Na co má kabinet poradce, kteří ignorují jeho vlastní sliby?

Vláda pod tlakem zvyšování daní

Na co má kabinet poradce, kteří ignorují jeho vlastní sliby?
Vláda pod tlakem zvyšování daní

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ti tři se v posledních týdnech neshodnou skoro na ničem. Předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je v Česku mozkem daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Jan Juchelka a Tomáš Salomon jsou generálními řediteli Komerční banky a České spořitelny, dvou ze šesti největších bank, které se mají stát terči této daně. V  letech 2023 až 2025 měla sebrat 60 procent zisků, které o víc než pětinu překračují průměr zisků z let 2018 až 2021. Výsledky bank jsou rekordní díky vysoké inflaci a úrokovým sazbám České národní banky. Když se ale minulý čtvrtek všichni tři finančníci střetli v debatě ke konferenci Banka roku, na jednom se shodli. Obřích schodků státního rozpočtu se vláda Petra Fialy nedokáže zbavit bez zvýšení daní z příjmů. Žádný z nich nevěří, že obrovské schodky rozpočtu (do kterých stát padá bez ohledu na ruskou válku či krize) by vláda dokázala vyřešit jen tím, že sníží výdaje.

Přesně to byl ale slib, s nímž Fialova koaliční vláda Petra Fialy nastoupila. Dáme po babišovském rozhazování do pořádku státní rozpočet. A v žádném případě nezvýšíme daně. Jenže v této chvíli to kabinetu věří málokdo z těch ekonomů, kteří jsou odpůrci zvyšování daní. Mojmírem Hamplem vedená Národní rozpočtová rada upozorňuje, že strukturální deficit rozpočtu, to znamená nesoulad mezi příjmy a výdaji, i za časů prosperity dosahuje 220 miliard korun. Stát dlouhodobě utrácí o tuto částku víc, než dokáže na příjmech z daní a pojistného získat.

NERV versus vláda

S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhla Národní ekonomická rada vlády (NERV). Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu. Kromě návrhu odloženého školného na univerzitách, které vyděsilo mladé, bylo pilířem návrhu NERV i zvyšování daní. Konkrétně daní z příjmů fyzických osob, které se snížily ještě za Babišovy vlády. Návrh tehdy podpořila i ODS a ve veřejné debatě je znám jako zrušení superhrubé mzdy. Lidé tenkrát na příjmové dani ušetřili kolem 100 miliard korun. NERV teď chce, aby ty peníze státu odevzdali. Mimo jiné ale mluví i o zvýšení daní z majetku, především nemovitostí.

Zveřejnění návrhů NERV působí přinejmenším lehce matoucím dojmem. Vládní poradci navrhují věci, které jsou v přímém rozporu s vládními sliby. Něco jiného je, když to prosazuje Národní rozpočtová rada. Ta je něčím ve stylu nezávislého auditora výdajů státu, nezávislé instituce, která jen ukazuje skutečný stav veřejných financí a nemusí se ohlížet na politiky, jejich program a sliby. NERV je ale přímo vládní poradce. Od něj se očekává, že by měl odborně přinášet plány, které se vejdou do mantinelů vládní politiky a slibů. Je to podobné, jako když si firma najme na nějaký úkol poradce. Ten dostane zadání, které vychází ze zájmu a filozofie firmy. V něm se pokouší najít nejlepší a nejefektivnější řešení. Nikdo ho nebude platit za to, když bude firmě vymýšlet nápady, jak udělat něco úplně jiného, než si zadala. Takhle teď působí nápady NERV na školné a zvyšování daní. Je to další lekce, jak je komunikace vlády přinejmenším nešikovná. Premiér Petr Fiala se rozehraný příběh s nápady NERV snažil uhlazovat tím, že je to jen jakýsi katalog nápadů, z něhož si vláda vybere pouze to, co je v souladu s její politikou. Tím se ale přirozeně nabízí otázka: Proč poradci z NERV rovnou ten katalog nesepisovali v symbióze s vládní politikou a pouštěli se do tohoto širokospektrálního soupisu, který stejně, budeme-li věřit vládním slibům, skončí jen na papíře?

Zasedá NERV čili Národní ekonomická rada vlády. Zveřejnění návrhů NERV působí přinejmenším lehce matoucím dojmem. Vládní poradci navrhují věci, které jsou v přímém rozporu s vládními sliby. - Foto: Profimedia.cz, Právo-Milan Malíče

