Babiš chce zvýšit platy jen v resortech, jež řídí jeho ministři

Utrpení mladého Hamáčka, teď s rozpočtem

Babiš chce zvýšit platy jen v resortech, jež řídí jeho ministři
Utrpení mladého Hamáčka, teď s rozpočtem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nemůže to být veselý pohled pro ministra, když rozpočet na rok 2020 zvyšuje v jeho resortu výdaje o 300 milionů, a přitom to v minulých letech bylo v průměru o pět miliard. Právě to potkalo vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Není divu, že napsal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dopis, který končí větou: „Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický.“ Premiér se mu podle očekávání vysmál. „ČSSD by měla konečně začít šetřit,“ prohlásil a dodal, že ČSSD snad má slavné heslo „Zdroje tu jsou“ ve své genetické výbavě.

Bylo to vtipné, přesto má Hamáčkova námitka nezpochybnitelnou logiku. Mzdy v ekonomice rostou kolem sedmi procent, napřesrok by se to však netýkalo policistů ani hasičů, kteří by rovněž museli omezit investice. Stejně dopadli další sociálnědemokratičtí ministři s výjimkou chráněnce Hradu, ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ministerstvu zahraničních věcí se výdaje v průměru zvyšovaly o tři sta milionů korun ročně, teď se o stejnou částku sníží. Utrpí kultura, nejnápadnější je však nejbohatší resort práce a sociálních věcí, který řídí Jana Maláčová. Napřesrok dostane o 45 miliard víc, ovšem 37 miliard půjde na zvýšení důchodů a skoro devět miliard na rodičovský příspěvek. Na platy zaměstnanců a všechny další sociální tituly zůstane menší částka než loni.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) žádost sociálních demokratů o doplacení dvaceti miliard rezolutně odmítla s tím, že čtyřicetimiliardový schodek zvyšovat nebude. Už nevysvětlila, proč u ministrů z Babišova hnutí není tak přísná. Je pravda, že významná částka se škrtne ministerstvu dopravy neschopnému investovat. Ovšem nadále pokračuje zvyšování armádního rozpočtu podle slibu Severoatlantické alianci. Těžko se bude zvlášť policistům a sociálním pracovníkům vysvětlovat, proč se pro učitele našlo 18 miliard, které jim zaručí o devět procent vyšší platy. Rozpočty ministerstev průmyslu a životního prostředí se celkem zvýší o jedenáct miliard. To znamená vyšší podporu výrobním podnikům či environmentálním firmám. Není nutné dlouho přemýšlet o důvodech. Stačí říct, že peníze potečou ministrům z ANO.

Z obecného pohledu proto platí, že stát bude i nadále rozhazovat, co to půjde, a udrží meziroční růst výdajů opět na sto miliardách. Originální Babišova strategie dokonce plní všechny populistické požadavky ČSSD včetně zvýšení důchodů o dvě stě korun nad zákonem určenou hranici a třetinové valorizace rodičovského příspěvku. Na to peníze budou, škrty v provozních výdajích a dalších položkách, jako je nemocenská nebo sociální ústavy, však přivedou sociálnědemokratické kolegy do složité situace. Babiš vrací úder Hamáčkovi, který ho nutil poníženě orodovat u prezidenta za odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Když vicepremiér Hamáček opět hrozí, tentokrát zablokováním rozpočtu ve sněmovně, je to v řádu věcí.

Sto miliard a dost!

Šéf sociálních demokratů zároveň navrhuje kompromis. Ministryně Schillerová vychází při odhadu příjmů rozpočtu z předpokladu, že ekonomika v příštím roce poroste o 2,3 procenta. Kdyby očekávaný růst upravila třeba podle prognózy ČNB až někam ke třem procentům, potřebné miliardy pak v očekávaných daňových příjmech zajistí jednoduchá trojčlenka. Ministryně Schillerová ani premiér Babiš by nemuseli zlomyslně dusit koaličního partnera, přesto jejich zatvrzelost vůči dalším plánům na zvyšování výdajů musí daňový poplatník podpořit. Hamáčkův návrh připomíná postup vlády Mirka Topolánka, který při sestavování rozpočtu na rok 2009 počítal s růstem o 4,8 procenta. Trefil se úplně přesně až na detail, že o zmíněná procenta hospodářství oslabilo. Důsledkem byl dvousetmiliardový rozpočtový schodek.

Nejistota ohledně ekonomických vyhlídek je od té doby největší právě dnes. Pokud se například Německo v druhé polovině roku propadne do recese, pak Česku hrozí v mírnější variantě opakování scénáře roku 2009. V takovém případě nebudou peníze ani pro učitele, vojáky a průmyslníky.