědomují možná nebezpečí spjatá s hormonální léčbou a operací. Nejhorší je situace u dětí a jejich rodičů. Často opomíjejí dopady sterilizace, doživotní účinky hormonální terapie nebo zvýšené riziko rakoviny. Nejen to, řeší velká část členů Světové profesionální asociace pro transgender zdraví (WPATH) sdružující lékaře a další odborníky.
V Česku zemřel dvaaosmdesátiletý muž nakažený záškrtem, jde o první úmrtí na tuto infekci za 55 let, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nemoc, proti které se děti povinně očkují, se v ČR dlouho nevyskytovala. Vrátila se v roce 2022, letos lékaři evidují šest případů. Muž z Prahy zemřel v jihlavské nemocnici, podle odborníků měl pravděpodobně krční infekci způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae.
Dolní komora francouzského parlamentu schválila návrh zákona, který kriminalizuje kritiku léčebných postupů doporučených nebo přímo nařízených státem. „Boj proti sektářské aberaci“ je oficiálně namířen proti tomu druhu guruů, kteří zrazují své věrné například od chemoterapie s příslibem, že popíjení česnekové šťávy, kloktání dehtu či rituální styk s Mistrem budou mít totožné, tedy vlastně úplně opačné, zkrátka zdraví mnohem prospěšnější účinky než „terapie založené na současném vědeckém poznání“, kterým se norma zaštiťuje. Kdo právě zbystřil, nestrávil poslední léta na samotce, v paralelním vesmíru nebo v kómatu.
Protesty v minulém roce nasvítily širší systémové problémy: v Česku jsou resorty, na nichž politici třicet let sedí a čekají, komu spadnou na hlavu. Zdravotnictví se mezi ně může hravě přidat. Lékaři, nemocnice, pojišťovny, ministerstvo, všichni se zdánlivě pustili do tlaku na změnu. Není to však poprvé a vždy to vyšlo spíše naprázdno. Odborníci mluví o potřebě radikální proměny nemocniční sítě, která s sebou nese jak možné benefity, tak značná rizika, mezi které patří i omezení péče.
Obézní bude podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2030 více než třetina Čechů. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvedlo ve strategickém dokumentu Zdraví 2030. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů. Ministerstvo zdravotnictví v současné době data pravidelně nesbírá, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek řekl, že změnit by se to mohlo od roku 2025 nebo 2026.
Dvaatřicetiletý český turista, který se v sobotu odpoledne zřítil ze Sněžky, podstoupil ve Fakultní nemocnici Hradec Králové operaci. Jeho stav je nadále vážný. ČTK to řekl mluvčí nemocnice Jan Špelda. Muž se zřítil z řetězové cesty na polskou stranu Sněžky do kotle Lomničky. Jeho pád po svahu byl podle horské služby dlouhý přibližně půl kilometru. Do nemocnice záchranáři zraněného převezli vrtulníkem.
Vakcíny proti covidu-19 byly v dosud největší celosvětové studii spojeny s mírným nárůstem neurologických, krevních a srdečních onemocnění. Výzkum provedla organizace Global Vaccine Data Network a byl zveřejněn v časopise Vaccine minulý týden. Informuje server Bloomberg. Po očkování mRNA vakcínami od společností Pfizer, BioNtech či Moderna byly na počátku pandemie zjištěny vzácné případy výskytu vyššího rizika zánětu srdečního svalu.
„Tušila jsem, že něco takového existuje, ale nijak mě to nezajímalo, netýkalo se mě to, ani nikoho v okolí. Do třicítky jsem prostě neměla proč se tím zabývat. Pak přišel bezproblémový porod. A o měsíc později jsem byla na cestě skočit z okna,“ popisuje své setkání s duševním onemocněním Kateřina Lán, dnes matka dvou dcer. Po prvním porodu nedokázala cítit žádnou radost, žádné city, jen strach a stres. Ač ji to čím dál víc ubíjelo, řekla si, že to prostě přemůže vůlí.
Vědci zaznamenali důležitý poznatek ve vývoji léčby demence. Podle nové studie by mohlo být riziko demence viditelné z krevních testů již 15 let před stanovením diagnózy. Nová zjištění o bílkovinných biomakerech by ale mohla přispět i k vývoji léků proti demenci. O studii zveřejněné v časopise Nature Aging informoval například deník Bild. U většiny nemocí platí, že čím dříve je stanovena diagnóza, tím je větší šance na uzdravení.
Protesty vrátily limit lékařských přesčasů zpět do starých kolejí a s ním se vrací i požadavky na jeho překračování. Šlo přitom o zásadní bod, který zdravotníky v konečném důsledku k protestům podnítil. Jenže nemocnice očekávají, že se zákonný limit podaří vyčerpat do poloviny roku.
Nadužívání urgentních příjmů, kam často přicházejí i lidé, jejichž stav okamžité ošetření nevyžaduje, nebo kteří by své potíže mohli vyřešit se svým praktickým lékařem, je tématem, které dlouhodobě trápí české zdravotnictví. Na častokrát banální případy, se kterými se v ordinacích urgentního příjmu setkávají, upozorňují sami lékaři. Řešením by podle nich mohlo být zvýšení regulačních poplatků. Některé pacienty by ale ani to nemuselo odradit, nemocnice totiž již nyní evidují dlužné částky na regulačních poplatcích
Českem se šíří černý kašel. Vlny černého kašle se vracejí v tří až pětiletých cyklech. Současnému prudkému nárůstu přispěla izolovanost lidí v době pandemie a s tím spojený pokles obranyschopnosti, řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Jana Böhmová. Hygienici na Vysočině zaznamenali jen v lednu u 51 lidí černý kašel, nejvíce na Jihlavsku. Za celý loňský rok bylo v kraji 94 případů. Onemocnění je rizikové hlavně pro novorozence, kteří nemají ukončené očkování.
