Hudba se ztišila, na stole se vrší hrací známky, šustí bankovky. Důstojní pánové při těle zvyšují nonšalantním pohybem už tak astronomické sázky. Při této hře někdo zbohatne a jiný z kasina odejde jako žebrák, přesto každý dává uvolněným úsměvem najevo, že právě on je budoucí vítěz, který drží nejlepší karty. Kdo z hráčů blufuje a kdo první ztratí nervy, se ukáže během chvíle.
Hnutí ANO hovoří dlouhá léta o výstavbě dopravní infrastruktury, výsledky jsou však zatím tristní. Vypovídající bylo otevření pouhých čtyř kilometrů dálnic v loňském roce. Že by se měla situace zlepšit, nevyplývá ani z návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Pokud se další peníze nenajdou, nebude mít SFDI dostatek peněz ani na probíhající stavby.
Výdajů, o kterých nemá vláda Andreje Babiše (ANO) ani šanci rozhodovat, jsou více než tři čtvrtiny z celého státního rozpočtu.
Vládou schválený rozpočet na rok 2020 vůbec podle kritiků nepočítá s tím, že by mohla ekonomika začít zpomalovat.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálního návrhu rozpočtu, který bude v pondělí schvalovat vláda. Mandatorní výdaje tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent.
Vláda Andreje Babiše musí kvůli obřím výdajům shánět další a další peníze do státní kasy. Ministerstvo financí tak v rámci novely daňového řádu připravilo podnikatelům nepříjemnost v podobě prodloužené lhůty pro vrácení odpočtu daně z přidané hodnoty. Ta se má nově navýšit o patnáct dní z nynějších třiceti. Stát si tak na přelomu roku 2020 až 2021 přijde na částku okolo 13 miliard korun. Kritici upozorňují, že se firmám mohou vyskytnout ekonomické problémy.
Poté, co ČSSD přislíbila, že podpoří rozpočet, musí vláda Andreje Babiše vyřešit ještě problém se vzpurnými komunisty. Ti by chtěli o 10 miliard snížit schodek rozpočtu na příští rok a navíc nesouhlasí s plánovaným nákupem amerických vrtulníků. Připouštějí, že ve hře je i možný konec podpory vlády.
Vlak, který se nevelkou rychlostí, přesto nezadržitelně sune kupředu, i když koleje končí na hraně propasti. Takový obraz vyvolá ve čtenářích aktuální verze státního rozpočtu na rok 2020.
Ministerstvo zdravotnictví dostane k rozpočtu na rok 2020 navíc 220 milionů korun. Po pondělním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to novinářům řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO).
Během posledních týdnu si ministři docházeli ke správkyni pokladny Aleně Schillerové (za ANO) žádat o navýšení svých rozpočtů. Zatím si vyjednaly zvýšení výdajů o 17,5 miliardy korun proti červnovému návrhu státního rozpočtu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Poté však přicházeli za správkyní pokladny jednotliví ministři a žádali o miliardy či alespoň stamiliony navíc, jako zatím poslední se s ní dohodla ministryně práce Jan Maláčová (ČSSD) na dalších 5,9 miliardách pro její rezort. Finance však nadále věří, že přestože ministrům Schillerová slíbila více než 17 miliard navíc, dokáží udržet plánovaný schodek.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Aby mohla vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů po letních otřesech pokračovat, jsou nutné dvě věci. Musí projít nominace Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na post ministra kultury a zároveň musí uspokojivě pokračovat jednání o rozpočtu. Ve středu to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. Zbývá ale dořešit „výbušný“ resort práce a sociálních věcí.
Kolik miliard navíc ministři za ČSSD získají od ministryně financí Aleny Schillerové pro své resorty v příštím roce, je stěžejní pro pokračování vlády ANO a ČSSD. V úterý „hádání“ ministrů ČSSD s Schillerovou o navýšení peněz vrcholí. Jednat o 11,7 miliardách navíc s Schillerovou bude jako poslední ze sociálně demokratických ministrů Jana Maláčová (ČSSD). Ta pro resort práce a sociálních věcí žádá ze všech ministrů ČSSD největší navýšení. Schillerová už ale v minulosti uvedla, že 11 miliard pro resort Maláčové je nereálné, bude chtít hledat kompromis.
Přestože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před několika týdny navrhla rozpočet s 40 miliardovým schodkem, budou nakonec státní výdaje ještě vyšší. Správkyně pokladny totiž slíbila představitelům jednotlivých resortů ještě další miliardy, u kterých to ale nekončí. 11 miliard totiž požaduje i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Schillerová tak bude jen těžko držet rozpočet s již tak dost vysokým schodkem, zvlášť když se očekává nižší růst HDP a stát má problém s výběrem daní.
