Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.

Po revizi sociálních dávek volali kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Právě šéfka státní kasy ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) upozorňovala, že její ministerstvo nedělá pro šetření výdajů státního rozpočtu dost. „Už rok volám po tom, ať se provede revize sociálních dávek. Nebylo zatím předloženo ani za mák. Ani za mák,“ kritizovala v srpnu Alena Schillerová ministryni práce.

Samotná revize sociálních dávek se vypracovává už od února letošního roku a má být představena na podzim. Týkat se má čtyř z nich, dalších sedm má zůstat beze změny. Nejvíc se pak řeší vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení. V současné době se na bydlení vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému z hmotné nouze. Na příspěvek tak dnes dosáhnou lidé, kterým na bydlení nestačí 30 až 35 procent příjmu. Nyní úřady práce vyplácely okolo 180 tisíc příspěvků a skoro 34 tisíc doplatků.

„Více než 90 procent nepojistných dávek jde rodinám s dětmi, seniorům a zdravotně postiženým. Pokud má být cílem revize dávkového systému především úspora a zamezení zneužívání pomoci státu, vidím prostor zejména u dávek na bydlení,” uvedla ministryně práce Jana Maláčová. Ministryně také plánuje, že by se jednotná dávka vydávala pouze za zpřísněných podmínek a na oblast ubytoven by se neměla vůbec vztahovat po roce 2024.

Podle ministerstva práce probíhají od února diskuze ohledně celkové podoby dávek. „Minulý týden se uskutečnil další kulatý stůl se zástupci dotčených neziskových organizací a odborné veřejnosti. Podrobnosti k připravovanému zákonu nebudeme zveřejňovat, dokud nebude na stole hotový materiál. Předpokládáme, že tomu tak bude v průběhu podzimu,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva práce Kristýna Křupková.

Plán s jednou dávkou na bydlení rozčílil zejména neziskové organizace věnující se sociálnímu bydlení. „Byla by to velká a nutno říct nepromyšlená změna. Skoro bych řekl až hazard. Ani samotné ministerstvo práce a sociálních věcí neví, kolik rodin a seniorů v bytech by to mohlo stát ztrátu bydlení. Znamenalo by to stigmatizaci jediné podpory bydlení v době rostoucích cen, navíc pravděpodobný kolaps úřadu práce, a tím pádem zpožďování výplaty dávek. Úplně bez dávky by nechala tisíce dětí z ubytoven. Obce a ústavy by nesly tuto krizi samy bez pomoci státu. Takže i velké náklady, které ministerstvo práce a sociálních věcí nezapočítalo do svých kalkulací. Prostě nedomyšlený a nepraktický experiment bez analýz,“ řekl dříve pro Echo24 ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Další změna dávek se však bude týkat pouze u navyšování. Rodičovský příspěvek se od příštího roku navýší o 80 tisíc korun na 300 tisíc. Od ledna na něj dosáhnou rodiny s novorozenci i s dětmi do čtyř let, které rodičovskou nevyčerpaly. Navýšení rodičovské zatíží rozpočet dalšími 8,6 miliardy korun a celkové výdaje se zvednou na 32,9 miliardy korun. Další příspěvek na živobytí by se upravil přes životní minimum, které chce Jana Maláčová také navýšit. Zvednout by se mělo o plánovaných 11 procent.

Podoba rodičovské i příspěvek se do tří let zřejmě výrazně změní

O změně rodičovské v Česku v následujících třech letech mluvila ve čtvrtek ministryně Maláčová Změnit by se měla její podoba i příspěvky. Nově by se dávka mohla stanovit například stejně jako nyní mateřská podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to ve čtvrtek řekla ministryně Maláčová novinářům. Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. ČR je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022.