Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

„Zvýhodňovat daňově živnostníky je absurdní.“ Co vláda chystá na OSVČ?

Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,

Důchody schodek rozpočtu zvednou, systémově ale vidím větší problém, říká šéf NRR Hampl

Vládou schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard, o němž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že ho nějak udrží, je nereálný. Nejméně o dvacet miliard ho zvedne mimořádná valorizace důchodů, daleko větší jsou ale systémové problémy, které lze v rozpočtu pro letošní rok sledovat. O případných úsporách mluví podle expertů vláda spíše mlhavě, stamiliardové schodky se dají čekat i v dalších letech.

Daňový příběh na pokračování. Po windfall tax a DPH Stanjura připustil zvýšení daně z nemovitosti

Hlavním úkolem vlády v letošním roce je udržet schodek pod 300 miliardami korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že letošní rok bude z hlediska rozpočtu tranzitní, v dalším roce už by se měla promítnout i chystaná konsolidace státního rozpočtu. Odborníci dlouhodobě tvrdí, že letošní schodek zcela jistě výši 300 miliard překročí. V plánované konsolidaci by se podle nich mělo myslet i na další oblasti, nejen například na důchodovou reformu, o které mluví ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Rozpočet loni skončil třetím nejhorším schodkem v historii. Vzrostl i státní dluh

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.

Dalších 20 miliard pro důchodce na dluh. S novým rokem odstartovalo výchovné

Kromě mimořádných valorizací čeká zejména seniorky letos další navýšení důchodů. Od ledna vstupuje v platnost takzvané výchovné, tedy částka, která má odměnit lidi v důchodovém věku za péči o dítě i pomoci snížit nerovnosti mezi výší důchodů žen a mužů. A také další téměř dvacetimiliardová „sekyra“ do státního rozpočtu, která sklidila kritiku odborníků i například Nejvyššího kontrolního úřadu, jelikož jde o další navyšování výdajů na dluh, které není kryté úsporami či vyššími příjmy.

Strany bývalé slovenské vládní koalice podpoří rozpočet. Matovič nabídl, že pak odstoupí

Strany bývalé slovenské vládní koalice se dohodly, že podpoří schválení rozpočtu na příští rok. Na společné tiskové konferenci to podle slovenských médií oznámili premiér Eduard Heger a předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Parlament má rozpočet schvalovat ve čtvrtek, pokud tak poslanci učiní, Slovensko se vyhne rozpočtovému provizoriu. To by mohlo bránit v pomoci lidem zasaženým prudce rostoucími cenami energií.

Vláda dál napíná rozpočet. Do konce března představíme změny, slíbil Jurečka

Česká vláda dál rozdává peníze z rozpočtu. Kde na to vezme, je ale nejasné. Naposledy zvýšila ve středu s ohledem na inflaci životní a existenční minimum a také zvýšila státní příspěvek na klokánky nebo na doprovod pěstounů. Mimořádné valorizace důchodů navíc letos zatížily rozpočet desítkami miliard navíc, podobně tomu bude i příští rok. Zvyšují se také platy příslušníků bezpečnostních sborů. Vláda uvádí, že na zvýšené výdaje vydělá především zvýšenými příjmy třeba z tzv. windfall tax, i tak ale připravuje revizi programového prohlášení, která by mohla rozpohybovat příjmovou stranu rozpočtu.

Navzdory válce přebytek ruského rozpočtu díky energiím prudce vzrostl

Přebytek ruského rozpočtu v listopadu prudce vzrostl navzdory mimořádným nákladům způsobeným válkou na Ukrajině. Rozpočet podpořily zejména dividendy a mimořádná daň uvalená na ruský plynárenský gigant Gazprom. Za 11 měsíců letošního roku rozpočet vykázal přebytek 557 miliard rublů (204,7 miliardy Kč), když za leden až říjen přebytek činil 128,4 miliardy rublů. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje ruského ministerstva financí.

„Penze nesmí být tabu.“ Důchodci v inflaci vítězí, valorizace jsou ale problém pro rozpočet

Vláda rozdává peníze na všechny strany, hasičům, vojákům a samozřejmě z pohledu mandatorních výdajů také důchodcům. Ty čeká příští rok kromě tradiční lednové valorizace pravděpodobně také mimořádné navýšení penzí. Podle řady odborníků je takový postup ale z dlouhodobého hlediska problém. Mimořádná valorizace zatíží státní rozpočet podle Národní rozpočtové rady (NRR) zhruba 20 miliardami korun navíc, s nimiž ale vládou připravený plán hospodaření pro rok 2023 nepočítá.