Kde brát

Celá debata o rozpočtu ukazuje jeden nebezpečný trend. Mezi ekonomy, včetně těch, kteří vládě radí, není důvěra, že vláda dokáže udržet pod kontrolou státní dluhy bez zvyšování daní. Premiér Petr Fiala ale stále opakuje, že klíčový slib, že se nebudou zvyšovat daně, dodrží. „My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka. Sleduji mediální debatu, ale my jsme skutečně slíbili, že nebudeme zvyšovat daně, a nechceme je zvyšovat. Považujeme za lepší, když v této těžké situaci lidé sami mají více peněz. A firmy nezatěžujeme zbytečným zdaňováním,“ řekl premiér v Blesku. Zvyšování daní z příjmů, po němž volají i výše citovaní bankéři a ekonomové, prý nehrozí. „Ne, to není ve hře. Když stát zvyšuje daně, tak to znamená, že lidem vezme peníze a zase je přerozdělí jinak. A lidé si s penězi určitě dokážou poradit lépe než stát.“ Windfall tax to prý nezačíná, ale končí. „Jediná výjimka je, že zavádíme válečnou daň. Ta se vztahuje na neočekávané zisky firem, které jsou způsobeny mimořádnou situací, kterou vyvolává ruská agrese na Ukrajině. A tady je důležité, abychom vytvořili prostor pro společenskou solidaritu. Tyto firmy totiž mají neočekávané zisky – ne proto, že nabízejí inovace nebo lepší produkty, ale díky mezinárodní situaci. A proto se o ně mají podělit s těmi, kteří naopak touto situací trpí, a to jsou občané,“ říká předseda vlády.

Kabinet se zároveň chystá ihned po skončení předsednictví Evropské unie a zvolení nového prezidenta republiky přijít s revizí vládního prohlášení, které se přizpůsobí nové situaci energetické krize, vysoké inflace a vleklé války na Ukrajině. Minulý čtvrtek se na mimořádné schůzce, kde se řešila vládní strategie, sešlo vedení ODS.

Důchody až po prezidentovi

Jak chce vláda skoncovat se stamiliardovými schodky rozpočtu bez zvyšování daní? V posledních dnech se konečně začíná mluvit o tom, bez čeho se schodky výrazně snížit nedají. Největší částka 576 miliard korun jde na důchody. Je to bezmála třetina z celkových 1893 miliard korun, které se stát letos chystá utratit. Každý drobný zásah do penzí znamená buď nové výdaje, nebo naopak úspory v desítkách miliard korun. Obzvlášť citelné je to v dobách velkého zdražování, jaké právě Česko prožívá. Penze na rozdíl od platů musí vláda podle zákona povinně valorizovat. Letos to dělá hned třikrát.

Starobní důchody jsou z těch věcí, které mají jen nepříjemná řešení. Rovnováha se hledá vždy mezi třemi. Buď se dá snížit počet seniorů, a to tím, že se posune hranice odchodu do penze. Nebo lze aspoň pozitivně motivovat lidi, aby sami odcházeli na odpočinek co nejpozději. Třeba tím, že se jim po dosažení určitého věku odpustí všechny daně a platby pojistného a nebudou muset státu už nic odvádět. Třetí možností je zvýšení odvodů pojistného na důchody, což není nic jiného než důchodová daň. Vláda slibuje, že to neudělá. Takže zbývají první dvě cesty. O obou v posledních dnech mluví ministr práce Marian Jurečka. Podle současných pravidel by se hranice odchodu do penze měla do roku 2024 zvednout na 65 let. Jurečka ale tvrdí, že je potřeba jít dál a postupně penzi oddalovat. Zároveň mluví i o tom, že je třeba lidi odpouštěním daní a pojistného motivovat k delší práci v penzijním věku. Proti oddalování důchodu se ale v Blesku postavil přímo premiér Fiala: „To určitě v průběhu našeho volebního období nenastane. Ten odchod do důchodu v 65 letech bude platit.“

Penze jsou velmi citlivé téma, které může podstatně ovlivnit i prezidentskou volbu. Do ní nastoupil expremiér Andrej Babiš, jehož volí víc než z poloviny právě senioři. Petr Fiala tak zjevně nechce nastolovat penze jako téma a Babišovi tím nahrávat, aby sbíral body na dalším vymezování se proti vládě. Debata o penzích se nejspíš znovu otevře až po prezidentské volbě. Bez nějakého zásahu do důchodů se totiž stamiliardové schodky vyřešit nedají. Žádná další tak obrovská položka už v rozpočtu není. Sociální dávky včetně důchodů dělají 740 miliard korun. Na tolik diskutované platy lidí, kteří pracují pro stát a jejichž počet slíbila vláda o sedm procent snížit, jde dohromady 153 miliard korun. I kdyby vláda svůj slib o snížení výdajů na platy dodržela, ušetří tím „jen“ necelých 11 miliard korun. Další, co kabinet při nástupu sliboval, bylo zrušení dotací podnikatelům, které jdou z českých, nikoli evropských zdrojů. Loni se na nich utratilo 105 miliard korun. Fialova koalice částku snížila na 83 miliard. Tady je ještě poměrně slušná škrtací rezerva. Ale ani ta nestačí na vyřešení automatického schodku 220 miliard korun

Stále jsme jednou ze zemí s nejnižším dluhem v Evropě. Bohužel ale patříme také k těm, kterým ten dluh nejrychleji roste. Příběh Velké Británie, které investoři poslali ke dnu libru během pár dní, ukazuje, že bující státní dluhy se přestávají tolerovat. Rychlý atak může bez jasného plánu, jak je krotit, přijít jako v případě Londýna ze dne na den. Zvlášť na zemi, která nemá žádný plán, jak obří dluhy zastaví.