Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců, za které odvody řeší zaměstnavatel. A i když by to podle některých odborníků bylo žádoucí, především ti živnostníci, kteří fungují přes švarcsystém, by mohli dost utrpět.

Větší vyrovnání zdanění zaměstnanců a OSVČ navrhuje v rámci celkového zvýšení zdanění příjmů fyzických osob Národní ekonomická rada vlády. „Reforma by měla spočívat v úpravě sazeb, slev na dani, výše paušální daně a dalších parametrů, aby se dosáhlo cílového navýšení příjmů a snížily se nebo alespoň nezvýšily rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ oproti současnosti,“ radí ekonomové z NERV.

Vládní poradní orgán argumentuje tím, že by se u OSVČ měly zvednout odvody na sociální a zdravotní pojištění kvůli skutečnosti, že velká část podnikatelů měsíčně na pojistném platí jen minimální zálohy. Vzhledem k fungování penzijního systému tak na ně svým způsobem doplácejí zaměstnanci, kterým pojistné odvádí zaměstnavatel. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí si dvě třetiny živnostníků platí jen minimální pojistné.

Že je srovnání daňového zatížení, což znamená daň z příjmu spolu se sociálním a zdravotním pojištěním, ve hře, ministr financí potvrdil. Pokud by živnostníci platili odvody na stejné úrovni jako zaměstnanci, jednalo by se pro ně o výraznou změnu. Pro letošek platí pro sociální pojištění u hlavní činnosti 2944 korun, u vedlejší pak 1178 korun.

Zaměstnancům se daň spolu s pojistným strhává automaticky z platu, přičemž část těchto odvodů za ně platí jejich zaměstnavatel. Sociální pojištění zaměstnanců činí celkem 31,5 procenta vyměřovacího základu, kdy 6,5 procenta si platí sami a 24,8 procenta za ně odvádí zaměstnavatel. Zdravotní pojištění představuje celkem 13,5 procenta jejich vyměřovacího základu, přičemž jednu třetinu hradí zaměstnanci a zbytek zaměstnavatelé. Minimální záloha na zdravotní pojištění je letos 2335,5 korun.

Zdanění příjmů zaměstnanců vláda i nadále slibuje neupravovat a nevracet ji na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. „V oblasti přímých daní pan ministr dlouhodobě zastává názor nezvyšování efektivního zdanění příjmu zaměstnanců,“ sdělil deníku Echo24 za resort financí Mikuláš Halás.

„Živnostníci by si raději měli účtovat vyšší ceny“

Podle ekonoma Michala Skořepy nynější nižší celkové zatížení pracovníků v režimu OSVČ platbami do veřejných rozpočtů oproti zatížení zaměstnanců nemá žádný ekonomický důvod. „Živit se jako OSVČ, tedy skutečně, nikoli jen švarcsystémově, je jistě v mnoha ohledech těžší než se živit jako zaměstnanec. Tato zvýšená obtížnost by se ale měla projevit ve vyšších cenách, které by živnostníci svým odběratelům měli účtovat. Zvýhodňovat daňově živnostníky za tuto zvýšenou obtížnost je stejně absurdní, jako kdybychom snižovali daně třeba dřevorubcům, protože mají rizikovější práci,“ řekl deníku Echo24.

Skořepa se domnívá, že v případě zvýšení zátěže živnostníkům budou mnozí z nich nuceni zvýšit své ceny a někteří – zejména ti švarcsystémoví – nejspíš ukončí činnost. To ale nelze brát jako argument proti takovému posunu, protože půjde jen o narovnání dnes nelogicky nerovných podmínek. Ostatně podíl OSVČ na celkové pracovní síle v Česku je zřetelně nad evropským průměrem, což naznačuje, že jsou zdejší živnostníci zvýhodněni víc než v jiných zemích,“ tvrdí ekonom.

Od letošního roku platí daňové změny, které se dotkly hlavně živnostníků s vyššími příjmy, protože se posunula hranice pro výši příjmů podléhající 23procentní dani. Zvýšil se totiž limit obratu, při kterém firmy musí platit DPH z jednoho na dva miliony korun. Na stejnou částku se zvyšuje i limit pro živnostníky, do kterého mohou uplatnit paušální daň, u ní se navíc zavedla tři pásma. Ta jsou odstupňovaná podle příjmů. Živnostníci tedy letos odvádí daň včetně zdravotního a sociálního pojištění 6208 korun, 16 tisíc korun nebo 26 tisíc korun měsíčně. Většina plátců spadá podle ministerstva financí do nejnižšího pásma.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Při jedné platbě podnikatelé odvádějí daň, zdravotní i sociální pojištění. Paušální daň je nejvýhodnější pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Po přihlášení k paušální dani již nemohou podnikatelé uplatňovat žádné odečitatelné položky, slevy na dani, ani daňová zvýhodnění například na hypotéku nebo životní pojištění.

Tyto změny, které nedoporučoval ani NERV, si vláda podle Skořepy měla odpustit, protože podle něj ještě více zesílily nepoměr mezi zatížením zaměstnanců a živnostníků a můžou vést k dalšímu růstu popularity švarcsystému. Zároveň ale Skořepa oceňuje vládu za to, že téma zvyšování zátěže OSVČ vůbec otevřela.

„Je to politicky daleko těžší, než je zvyšování zátěže zaměstnanců. Za většinu zaměstnanců totiž odvádí daně a pojistné zaměstnavatel, takže aktuální hodnota a případné zvyšování placených částek nesvítí těmto zaměstnancům tolik do očí jako lidem v pozici OSVČ, kteří tyto částky počítají a odvádějí sami,“ říká ekonom.

Stanjurovy plány s DPH a daní z nemovitosti

Co se další úpravy daní týče, m inistr Stanjura přišel také s plánem sjednotit snížené sazby DPH. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by tak měla být od příštího roku pouze jedna, ve výši 13 nebo 14 procent. Nová jediná snížená sazba by měla existovat vedle základní sazby DPH ve výši 21 procent, která platí pro většinu zboží a služeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu. Stanjura však tvrdí, že úprava systému DPH má hlavně zpřehlednit a zjednodušit systém výběru daně, a že sloučení sazeb má být „ve své podstatě rozpočtově neutrální“.

Někteří ekonomové ale upozorňují na to, že více než na výši jednotné nižší sazby bude záležet na tom, jaké zboží a služby do ní budou zařazené. Během covidu totiž došlo u některých z nich ke snížení daně kvůli „odškodnění“ za covidové lockdowny. Návrat zpět na základní 21procentní sazbu DPH tak může být v tomto případě citelný. Více jsme psali zde.

Stejně tak vláda uvažuje o navýšení daně z nemovitosti, která je v Česku jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD a příjmy z ní navíc nyní plynou pouze do rozpočtů obcí, státní rozpočet z ní nic nemá, což chce Stanjura rovněž změnit. O tom, jak se argumentace ministra financí kolem této majetkové daně proměnila, píšeme zde. 

Podle Stanjury by se tento týden měla debata o daňových opatření na expertní úrovni uzavřít. Na jaře by pak všechny změny měly být známé a platit by měly od příštího roku.