SPD je dál proti rozpočtu. Čeká se dlouhé jednání sněmovny
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poslanci celé úterý projednávají novelu státního rozpočtu pro letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman a očekávají jednání dlouho do noci. Poslanci vládní koalice již dříve avizovali, že veto přehlasují. „Veto pana prezidenta není racionální, jelikož v polovině listopadu prakticky nemůžeme novelu vrátit zpět z časových důvodů,“ dodal k tomu předseda rozpočtového výboru a poslanec Josef Bernard (STAN). Opoziční hnutí SPD nebude hlasovat proti Zemanovu vetu. Kromě toho poslanci označí Rusko jako teroristický stát.
Opoziční hnutí SPD nebude ve Sněmovně hlasovat proti prezidentovu vetu ke změně rozpočtu na letošní rok. Vláda podle hnutí nedostatečně podporuje občany a nešetří. Předseda hnutí Tomio Okamura před zasedáním poslanců také novinářům řekl, že SPD nepodpoří ani rozpočet na příští rok, pokud nebudou schváleny jeho pozměňovací návrhy, například přesměrování podpory Ukrajiny do Česka či jiné využití peněz určených na inkluzi ve školství nebo mezinárodním a neziskovým organizacím. Předseda klubu ODS Marek Benda uvedl, že na přehlasování veta má koalice potřebných 101 hlasů, ve středu pak očekává dlouhou debatu v druhém čtení rozpočtu pro příští rok.
Pozměňovací návrhy k rozpočtu na rok 2023 chystá podle šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) i vládní koalice, budou se podle něj pohybovat nanejvýš v řádu stovek milionů. Novelu rozpočtu na letošní rok vetoval prezident Miloš Zeman s odůvodněním, že norma počítá s nižšími příjmy, než by mohly být. Změna rozpočtu zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. K přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 hlasů, vládní pětikoalice jich má 108.
Prezident Zeman argumentuje tím, že zrušením takzvané superhrubé mzdy v roce 2020 vznikl výpadek příjmů státního rozpočtu 90 miliard korun. Přitom se podle něj předpokládalo, že se sazba daně vrátí na původní úroveň. To se ale nestalo. Někteří koaliční politici prezidentovy argumenty pro veto rozpočtové novely zpochybnili.
Za vetem spíše vidí sněmovní rozhodnutí o snížení rozpočtu prezidentské kanceláře o 30 milionů korun na lesní hospodářství kvůli pravomocnému odsouzení končícího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za ovlivňování zakázky a milosti, kterou mu Zeman udělil. Na tiskové konferenci před jednáním to připomenuli Piráti. „Skutečný důvod bude spočívat v tom, že jsme prezidentovi osekali rozpočet, je to myslím takový záškodnický čin na efekt,“ uvedl šéf sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek.
Michálek také řekl, že vláda nemůže počítat s dostatečnými příjmy a to, co dělá, dělá na dluh kvůli zrušení superhrubé mzdy v minulém volebním období hlasy ANO, ODS a SPD. To zmínil i Bernard. „Zrušení superhrubé mzdy byla hloupost, měl se o to zajímat prezident tehdy,“ uvedl s tím, že na změny v aktualizaci rozpočtu už není v listopadu čas, na peníze čekají hlavně organizace pracující v sociální oblasti.
Sněmovna schválila zrušení superhrubé mzdy na konci roku 2020 na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Nově platí sazby daně z příjmů z hrubé mzdy 15 a 23 procent. Zeman tehdy zvažoval, že daňový balíček bude vetovat. Babiš mu slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn. Prezident požadoval, aby omezení změn na dva roky bylo obsaženo přímo v zákoně. Podle tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to nebylo legislativně proveditelné.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve uvedl, že nepochybuje o tom, že se prezidentovo veto podaří přehlasovat. Vláda návrh zvýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu zdůvodňuje mimo jiné důsledky válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně zvyšuje příjmy rozpočtu v důsledku vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.
Rusko jako teroristický stát
Kromě toho poslanci by měli schválit usnesení o tom, že označí režim v Rusku za teroristický. Podpoří to jak poslanci vládní pětikoalice, tak většina klubu ANO. „Pokud se někdo chová jako terorista, tak to je terorista,“ prohlásil na začátku jednání šéf poslanců TOP09 Jan Jakob.
Náš předseda poslaneckého klubu @Jan_Jakob: „Pokud se někdo chová jako terorista, tak je to terorista. Rusko se nerozpakuje vraždit nevinné lidi. To, co Putin páchá, jsou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Proto je naprosto na místě označit ruský režim jako teroristický.”
— TOP 09 (@TOP09cz) November 15, 2022
Sněmovna by také měla odsoudit ruskou agresi na Ukrajině a označit kremelský režim za teroristický. „Je načase nazývat věci správnými jmény. Vladimír Putin vede na Ukrajině válku, ve které se Rusko nerozpakuje vraždit nevinné lidi,“ doplnil Jakob.
čtk,