Turecké speciální jednotky za pomoci vojenského letectva mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy zahájily ofenzívu na syrské město Džarabulus, které je v držení radikálů takzvaného Islámského státu (IS). Uvedla to ve středu brzy ráno agentura Reuters s odvoláním na tureckou státní agenturu Anadolu.
Turecko odvolalo svého velvyslance v Rakousku ke konzultacím. Oznámil to dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Rakouští politici jsou vůči Ankaře v poslední době kritičtí, někteří navrhují ukončení rozhovorů o budoucím vstupu Turecka do Evropské unie.
Sobotní pumový útok na svatbě v jižním Turecku připravil o život 51 lidí a 61 jich zranil, z toho 17 těžce. Prezident Recep Tayyip Erdogan dodal, že za smrtí desítek lidí stojí sebevražedný atentátník ve věku 12 až 14 let. „Teroristovi, který se vyhodil do povětří včera v Gaziantepu, bylo přibližně 12 až 14 let,“ řekl v televizi. K útoku se dosud žádné uskupení nepřihlásilo, Erdogan však již dříve usoudil, že ho „pravděpodobně“ má na svědomí radikální uskupení Islámský stát (IS).
Turecká tajná služba (MIT) prý žádá německou rozvědku o pomoc v boji proti přívržencům duchovního Fethullaha Gülena. Ve svém nejnovějším čísle to píše německý týdeník Spiegel. Gülena, který žije v exilu v USA, Ankara obviňuje, že stál v pozadí neúspěšného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Gülen toto tvrzení odmítá.
Spojené státy americké se údajně chystají přesunout své jaderné zbraně z Turecka do Rumunska. Důvodem má být zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi, které následovalo po nedávném pokusu o puč v Turecku. Informaci potvrdily serveru EurActiv.com dva na sobě nezávislé zdroje. Ani jedna ze zemí ovšem přesun prozatím nepotvrdila, Rumunsko dokonce informaci vyloučilo.
Uprchlíci do Německa nepřinesli islamistický terorismus, problém s těmito extremisty má země už mnoho let. Na předvolebním shromáždění své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v severoněmeckém městě Neustrelitz to podle agentury Reuters řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní také k Německu patří i islám, dokud je vyznáván v souladu s ústavou.
Turecko podle německé vlády léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. Vyjádření německého ministerstva vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice je první svého druhu a podle pozorovatelů může dále zhoršit již tak napjaté vztahy Berlína s Ankarou.
Turecká prokuratura požaduje dva doživotní tresty vězení a 1900 let žaláře k tomu pro bývalého imáma Fethullaha Gülena. K tomuto kurióznímu požadavku vede žalobce celá série obvinění ze zosnování neúspěšného puče z poloviny července.
Přibližně 50 amerických raket nesoucích jaderné nálože ukrytých na turecké základně se může ztratit. Informuje o tom agentura AFP v odvolání na zprávu washingtonského think-tanku Stimson Center s tím, že po nepovedeném vojenském puči v zemi jsou rakety v ohrožení.
Pokud turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nezmění svůj tvrdý kurs proti všem, které považuje za protivníky, mohly by do Německa odejít statisíce Turků, je přesvědčen šéf sdružení německých Kurdů Ali Toprak. Řekl to v dnešním vydání deníku Die Welt. „Krátkodobě počítám s desítkami tisíc, ve střednědobém horizontu se stovkami tisíc lidí z Turecka, kteří budou hledat v Německu ochranu, pokud bude Erdoganův režim dále bojovat proti menšinám a demokratické opozici,“ uvedl Toprak.
Turecká média podporující prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana umístila na seznam údajných zahraničních pučistů i občanku Slovenska Sylvii Tiryakiovou. Ta odmítá, že by se podílela na zmařeném červencovém pokusu o převrat. Informoval o tom slovenský zpravodajský server sme.sk.
Bývalý prezident ČR Václav Klaus opět zvířil vody další z řady svých kontroverzních výroků tentokrát na téma možného přijetí Turecka do EU. Zatímco před lety se při státní návštěvě země vyjadřoval ve smyslu, že by Turecko v unii znamenalo „zatřepání Evropou“, nyní by podle svých výroků v rozhovoru pro Týden Turecko přijal, protože si stejně přeje, aby „EU byla rozbita“.
Turecko nebude moci dodržet migrační dohodu s EU, pokud unie nesplní ujednání stran bezvízového styku pro turecké občany. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde. Erdogan v něm také znovu obvinil Západ z nedostatku empatie vůči Turecku po červencovém pokusu o puč, který si vyžádal na 270 obětí.