Člověk by si myslel, že na práci ministra je třeba vzdělání, zkušenosti a řídící schopnosti, ale nikoli nutně mohutná tělesná konstituce a sportovní kondice. Pohled na typického člena vlády by se to zdál dosvědčovat. V těchto dnech se však odehrává každoroční rituál, při němž ministři vlády referují o lítých bojích, jež svádějí. Je to trochu zvláštní zápas v tom, že o soupeřích se člověk musí spíš domýšlet. Ministři zpravidla nerozvádějí, kdo zůstal ležet na žíněnce.
Německo zvažuje, že ustoupí od své politiky vyrovnaného rozpočtu a použije nové půjčky k financování nákladného programu ochrany klimatu. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl zdroj obeznámený se situací. Mluvčí německého ministerstva financí se k těmto informacím odmítl vyjádřit. Poukázal nicméně na prohlášení ministerstva, podle kterého je boj proti klimatickým změnám velkou výzvou a vláda chce tuto problematiku řešit s plným nasazením.
Nemůže to být veselý pohled pro ministra, když rozpočet na rok 2020 zvyšuje v jeho resortu výdaje o 300 milionů, a přitom to v minulých letech bylo v průměru o pět miliard. Právě to potkalo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Není divu, že napsal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dopis, který končí větou: „Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický.“ Premiér se mu podle očekávání vysmál. „ČSSD by měla konečně začít šetřit,“ prohlásil a dodal, že ČSSD snad má slavné heslo „Zdroje tu jsou“ ve své genetické výbavě.
Vládnoucí koalice ještě ani nestačila dořešit nekonečný spor o ministra kultury a už má na stole další konflikt. Nedokáže se totiž dohodnout na rozpočtu. Místo skutečného jednání zaplňují členové vlády mediální prostor vzkazy, kde se navzájem osočují. Premiér Andrej Babiš (ANO) z dovolené v Turecku píše o rozhazovačné ČSSD. Naopak předseda ČSSD Jan Hamáček reagoval dopisem, ve kterém tvrdí, že je návrh rozpočtu nerealistický.
Skoro desetimiliardový schodek na konci července je jedním z nejhorších výsledků od ekonomické krize. Špatné plnění státního rozpočtu poznamenává fakt, že vypadl skoro dvacetimiliardový příjem z rozpočtu Evropské unie k programovému období let 2007 až 2013. V minulém roce přitom ve stejném období hospodařil stát s přebytkovým rozpočtem více než šestnácti miliard korun.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Jen chvíli před středeční tiskovou konferencí končícího ministra kultury Antonína Staňka a premiéra Andreje Babiše vystoupili se svými vyjádřeními k návrhu státního rozpočtu na příští rok ministři za koaliční ČSSD.
Miliarda korun, která měla zalepit díru v sektoru sociálních služeb, stále neřeší pokračující krizi.
Možná to nebyl přímo úmysl, ale ve výsledku, stát dotuje studentům cestování za zábavou. Peníze, které státní kasa vynaloží na jízdenky, však citelně chybí v rozpočtu. Slevy na jízdné stály za prvních devět měsíců již přibližně 4,2 miliardy korun. Až tři čtvrtiny z dotovaných jízdenek projezdili studenti a děti. Levnější jízdenky navíc dopomohly k nárůstu počtu cestujících. Jenom České dráhy hlásí meziroční nárůst o více než 4,5 miliónů zákazníků.
Sněmovní daňový balíček vyvolal u řady ekonomů a opozičních poslanců tvrdou kritiku. Stát totiž vyšší daní chce postihnout tabák, líh či hazard. Větší přísun peněz si stát slibuje i od vyššího poplatku za vklad do katastru nemovitostí, zdanění plynu u domácích kotelen či dluhopisů. Největší emoce však vyvolalo zdanění technických rezerv u pojišťoven, které si odkládaly peníze na horší časy. Podle poslanec ODS a ekonomického experta strany Jana Skopečka dojde ke snížení stability na finančním sektoru. „To nikdo normálně ekonomicky uvažující nemůže považovat za zdravé a bezpečné,“ řekl pro Echo24 Skopeček.
Stát má v současné době rekordní výdaje, na které však nemá dost peněz. Po plánu sociální demokracie zavést sektorovou daň na banky se premiér Andrej Babiš vytasil s dalším návrhem. Změnou metodiky totiž odčerpá pojišťovnám z jejich rezerv přes deset miliard korun. Podle České asociace pojišťoven jde o bezprecedentní krok, který pokřivuje podnikatelské prostředí.
Jednou z priorit vlády Andreje Babiše je každoroční navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V dlouhodobém záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023 se však počítá s tím, že se platy učitelů dostanou na 130 procent průměrné mzdy až v roce 2025, tedy až na konci příštího volebního období. Učitelé tento slib neslyší poprvé. V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slibovala 130 procentní hranici překonat do dvou až tří let.