„Vázl by nábor.“ Vládá opět přidává, tentokrát policistům nebo vojákům

Další přidávání. Vláda ve středu rozhodla o navýšení platových tarifů příslušníkům bezpečnostních sborů. Podle ekonomů krok, který ještě více vychýlí už tak dost rozhazovačné veřejné finance. Štědrou politiku vytýká kabinetu Národní rozpočtová rada vlády, opozice nebo kupříkladu i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Premiérův poradce Štěpán Křeček ale rozhodnutí brání, nízké platy pro policisty nebo vojáky by podle něj zmařily nabírání nových příslušníků.

„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Schodek rozpočtu vzrostl na 337,1 miliardy. Plánovaný schodek dodržíme, říká Fiala

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka. Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun.

Poslanci schválili „realistický rozpočet.“ Bude se muset novelizovat, varuje opozice

Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Česko má rozpočet na příští rok. Je na hranici legality, zní z opozice

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů.

Zákon roku se schodkem 295 miliard ve finále. Poslanci schvalují „rozpočet na hranici legálnosti“

Poslanci ve středu schvalují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Sněmovnu čeká šest desítek hlasování o opozičních i koaličních požadavcích na přesuny peněz. Očekává se, že dolní komora podpoří jen některé z nich a rozpočet po několikahodinovém jednání schválí. Navrhovaný schodek na rok 2023 je o 80 miliard korun nižší než deficit schválený na letošek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat,

Česko má nejdelší placenou rodičovskou. Dopady má na platy, důchody i kariéru žen

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pobouřil odbory i některé rodiče zmínkou o možném zkrácení rodičovské dovolené. Otázku omezení finančního rodičovského příspěvku pak přišla v návrhu svých úspor Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ministerstvo financí vidí v přehodnocení rodičovských jednu z cest, jak posílit finanční udržitelnost sociálního systému. A upozorňuje na značné rozdíly, kterými česká rodinná politika značně vybočuje z řad států Evropské unie.

Poslanecká tvořivost. V rozpočtu chtějí přesouvat 119 miliard korun

Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. Ve středečním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun.

Nebudeme snižovat počty policistů jen kvůli rozpočtu, prohlásil premiér Fiala

Vláda nebude snižovat počty policistů jen kvůli tomu, aby zajistila snížení výdajů státního rozpočtu. Před rozhodnutím o takovém kroku bude nutné prověřit, jaké by byly jeho dopady. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Omezení počtu policistů je jedním z návrhů, které představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) s cílem snížit strukturální deficit rozpočtu.

Vláda pod tlakem zvyšování daní

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.

Vláda rezignuje na zeštíhlování“. Vládou protlačený schodek je neambiciózní, říkají ekonomové

Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině.

SPD je dál proti rozpočtu. Čeká se dlouhé jednání sněmovny

Poslanci celé úterý projednávají novelu státního rozpočtu pro letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman a očekávají jednání dlouho do noci. Poslanci vládní koalice již dříve avizovali, že veto přehlasují. „Veto pana prezidenta není racionální, jelikož v polovině listopadu prakticky nemůžeme novelu vrátit zpět z časových důvodů,“ dodal k tomu předseda rozpočtového výboru a poslanec Josef Bernard (STAN). Opoziční hnutí SPD nebude hlasovat proti Zemanovu vetu. Kromě toho poslanci označí Rusko jako teroristický stát.

EU se shodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm 4,5 bilionu korun

Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu.

Vláda vytahuje opatrně z klobouku návrhy NERV. Naráží na program i další limity

Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard

Statistici „uměle“ snížili inflaci, stát ušetří stovky milionů. Běžná metodika, říká úřad

Český statistický úřad snížil inflaci na úroveň 15,1 a státní kasa díky tomu ušetří stovky milionů, které by jinak vyplatila lidem, kteří si nakoupili takzvané protiinflační dluhopisy. Na snížení inflace mělo podle ČSÚ největší vliv promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulový poplatek za podporované zdroje energie. Říjnový pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na 15. místo nejvyšších inflací. Mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že zvolená metodika výpočtu inflace je zcela v souladu s právním výkladem i evropským statistickým kodexem.

Vláda se chová nehospodárně. Žasnu, kritizuje exguvernér Rusnok

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.