Rakousko znovu zesílilo svou kritiku poměrů v Turecku, když pohrozilo zablokováním přístupových rozhovorů Turecka s Evropskou unií. Ministr zahraničí Sebastian Kurz v rozhovoru pro list Kurier řekl, že je proti otevření nových kapitol v jednání mezi Bruselem a Ankarou.
Statisíce lidí v Istanbulu dorazily na demonstraci, kterou pod heslem Shromáždění demokratů a mučedníků svolal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Na akci přijeli i zástupci dvou opoziční stran. Podle agentury Anadolu je to první společná masová demonstrace těchto dvou formací s vládní stranou AKP.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se dnes tvrdě obořil na Vídeň, kterou označil za „metropoli radikálního rasismu“. Reagoval tak na čtvrteční výzvu rakouského kancléře Christiana Kerna, aby Evropská unie ukončila přístupová jednání s Tureckem. Jeho výrok je podle Ankary „hnusný“.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier připustil, že vztahy mezi Ankarou a Berlínem jsou od zmařeného převratu v Turecku napjaté. Mezi oběma stranami neexistuje v současné chvíli dokonce ani „žádný základ“ pro dialog, dodal ministr.
Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.
„Je to demokracie. Inu, Turecko.“ Parafráze inspektora Trachty z Vraždy v salónním coupé vystihuje současnou zahraničně-politickou ofenzivu prezidenta Recepa Erdogana.
Když se stanete vydíratelnými, nemůžete se divit, že vás dřív nebo později někdo začne vydírat. Německá kancléřka Angela Merkelová zatáhla v březnu Evropskou unii do dohody s Tureckem.
Mráz vane toto léto z Istanbulu. Na českém knižním trhu je k mání kniha, která je okamžitě použitelná pro základní orientaci ani ne tak v turecké politice a historii jako v tamní každodennosti. Kniha polského novináře Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk je o tom, jak Turci žijí, co si myslí, jak hledí na Západ, na islám, na genocidu Arménů (nechtějí o ní moc slyšet), na Atatürka, jehož dědictví je sice nedotknutelné, ale stále více se drolí, a proč tak milují (většinově) svého Tayyipa, tedy prezidenta Erdoğana. Nejjednodušší odpověď je, že je jedním z nich.
Ekonomika Turecka je silně závislá na kapitálu ze zahraničí. Pokus o převrat se zahraničním investorům zamlouvat nebude, zranitelnost země roste. O islámsko-konzervativní Straně svobody a rozvoje (AKP) si lze myslet cokoli. Skutečností nicméně je, že partaj, která je u moci bez přerušené od roku 2002, pomohla Turecku k nezvykle dlouhému období vnitřní stability a obdivuhodnému hospodářskému vzepětí, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Tuto neděli se německá kancléřka Angela Merkelová chystá do Turecka na summit OSN o humanitární pomoci. Už dva měsíce platí její dohoda s tureckým prezidentem Erdoganem.
Jako špatný vtip mohly mnohým znít zprávy z minulých týdnů, podle nichž turecká armáda začala bombardovat pozice kurdských povstalců, vzdorujících v Sýrii a Iráku jako jedna z mála schopných pozemních sil samozvanému Islámskému státu (ISIS). Hoax to bohužel nebyl. Máloco nyní ilustruje zapeklitou situaci na Blízkém východě výstižněji než vztah Turků a Kurdů.
Jediný týden stačil, aby se z Turecka, zdánlivě nezúčastněného pozorovatele ničivých bojů v sousední Sýrii a Iráku, stal aktivní hráč s ambicí určovat regionální politiku.
Turecko zažilo malou volební revoluci. A podobně jako u té předchozí z roku 2002 jsou u toho postislamisté z AKP.
Ten problém je dnes příliš velkým soustem už i pro Ameriku, prohlásil na únorové přednášce v pražském institutu CEVRO generálmajor Jakov Amidror.
Jedenáct let stál v čele Turecka coby premiér, nyní se stal prvním přímo voleným prezidentem. Post v jeho rukou přestane znamenat figurku. Erdoganova vize „Nového Turecka“ znamená i nové pořádky, sdílení moci mezi ním a šéfem vlády. Toho fakticky vybere. Nynější problémy ekonomiky mu ale do karet příliš nehrají. Tlak na tureckou centrální banku, aby pomohla, tedy bude pokračovat a dost možná silněji. Erdogan chce být u moci nejméně ještě v roce 2023, kdy Turecko oslaví sto let od založení svého moderního státu.
